Přeskočit na hlavní obsah

Finch (2021)

 Po delší době jsem měla včera možnost shlédnout nějakou filmovou novinku. Konkrétně přítel mě přemluvil, že má nový film s Tomem Hanksem, a že se má jednat o postapokalyptické sci-fi. Toma Hankse mám jako herce ráda, když mám příležitost tak se ráda na film s ním podívám, třeba takový Forrest Gump je úžasný a právem se řadí do žebříčku nejlepších filmů.

Na tento film mě nalákal právě Tom Hanks, který se hraje hlavní roli Finche. Hned úvodní pasáž dává napovídat, že se bude jednat o napínavou postapokalyptickou podívanou. Finch právě prochází ve speciálním skafandru polorozpadlými a zcela prázdnými ulicemi kdysi živého města. Do toho zuří prudká bouře, která s sebou nese hromady písku. Ale Finch není při průzkumu tak úplně sám. Společnost mu dělá malý robůtek Dewey, který Finch sestrojil zcela sám díky obrovské knihovně, kterou si doma vybudoval.

Jenže brzy dojde k nebezpečné situaci. Finch je nucen rychle  ve svém speciálně vybaveném popelářském autě odjet z místa, protože se blíží tornádo s velkou silou, a sluneční záření nabývá na intenzitě. Nakonec se dostane bezpečně do svého domu, který si vybudoval v bývalé větrné elektrárně a která mu dává pocit bezpečí před spalujícím slunečním žárem tam venku. 

Finch má krom malého robůtka doma ještě psího společníka, kterému říká Goodyear. Všichni mají doma celkem pohodu, kterou narušují jen rozmary počasí a pak také Finchovi chybí i lidská společnost. V průběhu filmu se dozvíme, co se vlastně stalo na Zemi tak strašného, že téměř všichni lidé zemřeli a zůstalo jen pár jedinců, kteří se schovávají po různých koutech planety a snaží se přežít.

Teď je Finch právě ve finále velkého projektu, na kterém pracoval několik měsíců. Povedlo se mu sestrojit většího robota než je Dewey. Ten není výkonnější pouze svým vzhledem, ale také pozoruhodnou kapacitou paměti. Finch do nového robota totiž nakopíroval znalosti ze všech důležitých knih, a tento robot je tedy fakticky na lidské úrovni.





Robot krom znalostí o všem možném má v sobě naprogramována i čtyři základní pravidla, kterými se musí řídit, a tohle patří mezi to nejdůležitější:

Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností připustit, aby mu bylo ublíženo. Poslední pravidlem je to, že robot se musí v nepřítomnosti Finche postarat o psa, protože blahobyt psa je pro robota na prvním místě.

Sestrojení robota přišlo v pravou chvíli, protože Finch se díky nepříznivým klimatickým podmínkám rozhoduje vydat na západ. S jídlem se musí šetřit, protože zásoby se povážlivě tenčí (ale oba roboti jídlo nepotřebují, což je velké plus). Doufá, že s trochou štěstí objeví další nevyrabovaná místa, a touží se podívat do San Francisca, na slavný most.

A tím začíná velké dobrodružství, protože cesty jsou nevyzpytatelné a nebezpečně vysoké UV záření ze Slunce jen tak nepoleví. Podaří se Finchovi objevit další přeživši lidské souputníky, nebo zůstane sám? A podaří se mu s pomocí robotů a věrného psího kamaráda dostat až do dalekého San Francisca?





Na začátku sledování Finche jsem si říkala, že to asi nebude nic pro mě. Ale postupně mě film chytl a já jsem hrozně ráda, že jsem se dokoukala až do konce, protože to opravdu stálo za to.

Snímek má pomalejší tempo, podle některých komentářů na československé filmové databázi "vlastně nikam moc nesměřuje." Musím s tím tak trochu souhlasit, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak. Byla jsem nakonec z filmu nadšená.

Jedná se o hodně komorní film, v podstatě je to celé o dvou robotech, člověku a psovi, ale celé je to tak úžasně natočené a nese to s sebou kus důležitého poselství. Herecké nadání Toma Hankse se tu naplno projevilo a podle mě tento herec opravdu zraje jako víno, líbí se mi čím dál více (ano, i fyzicky to není škaredý chlap.) V této roli samotáře mě velmi zaujal.

Celé putování bylo okořeněné spoustou precizních dialogů a vtipnými hláškami. Líbil se mi i postupný vývoj robota, který byl pořád více lidštější, a rozhodně to nebyla žádná mluvící plechová hlava. Celkově to byl velmi milý film a zanechal ve mě dobrý dojem.

Musím zmínit i Goodyeara, protože ten pejsek byl úžasně roztomilý a každý milovník psů si přijde na své, protože Finch ukazuje psí věrnost a lásku v upřímné podobě. On vlastně celý film působil tak nějak přirozeně, i exteriéry, ty se mi líbily moc, a oceňuji i to, že i roboti působili přirozeně, a ne jako nějaké přeplácané nestvůry, jak tomu ve sci-fi někdy bývá.

Co mi jediné trochu vadilo, tak bylo málo vysvětlené pozadí celé katastrofy, která lidstvo zasáhla, o tom se moc nemluvilo, a bylo to tam spíše jen naznačeno. Diváci by to určitě ocenili.

Stopáž filmu je hodina čtyřicet, což je v tomto případě akorát. Závěr mě dostal, celé to bylo hodně smutné a dojemné, a i slza ukápla. Z filmu jsem nadšená, dlouho se mi žádné moderní sci-fi tak nelíbilo, protože tady jde hlavně o přátelství, porozumění a naději. Na československé filmové databázi má aktuálně film šestašedesát procent, a ty jsou naprosto oprávněné, hodnocení by mohlo být klidně i vyšší. 

Film možná pro někoho o ničem, ale pro mě rozhodně o něčem, co má srdce.

Pokud jste film neviděli a chcete se podívat na pěkné odpočinkové sci-fi bez nijakých zvláštních efektů a digitálních bubáků, tak rozhodně doporučuji. Budete se určitě bavit jako já.

A co Vy? Máte rádi sci-fi? Je Tom Hanks Váš oblíbený herec? Viděli jste nějaký dobrý postapokalyptický film? Nebo raději preferujete jiný žánr? Napište mi do komentářů!

Doufám, že se Vám dnešní recenze líbila, děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásné podzimní dny, Vaše Eliss ♥






Komentáře

  1. Toma Hankse mám moc ráda,ale v takovém filmu jsem ho asi nikdy neviděla.Sci-fi není můj šálek kávy a ještě,když je tam robot.Takové filmy vůbec nemusím,ale Hanks nikdy nehrál ve špatném filmu.Pokud ho najdu na Netflixu,určitě pustím.
    Eli,měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
  2. to zní dost zajímavě :) díky tobě mám plán na zítřejší večer :D děkuji :)

    OdpovědětVymazat
  3. O filmu už jsem slyšela a zaujal mě. Tak teď jsem navnaděná ještě víc, protože pomalé a komorní filmy, to je moje :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Já sci-fi nemusím, to by se zřejmě líbilo manželovi, ten má tyhle filmy rád 🙂

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji ti za tip, Toma Hankse mám moc ráda jako herce i jako člověka. Jeho filmy se mi líbí, tohle asi nebude výjimka.

    OdpovědětVymazat
  6. To stojí za shlédnutí. Zkusím si udělat čas.

    OdpovědětVymazat
  7. Pan učitel s třesem horních končetin z trháků Zachrante vojína Ryana povýšil do společnosti apokalyptických kolegů z filmů Sílený Max, Posel budoucnosti nebo Planeta opic. Ale málo kdo zaznamenal takový postup jako domácí kutil MACGYVER, který v mládí nosil jen bílé teenisky. Nyní na stará kolena hlídá šapa áj, aby ta blížící se mimozemská apokalypsa zůstala co nejdál na mléčné dráze. Možná se na trochu jiného Trosečníka s Hanksem také podívám. Bude to třeba lepší podívaná, než když na ostrově rozmlouval s fotbalovým míčem.

    OdpovědětVymazat
  8. Obyčejně takové filmy moc nemusím, teda.. jak které :D Ale tento mě zaujal a ne jen kvůli pejskovi kupodivu :D. Takže děkuji za tip :).

    OdpovědětVymazat
  9. Toma Hankse mám moc ráda, takže i já děkuji za tip. 🙂

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula