Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 348 Teď neplač

 Autor: Joy Fieldingová 

Žánr: Krimi, Thriller

Mé hodnocení: 80% 

Obsah: Bonnie Wheelerová nedávno oslavila třicáté narozeniny, je už pět let šťastně vdaná, a protože tříletá dcerka Amanda začala nedávno chodit do školky, mohla se vrátit ke svému povolání učitelky na střední škole. Manžel Rod pracuje jako filmový režisér, takže s rodinou netráví tolik času, kolik by si Bonnie přála. Ale zase jsou výborně finančně zajištění. 

Poklidnou idylku přeruší jednoho rána telefonát bývalé Rodovy manželky Joan. Joan je alkoholička, která se nesmířila s rozvodem, a už několikrát se pokoušela Bonnie kontaktovat, většinou byla samozřejmě notně podnapilá. Jenže toho rána se zdá, že Joan není opilá. Mluví velice naléhavě a varuje Bonnii, že jí i dcerce hrozí nějaké nebezpečí, a ony dvě se musí ještě dnes setkat. Neochotně ke schůzce svolí s tím, že se sejdou o půl jedné v jednom z domů, který Joan nabízí ke koupi - pracuje jako realitní makléřka. 

Bonnie váhá, nakonec se ale na schůzku dostaví. A tam ji čeká šok. V kuchyni objeví Joan s evidentně prostřeleným hrudníkem, a už jí není pomoci. Bonnie se v té chvíli zhroutí celý svět. Díky takto bizarní shodě okolností se stává první podezřelou. A jako by toho nebylo málo, do domu se nastěhují obě Rodovy děti, které Bonnie do té doby prakticky neznala, jelikož Joan jim přísně zakázala se s novou rodinou stýkat. 

Čtrnáctiletá Lauren se chová k nevlastní matce od začátku velmi nepřátelsky, a o dva roky staršího Sama nezajímá nic jiného než marihuana a hroznýš královský, kterého si v teráriu přinesl do nového domova, a který nahání Bonnie hrůzu. 

A aby toho nebylo málo, i Rod se chová podivně, odtažitě, a tráví více času v práci než dřív, což je neobvyklé, a navíc se Bonnie zdá, že s ním smrt, byť bývalé ženy, nijak zvlášť neotřásla. Navíc se octne na seznamu prvních podezřelých, protože za tak zvláštních okolností nalezla Joaninu mrtvolu. Což na ni vrhá silný stín podezření, a policejní kapitán Mahoney nepolevuje v nepříjemných otázkách.

Bonnie se tak zčistajasna převrátil život vzhůru nohama, a navíc si je jistá, že i jí samé někdo usiluje o život. Zdá se totiž, že ji sleduje nějaké auto. A nebo si to jen namlouvá? A co záhadné noční telefonáty, kdy na pevnou linku volá kdosi neznámý, neřekne ani slovo, a po pár vteřinách zavěsí? A jako blesk z čistého nebe se objeví její bratr Nick, se kterým dlouhé roky nemluvila, a který se nedávno vrátil z vězení. 

Na jednoho člověka je toho až příliš, a když Bonnie podivně náhle onemocní, zdá se, že je za tím psychické vypětí. Anebo je to celé jinak, a nepřítel je blíže, než si myslí? Poslední, na co je teď čas, jsou slzy, protože Bonnie se musí vyrovnat se spoustou věcí, a hlavně musí stůj co stůj ochránit své nejmilovanější... 




Hodnocení: Před asi deseti lety jsem měla tuto autorku ve velké oblibě, měla jsem období, kdy jsem její thrillery doslova hltala. Ale od té doby jsem už od ní nic nečetla, a proto když jsem v knihobudce uviděla Teď neplač, okamžitě jsem si jej vypůjčila domů. Bylo mi jasné, že půjde o čtivý, leč lehce béčkový thriller. 

Bonnie je spokojená maminka malé holčičky, miluje svou práci, a najednou se všechno zhroutí jako domeček z karet. Hned po pár stránkách jsem se začetla, a s napětím očekávala, jak to bude dál. Krom klasické detektivky se jedná i tak trochu o román ze života - nevlastní matka si hledá cestu k novým dětem, snaží se jim dokázat, že jim na nich záleží, ale není to samozřejmě vůbec jednoduché. 

Rod jakožto manžel tu moc nefungoval, jeho chování bylo přinejmenším zvláštní, dost jsem hlavní hrdinku obdivovala, protože byla nakonec prakticky na všechno sama, a k tomu spousta šílených situací, které přerůstaly až do paranoie. Atmosféra je taková civilní, očekávala jsem trochu více tajemna, ale zase to bylo napínavé, to ano. 

Trochu mi vadilo velké množství postav, na mě až trochu přestřelený počet, vztah jsem si utvořila pouze k hlavní hrdince, a trochu jsem si oblíbila i Sama. Další postavy pro mě byly tak trochu záhadou, a jak jsem zmínila výše, bylo jich moc.

A čeho bylo také moc, tak to bylo toho, co Bonnie prožívala. Z toho by se normální jedinec dostal do psychiatrické léčebny. Smrt manželovy bývalé ženy, nevlastní děti pod jednou střechou, ač je vlastně vůbec nezná, šťouravý vyšetřovatel, manželovo podivínské chování, do toho bratr, který se jeví místy jako pořádný pošuk, a nakonec záhadná nemoc.

Děj odsýpal celkem rychle, ale té "omáčky" kolem bylo na můj vkus až příliš. Ocenila bych větší přímočarost, některé situace už působily příliš násilím našroubované na sebe. Ale i tak se mi pořád honilo hlavou - kdo je vlastně pachatel? A tentokrát můj detektivní mozek nezahálel a strefil se přímo do černého. Asi jsem fakt z těch mých milovaných detektivek už vycvičená.

Ale přesto byl závěr pěkně akční, nebyla nouze o pořádně vypjaté scény, ale pachatelův motiv byl tak trochu ohrané klišé. Jedná se o takový ten typ thrilleru, který dávají o víkendu na Prima Love, prostě klasické, opravdu oddechové béčko, které je ale čtivé. Nenadchne, neurazí, a z hlavy velmi rychle vyšumí, za měsíc už určitě nebudu vědět, o čem to vlastně celé bylo. 

Doporučuji jako lehce stravitelný, ne moc náročný thriller. Nic víc v tom ale nehledejte.

A co Vy? Máte rádi podobné béčkové thrillery? Vadí Vám v knihách velké množství postav, a až příliš zhuštělý děj? Četli jste nějaký román od Joy Fieldingové? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný dubnový den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Eliss, od autorky už jsem toho četla celkem dost, ale teď si nejsem jistá, jestli i tuto knihu. Pokud to není novinka, tak určitě ano. Měj se hezky, pá 😉

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám thrillery ráda, myslím, že zvládnu i béčkové, ale od této autorky jsem nečetla myslím nic

    OdpovědětVymazat
  3. od této autorky kupuji knihy pro tchýně, ale mě osobně neláká jejich četba :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js