Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 248 Replika

 Autor: Lauren Oliverová

Žánr: Fantasy, Sci-fi, Pro mládež

Mé hodnocení: 75%

Obsah:                                    Dvě dívky.

                                                 Dva příběhy.

                                                 Jeden román.

Z dálky vypadá institut na soukromém ostrově poblíž Floridy krásně, a skoro idylicky. Při bližším pohledu by si však návštěvník mohl všimnout vysokých plotů, značek upozorňujících na biologické nebezpečí, a také nepřátelsky se tvářících mužů s nabitými zbraněmi. 

Ve skutečnosti se zde nachází utajované výzkumné středisko, kde tisíce replik tráví v izolaci celý svůj život a jsou podrobovány vědeckým experimentům. Mladá dívka Lyra je na život zde zvyklá, nikdy nepoznala nic jiného, vše tu má svůj neměnný řád - pravidelné lékařské prohlídky, operace, podivná a někdy i nepříjemná vyšetření.

Institut se však nečekaně stane terčem teroristického útoku, zavládne chaos, a dvěma zkoumaným objektům, dívce Lyře - neboli číslu 24 - a chlapci číslo 72, se podaří uniknout. Jenže repliky nejsou navyklé na normální život venku, navíc neumějí plavat, a vypadá to, že je některý z hlídačů brzy dopadne, a jistě zabije.

Jejich situace vypadá opravdu beznadějně, když narazí na další repliky, Gemmu a jejího kamaráda Jakea. Tedy, ony tvrdí, že jsou lidé, doopravdoví lidé, nikdo je nevyrobil a žili normálně v tom světě tam venku, za ostrovem, ale lze jim věřit? 

Gemma totiž doposud strávila velkou část svého šestnáctiletého života v nemocnicích. Až před dvěma lety se její zdravotní stav zlepšil natolik, že mohla začít chodit pravidelně do školy, a začít alespoň trochu normálně žít. Rané dětství má totiž spojené s pachem dezinfekce a prostředím nemocnic, které se staly jejím druhým domovem.

 Gemmin život pevně ohraničuje škola, domov, a její nejlepší kamarádka April. Vztahy s rodiči má Gemma dost napjaté, a ani ve škole to není zrovna ideální, s April jsou obě tak trochu outsideři. 

Poté, co ji téměř unese cizí člověk, se Gemma rozhodne začít pátrat v minulosti své rodiny. Zjistí, že její otec byl zapojen do výzkumu v záhadném floridském institutu jménem Haven. Aby nalezla odpovědi na své palčivé otázky, rozhodne se utéci z domu a s našetřenými penězi se s pomocí kamaráda Jakea dostane až na Floridu, jenže vidět na vlastní oči Haven už nestihne, protože ten se stal obětí zničujícího útoku.

Potká tu však dvě repliky, číslo 24 a 72. Když se snaží pochopit, co se v institutu dělo, dozví se o sobě i o své rodině děsivé tajemství, které může zničit vše, co je jí drahé...

Příběhy obou dívek se navzájem zrcadlí a každý z nich obsahuje detaily důležité pro ten druhý. Mohou být čteny na přeskáčku po kapitolách, nebo jako dva nezávislé příběhy.


Hodnocení: Repliku jsem si půjčila v knihovně při své poslední návštěvě. Zrovna tam byla na záskok jedna moje známá, takže jsme si hezky popovídaly o svých oblíbených autorech, a ona mi doporučila tuto knížku.

Musím přiznat, že mě překvapilo a lehce odradilo to, že kniha byla zařazena v sekci pro mládež. Přeci jen, z dívčích románů jsem vyrostla už dávno, a ani v pubertě jsem fantasy romány moc nemusela, nijak mě nezaujala ani slavná sága Stmívání. Známá mi ale vysvětlila, že to prý není zase tak moc pro mládež, prý si to užije i dospělý čtenář, a jí se knížka taky moc líbila, ač od ní také od začátku nic moc nečekala.

Lehce skeptická jsem si ji tedy odnesla domů a přemýšlela jsem, zda si ji vůbec přečíst. Nakonec jsem si říkala, že to alespoň zkusím. Sice nerada odkládám knihy, které už jsem začala číst, a za každou cenu se je snažím dočíst. 

Jako první mě zaujalo, že kniha je napsaná oboustranně. Z jedné strany svůj příběh vypráví Gemma, z druhé Lyra, ale po pár stránkách se jejich příběhy propojí. V úvodu je napsáno, že kapitoly se mohou číst buď na přeskáčku, nebo jako samostatné příběhy, a já jsem je četla samostatně. Nemám ráda nějaké přeskakování, a připadalo mi to takhle přehlednější. 

Už samotný námět knihy je zajímavý a originální. Tajemný výzkumný ústav, experimenty, které jsou tak trochu za hranou lékařské etiky... Bohužel mi myšlenka replik a experimentů připadala nevysvětlená a tak trochu odfláklá. Což je škoda, bylo by fajn, kdyby se jí věnovalo více prostoru.

Obě části knihy se mi četly dobře a rychle, dohromady mají kolem čtyři sta stránek. Styl vyprávění byl jednodušší, není to žádná intelektuální četba, ale odpočinkové čtení s trochou detektivní zápletky. A bylo zajímavé číst jeden příběh ze dvou pohledů, protože to vyprávění bylo vždycky v něčem jiné, a pomohlo poskládat celou kostru příběhu.

Konec knížky byl v mnohém otevřený, na knižní databázi jsem četla, že je i druhé knižní pokračování, takže se na něj hned při příští návštěvě knihovny poptám.

Replika se mi líbila, je to sice opravdu kniha spíše pro mládež, ale mě se líbila a zase jsem ráda, že jsem si přečetla něco trochu jiného. 

Bohužel musím vytknout jednu věc, a to je velké množství hrubek v knize, překlepy ve slovech, špatně napsané čárky, já chápu, že se to může stát, ale předpokládám, že to po sobě musí někdo číst, než jde kniha do tiskárny... Je to škoda, protože to kazí požitek ze čtení.

Knížku bych doporučila asi spíše mladším ročníkům a milovníkům nenáročných fantasy, těm se určitě líbit bude!

A co Vy? Četli jste někdy nějakou knihu, která byla napsaná oboustranně? Máte rádi fantasy? Přečetli byste si tuto knihu, i když je pro mladší ročníky? Zaujala Vás recenze? Jaké knihy jste rádi četli v mládí a pubertě? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Rok se čtyřkou na konci

 Loňský Silvestr a oslavy nového roku u nás doma proběhly tradičně. Udělala jsem hromadu chlebíčků a jednohubek. Původně jsem myslela, že budeme s přítelem sami, ale nakonec přišla neohlášeně na návštěvu moje máma - ještě že bylo těch chlebíčků tolik! Na stole nechyběly ani tyčinky a brambůrky, prostě klasika. Chvíli jsme poseděli a povídali si o všem možném. Ač neohlášená návštěva, byla jsem moc ráda, že máma přišla. Původně jsme měli v plánu ještě procházku, ale tak nějak se nám po těch chlebíčcích nikam nechtělo. Tak jsem ještě nachystala další občerstvení, dosypala do misek brambůrky, a koukali jsme na televizi.  Vloni jsem také po letech dodržela pověru o praní prádla a nevynášení věcí z bytu - což se tedy týkalo odpadků. Mylně jsem se domnívala, že to platí jak na Silvestra, tak na Nový rok, ale na internetu jsem našla různé výklady. Ale nevadí, tak jsem si vyprala až dneska, a ten koš také nebyl ještě úplně plný. Tradičně si každý první den nového roku vaříme čočku s vajíčkem. N