Jaro a slunce

 Mezi mé oblíbené roční období patří podzim a jaro. V tom prvním se příroda pomalu ukládá k zimnímu spánku, v tom druhém se z něj naopak svěže probouzí. A obě v sobě mají něco trochu tajemného, svěžího a krásného.

Musím přiznat, že ač mám zimu ráda, každým rokem mi pak už přijde dost dlouhá a já už netrpělivě vyhlížím první teplé slunečné dny a jaro.

Když jsem byla malá holčička, jaro pro mě bylo krásným obdobím. Sníh začínal tát, vzduch začínal být teplejší a hlavně slunce se čím dál bojovněji dralo na povrch. Ve vzduchu byla cítit vůně probouzející se přírody, cvrlikání ptáků bylo slyšet čím dál více, a stromy a rostliny začínaly kvést a zelenat se, a do toho ta krásně modrá obloha, často úplně bez mráčku.

Už jsem na sobě nemusela mít vrstvy oblečení, ale stačila lehčí bundička a svetr. Milovala jsem posezení na zahradě, kde jsem se houpala na houpačce a pozorovala přírodu kolem. Prvním poslem jara pro mě vždycky byla sněženka, která se klubala u maminčiných záhonků a drala se statečně na povrch. A k tomu všemu už začínaly i práce na zahrádce, máma sázela cibuloviny a chystala půdu na období po zmrzlíkách, aby si mohla vysadit květiny, které nesnáší mrazíky. 

A když bylo větší teplo, začínala sezona zahradních grilovaček. Vůně kouře, opékaného masa a špekáčků, to je prostě lahoda. Každoročně, když se začne oteplovat, máme takové první rodinné tradiční grilování, kterým zahajujeme grilovací sezonu a vítáme jaro.

Za domem jsme měli les, a s příchodem jara se pro mě stal hřištěm. Bavilo mě zkoumat, co zrovna kvete, pozorovat lezoucí brouky a vymýšlet hry. Les má svou specifickou vůni, která je na právě na jaře hodně intenzivní. Voní hlínou a životem v rozpuku. Ráda vzpomínám na jaro svého dětství, protože dítě svýma očima vidí a vnímá všechno úplně jinak. Jsou to krásné vzpomínky!

Oficiálně začíná jaro až jednadvacátého března. Je faktem, že poslední roky se začínalo jaro projevovat až ke konci března, měli jsme dost tuhé zimy, a i letos nás potrápily, a možná ještě potrápí, mrazíky. Ale když se dnes podívám z okna, a to je pětadvacátého února, je to tam jako na jaře. Sníh pomalu odtává, u krmítka jsou hromady ptáků, a sluníčko má už svou sílu. Před chvílí jsem byla venku, a sundala jsem si jarní bundu, protože je tam prostě moc fajn. 

S jarem souvisí i jarní úklid. Do části jsem se dnes už pustila, bylo tak pěkně, že jsem umyla všechna okna, a jak svítilo slunce, šla mi práce pěkně od ruky.

Slunce je takové malé velké antidepresivum. Má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, snižuje stres a odstraňuje celkovou únavu. Taky cítíte, jak vám sluneční paprsky vlévají energii do žil? I v práci je hned lépe, když si člověk otevře okno. A cesta z práce je taky hned veselejší, když vidím ty hrající si děti a skupinky cyklistů, a do toho svítí slunce a vzduch je takový, prostě jiný...

Nedělám si iluze, že slunné počasí vydrží, a zvlášť na horách. Ale užívat slunce, dokud tu je, a projasňuje nám dny, je přece také super!

Mimo jiné je slunce i významným a hlavně přírodním zdrojem vitaminu D, který je, zejména v dnešních dnech, důležitější než kdy jindy. Ten je důležitý pro naši imunitu a pomáhá vstřebávání vápníku a fosforu, a hlavně ho potřebují malé děti pro správný růst a vývoj.

Takže, už se nemůžu dočkat toho opravdového jara, až všechno začne kvést, růst, a příroda se pořádně probere k životu! Pokud počasí vydrží, určitě vyrazím o víkendu do lesa, užít si krásné počasí. Příroda a čerstvý vzduch jsou bezplatné nabíječky energie pro lidského ducha.

Bohužel je tu i početná skupina alergiků na pyl, a ta s obdobím rozpuku a opylováním rostlin trpí. Také mám alergii, nejspíše na pyl, protože mi bohužel při testech nic nezjistili, ačkoliv mívám občas alergické záchvaty, ale ani toto mi nemůže zkazit radost z toho, že je hezky!

A co Vy? Také je u Vás už pěkné jarní počasí, nebo máte ještě sníh a zimu? A s čím máte jaro spojené Vy? A které roční období máte nejraději? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥