Přeskočit na hlavní obsah

Jaro a slunce

 Mezi mé oblíbené roční období patří podzim a jaro. V tom prvním se příroda pomalu ukládá k zimnímu spánku, v tom druhém se z něj naopak svěže probouzí. A obě v sobě mají něco trochu tajemného, svěžího a krásného.

Musím přiznat, že ač mám zimu ráda, každým rokem mi pak už přijde dost dlouhá a já už netrpělivě vyhlížím první teplé slunečné dny a jaro.

Když jsem byla malá holčička, jaro pro mě bylo krásným obdobím. Sníh začínal tát, vzduch začínal být teplejší a hlavně slunce se čím dál bojovněji dralo na povrch. Ve vzduchu byla cítit vůně probouzející se přírody, cvrlikání ptáků bylo slyšet čím dál více, a stromy a rostliny začínaly kvést a zelenat se, a do toho ta krásně modrá obloha, často úplně bez mráčku.

Už jsem na sobě nemusela mít vrstvy oblečení, ale stačila lehčí bundička a svetr. Milovala jsem posezení na zahradě, kde jsem se houpala na houpačce a pozorovala přírodu kolem. Prvním poslem jara pro mě vždycky byla sněženka, která se klubala u maminčiných záhonků a drala se statečně na povrch. A k tomu všemu už začínaly i práce na zahrádce, máma sázela cibuloviny a chystala půdu na období po zmrzlíkách, aby si mohla vysadit květiny, které nesnáší mrazíky. 

A když bylo větší teplo, začínala sezona zahradních grilovaček. Vůně kouře, opékaného masa a špekáčků, to je prostě lahoda. Každoročně, když se začne oteplovat, máme takové první rodinné tradiční grilování, kterým zahajujeme grilovací sezonu a vítáme jaro.

Za domem jsme měli les, a s příchodem jara se pro mě stal hřištěm. Bavilo mě zkoumat, co zrovna kvete, pozorovat lezoucí brouky a vymýšlet hry. Les má svou specifickou vůni, která je na právě na jaře hodně intenzivní. Voní hlínou a životem v rozpuku. Ráda vzpomínám na jaro svého dětství, protože dítě svýma očima vidí a vnímá všechno úplně jinak. Jsou to krásné vzpomínky!



Oficiálně začíná jaro až jednadvacátého března. Je faktem, že poslední roky se začínalo jaro projevovat až ke konci března, měli jsme dost tuhé zimy, a i letos nás potrápily, a možná ještě potrápí, mrazíky. Ale když se dnes podívám z okna, a to je pětadvacátého února, je to tam jako na jaře. Sníh pomalu odtává, u krmítka jsou hromady ptáků, a sluníčko má už svou sílu. Před chvílí jsem byla venku, a sundala jsem si jarní bundu, protože je tam prostě moc fajn. 

S jarem souvisí i jarní úklid. Do části jsem se dnes už pustila, bylo tak pěkně, že jsem umyla všechna okna, a jak svítilo slunce, šla mi práce pěkně od ruky.

Slunce je takové malé velké antidepresivum. Má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, snižuje stres a odstraňuje celkovou únavu. Taky cítíte, jak vám sluneční paprsky vlévají energii do žil? I v práci je hned lépe, když si člověk otevře okno. A cesta z práce je taky hned veselejší, když vidím ty hrající si děti a skupinky cyklistů, a do toho svítí slunce a vzduch je takový, prostě jiný...

Nedělám si iluze, že slunné počasí vydrží, a zvlášť na horách. Ale užívat slunce, dokud tu je, a projasňuje nám dny, je přece také super!

Mimo jiné je slunce i významným a hlavně přírodním zdrojem vitaminu D, který je, zejména v dnešních dnech, důležitější než kdy jindy. Ten je důležitý pro naši imunitu a pomáhá vstřebávání vápníku a fosforu, a hlavně ho potřebují malé děti pro správný růst a vývoj.

Takže, už se nemůžu dočkat toho opravdového jara, až všechno začne kvést, růst, a příroda se pořádně probere k životu! Pokud počasí vydrží, určitě vyrazím o víkendu do lesa, užít si krásné počasí. Příroda a čerstvý vzduch jsou bezplatné nabíječky energie pro lidského ducha.

Bohužel je tu i početná skupina alergiků na pyl, a ta s obdobím rozpuku a opylováním rostlin trpí. Také mám alergii, nejspíše na pyl, protože mi bohužel při testech nic nezjistili, ačkoliv mívám občas alergické záchvaty, ale ani toto mi nemůže zkazit radost z toho, že je hezky!

A co Vy? Také je u Vás už pěkné jarní počasí, nebo máte ještě sníh a zimu? A s čím máte jaro spojené Vy? A které roční období máte nejraději? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. V Praze už máme předjaří jako vyšité :-) Sníh je už nějakou dobu pryč, ptáci zpívají a začínají kvést sněženky a talovíny. Je to překrásný čas :-) Čím jsem starší, tím mám jaro raději. Všichni se najednou tak nějak víc usmívají a celý svět je mnohem veselejší, ať už se zrovna děje cokoli.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za optimistický článek :)
    Včera byl opravdu krásný den. Přes poledne jsem měla na U3V online taiči, otevřela jsem si okno a cvičení dodalo klid a dobrou náladu :) a navíc odpoledne jsme se ještě prošli s dcerou v parku a k tomu sluníčko - hned je líp!
    Měj se hezky, zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
  3. Krásný článek a vzpomínky na dětství. Já mám v podstatě ráda všechna roční období, ale jaro mám nejraději. Snad se podaří brzy uklidit tu špínu po zimě a jarní deště spláchnou zbytky prachu po již uklizeném posypu ulic a chodníků. Bohužel také vylézá spousta odpadků, které do sněhu vyházeli někteří nevychovaní spoluobčané. Dost mě to vytáčí, když vidím všude poházen plechovky od energetických nápojů, piv, džusů a bůhví čeho ještě, krabičky od cigaret, pet lahve a další obaly. To je to, co mi dokáže pokazit procházku a místo fotek si z procházky odnáším tašku takových různých odpadků, která nacházím na stejných místech. Je to Sysifoská práce, protože po pár dnech je to tam znovu. Nevím, co je to za lidi, co si neváží čisté přírody. Ale jaro se blíží a tak se musíme dívat pozitivně dopředu a těšit se na to krásné, voňavě a rozkvetlé...

    OdpovědětVymazat
  4. Příjemné čtení. 🙂
    U nás je ještě tu a tam trocha sněhu, ale třetí den svítí sluníčko, takže jsme taky s mamkou umyly okna.
    Těším se, až začneme sadit a na první grilování. A v neposlední řadě taky na čtení na zahradě.
    Mám ráda všechna roční období, ale nejraději právě jaro a podzim - teda pokud zrovna neprší.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc hezky napsané :) Já jsem se konečně vydala při venčení pejska dál než jen kousek po cestě u našeho domu. Viděla jsem sněženky a poslouchala jsem cvrlikání ptáčků. Už jsem málem zapomněla, jak krásné jaro je :) Začala jsem se těšit na Velikonoce. Taky jsem vyběhla jen v tričku a lehké bundě a i tak mi bylo dost teplo. Příští týden asi budeme s bráchama u babičky a dědečka, tak určitě vyrazíme do přírody, les je kousíček :)

    OdpovědětVymazat
  6. Mám ráda všechna roční období, ale i tak si na všech najdu něco, na co si můžu zanadávat :D.

    OdpovědětVymazat
  7. Nejraději mám jaro, ale když se vyvede začátek podzimu, tak se mi také líbí. Sychravý podzim samá mlha a déšť, ten nemusím, to je dost depresivní. No a samozřejmě jako dítě, léto, protože byly prázdniny. Měj se fajn ☺

    OdpovědětVymazat
  8. Také miluji jaro. Všechno se znovu probouzí k životu :) byla jsem na výletě na Šumavě a tam bylo také krásně, hodně jsem se opálila :D Podzim se krásně fotí, jak se barví listy, ale je pro mě docela pochmurný :(. Letos byla zima výborná, konečně spoustu sněhu, takže zimu mám taky moc ráda, samozřejmě i jaro, to je skvělé, pak i léto, ale když je velké horko, už je to mazec :D.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  9. Ach...z tohto článku idú také krásne a pozitívne vlny. Úplne si ma preniesla do už jarnej prírody. Mojím obľúbeným ročným obdobím je taktiež jar a milujem keď sa príroda prebúdza. Nádherný článok. ♥

    Maj pekný deň. ♥
    Blog of Sunflower ♥

    OdpovědětVymazat
  10. Krásný,optimistický příspěvek.Také se moc těším na jaro,vždy jsem nabitá energií.
    U nás zase takové teplo nebylo a sluníčka poskrovnu.Byla pořád mlha.Dnes jsme vezli vnučku do Prahy a tam modro.Když jsme příjížděli k Mladé Boleslavi,tak zase mlha a zataženo a než jsme dojeli k nám už pršelo.
    Měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat
  11. Ellis, já mám ráda všechna roční období, na každém je něco pěkného. A nikam nechvátám - v zimě nechci už jaro, na jaře zas léto atd... Přijímám s pokorou všechna roční období tak, jak to je. Měj se hezky jarně L.
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  12. Tady v Polabí resp. dolním Povltavi už má předjaří pěkně našlápnuto.. Na zahrádce nám kvetou sněženky a petrklice, u koupaliště v lesíku take sněženky... Tak snad se letos jaro vydaří.

    OdpovědětVymazat
  13. Už se práší z jehněd a ptáci cvrlikají.
    Už se to blíží.
    Jen nevím, jestli si ten svěží jarní vzduch přes respirátor budu moci řádně vychutnati.

    OdpovědětVymazat
  14. Mám to stejně jako ty - nejradši mám jaro a podzim. Tyto roční období jsou tak kouzelné ♥ Tento týden u nás bylo krásně, přes 10 °C jen škoda, že to teď o víkendu spadlo na půlku :/ A taky jsme teď v karanténě, takže se můžu ven dívat tak leda přes okno :D :(

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  15. U nás bylo jaro v týdnu, teď už je zase počasí odpovídající únoru... Mám jaro celkem ráda, i když mi ho trochu kazí pylová alergie. Takže dneska na procházce jsem klubající se jehnědy vítala slovy "Už se klubete, bestie..."
    Hezký zbytek víkendu

    OdpovědětVymazat
  16. Já už se jara nemůžu dočkat, zimu moc nemusím a vždy se těším na teplo, světlo, vůni přírody! :) Krásný článek :)

    OdpovědětVymazat
  17. Člověk je jako rostlina - potřebuje slunce!

    OdpovědětVymazat
  18. Tys to na tom začátku, tak krásně popsala! Jako z nějaké pohádkové knížky nebo úvod do nějakého pěkného filmu. Byla u nás dva dny také hezké slunečné počasí. Dnešní slunečné počasí jsem si užil. Bylo to nezvykle příjemné. Těžko se mi popisují vnitřní pocity, ale bylo to pěkné.

    OdpovědětVymazat
  19. Krásně napsáno! V Praze už je úplné jaro... Letos mi přišla zima dlouhá. Běžně ji trávím na lyžích, chozením po kavárnách s kamarády, a to se letos nekonalo. Jsem proto vděčná za každý den plný sluníčka i za více světla.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js