Autor: Martin Goffa
Žánr: Detektivní
Mé hodnocení: 80%
Obsah: Detektiv Miko Syrový má za sebou právě dost náročné období. Po těžkém zranění, které utrpěl při přestřelce, skončil na několik měsíců v nemocnici, a posléze musel dlouho rehabilitovat, aby se zase zvládl postavit na vlastní nohy. Za celá ta dlouhá léta policejní práce toho má za sebou poměrně dost, ale teď si s sebou nenese jen fyzické útrapy, ale i psychické trauma.
I přes to se ale vrací zpět do policejní služby. Má samozřejmě obavy, zda dokáže navázat na předchozí práci, ale obavy jsou rozptýleny téměř vzápětí. Služebna, známí kolegové, a hlavně parťák a nejlepší kamarád Tony, který si také nedávno užil své trápení, kdy skončil díky falešnému obvinění na nějaký čas ve vazbě.
Miko rovnýma nohama skočí do rozdělaného případu malého zlodějíčka Ferdy. Tento malý skrček romské národnosti je pěkně protřelý zlodějíček, ale ke své smůle se nechal nachytat na kamerách. A není to žádný troškař - ukradené boty ze skladu navezl domů na etapy v osobáku. Jenže Ferda se chce vyhnout vězení stůj co stůj. Ví, že zapírat nemá cenu, ale manželka má těsně před porodem, tak by potřeboval alespoň o něco mírnější trest, aby se mohl postarat o rodinu. Jasně, že na to měl myslet dřív, ale nač plakat nad rozlitým mlékem?
Takže by policistům rád poskytl nějaké informace, a tím se alespoň zčásti vykoupil ze svých hříchů. Policisté jsou nejprve k podobné dohodě skeptičtí - tohle už tu měli několikrát! Jenže když jim Ferda řekne o možném únosu a smrti jejich kolegy, spustí se Mikovi v hlavě pověstný radar. Ač to zní neuvěřitelně, přeci jen se zdá, že Ferda mluví pravdu!
Jenže jejich nadřízený Robert je k celému případu skeptický. Ono vlastně tedy v podstatě ani o žádný případ nejde, že! Ferda totiž o celém incidentu slyšel vykládat dva policisty v baru. Muži ho neviděli, jelikož byl díky své výšce perfektně skrytý za boxy, a nerušeně si povídali o jakési hotové prácičce. Tedy, použili slova jako: "Dal jsem šéfovi dárek - svini na gril." A jelikož se dva muži dál bavili o "fízlovi," co jim zavařil s informacemi, vydedukoval Ferda, že jde o něco opravdu závažného.
Mika z toho až nepříjemně zamrazí. Jenže jak postavit případ jen na několika odposlechnutých větách? Zpočátku vše vypadá jako falešná stopa, Robert je k celé věci mírně řečeno skeptický, přesto se Miko a Tony vrhnou do práce.
A Miko dokonce povolá na pomoc novináře Marka Vráze, kterému nikdo neřekne jinak než Terence, a společně se jim podaří vypátrat podnik, kde k rozhovoru mělo dojít, a neoficiálně i ke kamerovým záznamům. A právě tohle rozvíří hladinu ve vyšších policejních patrech, a na "návštěvu" přijedou i kolegové z Ostravy, kteří jsou, mírně řečeno, rázní.
Miko s parťákem Tonym se proti své vůli ocitají uprostřed honu na jednoho z nejvyšších šéfů podsvětí, ale pořád vlastně nevědí, na čem jsou. Co se skrývá v pozadí celého případu?
Hodnocení: Knížky od Martina Goffy mi vždycky paní knihovnice odkládá stranou, takže mám každou novinku hned k přečtení. Už dlouhé roky patří Goffa mezi mé oblíbence, jeho detektivky jsou opravdu autentické a to zčásti jistě i proto, že sám pracoval roky u policie jako pochůzkář.
Poslední kniha s hlavním hrdinou Mikem Syrovým dopadla velmi rozporuplně, už bylo někde i avizováno, že snad pokračování vůbec nebude, což mě velmi zarmoutilo, a jaké bylo mé velké překvapení, když na mě v knihovně čekala tato kniha!
Zajímavé je i to, že se zde setkají dva hrdinové z odlišných sérií. Marek Vráz je svérázný novinář, který se nebojí šťourat do nebezpečných věcí, a Miko Syrový je zase policajt srdcem i duší, nesnáší nespravedlnost a bezpráví, a taky už na svou povahu málem zaplatil životem, a bohužel přišel i o své nejmilovanější.
Knížka je celkem tenká, dvě stovky stránek jsem přelouskala za dva dny, a hrozně mě to bavilo. Goffa je prostě zase ve formě, a mé srdce milovníka detektivek zaplesalo. Tohle je prostě poctivá detektivka, kde se nedočkáte potoků krve, zato mravenčí policejní práce, která je ale někdy i docela nudná, jak je tu ukázáno bez příkras.
A dlouho trvá, než se vlastně Miko všemu dostane na stopu. Ono je to totiž celé od začátku dost zvláštní, vlastně se jakoby nic neděje, ale pomaloučku se začíná vše obracet jiným směrem. Události totiž naberou nečekaný spád, najednou se objeví kolegové z Ostravy, kteří mají dojem, že se jim kolegové z druhého konce republiky montují do rozdělaného případu... A tak musí chtě nechtě spolupracovat.
Samozřejmě nechybí ani Goffův brilantní smysl pro humor a sarkasmus, a jako bonus opět hudební pecky zde zmíněné - ano, Miko má opravdu skvělý hudební vkus. A pak je tu ještě rozbíhající se romantická linka se Sabinou, přičemž dojde k mnoha trapným a komickým situacím, ale celé to pořád vyznívá a působí strašně věrohodně a civilně.
A vše spěje k závěru, který je ale obzvláštně pikantní, a zase autor Mika pěkně vypekl. Tohle je prostě strašně fajn, hrozně mě těší, že se Miko Syrový zase vrátil z říše mrtvých zpět, neboť po poslední knize jsem nedoufala, a přišlo mi to tak nějak líto. Jako když se nechcete rozloučit s fajn známým, a jeho nepřítomnost po sobě zanechá zvláštní prázdno. Velká radost, a velké překvapení.
Pokud si chcete přečíst fajn civilní detektivku, kde jsou úplně normální hlavní hrdinové, a celé je to příjemně civilní, rozhodně doporučuji.
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásnou neděli, Vaše Eliss ♥
Komentáře
Okomentovat