Přeskočit na hlavní obsah

Příjmení a my

 Nedávno jsem u jedné celkem populární blogerky, která se zabývá tematicky vším možným, narazila na zajímavý článek na téma přechylování ženských příjmení. Článek mě zaujal, a já s překvapením zjistila, že sněmovna schválila návrh, že ženy se budou moci svobodně rozhodnout, zda chtějí mít v občance koncovku -ová.

Dnešní doba je hodně tolerantní k různým gender skupinám, k tomu, aby se nikdo nestyděl za svou sexuální orientaci a za to, zda se cítí či necítí ve svém těle pohodlně. Nedovedu si představit, jaké to je, být v mužském těle, a přitom se cítit jako žena. 

Nikoho neodsuzuji, moje kamarádka z intru mi před nějakou dobou psala, že ve svých pětadvaceti letech zjistila, že ji přitahují muži i ženy, a ona sama se stylizuje spíše do "mužské podoby." Trochu zvláštní. Ale dokud mi tím nikdo neubližuje, nikdo mi nevnucuje to, že se mám nějak přeorientovat, jsem ochotna to respektovat. Sice tomu úplně nerozumím, protože mě vždycky přitahovali a snad i přitahovat nadále budou muži, ale což.



Ovšem právo na koncovku -ová, to mi přijde... Zvláštní. Sama mám svoje, sice celkem neobvyklé příjmení ráda, a právě i s tou koncovkou. Představte si situaci, že se bavíte třeba o někom, kdo žije ve vašem okolí, a debata by vypadala nějak takto: "Víš, Renata Novák a Martina Kratochvíl se zase hrozně pohádaly, prý kvůli dětem. Anička Novák měla totiž Honzu Kratochvíla shodit z kola..." Zvláštní, že? Když to takhle hypoteticky člověk čte. A třeba toto: Eliška Hruška má ráda hrušky a jablka. Hotový patvar a za mě také prznění jazyka českého. 

Ona blogerka ve svém článku argumentuje i tím, že prý je koncovka -ová problémem třeba v cizině. Tam prý na lidi se stejným příjmením, kteří jsou dokonce i manželé, často koukají jako na cizince, kteří k sobě nepatří. No dobře. V Americe je asi normální, že manželé jsou John Smith a Christina Smith. Tam jsou na to zvyklí. Ale proč měnit něco, co je u nás roky vžité, cítíme se s tím (většina) v pohodě a ani nad tím nepřemýšlíme. Máme u nás spoustu pěkných a nezvyklých příjmení, některá jsou zdrobnělá, jiná zase taková hrubější. Namátkou, co si vzpomenu ze svého okolí - Mrázek, Trávníček, Kolář, Kolařík, Koňařík, Pavlíček, Adamec, Vyhnánek, Slanina... Která z Vás dámy, by chtěla, aby ji oslovovaly paní Slanina?

Na druhou stranu se mi nelíbí ani komolení cizích příjmení našimi novináři či reportéry - například Clintonová, Hiltonová nebo Smithová. Přeji jen - měli bychom ctít zvyklosti jiných zemí i v otázce příjmení, protože nám by se asi také nelíbilo, kdyby naše příjmení četl Američan jinak. 

Přijde mi, že se kolem otázky přechylování příjmení dělá velké "halo." Vždy si budu nechávat v občance a jiných dokladech příjmení -ová. Protože jsem žena, mám ženské jméno, a tak chci, aby i moje příjmení působilo žensky. Kdybych se vdala do ciziny, snad bych přijala manželovo příjmení v mužské formě. Ale pokud bych se vdala v Česku, přijala bych manželovo příjmení s ženskou koncovkou. 

Věřím ale tomu, že spousta žen, které prosazují rovnoprávnost, tuto změnu a možnost volby uvítají. Novela zákona o přechylování by měla začít platit na začátku roku 2022, ale to ještě musí posoudit Senát. Za mě je ale toto tak trochu zbytečné, ač třeba feministky a cizinky toto uvítají.


Ve článku, který vyšel na idnes.cz k této problematice je krom oznámení o odhlasování zákona o ženských příjmeních i to, že nebyl odsouhlasen návrh na to, aby z občanských průkazů zmizelo to, zda je člověk muž, či žena.

Souhlasím s tím, že tam tento údaj zůstane. Opravdu někomu vadí i tohle? Nebo se někteří jedinci stydí za své pohlaví, a proto nechtějí, aby to tam bylo napsané? Nebo nemají mít lidé právo na to aby věděli, jaké je mé pohlaví? Nevím, nevím... Podle některých názorů je to prý zbytečné, aby tam tento údaj byl. Zbytečné? Údaj o pohlaví je po tolika letech pro někoho zbytečný, a tyto dotyčné pomazané hlavy si to uvědomily a v roce 2021? Já chápu, že někteří jedinci se cítí třeba bezpohlavně a tak, ale mazat kvůli tomu údaje v občance, to mi přijde fakt moc.

Někdy mi přijdou návrhy poslanců pěkně na hlavu - mimochodem, tyto novoty pocházejí povětšinou z Pirátské strany, což asi hovoří za vše. Jsem sice mladý člověk otevřený novým věcem, ale zase až takové nesmysly si do hlavy nacpat nenechám. A voličem Pirátské strany se nikdy nestanu. Ale to jen tak na okraj.

Snažím se být tolerantní k ostatním, ale některé názory a věci nejspíše nikdy nepochopím. Ale možná je to dobře, snažit se zůstat v rámci mezí normální. I když, co a kdo je dnes vlastně normální?

Co si o tomto myslíte Vy? Má mít žena právo rozhodnout o koncovce svého příjmení? Využijete toho a zrušíte si v občance - ová? Nebo ne? Napište mi do komentářů Vaše názory!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Myslím, že tohle je častý trend dnešní doby. Já v příjmení ová nemám, kdybych měla, nic bych na tom neměnila.

    OdpovědětVymazat
  2. Která z Vás dámy, by chtěla, aby ji oslovovaly paní Slanina? - Některá třeba jo, tak ať se tak jmenuje, nechápu, proč je to téma. Ať se lidi jmenujou, jakkoli chtějí, tohle je naprosto osobní záležitost bez jakýchkoli důsledků pro ostatní, tedy něco, co by si měl každý vybrat naprosto sám. A údaj o pohlaví v občance shledávám zbytečný, je to tam k ničemu. Ostatně už tam nebudou uvedené ani tituly, tak proč by tam měly zůstat další zbytečný věci. Jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, číslo dokladu a platnost, to je k identifikaci potřeba, pohlaví nebo titul vůbec ne. Mimochodem já v příjmení -ová mám. Kvůli přechýlení má to jméno jinou podobu než mužská verze, není to jen mužskáverze-ová, ale jsou v tom změny. A tak v tom lidi taky velmi často dělají chyby a to nemusí být nikdo v zahraničí. Mám spoustu jiných důležitých dokladů, jako třeba kartu pojištěnce nebo profesní průkaz, kde pohlaví nikdy uvedeno nebylo, a nikdo zoufale nevolá, jaká je to novota a jak má poznat, s kým jedná.

    OdpovědětVymazat
  3. Trochu jsem se zarazil když jsem titulkách zahlédl jméno herečka Tereza Ramba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda Tereza Rambova by bylo udernejsi...Pokud by byla vdana, bylo by jiste, ze neco si s ni zacit je spojeno se znacnym rizikem..

      Vymazat
  4. Nevím proč se cizna pozastavuje nad "ová"; vždyť na severu se jméno etymologicky skládá s apendixem:
    Dánsko. -sen (= syn) nebo -datter (= dcera) ...
    Faerské ostrovy. -son (= syn) nebo -dóttir (= dcera) ...
    Finsko. -poika (= syn) nebo -tytär (= dcera) ...
    Island. -son (= syn) nebo -dóttir (= dcera) ...

    Hezký článek o tom je např. https://www.severskelisty.cz/jazyk/jazy0038.php

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem zastáncem respektování tvaru ženského jména tak, jak si jej dáma zapsala do občanky. K veliké nevoli zastánců českého přechylování i u vlastních jmen, která tím přechýlením de facto změní. Myslím si, že se kolem přechylování dělá zbytečné haló. Přitom by stačilo nechat lidem volnost a respektovat tvar jména tak, jak si jej zvolí.

    Příběhy introvertní fotografky

    OdpovědětVymazat
  6. Staněk bych být nechtěla jsme ráda za ová.Ale,pokud to někdo chce jinak,tak proč ne.Já jsem hodně tolerantní.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  7. Zajímavé téma. Také jsem zastáncem přechylování. Vždycky si budu nechávat psát -ová. Přijde mi to normální. Jsme na to zvyklí, tak proč bychom to měli měnit? Když má někdo nepřechýlené příjmení, trhá mi to uši. Aspoň hned člověk ví, že jde o ženu. V Anglii si člověk ani křestním jménem nemusí být jistý, jestli jde o ženu, nebo muže, natož u příjmení, když je mají všichni stejní. Tam je normální, že se objednáme třeba k lékaři, ale nevíme, jestli jdeme k paní, nebo panu doktorovi.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  8. Já si myslím, že přechylování patří k češtině.

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Eliss,
    já jsem taky zastáncem přechylování. Mám ráda češtinu a všechny její libůstky. I když toto není výsada jen českého jazyka. Většina slovanských jazyků to má a nikdy jsem i nevšimla, že by v zahraničí měli problém s tím napsat třeba Maria Šarapovová (Maria Sharapovova). Opravdu mi tvary jako Tereza Ramba přijdou zvláštní, ale na druhou stranu je to hodně osobní věc. Pohlaví v dokladech jsem nikdy neřešila. Co se týče toho, že se někdo nedokáže dostatečně identifikovat jako žena nebo muž, tak to mi přijde jako takový hodně velký trend dnešní doby. Chápu, že jsou muži, kteří se cítí být spíše ženami, a proto podstoupí hormonální léčbu a plastické operace (a to samé platí pro opačné pohlaví). Ale z nich se poté stanou ženy a je to. Ale aby někdo nebyl ani on a ani ona, ale nějaké ono, to mi přijde docela zvláštní. Přesto se snažím všechny respektovat, protože v jejich kůži nejsem. Já jsem normální holka, které se líbí kluci. Mám to tedy vlastně docela jednoduché:-D
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Mně se líbí, že je ta možnost vybrat si, protože některé ženy třeba hodně cestují a pobývají v zahraničí a tam jim to fakt působí spíš trable :). A někomu se to zkrátka líbí více. Já i když se budu vdávat a brát cizí příjmení, -ová si nechávám, protože se mi to zkrátka líbí :).

    OdpovědětVymazat
  11. Osobně mám raději "českou klasiku", ale říkám si, že každý by měl v tomhle mít možnost zařídit se tak, jak mu to vyhovuje, ať už je bezprostřední motivací praktičnost, aktivismus nebo móda a snaha být zajímavá. Tohle je každého věc a dokud mi někdo nezačne nutit do toho, abych povinně přijal pravidla, která pro sebe přijmout nechci, nemám s tím žádný problém. Mediálně přifouknuté a reálným obsahem zcela nepodstatné téma.

    OdpovědětVymazat
  12. mám kamarádku, která má příjmení zahraniční a prostě tam koncovku -ova nemá, ale nevidím důvod, proč by u českého příjmení být nemohla :) jako... je to každého věc, ale přijde mi to přehnane, ale dokud to nikdo nikomu necpe, dobrý :)

    souhlasím s tebou, také mi vadí, když se k cizím příjmením dává koncovka, třeba u spisovatelů... on se tak přece nejmenuje, tak proč to tam cpeme? :)

    OdpovědětVymazat
  13. Myslím, že se z tohohle tématu dělá zbytečně velké haló. Většině žen vyhovuje přechýlená varianta a těm pár ženám, které chtějí příjmení z libovolného důvodu jinak, akorát ubyla zbytečná překážka. Žádný velký armageddon se konat nebude, většina jmen zůstane stejná a těm pár lidem, kterých se to týká, se uleví. Myslím, že dál o tom vůbec není třeba mluvit :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Eliss, ahoj. Já jsem ráda "ová" , a nic bych na tom u sebe neměnila. A když někomu přechylování vadí, tak ať si to změní, když chce být zajímavý. Nějak se tím nezabývám... Měj se hezky. Ahoj Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  15. Eliss, sdílím stoprocentně Tvůj nnázor souhlasím s Tebou. Kéž by všichni mladí lidé byli tak rozumní jako jsi Ty. Za Tvé postoje a názory jsem si Tě už dávno oblíbila. Zůstaň stále svá. Přeji Ti hodně štěstí a měj se moc hezky.
    P.S. Piráty taky volit nebudu.

    Piráti v dějinách byli zloději, kteří přepadávali lodě obchodníků, které okradli a neštítili se ani jiných zločinů. ..

    OdpovědětVymazat
  16. Přesně jak píše Tlustjoch, není to jen náš vynález.
    Přidávání -ová k cizím jménům ale mnohdy vypadá divně, třeba u ruských jmen, tenistka Šarapova v našem vydání byla Šarapovová.
    Na druhé straně u některých cizích jmen známých osob -ová ani u nás nebylo zvykem přidávat, příkladem je Marylin Monroe.

    OdpovědětVymazat
  17. Já jsem ráda, člověk by měl možnost rozhodnout o svém příjmení, stejně tak mi vadí, že manželé nemůžou mít oba zdvojené.

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  18. Žen, co si půjdou přehlásit příjmení na matriku, protože "už můžou", bude minimum. Úprava naopak velmi zjednoduší život dívkám, co se vdávají za Čecha nesoucího cizojazyčné jméno (tedy nesplňují podmínku manžela cizince) nebo s příjmením netypickým, příliš dlouhým, krkolomným... Dosud totiž rozhodování plně záleželo jen na tom, jak se vyspala ta která matriční úřednice.

    Ač si své -ová ráda ponechám, neb mám příjmení typicky české, jsem ráda, že si o něm už můžeme rozhodnout každá sama. Mělo to tu být už dávno. Čeština si s tím poradí, stejně jako si musela poradit se jmény cizinek.

    OdpovědětVymazat
  19. To ová je opravdu zvláštní. Já bych si to teda nechala dát normálně. Akorát nevím, jestli se dokážu vzdát svého příjmení, které mám ráda :D Ale pohlaví by podle mě v občance uvedeno mělo být. Přece jenom každý máme nějaké pohlaví určené. Také moc nechápu, že někdo se necítí ani jako muž, ani jako žena...

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  20. Stedry den byl dobry, na Stepana jsme jeli knrodicum a druhy den se vraceli . Naštěstí zadnebzazivaci potíže a s darky stejně jako u vás sookojenost .

    OdpovědětVymazat
  21. Já myslím, Eliss, že ty si přece jenom normální. :D A i tak je hlavní, že tě máme rádi. Aspoň minimálně já. Rád vidím, že čteš i jiné blogy. Já se moc v té Bloggerové české komunitě nevyznám. Kdysi v tom byl strašný bordel. Nešlo lehce rozdělit české a zahraniční.
    Osobně mi moc Clintonová a tak nevadí. Katy Perryová už trošku jo, a nic pro co bych bojoval. :D

    S pozdravem
    Vít

    OdpovědětVymazat
  22. V České republice máme zafixováno -ová. A mně se koncovka -ová líbí, protože rozlišuje muže a ženu. V zahraničí mají jiné zvyky. Mně osobně, když překládám z cizího jazyka do češtiny dělá problémy skloňovat jména. Pseudogender problém mě rozčiluje. Je normální být muž nebo žena a normální svazek tvoří tihle dva. Jsou menšiny (gayové, lesby, nevyhranění, trans- apod.). Neměly by být kráceny na svých právech, ale nesmí přehlušit většinovou normální společnost. Nevím, proč by mělo být v obč. průkaze uváděno to (jako v USA) nebo nehlásit se k tomu, že jsem žena nebo muž. Připadá mi to jako degradace společnosti. A zásadně jsem proti, aby "jednopohlavní" páry měly děti. Způsobí jim psychickou újmu nebo se nebudou podílet na zdárném vývoji dítěte. Tak tolik. 🙂

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js