Přeskočit na hlavní obsah

Nekonečné seriály a jejich nekonečná inspirace, a současnost české tvorby

 V dnešní době je velký výběr televizních kanálů. Můžeme se dívat na filmy, dokumenty, či seriály. Poslední dobou koukám na televizi častěji než dříve, ale povětšinou jen tak přepínám. No a mezi přepínáním občas zastavím na kanále Nova či Prima. 

No a právě na Nově běží Ulice a Ordinace v růžové zahradě 2. Když jsem ještě chodila na základku, oba tyto seriály jsem hltala, nějak v šestnácti zájem opadl, dnes se podívám vyloženě jen ze zvědavosti, ale oba tyto seriály jsou docela návykové, i když se jedná o naprosto pitomou zápletku, tak nějak ve mě hlodá zvědavost, co bude v dalším díle. S tou Ordinací to tak horké není, koukám jen občas na staré díly na Nova Gold, a to jen pokud se tam děje něco opravdu zajímavého nebo je tam někdo z herců, koho mám ráda. Mimochodem, proč je v každém českém seriálu pro ženy stále se opakující linka nevěry? Opravdu má být tak dechberoucí sledovat doktora, který podvádí ženu, která mu právě porodila syna? Proč?

Chtějí nám snad scénáristé podprahově vnutit, že nevěra je zábava a normální věc? V reálném životě to tak přeci vůbec není, ale bohužel je asi dost lidí, kteří prožívají životy těchto hrdinů a chtějí být jako oni. Co si čtu diskuze lidí na Facebooku, tak právě na Ordinaci hodně nadávají z toho důvodu, že se ze seriálu stal již totální paskvil a dějová linka je únavná a o ničem. Co jsem zahlédla v televizi, musím jim dát celkem za pravdu. Nové postavy mě nijak moc nezaujaly, a o nějakých skvělých hereckých výkonech také nemůže být řeč. Ani se u toho člověk pořádně neodreaguje, protože když už je divákovi předkládán humor, je absolutně trapný a nevkusný, nebo úplně chybí.

No a toto se týká i seriálu Ulice. A tam si scénáristé také vymysleli "bombu." Žáci na gymnáziu šikanují profesora, ten si neumí sjednat pořádek ani respekt, a nechá se šikanovat od osmnáctiletých fracků dál. Hoši jej stihli zavřít přes noc ve třídě, zničili mu jakousi nástěnku, no a vrcholem jejich jednání bylo to, že mu do bonbonu rozdrtili viagru. Mimochodem, je vůbec reálné, aby si učitel vzal něco od žáků, kteří mu znepříjemňují život? Jenže klučíci tento vtípek přehnali, pan profesor skončil v nemocnici, i díky tomu, že měl problémy se srdcem. To bylo včera. Dnes přijdou jistě další dramata a zvraty.

Já nevím, ale konkrétně třeba to s tou šikanou učitele přeci může nějakého méně intelektově obdařeného jedince vyprovokovat k tomu, aby nějakého postaršího učitele či učitelku taky začal terorizovat. 

Pamatujete na ten případ, není to tak dlouho, kdy žáci vulgárně nadávali postarší učitelce, dělali jí naschvály, a ona kvůli tomu odešla, a po nějaké době zemřela? Neříkám, že za to mohla ta šikana, ale to k psychické pohodě člověku moc nepřidá. 

Přikládám video, které jsem k tématu našla, zpracovali jej žáci základní školy, a týká se právě tématu šikany učitele. 

Já si opravdu myslím, že nic až tak zahnané do extrémů se nemůže stát. Pochopila bych to třeba ještě u postaršího učitele, ale mladý učitel se přeci nenechá šikanovat partičkou kluků. To ať mi nikdo netvrdí. 

Takže moje skepse k nekonečným seriálům se nezměnila. Raději si pustím starší díly, ty jsou také nenáročné, ale občas pro vyčištění hlavy, proč ne? Každý den není přeci nálada na nějaké náročné filmové dílko.

Problém je ale v tom, že tvůrci nevědí, kdy přestat. Dokud je sledovanost, sypou peníze z reklam, tak se bude vesele točit dál. A rozhodně na tom noc nezmění lidé nadávající na sociálních sítích, když se na to stále budou koukat.

Víte, myslím, že česká kinematografie posledních let na tom není bůhvíjak slavně, i když si odmyslím ty české seriálové rychlokvašky, které se produkují ve velkém. Snad největšími propadáky jsou pokračování kultovních filmů. Proč se natáčelo pokračování Dědictví nebo Sněženek a machrů? Oba tyto druhé díly se mi nelíbily ani trochu. Proč natáčet pokračování něčeho kultovního, po třeba dvaceti letech, když to většinou dopadne katastrofálně? Odpověď je asi jasná, jsou v tom peníze, které by mohl film vydělat v kinech.

Například nedávno šel do kin film Ženská pomsta. Na scénáři se podílela známá herečka Eva Vejmělková, která si ve filmu také zahrála. Krom ní můžeme ve filmu vidět řadu známých herců, například Janu Paulovou, Petra Rychlého nebo Danu Morávkovou. Mimochodem, tato plejáda herců hraje i v Ordinaci. Náhoda? Před pár dny jsem četla recenzi na tento film na Seznamu, a autor článku dával filmu patnáct procent. Na csfd.cz má hodnocení "vyšší," celých osmatřicet procent. A to se má jednat o nenáročnou komedii. Film jsem neviděla, nemůžu tedy soudit, ale většinou se podle hodnocení uživatelů dá celkem řídit. Proč točit něco, z čeho bude divák znechucený, za co sice dá peníze za lístek, ale už se nikdy na film znovu nepodívá?

Proč je problém natočit kvalitní komedie, které se u nás točily v osmdesátých letech, nebo i dříve? Je to dáno dobou, tím, že staří herci a kvalitní režiséři již vymřeli, nebo něčím úplně jiným? Co si o tom myslíte Vy? Zaujal Vás poslední dobou nějaký český film? Nebo preferujete ty starší? A sledujete nekonečné seriály, nebo Vás také již omrzely? Napište mi do komentářů! Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥







Komentáře

  1. Seriály - sleduji jen tu a tam nějaké detektivní. A spíš klasiku (Sl. Marplová, Poirot...).

    OdpovědětVymazat
  2. Ulici sleduji, růžovka mě už moc nebaví, ale ráda koukám na přátelé a nebo dva a půl chlapa ty můžu vidět pořád :-))

    OdpovědětVymazat
  3. Ulice i Ordinace jdou "mimo mě". Z novějších českých filmů se mi líbí Bezva ženská na krku, Ženy v běhu, Pohádky pro Emu. Tyto filmy,pokud se v televizi objeví, tak si určitě nenechám ujít. Hlavně ve filmu Pohádky pro Emu, je i velice kvalitní filmová hudba, kterou složil Michal Hrůza. Jinak staré české komedie mám také ráda, zvláště s Vlastou Burianem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pohádky pro Emu se mi také velice líbily, i písnička od Michala Hrůzy, velmi kvalitní počin. Na filmy pro pamětníky také sem tam mrknu, miluju třeba Eva tropí hlouposti :)

      Vymazat
  4. Práve z podobných príčin seriály sledujem veľmi málo (iba ak Poirot, Maigret, Colombo...). Vadí mi to prerušovanie idiotskými a opakujúcimi sa reklamami. Radšej si ale pozriem dokumentárne filmy na rôznych staniciach, tam sa aspoň dozviem zaujímavé informácie. ☺

    OdpovědětVymazat
  5. Ordinaci jsme sledovali kdysi dávno v době, kdy byla úplně nová a dalo se na to dívat. Teď? Ani náhodou. Když chci něco nenáročného, pustím si pohádku. U těhle seriálů mě vytáčí jednoduchost až hloupost, naivita, absurdita. A nekončí, není tam žádná gradace a finální tečka. Takže za mě ne.

    OdpovědětVymazat
  6. Já Ulici nuceně sledovala jeden čas, kdy jsem nosívala babi nákup a ona hltala každý díl, místo aby si povídala se svou vnučkou! Nejvíc mě pobavilo, že ačkoliv to vidím jednou týdně, pořád jsem byla v obraze... Což asi hovoří samo za sebe. Českou tvorbu už prakticky nesleduju (kromě vánočních pohádek, ale když tak dumám, i zde jsou pořád nejlepší ty klasické).

    OdpovědětVymazat
  7. Na Ulici jsem začala koukat,když už šel bůhví kolikátý díl,protože jsem byla v důchodě a najednou tolik času.Ale to se nedá dlouho sledovat,Na Ordinaci nekoukám.Když chci nějaký film,tak hledám na Youtube,je tam moc krásných českých filmů,které jsem nikdy neviděla ani o nich nečetla.Teď jsem nedávno viděla Ženská na vrcholu a Chlap na střídačku,na komedie jsem nikdy moc nebyla,ale u toho druhého filmu jsem se pořád chechtala.Jinak mám ráda filmy s krimi zápletkou,trochu psycho.Všechno hledám na Youtube,my máme společnou anténu a to znamená,ne moc kanálů.Já hodně háčkuji a k tomu se hodí nějaký film.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  8. Ordinace v růžové zahradě 2 už jede šíleně dlouho, minimálně 10 let už je stále dvojka, proč není třeba trojka? 😂 Je to fakt nekonečné. Vůbec na to nekoukam.
    První díl Dědictví byl skvělý, ale potom ten nový stál za prd. Dnešní filmy jsou většinou hrozné blbosti, bohužel :(.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  9. Nejlepší komedie píše život!

    OdpovědětVymazat
  10. Na Ordinaci jsem koukala kdysi na základce taky a na Ulici kdysi sem tam s babi... Teď už mě tyto nekonečné seriály nebaví a celkem souhlasím s tebou... Objevují se tam motivy, které nejsou příliš krásné a lide pak mohou mít zkreslenou a špatnou představu o realitě. :/

    OdpovědětVymazat
  11. Nejvíc mě vždycky baví, když lid na něco hrozně nadávají, ale stejně na to koukají dál a dál nebo do toho kina zase zajdou. Přitom velmi často je úplně zjevné, na jaké kvalitativní úrovni se film pohybuje - a jít na to jen tak ze zvědavosti, jestli to bude opravdu tak špatné, mi nedává vůbec žádný smysl.

    OdpovědětVymazat
  12. Ulici jsem sledovala před lety kdyz jsem chodila do školy. Vždy když bylo léto jsem to přestala sledovat a byla jsem venku a potom jsem na to neměla chut. Jinak televizi moc poslední dobou nesledují protože není čas. Ale v zimě možná zase začnu.

    OdpovědětVymazat
  13. Ále nic nepodsouvají, prostě je to DRAMÁÁÁ... teda levný drama. U takových seriálů, co mají běžet několik set let, se ani nedá nic jiného čekat. A nedivím se, že jsi s tím sekla kolem šestnácti, to byl věk, kdy jsem stejné poklady psala do fanfikcí :D A s těmi pokračováními starých filmů se shodneme, to se nikdy nepovede. Ono se tu občas podaří natočit něco dobrého, jenže u kvalitního díla se musí dobře zaplatit jeho tvorba a zase není jisté, že se zaplatí samo, protože není jisté, že zaujme stejně lidí, jako nějaký bulvár nebo levná prvoplánovina. Osobně nekoukám ani na jedno, občas si jen vyhlédnu nějakou novou "bombu", která se dá dobře strhat, podívám se na první díl a pak ho totálně strhám. Ale jinak českou tvorbu jen velmi výjimečně. Neexistuje pro mě důvod, proč na to koukat. Kdo má až moc času, má nekonečné množství jiných děl z jiných států a vždycky se dá najít něco lepšího, tohle je naprosto zoufalý. A herci se pořád střídají ti samí taky proto, že stará známá jména lépe táhnou, a protože potřebujou zaplatit účty.

    OdpovědětVymazat
  14. Já české seriály moc nesleduji. Naposledy Pojišťovnu štěstí. Seriály Ulice ani Ordinace mne nezaujaly. A pokračování většinou jsou ještě katastrofálnější než první díly. Líbí se mi sitcomy, seriály jako Krok za krokem, Teorie velkého třesku, Červený trpaslík, Přátelé, teď nově Americká manželka.

    OdpovědětVymazat
  15. Upřimně celé jsem to nečetla, až někde od půlky, protože jak jsem viděla Ordinace a Ulice jsem to přeskakovala, tyto seriály jsem sledovala z počátku, Ordinace se mi i líbila, ale jakmile se ty seriály stávají nekonečný tak mě přestávají bavit a ztrácím se v nich, ztrácím se v osobách, ději a tak dále :) Co se týká českých filmů tak celkově je dvakrát nezbožňuji, některé staré pohádky, které mám zažité od dětství jsou se mnou až do dospělosti, líbí se mi třeba Rebelové, Sněženky a Machři, ale že bych nějak moc filmů viděla to ne a na nový se podívám, ale spíš jsou takové jako pozadí u něčeho, třeba když píšu nový článek na blog :)

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
  16. Kdysi jsme sledovali Dietlovy seriály a možná jsme si naivně mysleli, že náš - český seriál musí být kvalitní. Kdysi před pár lety jsem viděla pár dílů Růžovky, ale pak mi došlo, že obsah je pořád se opakující a je to žrout času. Gól je, že u nás v domě posunuli o hodinu začátek domovních schůzí, protože starší sousedky by nestihly seriál a to by byla hrozná ztráta! Stručně řečeno - ty dva nekonečné seriály už považuji za brak, ale herci a celá produkce si potřebuje vydělat, mají dlouhodobě zaručenou práci, tak v tom "rádi" hrají. A pokud jim to diváci hltají, je sledovanost a vo to kráčí. Na morálku a charakter se přitom tolik nekouká- Hanka

    OdpovědětVymazat
  17. Na české věci se moc nedívám. Sem tam na něco z těch starších, když mi v práci začnou předhazovat, jak jsem to neviděla a furt to do mě hučí. Jinak český tak maximálně pohádky a i u těch jsem vybíravá.
    Komedie nesnáším. Sice existuje pár, který se mi líbí, ale je jich setsakra málo a je to spíš náhoda, než pravidlo.
    Celkově se dívám spíš na zahraniční věci. A ne nutně jenom na anglické/americké, ale taky na japonce a poslední dobou jsem se pustila do sledování čínských seriálů.
    A co se těch nekonečných týče, Ordinaci a podobné nesnáším, nikdy jsem neviděla ani jednu epizodu a ani se na to dívat nehodlám. Je jenom jeden nekonečný seriál, který sleduju. A to je Detective Conan a je to japonský anime, který má skoro 1000 epizod a k tomu přes 20 filmů.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula