Přeskočit na hlavní obsah

Roztomilý symbol podzimu

 K podzimu patří spousta typických znaků. Spadané listí, pošmourné počasí, měnící se barvy všude kolem. Ale kupodivu k němu patří neodmyslitelně i ježci. Ti se totiž už za dva týdny začnou ukládat k zimnímu spánku. 

Ze školy má spousta z nás zafixovaného ježka jako malé pichlavé zvířátko, které nosí na bodlinách jablíčka, a pije mléko. To ale není tak úplně pravda - mezi oblíbenou pochoutku ježků patří hmyz, například kobylky, žížaly, ale i slimáci. Jablka na zádech samozřejmě nenosí, protože si je tam nemá jak položit, a místo mléka dává přednost vodě. Neumí totiž zpracovat laktózu. 

Jako dítě si pamatuji, že u nás na vesnici bylo poměrně dost ježků. Aktivní byli hlavně v noci, dokonce jednu dobu žrali kočičí granule, které jsme měli venku pro naše mazlíčky. Málokdy se mi podařilo vidět ježečka naživo, oni totiž byli dost plaší. Už si ale nevybavuji, jestli opravdu dupal a funěl, jak se o nich říká.


Ježek má tělo pokryté bodlinami - jedná se o duté chloupky, vyztužené keratinem, kterou bychom nalezli i v našich vlasech. Ježek východní jich může mít na svém těle až 8 000! Do typického klubíčka se umí schoulit většina druhů. Používá k tomu dva velké zádové svaly, které naježí bodliny.

Iluzi roztomilého zvířátka boří jeho úžasné lovecké schopnosti. Sice má špatný zrak - vidí jen siluety, a je silně krátkozraký. To mu ale plně vynahrazuje dlouhý čenich a jemný sluch. Dupot a šustot listů při honbě za kořistí využívá jako taktiku - tento rachot naláká celou řadu predátorů. 

Mezi jejich největší nepřátele patří výr velký a jezevec. A ježek používá na zmatení nepřátel silné aromatické pachy. Pokud na nějaký narazí, jednoduše se v něm vyválí. V případě nebezpečí dokáží ježci rychle běhat, jsou zdokumentované případy, kdy dokonce překonal dvoumetrovou zeď!

A specifickým nebezpečím je pro ježka bohužel i člověk. Největší hrozbou jsou auta. Na třicetikilometrovém úseku v Irsku uhynulo za dva roky pozorování odborníků 135 pichlavých savců! I u nás na silnicích, když jedu ráno do práce autobusem, jsem si párkrát všimla přejetých ježečků. Hodně smutný pohled na přejeté zvířátko...



I kvůli tomu jejich počty každoročně klesají. 

Ale v některých zemích chovají lidé ježka jako domácího mazlíčka. Konkrétně tedy druh s názvem ježek bělobřichý. Ten totiž jako jediný není chráněným druhem. Rozhodně může být opravdu roztomilým domácím zvířátkem, pokud je o něj dobře postaráno.

Ježci jsou po celý život víceméně mrzutými samotáři. Jedinou výjimkou představuje pohlavní akt. Malí ježečci přichází na svět slepí, a bez bodlin. V prvních měsících života umírá až sedmdesát procent mláďat, a to díky zimnímu spánku, během kterého se většina z nich narodí. Nízké teploty totiž utlumí veškeré životní pochody, které křehký organismus mláďat většinou nezvládne.

Podle různých studií a propočtů odborníku čítá ježčí populace přes půl milionu. A jejich přímí předci se na Zemi objevují už v době dinosaurů. Vyplatí se o tyto krásné tvorečky starat. Může to udělat každý z nás tím, že je budeme právě teď, v podzimních měsících, přikrmovat. Do misky venku stačí nechat kapsičku pro kočky nebo trochu konzervy. Dá se dokonce koupit i speciální krmivo přímo pro ježky. 

Koukala jsem na internetu, a granule pro ježky o váze jeden a půl kilogramu stojí přes tři stovky. To už je opravdu výhodnější jim dát žrádlo pro kočky.

Ježek ocení i to, když mu na zahrádce necháme misku s vodou. Tak hlavně, ať se spoustě ježkům podaří zdárně přezimovat, a na jaře se probudí ze své zimní hibernace! Byla by velká škoda, kdybychom o ně nenávratně přišli.

A co Vy? Viděli jste už někdy naživo ježka? Chodil se třeba v noci přikrmovat na Vaši na zahradu? Dovedete si představit ježka jako domácího mazlíčka? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Eliss, u nás na chatě ho přes léto míváme na zahradě celkem často. Většinou dospělý jedinec, který dokáže opravdu pěkně funět. Jako mazlíčka bych ho nechtěla, ve svém pichlavém kožichu má spoustu blech 😀😊

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, my tu máme ježky pravidelně a v létě je mnohdy v noci slyšet jejich dupání a funění. Přezimovali pod naší kůlnou, kde jsme na zahradě měli posezení a místo na nářadí. Teď už zahradu nemáme, ale kůlnu si po nás nechali sousedé a ježkové tam dál přezimují. Vídáme je v létě navečer docela často, jak se vydávají na lov...

    OdpovědětVymazat
  3. Ježka naživo už jsem viděla, párkrát jsme ježka vezli do záchranné stanice, když už se měli ukládat ke spánku a nebyl patřičně "velký". Našla jsem někde hranici váhy. Teď v létě nám udělal do země na zahradě takové malé dírky. Aspoň podle babičky to byl teda ježek. Že prý hledal žížaly :)) Jinak myslím, že jako domácí zvířátko mi přijde moc hezký :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ježci dupou a funí.
    Pár jsem jich již letos zahlédl.

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavé informace, díky za ně :) pár ježků jsem viděla a opravdu dupou. Dnes jsem ve výběhu narazila na mrtvého netopýra. Asi ho tam přivlekla nějaká kočka. Tak jsem mu udělala hrobeček a přikryla spadaným listím...

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Eliss, ježka občas zahlédnu na naší zahradě, bydlí mezi tůjemi. Přeju hezký víkend, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Ježka jsem neviděla už dlouho.Ani na zahradě jsme ho neměli.
    Eli,měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat
  8. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ellis, článek i foto jsou krásné, ale vstávání v 1.30 kvůli ježkům je, věř mi, vyčerpávající, jejich lapání a odvážení též. 😊

      Vymazat
  9. Ještě jsem živého ježka nepotkala. Ale je pravda, že na silnicích jich končí dost.

    OdpovědětVymazat
  10. u nás chodí ježečky na konzervu kočkám :D takže často vídám živého a letos jsme dokonce našli dvě mláďátka :) naštěstí naše kočičky jsou flegmoši, takže jim od nich nic nehrozí :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js