Přeskočit na hlavní obsah

Moderní zlodějina

 Doba se pořád posouvá kupředu a to se týká i těch nekalých profesí. Už dávno není "in" okrádat turisty o pár stovek z peněženky, případně zvonit u stařenek a loudit trochu vody, a přitom jim fikaně ukrást celoživotní úspory. Dnes frčí podvody přes internet, případně postačí i obyčejná esemeska, která má v sobě naléhavé sdělení. A nebo taky telefonát od falešného bankéře... 

Není snad dne, aby se podobná zpráva neobjevila na Novinkách. Přitom jsou tyto příběhy jako přes kopírák, stále se o tom mluví, a přitom lidé stále naletí podvodníkům, přijdou o své celoživotní úspory, nebo se jako bonus dostanou do dluhové pasti. Každý z nás si myslí, že jemu se to přeci nemůže stát. Postačí k odhalení podvodu "selský rozum," nebo jsou finty podvodníků opravdu čím dál fikanější? 

"Mami, spadl mi mobil do vody. Žena z Přerovska poslala podvodníkovi 140 000 korun." Takto zní nadpis článku, který včera vyšel na Novinkách. Podvodníci využívají nový typ zpráv, při kterém má podvedený strach o vlastní dítě či jiného rodinného příslušníka. 

Žena z Přerovska minulý týden obdržela SMS, ve které ji syn tvrdil, že mu spadl mobil do vody, píše z nového čísla. A urgentně by potřeboval finanční pomoc. Žena v dobré víře odepsala, a v několika platbách ze svého účtu poslala 140 000 korun. Až poté ženu napadlo synovi zatelefonovat. A zjistila, že ten po ní žádné peníze nepožadoval, nemá ani nové číslo, takže se obrátila na policii s tím, že se stala obětí podvodu. 

No dobře. Do potíží se může dostat každé dítě. Ale už to, že žádá o pomoc přes SMS, je více než podezřelé. Proč mámě rovnou nevolá? A proč tu paní nenapadlo si to ověřit telefonicky, co se vlastně děje? Jen tak slepě poslala peníze neznámo kam... Tento typ podvodu se nedá nazvat jinak než hyenismem. Zneužívat strach matky o své dítě, to už je tedy něco. A očividně to vychází... 


Bizarní situace musí být, když esemeska přijde někomu, kdo děti nemá, případně ono "Ahoj mami," obdrží muž. Tady je zase hlavním hybatelem strach. Člověk zpanikaří, netuší, co se vlastně dítěti mohlo stát, a pošle peníze. Naslepo. Ale stačil by jeden telefonát, a peníze mohly být zachráněny. Je to tedy zbrklost, nebo spíše strach? 

S rozvojem umělé inteligence, která dokáže napodobit hlas, kohokoli si zamaneme, si brzy opravdu můžeme myslet, že nám volá třeba maminka, která potřebuje půjčit peníze. Sice tyto hlasové nápodoby nejsou ještě tak přesvědčivé, stejně jako reportáže v televizi, které napodobí hlas známé moderátorky a mohou nám nabízet výhodné investice, ale jak říkám, doba se posouvá pořád kupředu. 

Poměrně rozsáhlé jsou i podvody v oblasti kryptoměn. Zavolá falešný bankéř s tím, že nám někdo ukradl účet, nebo si na naše jméno vzal půjčku. A jediným způsobem, jak své finance zachránit je to, že velký obnos peněz pošleme na "bezpečný" účet. I tady jsou tito šmejdi vynalézaví. 

V květnu letošního roku přesvědčil falešný bankéř muže ze Šternberka, aby mu poslal 195 000. Muži zatelefonoval někdo, kdo se představil jako pracovník banky a tvrdil, že si někdo chtěl vzít jeho jménem úvěr. Muž si nic takového nejednával, a tak jej pracovník přesvědčil, že muselo dojít ke zneužití jeho identity. Záhy se muži ozval další "pracovník" banky. Ten muži nabídl, že může své peníze zachránit. Stačí na bezpečný účet poslat 195 000 korun...

Muž tak učinil. Záhy si uvědomil, že pravděpodobně naletěl, ale jelikož zadal platbu jako okamžitou, již nešla stopnout. Policie zahájila ve věci trestní řízení, a to je asi tak všechno. Peníze už pán s vysokou pravděpodobností nikdy neuvidí. 

Není mi v tomto případě jasná logika věci. Jaké peníze chtěl muž zachránit? Někdo si chtěl vzít na jeho jméno úvěr. Ovšem důležité je to slovo CHTĚL. Situace, že si někdo chce vzít na vaše jméno úvěr, a vy zachraňujete své úspory tím, že je pošlete někam do... Pryč... Je bizarní. Muž si myslel, že má napadený účet, a přesto se k němu mohl přihlásit. Už to je podivné, že. Když někdo ukradne bankovní identitu, tak se nedostanu přeci nikam, ne? 


Kdyby těch případů nebylo tolik, kdyby o tom denně nebyly reportáže ve zprávách a články na různých zpravodajských serverech. Jsou ale lidé, co naletěli podvodníkům, hloupí? Naivní, vystrašení, nebo prostě jen hloupí? Dá se to takto zaškatulkovat? 

Promyšlenou manipulací v nás útočníci vyvolávají celou škálu pocitů. Nouze, urgence, a tím se dostáváme do paniky, kdy přestáváme racionálně uvažovat. Dostaneme strach, že něco nestihneme, a tímto dostaneme buď sebe, nebo své blízké do potíží. A proto zareagujeme rychle, zbrkle, a většinou naprosto špatně. Než si uvědomí co se stalo, peníze jsou fuč, a někdo na druhé straně světa si právě pěkně namastil kapsu. 

Aplikace WhatsApp je super. Krom ní používám ještě Messenger, jinak nic. Ale i tady se nám vykutálení hackeři můžou dostat na náš účet, a naším jménem psát třeba zprávy tohoto typu: "Ahoj, můžeš mi prosím rychle půjčit 30 000? Potřebuju to na účet, zítra vrátím." Když vám takto napíše třeba švagrová nebo brácha, nepřijde vám to divné. Nepozastavíte se nad tím, a v dobré víře peníze pošlete. A až na druhý den, nebo později zjistíte, že to vůbec nepsal příbuzný, ale podvodník. 

Jenže na WhatsAppu konkrétně se množí i další podvody. Přijde odkaz s prosbou o hlasování v taneční soutěži. Kliknutím na odkaz dojde k ukradení bankovního účtu. 


Přitom odkaz vypadá na první pohled tak nevinně, že? Další hra na city - holčička chce vyhrát, může se zúčastnit bezplatného školení, což je fajn... Jenže po kliknutí nám můžou zůstat oči pro pláč. Někdy to fakt není lehké rozeznat, co je a co není podvod. 

Někdy je to ale úplně zřejmé. Před asi rokem si mě chtěla na Facebooku přidat do přátel jistá bankéřka. Ptala jsem se, kdo je, zda se známe, v angličtině, samozřejmě. Odpověď mi přišla v češtině, kupodivu, s tím, že mi v Anglii zemřel příbuzný jménem Adrian, a já se stala jedinou dědičkou mnoha milionů... Chvíli jsem si s tou osobou z legrace psala, když chtěla číslo právě na WhatsApp, okamžitě jsem to zablokovala. 

A kolik si mě chtělo už přidat amerických vojáků a námořníků, kteří by mě dozajista milovali tak, že by semnou chtěli žít a přestěhovat se za mnou... Nedávno byla v televizi reportáž s pánem, který skončil jako bezdomovec. Uvěřil totiž tomu, že si píše se Sandrou Bullock, kvůli ní prodal dům, zadlužil se, a skončil na ulici. 

Přátelská komunikace se přehoupla ve "virtuální milenecký vztah." Tomu pánovi je mimochodem sedmdesát let. Nepřišlo mu divné ani to, že konverzace byla vedena špatnou, lámanou češtinou. Peníze sloužily k tomu, aby muž mohl odcestovat do USA, a začít tak se Sandrou nový život. K tomu ale nikdy nedošlo.  Místo toho skončil muž na ulici, bez peněz, a sám. V sedmdesáti letech si takto zničil klidné stáří. Navita, nebo hloupost, případně kombinace několika dalších faktorů? 

Celkově přišel o pěkných šest milionů. Že by Sandra Bullock tak urgentně potřebovala pomoci... Ach jo. Co na to říct. Smutné a neuvěřitelné. 

Článek najdete zde: 

https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-bezpecnost-jsem-sandra-bullock-a-chci-te-za-muze-posli-penize-muz-z-prahy-poslal-sest-milionu-40528512

Za tohle může bohužel často i samota, stesk, smutek. Oni totiž tihle podvodníci umí velice krásně psát. Líbivá slova, lichotky, vyznání lásky. Ono i takové "Jaký jsi měla den drahá?" může mít pro osamělou postarší ženu své kouzlo. Paní je sama, sedí u počítače, a najedou se o ni někdo zajímá, lichotí jí, chce se kamarádit, a možná i něco víc. Jasně, jenom si hezky psát, proč ne.

Ale nikdy neposílat žádné peníze, číslo karty, nebo si brát nedejbože půjčky a úvěry! Je pro mě nepochopitelné, jak může člověk poslat peníze někomu, koho naživo nikdy neviděl, zná jej pouze z fotografií, které jsou navíc falešné. 

Pořád je potřeba o tom psát, natáčet reportáže, a přesto se najdou lidé, co naletí na zcela zjevný podvod. Už se opravdu nevyplatí krást v tramvajích lidem peněženky, když to jde takto ve velkém měřítku. Je nutné být v online prostoru pořád obezřetní, zachovávat klid, neplašit, racionálně uvažovat a neklikat na cizí odkazy. A když po mě někdo chce půjčit peníze, raději mu zavolat na mobil. 

I těmito zdánlivými maličkostmi můžeme zachránit sobě nebo svým blízkým celoživotní úspory! 

Stali jste se někdy obětí podvodu, nebo jste fikanou lest prohlédli? Stalo se něco podobného Vašim blízkým? Jste obezřetní, když klikáte na odkazy, co Vám někdo posílá? Jsou podvedení naivní, hloupí, a nebo měli prostě jen smůlu? Co myslíte? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné slunečné dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Je lehký podvedený lidi odsoudit . Měj na paměti ,že jsou to často senioři a ti to mají jinak než my , jsou víc důvěřivý , bojí se a tak . A co se týče lásky , je to to samý . Čim víc jsou v tomhle v životě na tom blbě , tím víc jí chtějí . Když si mladá ,zdravá , psychicky v pohodě a s dnešníma technologiema jsi vyrostla, je jasný , že budeš reagovat jinak . Chce to víc empatie vůči těm , který se nachytali a nenálepkovat je .

    OdpovědětVymazat
  2. Tady to fakt nechápu, jak může někdo jen tak někomu poslat nebo půjčit peníze, ani když se cítí osamělý nebo já nevím co. Prostě pokud za mnou ten člověk nepřijde osobně, nepůjčuju a tečka, jak jednoduché... no a i v tomto bych si to dvakrát rozmyslela.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....