Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 420 Travis

 Autor: Mia Sheridan

Žánr: Erotický, Romantický 

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Pelion je malé. takřka idylické americké městečko. Své o tom ví i pětatřicetiletý náčelník místní policie Travis Hale. Zločinnost tu moc nekvete, a až na pár banálních krádeží nemá moc věcí na práci. A když jednoho krásného letního dne vykonává obvyklou hlídku u krajnice, aby zastavoval hříšníky překračující povolenou rychlost, jedna taková "hříšnice" mu pořádně vylepší den. 

Haven Torresová, jen o tři roky mladší než on, sice nepřekročila rychlost, ale zato se jí podařilo náčelníka stojícího u krajnice málem srazit. Ve výhledu z okýnka v autě jí totiž bránily rostliny. Všechny možné druhy jsou rozesety po celém, dost malém autě. Haven pochází z Kalifornie, a v Pelionu se hodlá na pár dní usadit, má tu zarezervované místo v penzionu U Žluté treláže. A k tomu se musí starat o mladšího bratra - Eastonovi je sice už přes dvacet, ale je to, mírně, řečeno, potížista. 

I přes to, že Haven na Travise si silně zapůsobí, ruka zákona je nemilosrdná. Květiny, které bránily ve výhledu při jízdě, musí Haven vyskládat u krajnice a vyzvednout si je později. Mezi Haven a Travisem to na první pohled zajiskří a je jisté, že se ještě setkají. 

Jenže za jakých okolností k tomu dojde, to by ani jednoho z nich nejspíš nenapadlo. Travis skončí dřív v práci a těší se za svou snoubenkou Phoebe. Ovšem hned před vchodem do bytu na něj čeká překvapení. Zvuky, které se zevnitř linou naznačují, že jeho milou někdo přepadl! Ale skutečnost je bohužel mnohem prostší. Phoebe, která nepočítala s tím, že se Travis vrátí dřív z práce - jelikož tohle se prostě nikdy neděje - si domů pozvala milence.

A není jím nikdo jiný než Havenin vypečený bratr Easton... 

Travis se s Phoebe okamžitě rozejde, a slibuje Eastonovi pomstu. Má na to prostředky - peněz má dost, patří mu spousta pozemků kolem, a ve městě se těší jistě prestiži, kterou si musel ovšem tvrdě vydobýt. Travis má ještě mladšího bratra Archera, který před lety při tragické nehodě přišel o hlas a bojoval o život. A vztahy mezi sourozenci jsou napjaté - a ne jen proto, že mají společného otce, ale jinou matku. Travis totiž před lety způsobil něco, co ublížilo Archerově ženě Bree, a Travis si to dodnes vyčítá. 

Přesto jej bratrova rodina přijala, a Travis nadevše miluje své dva malé synovce a půlroční neteř Averii. 

Když Travis další den zjistí, že jeho byt je zatopený díky prasklým trubkám, musí vzít zavděk pokojem v penzionu U Žluté treláže. A tam znovu potká Haven. Mezi oběma to zajiskří, rychle se spřátelí, i když Travis pořád cítí jistý druh nenávisti k jejímu bratrovi. A tak oba uzavřou nečekanou dohodu. Haven mu pomůže potrápit svého bratra, a on jí pomůže získat Gage Buchanana - místního playboye, který se netají svou nákloností k Haven. Potkali se v baru, kde si dívka našla přes léto brigádu, a vypadá to, že by se jejich vztah mohl posunout dále... 

Jenže Travis i Haven zapomněli na důležitou veličinu - jejich vzájemnou přitažlivost. Proč si tedy neokořenit horké letní dny nezávazným sexem? Ale je to opravdu jen přátelské pouto, nebo jde o mnohem víc? 

Občas je potřeba vše ztratit, abyste získali přesně to, co hledáte... 


Hodnocení: Už je to více než rok, co jsem četla nějaký román s příměsí erotiky. Moc tento žánr nevyhledávám, ale jak jsem byla teď nemocná, chtělo to něco nenáročného. Takže padla volba na Travise, kterého jsem si půjčila posledně v knihovně. 

A dostala jsem přesně to, co jsem čekala. Je to opravdu nenáročné čtení. Děj se dá tak nějak očekávat, přesto se nejedná o přehnaně kýčovitou záležitost. Styl psaní mi sednul. Střídají se tu kapitoly z pohledu Travise a Haven, netlačí se tu tolik na pilu, a kupodivu ani těch erotických scén tu nebylo zase tolik, aby mě to stihlo otrávit. 

Krom erotické linky se tu řeší i rodinné drama. Travis má výčitky svědomí směrem ke svému bratrovi, je očividné, že v minulosti to nebyl zrovna dobrý člověk, a pořád je v něm stín čehosi... Zlého. Ale jak jdeme hlouběji do minulosti, tak zjišťujeme, že Travis toho má za sebou opravdu hodně, a v dětství si také prošel svým - když jeho otec utekl od jeho mámy, a on s ní pak zůstal sám. 

A jak už to tak bývá, ani Haven není bez poskvrnky. Před čím se to snaží na svých toulkách Amerikou utéct, a jakou roli v tom hraje její problémový bratr? Opravdu kvituji, že se nejednalo jen o erotický román, ale že tu byl krom toho i dost ucelený příběh. Sympatické byly i osudy dalších obyvatel městečka, celkově ta jeho aura byla strašně moc fajn a příjemná. 

A samozřejmě tu dojde i k jakémusi trojúhelníku. Gage, nebo Travis, to je velká otázka. Ale taky se může objevit ještě někdo další, kdo pro změnu chce zamotat hlavu zase Travisovi. Poměrně originální a takřka nezapomenutelná byla schůze města, kde se probíraly všechny možné prohřešky obyvatel města, a taky se konečně dozvíme ty důležité věci z Travisovi minulosti. 

Ale jo - je to sice místy kýčovité a předvídatelné čtení, přesto svým způsobem hrozně fajn a rozhodně ženské čtenářské osazenstvo pohladí po duši. Už jsem zmínila výše, že i ty erotické scény nebyly špatné, hlavně nebyly nijak natahované a zdlouhavé, to fakt nemám ráda. Takové milé, pohodové počtení, opravdu nenáročné, místy až moc idealizované - že si řeknete, takhle to přeci v životě nechodí - ale vlastně proč ne. 

Závěr byl taky hodně přeslazený, ale jsem ráda, že to dopadlo, jak mělo. Nebo - takhle si to alespoň myslím já. Dávám tedy sedmdesát procent, a zajímá mě i první díl s názvem Archerův hlas, který více poodhalí tragický osud Travisova bratra. Určitě se poptám příště v knihovně a ráda bych si jej přečetla taky! 

Pokud hledáte dámy něco nenáročného a místy i erotického s lehkým nádechem erotiky a okořeněného špetkou humoru, tohle je teď na chladné dny, kdy se venku nedá nic pořádně dělat, určitě to pravé. 

A co Vy? Máte rádi erotické romány? Četli jste nějakou knihu od této autorky? Přečtete si rádi i něco nenáročného? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek února, Vaše Eliss ♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...