Zázrak, tragický vtípek, nebo kamufláž?

 I v naší malé české zemičce se pořád najde velká spousta historických záhad, na které není racionální vysvětlení. A když už tu takové vysvětlení je, tak v mnoha ohledech pokulhává. Zasahuje někdy do dění na tomto světě vyšší moc? Jak jinak vysvětlit událost, ke které došlo v roce 1949, a která nedá dodnes milovníkům záhad spát! 

11. prosince 1949, o třetí adventní neděli, se v kostelíku Nanebevzetí Panny Marie v obci Číhošť koná dopolední mše, kterou vede farář Josef Toufar. "Hle, uprostřed stojí, kterého vy neznáte, zde ve svatostánku na vás čeká a tluče srdce Spasitelovo." Jen co dořekne tato slova ze svého kázání, v tu chvíli se za ním rozkýve dřevěný kříž a zůstane v nakloněné pozici! 

Ale navzdory tomu proběhne zbytek mše jako obvykle. Kněz následně odejde poklidně na faru - sám si totiž ničeho zvláštního nevšiml, a ani jej na podivný úkaz neupozornil nikdo z věřících. 

Až druhý den potká v Číhošti místního kováře, který udivenému Toufarovi sdělí: "Velebný pane! Vy nevíte, co se stalo včera v kostele? Vy nevíte, že se během vašeho kázání se v kostele pohyboval kříž?" Toufar se po tomto rozhovoru ihned vydá do kostela a zjistí, že kříž zůstal opravdu v podivně nakloněné pozici. Další svědci mu následně potvrdí to stejné co kovář - během mše mělo dojít k samovolnému pohybu kříže.

Vesnici se rychle rozběhne šeptanda a Toufarovi je jasné, že musí svým ovečkám celou záhadnou záležitost nějak vysvětlit. 18. prosince, po dalším kázání, zůstane v kazatelně a řekne: "Víte, co se u nás v kostele před týdnem stalo. Mnozí z vás to viděli, jak se nachyloval kříž. Nemůžete v tom viděti ani zázrak, ani nějaké znamení dobré nebo zlé, protože to Pán Bůh neřekl.

Víme jenom jedno - že se nachyloval kříž. Nesmíme v tom viděti nějaké neštěstí, protože naše farnost je dobrá, a naopak to můžeme považovat za vyznamenání naší farnosti." 

Jenže člověk je tvor zvídavý, a pověst o údajném zázraku v kostele se velice brzy dostane za hranice okresu. A to už začne být velmi podezřelé tehdejšímu komunistickému režimu. 21. prosince se na místo, kromě davu poutníků, vydá i náčelník stanice SNB v Ledči nad Sázavou. "Vyhledal jsem faráře Toufara a ptal jsem se ho na věc. On řekl, že nic neviděl, stejně tak kostelník a že on sám se to dozvěděl od věřících." 

Náčelník si následně prohlédne i samotný kříž, který je opravdu stále nepatrně vychýlen. StB později začne tvrdit, že farář jistě v kostele umístil nějaké důmyslné zařízení, které způsobilo pohyb kříže. Ale žádnou stopu, že by bylo u oltáře a v jeho těsné blízkosti umístěno nějaké zařízení, však nenašel. 

Nakonec celých devatenáct svědků vypovědělo o pohybu kříže, který viděli na vlastní oči. Dvacátému, Jaroslavu Kovářovi, zakázala ze strachu vypovídat jeho matka - ale svou výpověď potvrdil v roce 1968. Do Číhoště mezitím míří stále větší množství poutníků, kteří chtějí na vlastní oči vidět kříž a pohovořit si s Toufarem. 

Osmadvacátého ledna došlo k velkému zvratu - Toufar je zatčen StB a převezen do trestního ústavu Valdice. 

Zde je opakovaně podrobován brutálním výslechovým metodám - bití - facky, kopance - vyšetřovatelé se z něj snaží vymámit přiznání. Toufar na tom není zdravotně vůbec dobře, ale i přesto jej v noci z 23. na 24. února převezou na filmovou rekonstrukci údajného podvodu zpět do Číhoště. 

V kostele už farář nedovedl sám vylézt ani na kazatelnu. Podle jednoho z účastněných mu musela být neustále otírána tvář, neboť krvácel z úst. Materiály jsou později použity do filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení - zde ale Toufara ztvárnil herec, protože farář je v tu dobu v kritickém zdravotním stavu, ihned po natáčení je převezen do Státního sanatoria v Praze, kde pětadvacátého února umírá. 

Jeho bratr, Vladimír Toufar, má téže noci živý sen, ve kterém zahlédne svého sourozence ve zmučeném stavu. Je to pouhá náhoda, nebo byli sourozenci takto propojeni?

Onen propagandistický film vysvětluje čihošťský zázrak takto: Kněz prý květinami v kostele ukryl primitivní mechanismus. Ke kříži připevnil pružinu, která táhla kříž na jednu stranu, z druhé strany připevnil na kříž drátěnou strunu. Tuto strunu prý vedl od oltáře na kazatelnu. A při kázání, zatímco levou rukou dělal gesta, údajně pravou tahal za drát a tímto pohyboval křížem.

No, není to dost šílená teorie? A proč by zrovna kněz z malé vesničky takto kamufloval podvod? Lépe už obstojí vysvětlení, že se jednalo o sugesci davu - mohl se kovář stát obětí očního klamu, a takto přesvědčit ostatní farníky, že viděli vlastně něco, co se vůbec nestalo? 

A ve hře je i možnost, že se jednalo o sabotáž samotné StB. Té by se totiž velmi hodila záminka k pronásledování věřících, které komunistická strana ze srdce nenáviděla. O rok později za zvláštních okolností zemřel farář Sobek, který se měl údajně oběsit - přitom tento způsob odchodu ze světa je pro věřícího, potažmo pro faráře, největší hřích. Sobek žil čtrnáct dní před svou smrtí ve velkém strachu, na faře se všude zamykal...

Největší odpornost bylo ovšem to, že tělo Toufara bylo sprostě uloženo do hromadného hrobu. Až v roce 2014 došlo k exhumaci Toufarových ostatků. Vše bylo velice nákladné a složité, ale nakonec se povedlo najít ostatky, jejichž DNA souhlasilo na 99 procent s Toufarovými vzorky.

12. července 2015 byl na čihošťském hřbitově uspořádán pohřeb, na kterém promluvil i Dominik Duka. Slavnosti se účastnilo několik tisíc věřících i z ciziny. 

Ať už to bylo se zázrakem jakkoliv, tak toto opravdu ukazuje zrůdnost bývalého režimu. Umučit faráře, takto pošlapat lidskou důstojnost jen kvůli údajnému pohybu kříže, který byl možná zinscenován, možná si z faráře někdo hloupě vystřelil, a dopadlo to tragicky. 

Poslední, co k tomu napíši, je jediné - čest jeho památce, a je potřeba si tyto nelidské zločiny na nevinných pořád připomínat.

Napište mi do komentářů Vaše názory na zázrak v Čihošti! Jednalo se o kamufláž, nebo křížem pohnula nějaká vyšší, Boží moc? Kdo by ale kamufloval takto důmyslně pohyb kříže? Někdo z farníků, či snad orgánů komunistické moci? Napište mi do komentářů, co o tom myslíte!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥