Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 271 Nářek ze tmy

 Autor: Zdenka Hamerová

Žánr: Thriller, Horor, Mysteriózní, Romantický

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Mladá maminka Zita se vydává s malou dcerkou Aničkou za svou kamarádkou Danou do Jižního Tyrolska. Zita totiž neprožívá zrovna příjemné životní období, rozešla se s manželem, a tak nějak teď neví, co si počít se životem, proto je pro ni dovolená vítaným uvolněním a odpočinkem. 

Ubytují se u Dany doma, a Zita se konečně seznamuje s kamarádčiným manželem Pavlem. Vila, ve které manželé bydlí, je opravdu honosná, z jedné strany domu bydlí správce se svou rodinou, a ve vrchní části domu ještě mladá matka s dítětem.

K Zitině překvapení a šoku za pár hodin přijíždějí další přátelé - Vlaďka se svým snoubencem Mirkem. Zita a Mirek mají totiž nevyřešené vztahy z minulosti, a atmosféra začíná lehce houstnout. I tak si ale všichni snaží užívat krásu malebné Itálie, která je i na začátku nadcházejícího podzimu neobvykle teplá a slunečná.

Malebná vilka ale zdaleka není tak tak tichá a klidná, jak se na první pohled zdá. Nocí se ozývá hlasitý pláč a nářek, při němž doslova tuhne krev v žilách. Kdo to tak lkavě naříká, a proč jediná Zita slyší tyto podivné zvuky? Začíná snad bláznit, nebo...

Za pár dní se ukáže, že kdosi převrací a prohlíží osobní věci. Krásná dovolená se začíná pomalu měnit v noční můru. Když však dojde k tragické nehodě, věci dostanou rychlý spád, a Zita už neví, kdo je přítel, a kdo labilní šílenec.

Všichni totiž schovávají svého kostlivce ve skříni, kteří se už už chystají vypadnou ven, což může mít neblahé následky...

"Probral mě chlad. Cítila jsem studené konečky prstů na nohou. Bylo tu však ještě něco.

Vtíravý, šustivý zvuk na balkoně. Nastražila jsem uši a snažila se přesvědčit, že se mýlím. Možná venku poletují netopýři nebo se zvedá vítr a cloumá listím na unavených větvích... Přes pootevřené žaluzie jsem však zahlédla temnou, jemně našlapující siluetu..."


Hodnocení: Nářek ze tmy jsem si vypůjčila v knihovně. Knížka byla v sekci nových titulů, které jsou do naší obecní knihovny dodávány v rámci výpůjčního fondu. Čekala jsem tedy horkou novinku, ale knížka byla vydána už v roce 2005, což mi nevadí, čtu i mnohem starší knihy.

Dle anotace, a také díky nápisu na přebalu Česká detektivka jsem očekávala mysteriózní a psychologický thriller protknutý atmosférou daleké Itálie, kde nebude nouze o tajemství, napětí a budu cítit při čtení příjemné mrazení v zádech.

Ale bohužel jsem dostala něco trošku jiného. Příběh je vyprávěn z pohledu Zity, a hned první řádky jsou věnovány cestě do Itálie. Čtenář je letmo seznámen se Zitinými životními peripetiemi, přičemž je naťuknuto jedno milostné tajemství, které je na dalších stránkách dále omíláno, a celé mi to začalo připomínat tak trochu kýčovitě hloupou červenou knihovnu.

Problém byl v tom, že strašně dlouho se děj nikam neposunul. Chyběly mi nějaké větší "sondy" do psychologie postav, celé to bylo odvyprávěno dost ploše, nikdo mě nijak zvlášť nezaujal, spíše mi byli nesympatičtí, a to bohužel i Zita, jejíž myšlenkové pochody mi nedávaly absolutně žádný smysl. 

Nevím, proč kniha nese přízvisko detektivní román? Žádná detektivní zápletka tu totiž není, jen ke konci je něco v detektivním duchu vysvětleno, ale rozhodně tu neřešíme žádné krimi drama. Místo toho jsem se dočkala stále se opakujících výletů, zdlouhavých popisů výšlapů do kopců, a vyčerpávajících popisů místních specialit.

A když už přijde ono "zhoustnutí" atmosféry, tak mi to přišlo divně vymyšlené a pardon, až lehce stupidní. Plusové body má autorka za onen zvrat s tragickou nehodou, to jsem vážně nečekala, ale zase, reakce postav na danou situaci nebyly vůbec přirozené, a po pár stránkách jako by se skoro nic nestalo.

Autorka se snažila navnadit tu správnou hororovou atmosféru, místy některé popisy nočních děsů nebyly opravdu špatné, jenže v dalším okamžiku to celé shodila naprosto tupým pokračováním děje.

Závěrečné vysvětlení celé záhady jsem popravdě nepochopila. Narychlo uplácaný, useknutý konec, který nijak nezachránil ani zbytečný epilog. Nevím, co si o tom myslet, podivně nedotažená kniha, místy to nebylo špatné, jako literární pokus dobrý, ale netuším, jak toto mohl mít někdo zájem vydat jako knihu?

Snad mohl někdo autorce pomoci doladit ty stylizační chyby a proškrtat hromadu zbytečných, nudných detailů, které akorát kazily dojem z celé knihy. Ach jo.

Dnes to bude za rovných padesát procent. Nevím nevím, jestli si od autorky někdy ještě něco přečtu, protože opravdu převažuje velké zklamání...

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Elis, když jsem četla děj, hodně mě zaujal, ale tvoje recenze mi připomněla jinou detektivku podobně laděnou. Ne tedy dějem, ale zdlouhavými popisy krajiny, jídel, nudnými a se zápletkou nesouvisejícími rozhovory....i zápletka či událost mělká. Ani už nevím, co to bylo za detektivku, jen ten pocit s otazníkem, co tohle je? nade mnou zůstal viset. Díky za recenzi.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak ta mě upřímně vůbec neláká :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Já oceňuji, že cítíš to, že máš zkušenosti s knihami, kterým já vůbec nerozumím. Já bych nezvládl napsat knihu a vyznat se, co proti jakým autorům mám lepší a horší. V tom máš můj obdiv, Eliss. Třeba jednou tě napadne hezký námět na knihu a vydáš ji.
    Knihy moc nečtu, takže je super si rozšířit obzory a aspoň trochu poznat, co ostatní si myslí, když čtou některé knihy.

    OdpovědětVymazat
  4. Název se mi líbí, ale díky tvé recenzi s touto knihou nebudu čas marniti.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Rok se čtyřkou na konci

 Loňský Silvestr a oslavy nového roku u nás doma proběhly tradičně. Udělala jsem hromadu chlebíčků a jednohubek. Původně jsem myslela, že budeme s přítelem sami, ale nakonec přišla neohlášeně na návštěvu moje máma - ještě že bylo těch chlebíčků tolik! Na stole nechyběly ani tyčinky a brambůrky, prostě klasika. Chvíli jsme poseděli a povídali si o všem možném. Ač neohlášená návštěva, byla jsem moc ráda, že máma přišla. Původně jsme měli v plánu ještě procházku, ale tak nějak se nám po těch chlebíčcích nikam nechtělo. Tak jsem ještě nachystala další občerstvení, dosypala do misek brambůrky, a koukali jsme na televizi.  Vloni jsem také po letech dodržela pověru o praní prádla a nevynášení věcí z bytu - což se tedy týkalo odpadků. Mylně jsem se domnívala, že to platí jak na Silvestra, tak na Nový rok, ale na internetu jsem našla různé výklady. Ale nevadí, tak jsem si vyprala až dneska, a ten koš také nebyl ještě úplně plný. Tradičně si každý první den nového roku vaříme čočku s vajíčkem. N