Přeskočit na hlavní obsah

Začátek srpna

 Prázdniny se nachýlily do své druhé poloviny, a letos si tedy děti moc sluníčka a tepla zatím neužily. Co jsem se bavila se známými, většina tak studené léto nepamatuje. Zato vloni, to jsem byla zrovna na konci těhotenství, což bylo bezvadné, šílená vedra! 

Mně chladnější počasí nevadí. Ale když už jsem musela jeden den minulý týden přitápět v kamnech, aby mi uschlo prádlo, tak je člověk dost rozmrzelý. Jenže příroda zase potřebuje vláhu, a pořád si říkám, že je lepší, aby pršelo průběžně, než aby bylo sucho jako vloni, a pak nás nemile překvapily povodně. 



I když je počasí chladnější, snažím se být s Julinkou co nejvíc venku. Brzy ráno, už po sedmé jedeme k nám do sámošky, v devět do města a o půl jedenácté jsme zase doma a já pomalu chystám oběd. Včera jsem si poumývala troje okna, ještě mi chybí pokojíček a obývák, ale mám radost, že mám kus za sebou. 

Předevčírem jsme tu měli na vesnici pozdvižení, stala se autonehoda, kus od kamenného mostu, kde bydlím. Vůbec bych to nevěděla, ale slyšela jsem přistávat vrtulník, tak už jsem koukala z okna, co se děje. Když jsem šla k večeru vynést koš potkala jsem sousedku, tak prý motorkář a osobní auto, řidič odbočoval na most, zrovna když jej motorkář předjížděl, no nešťastná situace. 

Klukům v autě se nic nestalo, vrtulník přiletěl pro motorkáře, nevím, prý jsou ta jeho zranění vážnější, panebože doufám, že to přežije. Ti dva kluci, co seděli v autě, jsou naši sousedi, bydlí hned v domečku vedle bytovky, ten starší má čerstvý řidičák, osmnáct let, doufám, že to fakt bude dobrý, tohle zažívat, to musí být strašné. 

Takové neštěstí, to nepřeju nikomu na světě, a ona stačí chvilka nepozornosti... Je fakt, že ten kamenný most je úzký, špatně se na něj najíždí, řidič začátečník to nezvládne, už tolikrát jsem byla svědkem menších ťukanců... Ach jo. 




S těmi bolavými zoubky je to jako na houpačce. Dole se úspěšně vepředu prořezává první zoubek, ráno a večer poctivě čistíme, ale někdy k večeru je Julča hodně plačtivá. Už dvakrát jsem jí dala sirup proti bolesti a hezky pak usnula. Ale teploty už naštěstí nemá, za což jsem moc ráda. 

Teď se krásně naučila "paci-paci" - umí moc pěkně tleskat, s radostí to předvádí lidem v autobuse, a často si zatleská jen tak pro sebe. A nebo třeba během jídla, se špinavýma rukama je to taky fajn! Je to hrozně roztomilé. 




Julča je hodně živé miminko, pořád ji něco zajímá, hlavně věci, co nejsou na hraní, teď si velmi oblíbila sušák na prádlo - jo, je moc fajn, když mi třikrát po sobě sundá mokré věci. Umí taky otevřít spodní šuplíky od komod, no s oblečením je moc velká zábava, hlavně pro maminku, která to musí zase naskládat zpátky! Jak si takové děcko dovede vyhrát s "obyčejnou" ponožkou, tomu bych nikdy nevěřila! 


Ale když Julinka takhle spinká se svým milovaným plyšáčkem, je to učiněný andílek... 



V úterý jsem se konečně dostala k tomu, abych si vyzvedla objednávku z Oriflame, která byla už dávno zaplacená, jen jsem jaksi neměla pořád čas. Na prvním obrázku je Optimals Hydra Radiance, výživný hydratační denní krém. Hodí se pro suchou pleť obličeje, což mě dlouhodobě trápí. 

Krém používám už třetí den a zatím mi sedí, pleť je zvláčněná, a hezky voní, důležité je, že mě nedráždí na kůži, mívám s tím problém, po několika krémech mi už vyskákaly nepěkné fleky. 

No a dlouhodobě užívám parfémy, tak jsem zase chtěla změnu, a naslepo jsem si objednala toaletní vodu Delicate Cherry Blossom. Už jsem po ní pokukovala dřív, ale vždycky jsem dala přednost jiné vůni, tak konečně ji mám doma. 

Podle údajů výrobce je to: Květinová, sladce dřevitá vůně plná života a tónů rozvíjejících se květů. Základem vůně je sladká mandle, třešňové květy a cedrové dřevo. A jo, musím říct, že vůně se mi trefila do vkusu. Je příjemná, jemná, nevtíravá, hlavně není přeslazená, čehož jsem se bála. Já osobně tam cítím spíše ty třešňové květy, na pozdní léto ideální, teď se nehodí těžké parfémy, ale právě takové svěží vůně. 

Takže nákupy dopadly na jedničku, i když v případě vůně to byla sázka do loterie. 

Snad se počasí trochu umoudří a užijeme si ještě pěkné sluníčkové dny, ale i v těch zamračenějších se dá najít něco pozitivního. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek srpna, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Na malých dětech je úžasné, jak objevují svět a jak se každý den naučí něco nového. Vnučka s námi teď byla dvakrát několik dnů na chalupě (i s maminkou) a bylo hezké sledovat, jak se každý den něco naučí a jak objevuje svět.

    OdpovědětVymazat
  2. Větší teplo by být mohlo , my na západě máme vždycky největší zimu v republice . Všude snesitelně a u nás jak v morně . Pamatuju , jak meteorologové předpovídali horký léto a kromě pár dnů na začátku prázdnin , kdy byly fakt tropy už jinak nic .Ale třeba za rok budeme na tohle počasí v létě ještě rádi vzpomínat .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....