Přeskočit na hlavní obsah

Červencové knižní radosti

 Přetékajících polic s knihami v mé domácí knihovničce už si všiml i přítel. Díky tomu, že jsme si koupili novou televizi, a museli jsme kvůli tomu překombinovat nábytek v obýváku, vzniklo tak více místa. A přitom stačilo pošoupnout komodu, přesměrovat jinam křesla, a prostoru je najednou až moc! Snad i proto mi přítel slíbil, že mi v průběhu srpna koupí novou knihovničku, která tak pěkně doplní prázdný prostor.

Jako správnému knihomolovi mi to udělalo velkou radost. A tak jsem se rozhodla si udělat zase jednou radost (já vím, knížky jsem už kupovala minulý měsíc!), a zapátrala jsem v knižním antikvariátu po nových úlovcích. Je fakt, že teď přes léto mám na čtení méně času, protože se snažím být hodně venku, chodíme se Žofkou na procházky, ale v zimě si to všechno vynahradím - hlavně přes to dlouhé vánoční volno! 

Mrkla jsem tedy na stránky svého oblíbeného knižního antikvariátu, online-antikvariat.cz. Zatím jsem knížky nakupovala vždy jen tady, a velká spokojenost jak s časem dodání, tak také s komunikací obchodu. Stránky jsou přehledné, je tu zvlášť vyhledávací políčko na knížky do padesáti korun - zde se dá vyhledávat podle nakladatelství, knižní série, autora, žánru...

Minulý týden ve středu, pátého, jsem odeslala objednávku. Byl to zrovna státní svátek, takže jsem počítala s tím, že vyřízení objednávky bude chvíli trvat. Přišel mi potvrzovací email se seznamem vybraných titulů, a fakturační údaje.

Rozhodla jsem se opět využít služeb společnosti Zásilkovna, s doručením na vybranou pobočku. Znovu, jako v minulém případě, jsem si vybrala Hobby Market. Mám to blízko z autobusového nádraží, takže krásně stíhám navazující spoje domů.

V úterý mi přišel email, že zásilka je přijata k přepravě. Já si jej ale přečetla až o den později - zapomněla jsem zkontrolovat email. Tuším že ještě vloni mi chodila esemeska, že zásilka byla přijata k přepravě - ale nevadí. 

A ve středu už byl balíček na místě. Kolem jedenácté hodiny mi pípla esemeska, že zásilka je připravena k výdeji. To se mi zrovna hodilo, protože jsem v práci skončila tak akorát, abych se doma stihla osprchovat a převléknout, a pádit na autobus.

V esemesce bylo napsáno, že na výdejním místě akceptují pouze přesnou hotovost, jinak je nutnost platit kartou. Poučena z minula jsem si vzala přesně peníze. Nerada platím kartou, pořád se snažím co nejvíce využívat hotovost. 

Celková částka za balíček byla tentokrát 252 korun. Měla jsem s sebou samé padesátikoruny, protože dvoustovku ani stovku jsem prostě doma neměla. Autobus jsem stihla, v Hobby Marketu jsem byla za chvilku. U pokladny byl moc příjemný mladý kluk, nadiktovala jsem mu heslo k objednávce, k tomu jsem mu hned i pro kontrolu řekla i příjmení, a balíček už jsem měla na pultě.

Zaplatila jsem, poděkovala, popřála klukovi pěkný den a spěchala na autobus, který jsem ale naštěstí stihla.

A doma už jsem nedočkavě otevřela balíček! Byl sice trochu menší, ale to už je taková klasika - prostě si vždycky objednám knížky menšího formátu... 


Pohled do krabice hned po otevření. Nechyběly novinové papíry, a ani menší kousky plastu pro ochranu knih. Už tuším druhým rokem nedávají bublinkovou fólii. Což je na druhou stranu celkem škoda - to pukání bublinek byl skvělý recept proti stresu! 


Objednala jsem si celkem sedm knížek. Nejdražší stála třicet korun. I s příplatkem za dobírku, se to celkem vyplatí. Knížky přišly v pořádku - všechny jsem narychlo prolistovala. Jasně, jsou tu nějaké vady - flíček na přebalu, trochu ohnuté rohy. Ale já mám na nákupech z antikvariátu ráda to, že kupuju knížky z druhé ruky, protože v sobě mají kus historie...



Při výběru se snažím namixovat si pestrou paletu žánrů. Opět jsem si vybrala dvě knížky z nakladatelství Epocha, které jsou vydávány v edici fantasy časopisu Pevnost. Příjemné překvapení mě čekalo u knihy Pachatelé zvláštních činů - je tam autorčin podpis, i s věnováním! 

Kosmonaut z Čech by měl být fantasy románem s prvky humoru a románu. Recenze nevypadají vůbec špatně, moc se na čtení těším! 


Temná hra paměti slibuje skotský thriller. Rachel, mladá nezávislá žena, se ocitne sama v temném lese uprostřed Skotské vysočiny. Je noc, má ošklivá zranění, a navíc se na nic nepamatuje. Po čase se jí paměť začíná vracet, ale i tak je velkou záhadou, co se dělo v posledních týdnech jejího života.

Jako poslední Vám přestavím knížky z nakladatelství Odeon, konkrétně edici Světová knihovna. Bratr z ledu má led v obou rovinách příběhu. V tom prvním nás Alicia seznamuje svou posedlostí severním a jižním pólem - text má mít povahu jakési reportáže.

A druhá rovina se věnuje jejímu bratrovi, který je autista. Komentuje jeho život, uvízlý v ledu nemoci. Je z ledu, ale vlastně v jiné rovině z ledu není...

Pole vrací čtenáře do roku 1984. Třináctiletý Jim Fineegan zažívá v rodném Irsku, v hlavním městě Dublinu, typický pubertální chaos. Úsměvné pasáže záhy střídají drsnější scény, jejichž krutost autor buduje mistrovským komponováním naturalistických popisů, a bolestného zamlčování. Jedno z nejvíce tabuizovaných témat drsně a bez příkras!

S celkovým nákupem jsem spokojená. Teď už jen mít více času na čtení, a už se taky moc těším na novou knihovničku - určitě přidám na blog fotky!

A co Vy? Také ráda nakupujete z knižních antikvariátů? Preferujete ty kamenné, nebo raději nakupujete pohodlně přes internet? Zaujala Vás některá kniha z mého nákupu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Jen občas si koupím nějakou knížku i proto, že už je nemám kam dávat . Bydlím v bytě jen 1+ kk , takže musím úsporně nakládat s prostorem a další knihovnička by se mi tam už nevešla . Proto mám radši knížky z knihovny , mám je jen na čas . Přeji Ti krásný čas s knížkami .

    OdpovědětVymazat
  2. Málo teď kupuji knížky, i když před 3 dny jsem udělala výjimku. Pojedeme do Řecka a potřebuji řeckou konverzaci. Současně jsem si objednala na Megaknihách 2 hudební publikace Obyčejný muž a Pokáčovo zpěvník I. Ale využívám knihoboxy. Knížky vezmeš a vrátíš nebo vyměníš za nějakou svoji.

    OdpovědětVymazat
  3. Kosmonaut z Čech vypadá zajímavě.
    A bublinkové fólie taky rád prakávám.😊

    OdpovědětVymazat
  4. Už druhým rokem si objednávám knihy na "knihobot.cz" i zde jsou knihy z druhé ruky a zachovalé ... Má knihovna už také praská ve šveh a knihy mám doslova všude ... ale pokaždé když si objednám knihu,po které jsem kdysi dávno toužila a v "knihobot.cz" ji mají za pár kaček, jsem spokojená,když koupím vnoučatům nádhernou pohádkovou knihu jsem spokojená a když koupím knihu svým dospělým dětem ,vím, že i oni budou spokojení . :)

    OdpovědětVymazat
  5. Vybrala sis hezká díla, těším se na recenze. Já knížky moc nekupuji. Hodně využívám knihovnu

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula