Přeskočit na hlavní obsah

Devadesátky: Přehrada




Varování: Článek může vyzrazovat část zápletky seriálu, pokud jste čtvrtý díl seriálu Devadesátky neviděli a plánujete na něj mrknout, raději si recenzi přečtěte až po zhlednutí, ať nejste zklamáni! 

Před asi třemi týdny jsem na internetu zaregistrovala pochvalné recenze a články na nový seriál České televize Devadesátky. Seriál mě zaujal, hlavně po zjištění, že se jedná o krimi. Televizi sleduji sporadicky, hlavně o víkendu na ni většinou moc času nemám. 

Stihla jsem tedy kus druhé epizody s názvem Král diskoték, která se mi velmi líbila. Hlavně mě tedy dostala ta atmosféra, sice jsem se v devadesátkách teprve narodila, ale přesto si dovedu představit, že takto nějak to tehdy vypadalo, včetně oblečení, dobového nábytku, a bohužel i bující kriminality, kterou se seriál zabývá.

Natěšená jsem sedla v neděli večer k televizi a těšila se na další, čtvrtou epizodu, s názvem Přehrada. Už název epizody mi dával tak nějak tušit, o čem tento díl bude, a nemýlila jsem se. Orlické vraždy. Ještě před začátkem seriálu běželo upozornění, že není vhodný pro diváky mladší patnácti let, protože může obsahovat vulgarismy, sexuální scény, a jiné drastické záběry. Popravdě, nějaké masakry se v seriálu rozhodně neodehrávají, ale sem tam to sprosté slůvko padne, takže upozornění asi není úplně od věci.

Pražské první oddělení má poslední dobou plné ruce práce. V kanceláři se kupí stohy složek s nevyřešenými případy, kriminalita roste, zejména i s přílivem cizích státních příslušníků, pro které se v určitých ohledech stala naše republika rájem. Ředitel pražské policie Hakl má tedy mnoho starostí, ale aktuálně i důvod k radosti.

Podařilo se totiž zabránit loupeži bankovní pobočky a chytit pachatele přímo na místě. Jenže teď stojí před velkým dilematem. Vzhledem k výpovědím svědků při vyřešení jednoho z minulých případů to vypadá, že by někde na dně přehrady Orlík mohly být sudy s lidskými těly, kterých se gang vrahů, vedený Karlem Kopáčem, rozhodl takto zbavit. Jenže krom výpovědi žádné jiné důkazy nejsou. Tohle zní šíleně i Haklovi, a svým podřízeným nechce dát v pátrání volnou ruku.

Jenže mladík a nováček na oddělení, Tomáš Kozák, se nechce "domnělých potopených sudů" vzdát. Tak dlouho naléhá na vedení a na své kolegy, že se rozhodnou opravdu orlickou přehradu propátrat. Jenže ono to není jen tak. Zaprvé, přehrada je obrovská, a potopené sudy tedy mohou být prakticky kdekoliv, a za druhé, jak a kde sehnat zkušené potápěče, kteří budou ochotni se do takové hloubky ponořit?

Kapitán Václav Plíšek spolu se svým kolegou Petrem Andělem se nakonec obrátí na báňské potápěče, kteří si jediní troufnou propátrat hlubokou přehradu. Policejní potápěči se totiž mohou ponořit jen do hloubky třiceti metrů, kdežto hloubka na Orlíku má celých 75... 





Už samotné přípravy potápěčů k ponoru jsou náročné. Tito potápěči riskují životy každý den při velmi těžkých záchranných akcích, spousta jejich kamarádů při své práci zaplatila cenu nejvyšší, totiž svůj život, přesto se rozhodnou policii pomoci.

Vše musí probíhat v naprostém utajení, kriminalisté se museli krýt pod záštitou ekologické skupiny, která zkoumá v přehradě výskyt sinic a kvalitu vody.

Policisté však netuší, zda bude akce vůbec úspěšná, nebo se bude jednat jen o hloupé plácnutí do vody. Pátrání není ze začátku vůbec úspěšné, frustrace a vztek mezi kolegy doutná, až nakonec právě Kozáka napadne bizarní pokus s házením sudů do přehrady, a podaří se tak najít přibližné místo, kde je pachatelé mohli do přehrady hodit. 

A pak už je tu konečně úspěch, kdy jeden z potápěčů do vysílačky hlásí: "Něco tu je..." Následuje podvodní záběr, který připomíná cosi jako sud. Zdá se, že vše bylo nakonec úspěšné, ale to už je konec dílu, a pokračování bude příště!





Ani nevím, jak to celé mám zhodnotit, protože jsem ze seriálu opravdu nadšená! Jednoznačně nejlepší detektivní počin České televize za posledních deset let. České detektivky mám ráda, i v seriálové podobě, bohužel většina těch nově natočených za mnoho nestojí, ale Devadesátky jsou parádní.

Atmosféra celého dílu byla fantastická, aneb kolik může být napětí v přípravách na hlubinný ponor! Paráda. 

Herecké výkony brilantní, hodně mě bavil zejména Martin Finger coby kapitán Plíšek, kterého jsem v podobné krimi roli neviděla a musím říci, že se jí zhostil skvěle. Ale třeba i Ondřej Sokol jako Petr Anděl se mi líbil, znám ho spíše jako baviče a myslela jsem si, že se do takových vážných rolí nehodí, ale příjemně překvapil!

Atmosféra úžasná, místy už tak trochu retro, líbilo se mi, jak si tvůrci pohráli s interiéry i exteriéry, dobová auta, oblečení... Skutečné zobrazení detektivní práce, jak asi mohla opravdu v devadesátkách probíhat. Žádné přehnané scény, nic dělané na efekt, jen napínavá a dech beroucí detektivka. 

Vypíchnout musím i hudební podkres, který je pěkně dramatický, hodil by se i do nějakého drsného severského krimi. 

Bavila jsem se, scény na lodi a následný ponor uvěřitelné, taktéž i dialogy mezi herci, nenucené, měla jsem pocit, jako by se tak narodili, a ani nehráli, tak to bylo přirozené. Tohle se v moderní filmové tvorbě vidí málokdy, zvláště v té české. 

Stopáž je také tak akorát, hodina a osm minut je myslím na krimi epizodu tak akorát. Překvapením pro mě bylo, že seriál režíruje Peter Bebjak, známý slovenský režisér, který režíroval mimo jiné i Trhlinu, nebo skvělý horor Zlo, který jsem viděla před lety a milovníkům hororů můžu jen doporučit.

Už se těším na další díl, opravdu mám velkou radost z toho, že Česká televize vyprodukovala něco tak dobrého. Milovníkům detektivek a těm, kteří si z devadesátek pamatují více než mlhavé dětství, a mohou tedy porovnávat skutečnost se seriálem, mohu jen a jen doporučit.

A co Vy? Koukáte na české krimi seriály? Viděli jste nějaký díl Devadesátek, nebo Vás seriál nezaujal? Je nějaký oblíbený český seriál či minisérie, kterou si nenecháte ujít, a vždy na ni v televizi rádi kouknete? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥




Písnička výše hrála na konci dílu v závěrečných titulcích, slyšela jsem ji poprvé, a na první poslech jsem se do ní zamilovala... 

Komentáře

  1. Tento seriál sleduji. Za mě se opravdu povedl. 🙂

    OdpovědětVymazat
  2. Seriál se povedl, ale určitě se na něj dívám jinýma očima než současný mladý člověk, protože jsem tohle období prožívala a doba to byla opravdu divoká. I u nás ve městě byl jeden podnikatel zavražděn v hotelu Apollo. Protože se filmařům podařilo zautentizovat nejen události , ale i prostředí, dívám se na to všechno spíše jako dokumentární film než jako detektivku. ....

    OdpovědětVymazat
  3. Seriál sleduje hlavně manžel. Já se tomu spíše vyhýbám už proto, že je tam mnoho pravdy a nechci si zbytečně cuchat nervy před spaním. Byla to dramatická doba a ty hrůzy se opravdu děly o to je to horší... Já mám raději něco veselejšího, protože toho zla je kolem nás pořád plno. Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
  4. Seriál sledujeme s manželem oba a jsme hodně spokojení. Ta doba je skvěle vykreslená včetně kanceláří, zařízení domácnosti, oblečení, prostě fakt hodně povedený seriál.

    OdpovědětVymazat
  5. Na seriál koukám a moc se povedl.

    OdpovědětVymazat
  6. Je to dobrý seriál,koukám na něj.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  7. Eliss, zdravím. Televizi téměř nesleduju, ale od každého na seriál slyším samou chválu za výborné zpracování a tak si ho chci pustit. Na scénáři se prý podílel Josef Mareš, elitní vyšetřovatel. Tak jsem zvědavá. Měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Na Devadesátky koukáme, myslím, že jsou natočené fakt dobře. Teď u dílu Přehrada jsme si říkali, že se to vleče, ale pak jsme si uvědomili, že se nám to zdá proto, že orlické vraždy pamatujeme ze zpráv jako reálný případy, takže vlastně známe děj...
    Jinak já mám detektivky ráda, takže se díváme i na Stíny v mlze a Odznak Vysočina, i když ty jsou o dost méně realistické, jsou to spíš takové pohádky pro dospělé. Občas se mrknu i na opakování Specialistů...

    OdpovědětVymazat
  9. Není to špatné.
    Líbil se mi díl s Discolandem. Jonák byl zahraný perfektně.

    OdpovědětVymazat
  10. Na seriál jsem slyšela samé kladné recenze. Bohužel jsem se na něj skrz školu nestihla dívat, ale těším se, až to teď doženu :)

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj Eliss, mám zhruba pět dní prázdnin od školy,

    já jsem hlavně nadšený, že udělali v Česku něco dobrého. Já moc detektivky a české seriály nemusím a seriál Devadesátky jsem neviděl. Rodiče se ale dívali.

    Přeju ti, ať dávají více věcí, které se ti budou takhle líbit, Eliss. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula