Přeskočit na hlavní obsah

Rozmařilý duben

 Je teprve třetího dubna, ale musím říct, že počasí je opravdu krásně aprílové. Včera bylo ráno krásné, jarní počasí, celkem i teplo, ale odpoledne už se rychle zatáhlo a přišla krátká sprška, zato večer pršelo mohutně, dokonce foukal i vítr. A dnes bylo zase přes den hezky, tak jsem si v devět hodin ráno vyjela do města. Potřebovala jsem totiž na úřady.

Za minulý měsíc mi nepřišla nemocenská, ačkoliv chodí tak kolem patnáctého. Ještě před Velikonocemi jsem to urgovala u sestry, která zapomněla poslat na sociálku lístek na peníze. No, zapomněla, já jsem udělala tu chybu, že jsem nenahlásila sestře, že jsem na neschopence. Vypisoval mi ji totiž doktor, ale prý se to pak musí ještě hlásit sestřičce, aby si opsala údaje z té papírové neschopenky do počítače. No, přišlo mi to takové zmatečné. 

Fakt mě nenapadlo, že když mi doktor zakládá neschopenku, měla bych to ještě hlásit sestřičce. Tak už budu vědět pro příště. Jenže na úřadě jsem zjistila, že sestra doposud lístek na peníze neposlala. Úřednice mě ujišťovala, že peníze budou vyplaceny zpětně, což je fajn, ale složenky nepočkají, že... Tak jsem z úřadu šla přímo do ordinace. Naštěstí jsem tam byla mezi prvními, ordinační hodiny měly být až za dvacet minut.

Na řadu jsem teda přišla skoro hned. Ukázala jsem sestře tu papírovou neschopenku s tím, že jdu z úřadu, a lístek na peníze ještě nepřišel. Hrozně se divila, prý to posílala dneska, tak by to na úřadě už mohlo být. Přišlo mi divné, že až dneska, když jsem to urgovala minulý týden, ještě jsem jí do telefonu diktovala číslo neschopenky, podle kterého si ji našla v počítači. Tak doufám, že už to bude v pořádku, a peníze přijdou co nejdřív.

Nakonec jsem měla dost času, než mi jel autobus domů, tak jsem si vyrazila na nákup. Obědy pořád beru ze školní jídelny, už se mi do sebe daří i nasoukat občas kus masa - když je to třeba v polévce, nakrájené na drobné kousky. Když to maso nežvýkám, tak to jde. Ono je to totiž hrozně zvláštní - i když mi určitá jídla "smrdí," nakonec je sním. 

Koupila jsem si zapečený rohlík se sýrem a kečupem, zašla do Alberta na nákup a šla čekat na autobus. Doma jsem měla na oběd hovězí vývar, a kuřecí steak s bramborem. Alespoň kus masa jsem snědla, rozmačkala jsem ty brambory a do toho nadrobno nakrájela maso. A šlo to, ale stejně u mě pořád vedou sladká jídla - takové těstoviny s mákem, nebo kynuté knedlíky, mňam! 

Jinak po zdravotní stránce je to pořád na houpačce. Začala mě bolet záda, hodně na pravé straně. Kýla v levém třísle se naštěstí nezvětšuje, ale občas to pekelně bolí. Hlavně večer v posteli mě chytnou křeče, no a i návštěvy toalety jsou dost bolavé a nepříjemné. Ale ta boule se nijak nezvětšuje, snažím se nic těžkého nenosit, a když už, tak pravou rukou.

A už taky začínám pomalu chystat pokojíček. Celý jsem ho vyklidila, musíme ale vymalovat, a koupit nábytek. Super je, že nemusím nic moc nového kupovat, sousedka má totiž skoro dvouroční holčičku, takže mi prodala spoustu věcí, včetně chodítka, houpačky pro miminko, a spousty oblečků. No mám radost, a těším se, až začneme pokojíček hezky dávat dohromady, už mám na internetu vyhlédnutý nějaký nábytek, tak uvidíme, jak to půjde. 

Dny doma mi plynou teď strašně rychle. Je to paradox - když jsem chodila do práce, měla jsem pocit, že nic nestíhám, a teď, když jsem doma, není to o nic lepší. Hodně teď uklízím, třídím staré, nepotřebné věci, udělala jsem generální úklid v kuchyni, no pořád se snažím něco dělat. Sice pomalu, protože někdy mi fakt není dobře, ale i to se počítá! 

Hrozně se těším na miminko, a i ty menší přípravy mi dělají velkou radost. Jen se modlím, aby všechno dobře dopadlo...

Když bylo dneska tak hezky, zašla jsem si na menší procházku. Jaro už je v rozpuku, kolem se to začíná zelenat, do konce týdne mají být pořád vysoké teploty, tak si říkám, že by už letos nenapadl žádný sníh? Letos v prosinci jsme si ho užili docela dost, tak bych se vůbec nezlobila... 




Zastavila jsem se ještě na skok k mamce na zahrádku, krásně už jí kvetou tulipány a narcisky. 





Obloha opravdu krásně čarovala, a je fajn vidět, jak to kolem pomaličku začíná kvést, a zelenat se. Hned je člověk veselejší! Taky hmyz je už celkem aktivní, zahlédla jsem po cestě několik ploštic, a doma mi už létaly minimálně dvě mouchy.




Pampelišky, petrklíče, pomalu kvetoucí slivoň - koukala jsem, že letos ji snad poprvé obecní pracovníci ořezali. Ale už pár let tyto plané slivoně neplodí, ještě tak před pěti lety se tu našlo pár scvrklých švestek, tak uvidíme, co letos? 

Snad pěkné počasí vydrží, a s ním i moje dobrá nálada. 

Přeji Vám všem krásné sluneční dubnové dny, hlavně žádné nepříjemné zdravotní problémy, a užívejte sluníčka! Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Krásný fotky , závidím tu přírodu , protože tady ve městě jí tolik není , ale o víkendu mám v plánu zajet do jedný aleje , kde kvetou Sakury . Málokdy se trefíme přímo do plnýho květu , tak snad to vyjde . Letos je všechno nějak dřív, tak snad i tohle . Měj se hezky a užívej .

    OdpovědětVymazat
  2. Parádní mraky.
    A květena.
    Jaro letos přišlo brzo.

    OdpovědětVymazat
  3. Fotky se moc povedly, čas utíká rychle a za chvilku budete rodina větší o jednoho človíčka. Moc zdravím a přeji hodně moc zdravíčka. pá 😀

    OdpovědětVymazat
  4. Fotografie jarní přírody jsou moc krásné.Líbí se mi zajímavá obloha.
    Duben bude asi aprílový.U nás tedy od pondělí prší.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  5. Eliss, držím palce, ať je vše dobré. A ono to utíká, zvlášť když máš pořád co dělat. Hezké dubnové dny přeji a hodně procházek a málo starostí

    OdpovědětVymazat
  6. Letos je opravdu nezvykle teplo. Nemůžu říci, že by mi to osobně vadilo, ale pro přírodu to myslím ideální není. Vždyť teď o víkendu má být jak v červnu...

    OdpovědětVymazat
  7. Letošní jaro je opravdu pěkné, krásné fotky.

    OdpovědětVymazat
  8. chodítka jsou zlo, tak pozor na to :) záleží, jaké samozřejmě máte, ale nedoporučuje se to :) ale jinak je super, že nemusíte toho moc kupovat :) nám přátelé toho spoustu půjčila, takže jsme hodně ušetřili :)

    fotky jsou krásné :)

    OdpovědětVymazat
  9. Hezké fotky :) je super, že má sousedka mimčo, takže si od ní můžeš spoustu věcí odkoupit. Kdy máš termín? Často na tebe myslím. Hlavně hodně odpočívej <3 určitě všechno dobře dopadne :)!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....