Přeskočit na hlavní obsah

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry.

Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků.

A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně.

Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu.

Pětici mladých kamarádek napadne dosti nevídaná věc. Proč by si nemohly zkusit zahrát přes síť s paranormálnem, a nezkusit vyvolat duchy? Iniciátorkou celého nápadu je Hayley, která přemluví ostatní, a dokonce zajistí do této zvláštní online konverzace speciálního hosta - Seaylan, ženu ve středním věku, která je médiem. Ta sice má zkušenosti s vyvoláváním duchů, ale ještě nikdy to nezkoušela takto přes Skype, ale bere to jako "novinku a skvělou zábavu." Prakticky by to mělo fungovat tak, že každá z dívek by měla mít u sebe jakýsi spouštěč, který je napojí na osobu, se kterou se chtějí spojit. Což má být nějaká osobní věc daného člověka, nebo i zvířete, třebas milovaného domácího mazlíčka.

Pak už zbývá jen zapálit svíčky, naladit se do té správné duchovní nálady a čekat, co se bude dít dál. Svíčka by měla být pro ducha jakýmsi majákem, pomocí kterého se bude moci spojit s médiem. A pak už stačí jen zavřít oči a soustředit se na znamení od jiné entity. To může být cokoliv. Zvuk, vůně, nebo pouhý záblesk nějakého obličeje v mysli.

Nejprve se nic zvláštního neděje. Zdá se, že dívky to neberou ani pořádně vážně. Ale pak se odněkud ozve zabouchání, a jedna z dívek poděšeně vykřikne, že se někdo dotkl jejího ramene. A pak je tu podivné světlo, které se objeví před kamerou, které bylo na místě, ale najednou se začalo hýbat.

Mohlo jít jen o pouhý oční klam, případně jakousi vjemovou halucinaci? Nebo si dívky dělají ze sebe navzájem legraci?

Když však Seaylan najednou zmizí ze skupinové konverzace, je jasné, že se něco začíná dít. Každá z dívek je daleko od sebe, ale přesto se jim podařilo i takto na dálku si přivolat do domu neznámého hosta, který se nebude chovat jako ten nejpříjemnější společník, a už vůbec se nenechá ze svého nového útočiště jen tak vyhnat.

Už jde o víc, než jen o to, kdo bude mít ten nejstrašidelnější zážitek...





Na čsfd.cz má Host čtyřiašedesát procent. Na horor se jedná o velmi slušné hodnocení. To už jsem tušila, že by se mi film mohl líbit.

Jednou větou bych film shrnula takto: "Parádní hororová jednohubka, kterou slupnete jako malinu." Od začátku nás film udržuje v příjemném napětí. Parta mladých lidí, kteří si zahrávají s říší duchů, ale nemají nejmenší tušení, co všechno se začne dít.

Ono totiž netrvá dlouho, a film začne být opravdu drsný. Partička totiž probudila k životu něco, co je extrémně naštvané, a rozhodně se nechce skamarádit. Děsivé zvuky a skřípění prázdné židle je to nejmenší. 

Host je totiž natočený tak perfektně, že to celé divák vnímá jako live záznam. jako kdybyste sledovali celý film online a přímo se tak účastnili všech těch hororových libůstek. 

Výběr herců byl zvolen skvěle, všichni byli sympatičtí, a co je hlavní, chovali se naprosto uvolněně a přirozeně, jako by to nebyl film, ale reálný záznam. Takto věrné to opravdu bylo. Svůj podíl má na tom určitě i to, že herci a herečky jsou blízkými přáteli režiséra. Určitě se lépe pracuje pod někým, kdo je váš kamarád, a to právě dodalo herectví přirozenost. Jako byste si povídali s kamarádem přes webovou kameru, a někdo z toho sestříhal film.

Dále musím pochválit stupňující se napětí, hororová atmosféra opravdu houstla, a ty lekačky, to bylo něco úžasného. Už roky jsem neviděla horor, u kterého by mě tak mrazilo v zádech a měla jsem intenzivní pocit pravého strachu, jako právě u Hosta. Pro milovníky krve se tu najde pár pěkných scén, ale žádná krvavá jatka se nekonají.

Ale vyloženě strašidelných scén je tu dost, režisér se s tím moc nemaže a nechává diváka pěkně vystrašit. Celým filmem se ale táhne znepokojivá až mysteriózní atmosféra. 

Film hodnotím kladně, líbil se mi až do konce, nenudila jsem se, a v žánru "live film" patří mezi ty velice zdařilé. Závěr byl dost strhující, byla jsem v napětí až do úplného konce. Parádní hororová chuťovka, kterou můžu všem milovníkům hororů a filmů s nádechem mysteriózna. 



Můžete mrknout na trailer, a přikladám také odkaz na uložto, kde si můžete film zdarma stáhnout a mrknout, jen je v angličtině a s českými titulky, ale to jen umocňuje dojem z celého filmu:

https://ulozto.cz/file/uVbsIOcdefnR/host-2020-ab-1080p-cz-tit-horor-novinka-novinky-mkv#!ZGp2ZmR2A2IuLmD1MwH5LzExZTH3ZIWhMzIEnJqSF2WvqTDjZD==

Doufám, že se Vám dnešní recenze líbila, a že jsem Vás trochu hororově navnadila!

A co Vy? Máte rádi horory? A máte raději mysteriózní horory, nebo ty s cákanci krve? Nebo preferujete jiný žánr filmu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Hmmm, tak ten vypadá dobře. Určitě se na něj podívám. Díky za tip :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Film vypadá nápaditě, i když já moc horory nemusím.... Přeju Ti hodně zdraví!
    Marie

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem bojíček, takže nic pro mě 😀.

    OdpovědětVymazat
  4. To nevypadá špatně, možná se taky podívám. Děkuji za tip. 🙂

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za typ, až se budu chtít bát...
    Měj se moc hezky, Eliss. Helena

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji ti za tip, určitě se na něj mrknu. :) Já v poslední době viděla znovu Tiché místo kvůli příteli, který jej neviděl, takže teď jsem dost vzědavá na dvojku. I když jednotku hodnotím dost průměrně.

    OdpovědětVymazat
  7. Horory mám ráda,ale jak píšeš ty,mysteriozní a hodně tajemné.Upíry a neživé ani náhodou.Děkuji za tip na večer.Hned se na Ulož to podívám.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  8. Čím jsem starší, tím méně mě horory baví, beru je pro sebe spíš jako zbytečnou ztrátu času, který se dá věnovat něčemu užitečnějšímu. Ale mám-li se bát ve skutečnosti nebo před obrazovkou, volím pořád ještě jako přijatelnější to druhé :-).

    OdpovědětVymazat
  9. Film vypadá hodně dobře, ale jelikož jsem srab, tak se na něj nepodívám :D. Zajímavé, že má jen necelou hodinu. Záběry přes kameru jsou hodně dobré, hned mi to připomnělo V síti.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  10. Přiznám se, že horory s duchy a upíry moc nemusím, raději mám ty, které jsou uvěřitelné, např. podle povídek E. A. Poea, Hitchcockovy filmy, Texaský vrah s motorovou pilou, Helloween, ...

    OdpovědětVymazat
  11. Já osobně horory už nečtu a ani na ně nekoukám. Nemám na to nervy. Zla a utrpení je i tak kolem nás až dost a tak mám raději čtení poněkud klidnější a filmy raději veselé, tedy komedie nebo romantické, kde se dá čekat pozitivní konec.

    OdpovědětVymazat
  12. Plně se shoduji s Jarou D. To jsem četla kdysi dávno, i když to nebylo hlavní téma, život bychom si měli zpříjemnit jinak. ☺

    OdpovědětVymazat
  13. Díky za tip, mám moc ráda horory, paradoxně mně pomáhají když jsem ve stresu .Můj vlastní stres při sledování odejde. Lékařka mně vysvětlila, že se tak zbavuji negativních emocí, odchází prostě s filmem. Kdežto na sledování komedie musím být v pohodě, mít na to náladu. Každý to máme prostě jinak :-)

    OdpovědětVymazat
  14. No to může být pěkně drsné..

    OdpovědětVymazat
  15. Toz po tom si clovekkriks Bacja.m

    OdpovědětVymazat
  16. Horory už nečtu od doby, kdy jsem byla nemocná, protože moje duše je příliš citlivá a mám velkou představivost a pak bych nespala. Dříve jsem měla tento žánr docela ráda, stejně jako fantazie. Teď už ne. Teď raději něco lehčího, hlavně pozitivního, protože horory zažíváme ve zprávách každý den

    OdpovědětVymazat
  17. Film vypadá opravdu dobře a patří k hororům, které bych i sledovala, protože mám raději takové ty napínačky než brutální masakry motorovou pilou. I když i ty jsou napínavé, ale psychohorory jsou lepší. Nápad zní dobře, nakonec, i Záhada Blair Witch vlastně byla s dobře budovanou atmosférou. A tohodnocení na čsfd je vlastně nadprůměrné, takže dost slušné. Zkusím se po filmu podívat.

    OdpovědětVymazat
  18. Dík za typ na film. Po knize se podívám v knihovně. Tento žánr by mi vyhovoval.

    OdpovědětVymazat
  19. Dodatečně, zkusila jsem a nedala jsem to. Myslím že éru hororů mám za sebou, nebo spíš už je těžko snáším, stačí mi horory v reálném životě. Ale musím pochválit za dobrou recenzi, která dovedla navnadit.

    OdpovědětVymazat
  20. Já tenhle žánr mám ráda, ale musím na to mít náladu. Někdy se na nějaký horor dívám na třikrát, potřebuju pauzu na vstřebání Jindy ho schlamstnu najednou a někdy ho vůbec nedám.
    Tenhle film určitě shlédnu.

    OdpovědětVymazat
  21. Časem to shlédnu.
    Teď už jsem však naladěn na vánočně romantickou strunu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....