Přeskočit na hlavní obsah

Vánoční tradice, nebo týrání?

 Vánoce jsou plné tradic, bez kterých si je nedokážeme představit. Stromeček, ozdoby, koledy, bramborový salát, řízek, cukroví, a u spousty Čechů také kapr. U nás doma byl kapr také neodmyslitelnou součástí štědrovečerní tabule. Táta vždycky koupil živého, ten u nás pak nějakou chvíli plaval ve vaně, a nakonec si jej táta sám zabil, vykuchal a na stole jsme nakonec měli kapří "podkovy," obalené ve strouhance. 

Jako úplné dítě jsem měla kapra ráda. Postupem času mi ale přestal chutnat, a to i když jsme jej měli právě jen na Vánoce. Vadily mi hlavně ty kosti, pořád bylo někde ve zprávách, jak se o svátcích někomu zapíchla do krku kost z kapra, a já jsem se začala bát, že se mi to stane taky! Já vím, je to dost pitomý důvod pro to, přestat něco jíst, ale já to tak měla. A tak jsme nakonec měli rybí filé, kuřecí a vepřové řízky, a samozřejmě bramborový salát. 

Myslím že tátu už to taky přestalo bavit, chtěl to jen dodržet když jsme byli malí, protože s tím zabíjením a porcováním kapra byla také spousta práce. No a já se vždycky chodila dívat na rybičku do vany a bylo mi samozřejmě tak trochu líto, že umře a budeme ji na Vánoce jíst. Kapr je moc krásná ryba, ty šupiny, vousky, neustále se pohybující ploutve.... Jo, bavilo mě pozorovat kapra ve vaně a taky jsem si s ním povídala. 




A po večeři jsem vždycky pod talířem našla šupinu z kapra - pro štěstí, tak jsem si ji vždycky dala do pokladničky. Někdy když mi bylo asi tak čtrnáct tak už jsme kapra nemívali, jen klasiku řízky, a filé. Už opravdu dlouhé roky jsem kapra nejedla a nemůžu říct, že by mi chyběl, nebo že bych na něj měla chuť. 

Na Vánoce máme s přítelem rybu, většinou filé, letos ale koupíme pstruha nebo lososa, protože u nás otevřeli před půl rokem rybářskou baštu a ryby tam jsou vynikající. Takže rybu, k tomu kuřecí řízky, bramborový salát, ale kapra nejíme, a nedělám ani rybí polévku, protože ani jednomu z nás nechutná. 

S předvánočním prodejem kapříků je tradičně spjata velká kontroverze. Jde o to, že tím, že koupíme živého kapra, následně jej doma dáme do vany a posléze zabijeme, se dopouštíme týrání zvířat. Pokud koupíme už mrtvou rybu a doma si ji zpracujeme, je to v pořádku. 

Problém začíná už při tom, když kapra neseme domů. V igelitové tašce se totiž údajně dusí, trpí tím jeho žábry, které ztrácejí svou funkci. Doma ve vaně jsou kapři prvně vystaveni teplotnímu šoku. V této vodě je samozřejmě obsažen chlór, který dráždí kapříkovu nervovou soustavu. A kapr trpí i při zabíjení, kdy bývá často prý nedostatečně omráčen, takže cítí, co s ním děláme.

V rozhovoru jeden veterinář řekl, že když už tedy ten kapr musí být ve vaně, tak maximálně jeden den, "aby mělo malé dítě radost." Jinak už tam ta ryba opravdu trpí. Ano, já měla z kapříka ve vaně také jako dítě radost, ovšem s odstupem let se už na to dívám jinak a vím, že kapra do vany nikdy nedám, protože se mi to prostě příčí. 

A pokud by si to rodina rozmyslela a chtěla kapra pustit zpět do vody, tak to také často nepřežije, a to opět kvůli teplotnímu šoku a vyčerpání energetických zásob. Takže jediným řešením je koupit kapří filé. Nejspíš. 

Už vloni vyšel článek, že Piráti chtěli "zákaz kaprů ve vaně." Lidé by směli koupit jen mrtvé ryby, už žádné nošení v igelitkách. Ale co si budeme vykládat, ony ty ryby trpí už často v přeplněných kádích, kde je mají prodejci často namačkané na štos. 



Nejsem žádný vegan ani vegetarián, maso si dám ráda, a hlavně ryby miluju - s výjimkou kapra. Ale koupit si domů rybu, dát ji do vany, pak ji klepnout paličkou a připravit na stůl, tohle se mi příčí. Stejně tak bych si nekoupila domů živé kuře nebo slepici a nepodřízla bych jí krk. 

Některé obchodní řetězce, konkrétně třeba Tesco, už zakázalo před svými prodejnami prodej kaprů v kádích. Jenže tohle nic neřeší - šikovní prodejci se přesunou o pár metrů dál, a budou znovu vesele prodávat. Ony i ty prodeje živých kaprů rok od roku sice pomalu, ale klesají. Spousta lidí buď koupí kapra už zpracovaného, nebo dávají přednost - jako my - jinému masu. 

Česká republika patří ale pořád k největším producentům kaprů v Evropě. V roce 2022 se u nás vylovilo 18 411 tun kaprů. To je opravdu neuvěřitelné číslo. Dokonce i Rybářské sdružení ČR doporučuje nekupovat živé ryby, ale koupit a nechat je odborně usmrtit. To je právě asi další věc, že doma kapra samozřejmě nemusíme zabít hned napoprvé, ale třeba až na třetí pokus, protože prostě nejsme zrovna vyučení řezníci. A zvíře pak zbytečně trpí.

Takže, mě se tento problém defacto netýká, protože kapra nejíme, nekupujeme ani živého, ani ve filetách. Ale beru to, že si rybu někdo koupí, nech zabít od odborníka, a pak si ji doma zpracuje. Ale zbytečně nechávat několik dní ve vaně, kde se ryba trápí, a pak ji neodborně usmrtit, přičemž zvíře třeba opravdu trpí, tak tohoto zastánce opravdu nejsem. 

Ale stejně si myslím, pokud by se zakázal prodej živých ryb, stejně se to bude dělat nelegálně, a problém se tím vůbec nevyřeší. Chápu, že je to pro někoho třeba krásná tradice, ale vždy je třeba se zamyslet nad tím, jak s kaprem doma zacházím. Je důležité si uvědomit, že je to živý tvor, a pokud vím, že ho budu před smrtí, byť třeba nevědomky týrat, tak jej vůbec nekoupím, nebo si jej nechám zabít od odborníka, a je klid.

Nejsem vegan ani vegetarián, ale týrání zvířat se mi opravdu nelíbí. 

Co si o tomto myslíte Vy? Připravujete na Vánoce kapra? Je neodmyslitelnou součástí Vašich tradičních svátků? Nebo dáváte přednost jinému masu? A kupujete kapra živého, doma jej dáte na několik dní do vany, nebo dáváte přednost kapřím filetám? Je chov kapra doma ve vaně opravdu týrání zvířat, nebo se jedná o zveličení problému? Co myslíte? 

Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Táta je rybář , takže ví , jak s nima zacházet a ve vaně nebo nedejbože v tašce jsme rybu nikdy neměli . Na Vánoce rybu máme , ale obecně mě ryby nechutnají . A s tím týráním - většna z nás jí kuřecí atd . A pochybuju ,že před smrtí si žijou nějak v pohodě . Je to o všech zvířatech a moc nechápu , proč se tolik diskutuje zrovna o rybách . Spousta jiných druhů zvířat taky trpí .

    OdpovědětVymazat
  2. u nás v rodině k večeři patří kapr, ale kupujeme si filety :) je to pro mě velká tradice a nedokážu si bez něj Vánoce představit

    OdpovědětVymazat
  3. Já kapra nemusím /preferuji jiné ryby/.
    Ale každopádně je to symbol českých vánoc.
    Mnozí lidé ho mají na štědrý jen je proto, aby se neporušila tradice.

    OdpovědětVymazat
  4. Já mám kapra ráda, takže kromě klasických řízků míváme i ty kapří. Ale do vany si kapra fakt nedáváme. Necháváme si ho zabít a vykuchat. Rybí polévku dělá máma - má jí ráda a můj brácha taky, takže ten si ji vždycky na Štěpána od ní odnáší :). Já rybí polévku naopak nerada.

    OdpovědětVymazat
  5. Už tak tři roky kapra nemáme,kupujeme lososa a kdo chce je kuřecí řízek
    Kapra jsme mívali ve vaně, nejdříve pro děti a pak pro vnoučata. Ellis přeji pohodové dny adventní 🍀

    OdpovědětVymazat
  6. Eliss, když jsem byla malá, mami koupila živého kapříka a dala ho do vany, abych měla radost. Koupelna a vana byla na boku domu, v noci hrozně mrzlo a ráno jsem našla kapra ve vaně zamrzlého v ledu. To byl náš poslední živý kapr doma. Rybí polévka chutná skvěle, když je dobrý předpis. A v Maďarsku jsem měla halaszle a vůbec nebylo poznat, že je z ryb. Já jím ráda všechny ryby 😁. Julinka se krásně usmívá, vždycky se těším na její fotečky. Přeji vám poklidný adventní čas. Zdena z Plzně

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....