Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 225 Jack a fazole

 Autor: Ed McBain

Žánr: Detektivní

Mé hodnocení: 75%

Obsah: Advokát Matthew Hope, žijící ve floridském městečku Calusa, to nemá rozhodně vůbec jednoduché. Nejprve dostane v baru nakládačku od dvou rozparáděných kovbojů, když se zastal své přítelkyně Dale, a nakonec, ještě ten večer, mu Dale řekne, že se s ním rozchází. 

A k dovršení toho všeho Matthewovi zavolá jeho přítel, detektiv od policie Morris Bloom a oznámí mu, že jeden z jeho klientů, dvaadvacetiletý mladík Jack McKinney byl zavražděn. Byl nalezen ve svém domě s devatenácti bodnými ranami v zádech. Nepořádek v domě naznačuje, že vrah něco hledal. Podařilo se mu to však najít?

Matthew pro Jacka zařizoval prodej zemědělské usedlosti pro pěstování fazolí. Majitel a prodávající, Avery Burrill tvrdí, že má v ruce platnou kupní smlouvu, a požaduje své peníze zpět. Záhadou je i to, že mladík chtěl koupit pozemek právě pro pěstování fazolí. Avery totiž vypověděl, že půda je pro pěstování fazolí naprosto nevhodná, jeho pěstitelské pokusy skončily nezdarem. Ale Jack byl prý neoblomný a trval na tom, že fazole bude pěstovat dál.

Jak Matthew zjistí, prodělal by na tom celé jmění a v žádném případě by pro něj toto podnikání nemohlo být ziskové. Zabil snad Jacka někdo proto, že sám měl s pozemky jiné plány? Matthew je sice právník, vůbec se nezabývá trestním právem, ale již několikrát se při svém vyšetřování dostal na nebezpečnou půdu.

Tentokrát se dostane až do dobytkářského kraje, Ananburgu, odkud Jack pocházel a kde má rodinu. Rodina McKiennových vlastní dobytkářský ranč. Jackova matka Veronica je rázná žena, a co Matthewa překvapí, že neprojevuje ani nejmenší lítost ze ztráty svého syna. Jack měl ještě mladší sestru, které nikdo neřekne jinak než Sunny, a která je na svých osmnáct let až překvapivě vyspělá. 

Proč Jack opustil znenadání svou rodinu, zázemí - ranč vynáší pěkných pár tisíc dolarů ročně - a vydal se do nehostinného kraje s půdou s nedostatkem humusu pěstovat zrovna fazole, které nedovedl vypěstovat ani starší a zkušenější farmář? Otázkou zůstává i to, kde vzal Jack, který byl aktuálně bez práce tolik peněz na zaplacení pozemku, protože zaplatil předem ne zrovna malou zálohu.

Když dojde k dalšímu zločinu, začne již Matthew tušit, kdo za tím vším stojí, ale chybí důkazy. Ale smyčka se začíná již pomalu stahovat!



Hodnocení: Tuto knížku jste už mohli vidět v předešlém článku, kde jsem psala recenzi na internetový antikvariát. Ed McBain patří mezi mé oblíbené spisovatele, a já jsem si od něj moc ráda po dlouhé době přečetla další detektivku.

Tyto knížky jsou poměrně staršího data - originál vyšel v USA v roce 1984, první české vydání pak právě v nakladatelství BB art v roce 1999. Já osobně preferuji právě starší tituly, a ještě lépe starší české překlady, protože ty jsou opravdu jedinečné.

Tato knížka spadá do série Matthew Hope a je čtvrtá v třináctidílné sérii. Už jsem pár knih z této série četla, bohužel ne ve správném pořadí jak u nás vycházely. Ale ono to ve výsledku zase tolik nevadí, protože autor nijak nespoileruje na minulé díly.

Jack a fazole je čtivá konverzační detektivka. Nechybí tam dlouhé dialogy, dlouhé přemítání nad důkazy a nad tím, kdo to vlastně mohl udělat a různé zajímavé hypotézy. Nechybí ale ani vtipný sarkasmus a pěkně žhavé erotické scény.

Bylo fajn se ponořit do prostředí Ameriky v půlce osmdesátých let, pocítit, byť jen přes stránky knihy tu atmosféru. Autor má pro vykreslení atmosféry opravdu cit. 

Detektivní zápletka byla fajn, ale pro znalého čtenáře detektivek snadno odhadnutelná - já čtu detektivky prakticky pořád, málokdy se mi podaří odhalit vraha, ale tady jsem se strefila na první dobrou. V polovině knihy jsem znala pachatele, ale to nevadilo, protože jsem neznala jeho motiv. 

A právě motiv celého činu, to bylo tak úžasně originální, až to bylo k smíchu. Ale toto myslím v dobrém, byla jsem překvapená, ale bylo to pěkně vymyšleno. A ještě musím zmínit konečný výslech na konci knihy, tyto pasáže mám moc ráda a hezky se mi čtou.

Takže s knížkou velká spokojenost, a už se těším, až se pustím do čtení další knihy z této série, protože mě to opravdu moc baví. 

Pokud si chcete přečíst odpočinkové krimi bez cákanců krve a s vtipnými a zajímavými dialogy, knížku a potažmo autora doporučuji.

A co Vy? Máte rádi starší detektivky? Četli jste něco od autora? Máte nějaké oblíbené autory z éry osmdesátých let? Nebo dáváte přednost novým knihám? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥




Komentáře

  1. Od McBaina jsem četla docela dost knížek, ale z řady 87. revír se Steve Carrelou, s Matthewem Hopem snad žádnou

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zrovna tak. Budu se muset po té knížce podívat. Kvalitních detektivek je jak šafránu.

      Vymazat
  2. Od McBaina mám doma pár knížek,jednu dobu jsem ho hodně četla a myslím,že něco bylo i zfilmováno.Tak jsem se šla podívat do obýváku,které to knihy vlastně mám,ale manžel usnul u telky a nechtěla jsem mu svítit.Docela bych si zase od něho něco přečetla,ale čtu více v zimě.Já si přečtu i nové autory a knížky dostávám hodně od vnoučat k různým příležitostem.Hlavně vnučky přesně znají můj oblíbený žánr.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  3. Děj mně dost připomíná jeden starší film s Jackem Nicholsonem, jehož název si ale nedokážu vybavit.
    Od autora jsem několik detektivních románů přečetl, stejně jako Chandlera, Christie, Simenona a našeho Fikera, ale je to už hodně let. Později jsem kupodivu přešel ke klasikům.

    OdpovědětVymazat
  4. Já znám jen ty knihy, které vydalo nakladatelství Baronet. Docela mě lákají, ale ještě jsem žádnou nezkusila.

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Ellis, od McBaina jsem pár knížek četla, měla jsem dříve detektivky ráda. Doma od něho žádnou knížku nemám, chodím hlavně do knihovny. Díky za představení knihy, měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula