Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 225 Jack a fazole

 Autor: Ed McBain

Žánr: Detektivní

Mé hodnocení: 75%

Obsah: Advokát Matthew Hope, žijící ve floridském městečku Calusa, to nemá rozhodně vůbec jednoduché. Nejprve dostane v baru nakládačku od dvou rozparáděných kovbojů, když se zastal své přítelkyně Dale, a nakonec, ještě ten večer, mu Dale řekne, že se s ním rozchází. 

A k dovršení toho všeho Matthewovi zavolá jeho přítel, detektiv od policie Morris Bloom a oznámí mu, že jeden z jeho klientů, dvaadvacetiletý mladík Jack McKinney byl zavražděn. Byl nalezen ve svém domě s devatenácti bodnými ranami v zádech. Nepořádek v domě naznačuje, že vrah něco hledal. Podařilo se mu to však najít?

Matthew pro Jacka zařizoval prodej zemědělské usedlosti pro pěstování fazolí. Majitel a prodávající, Avery Burrill tvrdí, že má v ruce platnou kupní smlouvu, a požaduje své peníze zpět. Záhadou je i to, že mladík chtěl koupit pozemek právě pro pěstování fazolí. Avery totiž vypověděl, že půda je pro pěstování fazolí naprosto nevhodná, jeho pěstitelské pokusy skončily nezdarem. Ale Jack byl prý neoblomný a trval na tom, že fazole bude pěstovat dál.

Jak Matthew zjistí, prodělal by na tom celé jmění a v žádném případě by pro něj toto podnikání nemohlo být ziskové. Zabil snad Jacka někdo proto, že sám měl s pozemky jiné plány? Matthew je sice právník, vůbec se nezabývá trestním právem, ale již několikrát se při svém vyšetřování dostal na nebezpečnou půdu.

Tentokrát se dostane až do dobytkářského kraje, Ananburgu, odkud Jack pocházel a kde má rodinu. Rodina McKiennových vlastní dobytkářský ranč. Jackova matka Veronica je rázná žena, a co Matthewa překvapí, že neprojevuje ani nejmenší lítost ze ztráty svého syna. Jack měl ještě mladší sestru, které nikdo neřekne jinak než Sunny, a která je na svých osmnáct let až překvapivě vyspělá. 

Proč Jack opustil znenadání svou rodinu, zázemí - ranč vynáší pěkných pár tisíc dolarů ročně - a vydal se do nehostinného kraje s půdou s nedostatkem humusu pěstovat zrovna fazole, které nedovedl vypěstovat ani starší a zkušenější farmář? Otázkou zůstává i to, kde vzal Jack, který byl aktuálně bez práce tolik peněz na zaplacení pozemku, protože zaplatil předem ne zrovna malou zálohu.

Když dojde k dalšímu zločinu, začne již Matthew tušit, kdo za tím vším stojí, ale chybí důkazy. Ale smyčka se začíná již pomalu stahovat!



Hodnocení: Tuto knížku jste už mohli vidět v předešlém článku, kde jsem psala recenzi na internetový antikvariát. Ed McBain patří mezi mé oblíbené spisovatele, a já jsem si od něj moc ráda po dlouhé době přečetla další detektivku.

Tyto knížky jsou poměrně staršího data - originál vyšel v USA v roce 1984, první české vydání pak právě v nakladatelství BB art v roce 1999. Já osobně preferuji právě starší tituly, a ještě lépe starší české překlady, protože ty jsou opravdu jedinečné.

Tato knížka spadá do série Matthew Hope a je čtvrtá v třináctidílné sérii. Už jsem pár knih z této série četla, bohužel ne ve správném pořadí jak u nás vycházely. Ale ono to ve výsledku zase tolik nevadí, protože autor nijak nespoileruje na minulé díly.

Jack a fazole je čtivá konverzační detektivka. Nechybí tam dlouhé dialogy, dlouhé přemítání nad důkazy a nad tím, kdo to vlastně mohl udělat a různé zajímavé hypotézy. Nechybí ale ani vtipný sarkasmus a pěkně žhavé erotické scény.

Bylo fajn se ponořit do prostředí Ameriky v půlce osmdesátých let, pocítit, byť jen přes stránky knihy tu atmosféru. Autor má pro vykreslení atmosféry opravdu cit. 

Detektivní zápletka byla fajn, ale pro znalého čtenáře detektivek snadno odhadnutelná - já čtu detektivky prakticky pořád, málokdy se mi podaří odhalit vraha, ale tady jsem se strefila na první dobrou. V polovině knihy jsem znala pachatele, ale to nevadilo, protože jsem neznala jeho motiv. 

A právě motiv celého činu, to bylo tak úžasně originální, až to bylo k smíchu. Ale toto myslím v dobrém, byla jsem překvapená, ale bylo to pěkně vymyšleno. A ještě musím zmínit konečný výslech na konci knihy, tyto pasáže mám moc ráda a hezky se mi čtou.

Takže s knížkou velká spokojenost, a už se těším, až se pustím do čtení další knihy z této série, protože mě to opravdu moc baví. 

Pokud si chcete přečíst odpočinkové krimi bez cákanců krve a s vtipnými a zajímavými dialogy, knížku a potažmo autora doporučuji.

A co Vy? Máte rádi starší detektivky? Četli jste něco od autora? Máte nějaké oblíbené autory z éry osmdesátých let? Nebo dáváte přednost novým knihám? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥




Komentáře

  1. Od McBaina jsem četla docela dost knížek, ale z řady 87. revír se Steve Carrelou, s Matthewem Hopem snad žádnou

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zrovna tak. Budu se muset po té knížce podívat. Kvalitních detektivek je jak šafránu.

      Vymazat
  2. Od McBaina mám doma pár knížek,jednu dobu jsem ho hodně četla a myslím,že něco bylo i zfilmováno.Tak jsem se šla podívat do obýváku,které to knihy vlastně mám,ale manžel usnul u telky a nechtěla jsem mu svítit.Docela bych si zase od něho něco přečetla,ale čtu více v zimě.Já si přečtu i nové autory a knížky dostávám hodně od vnoučat k různým příležitostem.Hlavně vnučky přesně znají můj oblíbený žánr.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  3. Děj mně dost připomíná jeden starší film s Jackem Nicholsonem, jehož název si ale nedokážu vybavit.
    Od autora jsem několik detektivních románů přečetl, stejně jako Chandlera, Christie, Simenona a našeho Fikera, ale je to už hodně let. Později jsem kupodivu přešel ke klasikům.

    OdpovědětVymazat
  4. Já znám jen ty knihy, které vydalo nakladatelství Baronet. Docela mě lákají, ale ještě jsem žádnou nezkusila.

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Ellis, od McBaina jsem pár knížek četla, měla jsem dříve detektivky ráda. Doma od něho žádnou knížku nemám, chodím hlavně do knihovny. Díky za představení knihy, měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Vitamíny a doplňky stravy

 Z dětství si pamatuju docela přesně občasné návštěvy lékárny s rodiči, když jsme šli od doktora s receptem nebo koupit nějakou mastičku. Dodnes si živě pamatuju tu vůni, která tam byla. Tenkrát v našem městě ještě nebyla lékárna na každém rohu, byly tam jen dvě, a já chodila s rodiči do té velké, co byla na náměstí. Tenkrát mi připadala lékárna fascinující. Všude barevné krabičky, zvláštní vůně, a taky mi rodiče vždycky koupili několik těch vitaminových cucavých bonbonů, co byly ve velké skleněné dóze u pokladny. Když jsem byla malý špunt, tak v té době zrovna frčeli vitaminy Marťánci. Každou chvíli jsem na ně viděla reklamu v televizi a tak hrozně moc jsem prosila rodiče že je chci, že mi nakonec jedno balení koupili, a další jsem našla ten rok  pod stromečkem. Měla jsem z nich velkou radost a poctivě si vždycky ráno po snídani jednu tabletku vzala, než jsem šla do školy. Další vitaminy jsem brala v pubertě. To byly pivovarské kvasnice potažené sladkou vrstvou, vypadaly jako lentilky

Deset malých černoušků (1987)

 Knihy Agathy Christie jsou celosvětovou klasikou. Není snad nikdo, kdo by nečetl její knihy nebo neviděl jejich filmové ztvárnění. Jména jako Hercule Poirot či slečna Marplová jsou klasikou. Každou chvíli jsou seriály či filmy podle jejích knih v televizi. Před několika lety jsem četla knížku právě od Agathy Christie, Deset malých černoušků. A tato knížka mě opravdu dostala. Naštěstí jsem nevěděla o knize vůbec nic, žádné spoilery, ani úplně konečné rozuzlení zápletky, protože ta je jedním slovem geniální. Dobrá klasická detektivka má v sobě něco, co ty moderní často postrádají. Atmosféru, spletitý detektivní příběh a punc tajemna. Včera jsem si pustila Deset malých černoušků. Existuje spousta filmových verzí této knihy, v roce 2015 byl natočen i minisérie o třech dílech  Až tam nezbyl žádný , který můžu vřele doporučit, na československé filmové databázi má čtyřiaosmdesát procent. Já jsem včera shlédla ruskou adaptaci románu z roku 1987. Na československé databázi má dvaaosmdesát pro