Přeskočit na hlavní obsah

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry.

Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků.

A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně.

Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu.

Pětici mladých kamarádek napadne dosti nevídaná věc. Proč by si nemohly zkusit zahrát přes síť s paranormálnem, a nezkusit vyvolat duchy? Iniciátorkou celého nápadu je Hayley, která přemluví ostatní, a dokonce zajistí do této zvláštní online konverzace speciálního hosta - Seaylan, ženu ve středním věku, která je médiem. Ta sice má zkušenosti s vyvoláváním duchů, ale ještě nikdy to nezkoušela takto přes Skype, ale bere to jako "novinku a skvělou zábavu." Prakticky by to mělo fungovat tak, že každá z dívek by měla mít u sebe jakýsi spouštěč, který je napojí na osobu, se kterou se chtějí spojit. Což má být nějaká osobní věc daného člověka, nebo i zvířete, třebas milovaného domácího mazlíčka.

Pak už zbývá jen zapálit svíčky, naladit se do té správné duchovní nálady a čekat, co se bude dít dál. Svíčka by měla být pro ducha jakýmsi majákem, pomocí kterého se bude moci spojit s médiem. A pak už stačí jen zavřít oči a soustředit se na znamení od jiné entity. To může být cokoliv. Zvuk, vůně, nebo pouhý záblesk nějakého obličeje v mysli.

Nejprve se nic zvláštního neděje. Zdá se, že dívky to neberou ani pořádně vážně. Ale pak se odněkud ozve zabouchání, a jedna z dívek poděšeně vykřikne, že se někdo dotkl jejího ramene. A pak je tu podivné světlo, které se objeví před kamerou, které bylo na místě, ale najednou se začalo hýbat.

Mohlo jít jen o pouhý oční klam, případně jakousi vjemovou halucinaci? Nebo si dívky dělají ze sebe navzájem legraci?

Když však Seaylan najednou zmizí ze skupinové konverzace, je jasné, že se něco začíná dít. Každá z dívek je daleko od sebe, ale přesto se jim podařilo i takto na dálku si přivolat do domu neznámého hosta, který se nebude chovat jako ten nejpříjemnější společník, a už vůbec se nenechá ze svého nového útočiště jen tak vyhnat.

Už jde o víc, než jen o to, kdo bude mít ten nejstrašidelnější zážitek...





Na čsfd.cz má Host čtyřiašedesát procent. Na horor se jedná o velmi slušné hodnocení. To už jsem tušila, že by se mi film mohl líbit.

Jednou větou bych film shrnula takto: "Parádní hororová jednohubka, kterou slupnete jako malinu." Od začátku nás film udržuje v příjemném napětí. Parta mladých lidí, kteří si zahrávají s říší duchů, ale nemají nejmenší tušení, co všechno se začne dít.

Ono totiž netrvá dlouho, a film začne být opravdu drsný. Partička totiž probudila k životu něco, co je extrémně naštvané, a rozhodně se nechce skamarádit. Děsivé zvuky a skřípění prázdné židle je to nejmenší. 

Host je totiž natočený tak perfektně, že to celé divák vnímá jako live záznam. jako kdybyste sledovali celý film online a přímo se tak účastnili všech těch hororových libůstek. 

Výběr herců byl zvolen skvěle, všichni byli sympatičtí, a co je hlavní, chovali se naprosto uvolněně a přirozeně, jako by to nebyl film, ale reálný záznam. Takto věrné to opravdu bylo. Svůj podíl má na tom určitě i to, že herci a herečky jsou blízkými přáteli režiséra. Určitě se lépe pracuje pod někým, kdo je váš kamarád, a to právě dodalo herectví přirozenost. Jako byste si povídali s kamarádem přes webovou kameru, a někdo z toho sestříhal film.

Dále musím pochválit stupňující se napětí, hororová atmosféra opravdu houstla, a ty lekačky, to bylo něco úžasného. Už roky jsem neviděla horor, u kterého by mě tak mrazilo v zádech a měla jsem intenzivní pocit pravého strachu, jako právě u Hosta. Pro milovníky krve se tu najde pár pěkných scén, ale žádná krvavá jatka se nekonají.

Ale vyloženě strašidelných scén je tu dost, režisér se s tím moc nemaže a nechává diváka pěkně vystrašit. Celým filmem se ale táhne znepokojivá až mysteriózní atmosféra. 

Film hodnotím kladně, líbil se mi až do konce, nenudila jsem se, a v žánru "live film" patří mezi ty velice zdařilé. Závěr byl dost strhující, byla jsem v napětí až do úplného konce. Parádní hororová chuťovka, kterou můžu všem milovníkům hororů a filmů s nádechem mysteriózna. 



Můžete mrknout na trailer, a přikladám také odkaz na uložto, kde si můžete film zdarma stáhnout a mrknout, jen je v angličtině a s českými titulky, ale to jen umocňuje dojem z celého filmu:

https://ulozto.cz/file/uVbsIOcdefnR/host-2020-ab-1080p-cz-tit-horor-novinka-novinky-mkv#!ZGp2ZmR2A2IuLmD1MwH5LzExZTH3ZIWhMzIEnJqSF2WvqTDjZD==

Doufám, že se Vám dnešní recenze líbila, a že jsem Vás trochu hororově navnadila!

A co Vy? Máte rádi horory? A máte raději mysteriózní horory, nebo ty s cákanci krve? Nebo preferujete jiný žánr filmu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Hmmm, tak ten vypadá dobře. Určitě se na něj podívám. Díky za tip :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Film vypadá nápaditě, i když já moc horory nemusím.... Přeju Ti hodně zdraví!
    Marie

    OdpovědětSmazat
  3. Já jsem bojíček, takže nic pro mě 😀.

    OdpovědětSmazat
  4. To nevypadá špatně, možná se taky podívám. Děkuji za tip. 🙂

    OdpovědětSmazat
  5. Děkuji za typ, až se budu chtít bát...
    Měj se moc hezky, Eliss. Helena

    OdpovědětSmazat
  6. Děkuji ti za tip, určitě se na něj mrknu. :) Já v poslední době viděla znovu Tiché místo kvůli příteli, který jej neviděl, takže teď jsem dost vzědavá na dvojku. I když jednotku hodnotím dost průměrně.

    OdpovědětSmazat
  7. Horory mám ráda,ale jak píšeš ty,mysteriozní a hodně tajemné.Upíry a neživé ani náhodou.Děkuji za tip na večer.Hned se na Ulož to podívám.
    Měj se hezky

    OdpovědětSmazat
  8. Čím jsem starší, tím méně mě horory baví, beru je pro sebe spíš jako zbytečnou ztrátu času, který se dá věnovat něčemu užitečnějšímu. Ale mám-li se bát ve skutečnosti nebo před obrazovkou, volím pořád ještě jako přijatelnější to druhé :-).

    OdpovědětSmazat
  9. Film vypadá hodně dobře, ale jelikož jsem srab, tak se na něj nepodívám :D. Zajímavé, že má jen necelou hodinu. Záběry přes kameru jsou hodně dobré, hned mi to připomnělo V síti.
    Leník

    OdpovědětSmazat
  10. Přiznám se, že horory s duchy a upíry moc nemusím, raději mám ty, které jsou uvěřitelné, např. podle povídek E. A. Poea, Hitchcockovy filmy, Texaský vrah s motorovou pilou, Helloween, ...

    OdpovědětSmazat
  11. Já osobně horory už nečtu a ani na ně nekoukám. Nemám na to nervy. Zla a utrpení je i tak kolem nás až dost a tak mám raději čtení poněkud klidnější a filmy raději veselé, tedy komedie nebo romantické, kde se dá čekat pozitivní konec.

    OdpovědětSmazat
  12. Plně se shoduji s Jarou D. To jsem četla kdysi dávno, i když to nebylo hlavní téma, život bychom si měli zpříjemnit jinak. ☺

    OdpovědětSmazat
  13. Díky za tip, mám moc ráda horory, paradoxně mně pomáhají když jsem ve stresu .Můj vlastní stres při sledování odejde. Lékařka mně vysvětlila, že se tak zbavuji negativních emocí, odchází prostě s filmem. Kdežto na sledování komedie musím být v pohodě, mít na to náladu. Každý to máme prostě jinak :-)

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vitamíny a doplňky stravy

 Z dětství si pamatuju docela přesně občasné návštěvy lékárny s rodiči, když jsme šli od doktora s receptem nebo koupit nějakou mastičku. Dodnes si živě pamatuju tu vůni, která tam byla. Tenkrát v našem městě ještě nebyla lékárna na každém rohu, byly tam jen dvě, a já chodila s rodiči do té velké, co byla na náměstí. Tenkrát mi připadala lékárna fascinující. Všude barevné krabičky, zvláštní vůně, a taky mi rodiče vždycky koupili několik těch vitaminových cucavých bonbonů, co byly ve velké skleněné dóze u pokladny. Když jsem byla malý špunt, tak v té době zrovna frčeli vitaminy Marťánci. Každou chvíli jsem na ně viděla reklamu v televizi a tak hrozně moc jsem prosila rodiče že je chci, že mi nakonec jedno balení koupili, a další jsem našla ten rok  pod stromečkem. Měla jsem z nich velkou radost a poctivě si vždycky ráno po snídani jednu tabletku vzala, než jsem šla do školy. Další vitaminy jsem brala v pubertě. To byly pivovarské kvasnice potažené sladkou vrstvou, vypadaly jako lentilky

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. Lidi