Knižní recenze 383 Mrtvý na pláži

 Autor: Anna Johannsen 

Žánr: Detektivní 

Mé hodnocení: 60%

Obsah: Komisařka Lena Lorenzenová má před sebou právě nový úkol. Šéf kriminálního úřadu Warnke jí svěří dva týdny starý případ. Právě tehdy našli mrtvého ředitele dětského domova Heina Bohlena v plážovém koši. Lékař přivolaný na místo vyřkl jasnou diagnózu - srdeční infarkt. Hein měl problémy se srdcem, bral již několik let silné léky, takže se na úmrtí zpočátku nezdálo nic divného. Jenže rodina trvala na pitvě, a ta prokázala, že Hein zemřel na otravu neznámým tropickým jedem. 

Lena je u šéfa tak trochu v nemilosti, jelikož její poslední případ skončil, i díky jejímu postupu, debaklem. Je tedy překvapená, že ji tímto delikátním případem prověřil. Jedním z důvodů je ale i to, že k události na ostrově Amrum, kde se Lena narodila a prožila zde část svého dětství, než místo z osobních důvodů opustila a doufala, že už se sem nikdy nevrátí. 

Ale copak může odmítnout? Teď, když by si navíc mohla napravit pošramocenou reputaci... Navíc tu má milovanou tetu Beke, kterou dlouhé roky neviděla, i když si pravidelně telefonovaly. K sobě dostane nového parťáka, "benjamínka" Johanna. Místní policie není nijak nadšená, že se vyšetřování chopili dva policisté ze Zemského kriminálního úřadu, a jen neochotně poskytnou své spisy a další informace. 

Lena navštíví také Heineho manželku Sabine. Ta se teď stala novou ředitelkou, a policisty přivítá s velkým překvapením. Její muž přeci dostal infarkt, ne? Johann si vezme výslech na starost, a oba vyšetřovatele dost mate to, že si Sabine nemůže pořádně vybavit podrobnosti z posledního manželova dne. Neví, jestli se Hein vrátil z procházky na oběd, a dokonce si nebyla ani jistá, zda děti odvezl do školy a školky. 

Následuje výslech dalších zaměstnanců. Vychovatelka Isabel zde pracuje asi půl roku, jako náhradu za Annu Bauerovou, která odešla za podivných okolností, takřka ze dne na den. Isabel se zdá neklidná, a tvrdí, že její šéf byl několik dní před smrtí nervózní a podrážděný, jako by měl z něčeho strach. To však Sabine razantně popře. 

Která z žen mluví pravdu? Ani výslech praktického lékaře Schwarze nevnese do případu nové světlo. Razantně popře, že by někdo mohl manipulovat s Heinovými léky, či je dokonce vyměnit. Blistry jsou neporušené, tudy tedy cesta nevede.

Další vyšetřování odhalí podivné nesrovnalosti v účetnictví domova. Na účet najednou přistála velká částka, ale Sabine to zdůvodní tím, že muž nedávno šťastně vyhrál v loterii. Jenže tato teorie má své trhliny. Lena musí zapojit všechny své kontakty z práce - a to i ty neoficiální - aby se dostala celé věci na kloub. Jenže jak se říká, nic není černobílé... 

Johann se ukáže jako schopný kolega, i přes jeho mládí mu to opravdu myslí, a hlavně při výsleších je Leninou pravou rukou. Krom práce tu na Lenu padají i osobní vazby. Hned první den se shledá se svou první láskou, Erckem, a teta Becke jí připomene nedořešené a dost bolavé věci z minulosti. Dostihnou ji totiž vzpomínky. 

Případ se komplikuje a Lena se dostane na dřeň něčeho opravdu šokujícího. Je možné, že je tato šílená teorie reálná? Konečně se dozví, proč šéf pověřil případem právě ji, coby vyvrhela, a nebude to vůbec příjemné zjištění...

Hodnocení: Tuto detektivku jsem už několikrát zahlédla na knižních blozích, kde si ji recenzenti vesměs chválili. Pořádně jsem si ale nečetla, o čem to vlastně bude, ani případně spoilery, protože jsem doufala, že se titul objeví jednou i u nás v knihovně.

A měla jsem štěstí, při své poslední návštěvě knihovny jsem se dočkala, byla pěkně vystavená na polici s novými knihami. Anotace mě příjemně navnadila, a tak jsem se pustila do čtení, plná očekávání. Příběh je vyprávěn z pohledu třetí osoby, což kvituji, protože takhle mě to baví nejvíc. Rozjezd byl na můj vkus pomalejší, než se dostaneme na ostrov a dojde k pořádnému vyšetřování, dost se to protahuje. 

Pak už to bylo o trochu lepší, bohužel žádná velká smršť se nekonala. Styl psaní je fajn. Strhne, není zbytečně zdlouhavý, ale postupem času mi detektivní linka připadala přemrštěná. Tedy v tom smyslu, že Lena má kontakty všude, kamarády, kteří jí neoficiálně zjistí úplně všechno ve zlomku okamžiku, a to i dost citlivé věci. A těch kontaktů bylo dost - kamarád hacker, dva bývalí milenci, a nejlepší kamarádka patoložka. 

Až mi to připadalo opravdu velmi nereálné, kdyby to bylo jednou, dvakrát, fajn, ale Lena si na porušování předpisů postavila své vyšetřování. Tohle bylo vážně postavené na hlavu. Ale oba hlavní vyšetřovatelé působí jako velcí sympaťáci, Johanna jsem si oblíbila hned, paráda. 

Za dva dny jsem měla knížku přečtenou. Detektivní linka byla zajímavá, škoda jen, že vražd nebylo o něco více, tady zůstalo jen u té jedné, ale přesto jsem čekala víc. Lokace zajímavé, netušila jsem, že i Německo skýtá takové krásné prostředí, a musela jsem si vygooglit pojem "wattové moře." To jsem tedy slyšela prvně, a je škoda, že to sama autorka nějak obšírněji nevysvětlila i čtenářům. 

Jak jsem předestřela, pachatel se dal čekat, ačkoliv jeho motivy byly nejednoznačné. A pak mi také vadilo, že některé věci zde prostě nebyly dotaženy do konce. No a na přebalu je uvedeno, že se jedná o thriller. Ten zde opravdu nečekejte, jedná se o klasickou, béčkovou detektivku. Původně jsem si taky myslela, že čtu něco ze série severských krimi, dle příjmení autorky, nakonec se jedná o Němku, takže tak trochu překvapení. 

Rozhodně tedy nejsem z této knížky nijak zvlášť unešená, nenadchne, neurazí, dá se přelouskat poměrně rychle, a na dlouhé letní večery je to ideální volba. Ale nic víc, nic míň. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný prodloužený víkend, pokud jej máte, Vaše Eliss ♥