Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 342 Můj život u sousedů

 Autor: Huntley Fitzpatricková

Žánr: Pro mládež, Romantický

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Šestnáctiletá Samantha Reedová má v očích ostatních spolužáků a známých dokonalý život. Chodí na tu nejlepší soukromou střední školu ve městě, nosí pěkné oblečení, a o peníze její rodina také nebude mít nouzi, když je její máma politička a zrovna zahájila kampaň do senátních voleb. Jenže všechno tohle je jen pozlátko.

Sam vyrůstala bez otce, který je opustil, když byly Sam dva roky, a máma byla zrovna těhotná s její mladší sestrou Tracy. A to samozřejmě ovlivnilo i výchovu obou sester - Grace byla od té doby tak trochu zatrpklá, a na holky možná až moc přísná. I tak má ale Sam svoje sny, a snaží se vymanit z područí dominantní matky a nepodřizovat svůj život jejím přáním. Jenže copak to jde, když má už na prázdniny naplánovaný rozvrh brigád, a trávení veškerého volného času, aby náhodou neměla na chvíli pocit, že se nudí? 

Každý večer, pokud je hezké počasí, vyleze Sam na svůj malý balkonek a pozoruje rodinu odvedle. Garrettovi jsou totiž pravý opak Reedových - hlasití, chaotičtí, ale hlavně, jde vidět, že se mají všichni hrozně moc rádi. A hlavně je jich jako much - manželé mají celkem osm dětí, a to nejmenší je teprve kojenec. Není tedy divu, že Grace Reedová pohlíží na sousedy jako na obtížný hmyz - věčně mají neposekaný trávník, všude jsou poházené hračky, hlučné basketbalové zápasy...

Všechno se změní v okamžiku, kdy se Sam bláznivě zamiluje do Jaseho Garreta. Začalo to nenápadně - letmé setkání na příjezdové cestě, lehce rozpačitý pokec... Jenže když se Jase jednoho horkého letního večera vyšplhá k Sam do pokoje, je jasné, že to asi nebude jen obyčejné přátelství. Oba se potýkají s nástrahami první lásky, která nepřináší jen ty krásné okamžiky.

Zatímco Garrettovi okamžitě přijmou Sam mezi sebe, ta dokonce ráda hlídá početný houf sourozenců, tak naopak Grace se nesmí dozvědět, jak na tom vlastně jejich vztah je. Láska je téměř dokonalá, i když se mladí díky povinnostem nevídají tak často, jak by si přáli. Prosluněné dny plné lenošení na pláži, procházek po zamilovaných místech a krásy prvního intimního sblížení ale najednou přerve šokující událost, která podrobí Sam i Jaseho zkoušce jejich vztahu, ve které nemusí obstát...

Ojedinělý debut o rodině, přátelství, první lásce a nemožnosti být věrný jediné osobě, kterou milujete, aniž byste zároveň zradili tu další. 



Hodnocení: Někdy vloni jsem četla druhý díl této série s názvem Kluk mého srdce. Ač romantické slaďárny pro mladé zrovna nemusím, tak mě knížka něčím dostala, strašně se mi líbila. Jenže v knihovně byl bohužel jen jeden titul. Proto, když jsem si vloni na konci října zase objednávala pár titulů z online antikvariátu, zkusmo jsem napsala do vyhledavače jméno autorky, a k mému údivu tam Můj život u sousedů byl, a to ještě za pěkné peníze.

Hned jsem tedy knížku vložila do košíku. Je velká škoda, že ač autorka napsala mnohem více románů, do češtiny byly přeloženy pouze tři. Minulý týden jsem dostala chuť na něco fakt oddechového, měla jsem tak trochu čtenářskou krizi, ne že bych přestala číst úplně, ale nejsem úplně spokojená s tím, jak často si na čtení najdu čas.

Od knížky jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Od prvních stránek na mě dýchla taková ta bezstarostná pohoda mládí. Když je člověku sedmnáct, tak samozřejmě už nějaké ty trable řeší, ale když přijde první láska, všechno jde tak trochu stranou. Knížka je o životě a o tom, co všechno nenadálého může přinést. 

Ale stejně mě vždycky šokuje, jak může žena zvládnout vychovat osm dětí, tady v tomto případě je ještě měla velice rychle po sobě. Já vím, že dříve to bývalo normální - moje máma je taky z pěti sourozenců - ale i tak mi to přijde šílené. No ale v Americe to je běžná věc, že ano. 

Příběh je prosycený romantikou, ovšem není nijak přehnaná, ani kýčovitá. Nemám ráda, když jsou stránky knihy přímo poseté všemi možnými klišé, ale tohle se mi fakt líbilo. Krom romantiky tu byly i spletité rodinné vztahy, a pak mě celkem šokovala jedna dramatická událost, to bylo pěkně vymyšlené.

Hlavní hrdinka Sam mi byla sympatická, její panovačná matka už méně, ale vesměs všechny postavy byly fajn, i když jsem měla zpočátku trochu problém se zorientovat v Garrettovic rozvětvené rodině, ale většinu jsem si pamatovala z druhého dílu. Takový typ knihy jsem přesně teď potřebovala, něco vyloženě na odreagování, protože jsem si z knihovny vypůjčila dost náročné čtivo, takže tohle byl takový menší zákusek. 

Jako taková příjemná, možná místy lehce naivní četba na léto k vodě je to ideální. Jedná se fakt o odpočinkové čtení, které je ale čtivé, autorčin styl psaní se mi moc líbil, stránky celkem ubíhaly, i když místy jsem měla dojem, že se tam toho zase tolik neděje, ale nijak mi to nevadilo... 

Takže dámy a slečny, pokud sháníte nějaké pěkné pohodové čtení, u kterého nemusíte moc přemýšlet, tak Můj život u sousedů můžu doporučit. Příjemné pohodové čtení, které pohladí po duši. Dávám sedmdesát procent, v tomto žánru se rozhodně jedná o lepší průměr.

A co Vy? Přečtete si někdy rádi podobnou romantickou slaďárnu? Nebo dáváte přednost náročnějším titulům? Máte rádi knížky i pro mladší ročníky? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Rok se čtyřkou na konci

 Loňský Silvestr a oslavy nového roku u nás doma proběhly tradičně. Udělala jsem hromadu chlebíčků a jednohubek. Původně jsem myslela, že budeme s přítelem sami, ale nakonec přišla neohlášeně na návštěvu moje máma - ještě že bylo těch chlebíčků tolik! Na stole nechyběly ani tyčinky a brambůrky, prostě klasika. Chvíli jsme poseděli a povídali si o všem možném. Ač neohlášená návštěva, byla jsem moc ráda, že máma přišla. Původně jsme měli v plánu ještě procházku, ale tak nějak se nám po těch chlebíčcích nikam nechtělo. Tak jsem ještě nachystala další občerstvení, dosypala do misek brambůrky, a koukali jsme na televizi.  Vloni jsem také po letech dodržela pověru o praní prádla a nevynášení věcí z bytu - což se tedy týkalo odpadků. Mylně jsem se domnívala, že to platí jak na Silvestra, tak na Nový rok, ale na internetu jsem našla různé výklady. Ale nevadí, tak jsem si vyprala až dneska, a ten koš také nebyl ještě úplně plný. Tradičně si každý první den nového roku vaříme čočku s vajíčkem. N