Přeskočit na hlavní obsah

Zázrak jménem koření

 Když se u nás doma vařilo, co si pamatuji, s kořením se dost šetřilo. Dnes můžu zpětně říct, že jídla byla často opravdu dost planá. Když vařil táta, ten si s jídlem vyhrál, chuti byly opravdu rozmanité, ale když stála u plotny máma, tak výsledkem bylo často plané jídlo. A to platí dodnes - asi před měsícem jsme byli s přítelem pozvaní na oběd, a jídlo bylo bez chuti, včetně polévky. 

Já když vařím, tak kořením nešetřím. Když peču kuře, ráda kombinuji různá koření, baví mě objevovat nové chutě, někdy to úplně nevyjde podle představ, ale mám ráda kořeněná jídla. Takhle naložit na noc do ledničky krkovičku, koření se krásně vsákne, a na druhý den je postaráno o vynikající oběd. Jsou samozřejmě i koření, která vyloženě nemusím.

Už když jsem byla malá, měla jsem hroznou averzi na kmín. A to stačilo, abych jednou rozkousla v chlebu kmín, jehož pro mě hořká chuť mě zaštípala na jazyku, a bylo vymalováno. Vadí mi i ten mletý, a dodnes má ve zvyku kmín z chleba vybírat. K snídani si jej nakrájím na kousky, a pak každý ten kousek obrátím a snažím se všechen ten kmín vydloubat. Je to taková moje dlouholetá obsese, asi to někomu může připadat zvláštní, ale asi se toho už jen tak nezbavím. 

Dalším kořením, se kterým se zrovna nekamarádím, je pepř. Přítel naopak vše pepřové miluje, když jsme spolu začínali bydlet, tak rád vařil plátky masa jen s pepřem a solí, podusil, a bylo. Jenže mně se tímhle nezavděčil, takže pro mě je vždycky plátek zvlášť s kořením, které si zrovna vyberu. Vadí mi ta pálivost pepře, a ani ta samotná chuť mě nijak neoslovila. Samozřejmě když je v jídle toho pepře trochu, tak to asi ani nepoznám a sním.

Ale když je ho tam moc, tak prostě nene, ale do polévky samozřejmě dávám pepř celý, a do dalších jídel taky, ale nikdy to s ním nepřeháním. 



Ze značek koření nejčastěji kupuju Vitanu, to je asi taková klasika českých kuchyní. Rozhodně bych nekoupila to úplně levné koření, které někdy nabízejí v supermarketech, nevěřím, že může být za ty peníze kvalitní. A pak také samozřejmě občas na trzích si koupím nějaké to dražší, krásně voňavé a opravdu silné. 

Naposledy jsem si koupila majoránku a medvědí česnek právě na trzích, a to od výrobce Dobroty z hor. Jedná se o vyhlášenou regionální značku, koření je opravdu vynikající, minule jsem si ten medvědí česnek dala ke kravskému sýru z naší sýrárny, a to byla panečku dobrota! 

Ale koření není jen ochucovadlo našich jídel, ale třeba v Orientu, odkud kultura kořenění jídel vlastně pochází, jej využívají pro jeho léčivé účinky. Co si tak vybavím, tak že žvýkání hřebíčku pomáhá proti bolesti zubů, to mi vždycky říkávala moje babička, když jej přidávala do rýže. Hřebíček pochází z indonéských ostrovů, a jedná se o pupenec hřebíčkovce, což je stálezelený strom. Nedávné výzkumy naznačují, že hřebíček působí preventivně proti rakovině prsu, může regulovat hladinu cukru v krvi a má antibakteriální účinky. 

Já hřebíček také přidávám do rýže.

A teď i onen můj "milovaný" kmín. Jedná se o jedno z vůbec nejstarších koření na světě, zmínky o jeho léčebných účincích se objevují už v knihách lékařů starého Řecka. Pomáhá proti nadýmání, je močopudný a podporuje tvorbu mateřského mléka, a tudíž je i složkou kojících čajů. Ale, a to se moc neví, má schopnost tlumit bolesti v krku a zmírňuje celkové účinky nachlazení. 



Tymián, oregano a majoránka je trojice, kterou přidávám jako koření na vepřovou panenku. Kdysi jsem viděla recept někde v televizi, a od té doby jsme si tyto bylinky na panence zamilovali. Tymián je jedním z nejsilnějších rostlinných antibiotik, a je velmi účinný proti bakteriím a plísním. 

Dokáže zmírnit žaludeční obtíže, a pokud máte prochladlé ruce i nohy, a nemůžete se zbavit pocitu "studených" končetin, je dobré jej přidat do koupele, protože právě pomáhá stimulovat krevní oběh. Krom toho léčí i angínu, a je oblíbeným pomocníkem při léčbě astmatu a bronchitidy. 

Oregano, neboli také dobromysl obecná, byla považována za posvátnou rostlinu už se starém Egyptě. Tomu, že má magickou moc a ochrání domov před zlými duchy, se dlouho věřilo i u nás. Arabští lékaři předepisovali oregano na bolesti hlavy a proti křečím. Působí protizánětlivě, a pomáhá při léčbě onemocnění dýchacích cest, protože silice zde obsažené snižují zahlenění a usnadňují odkašlávání. 





Majoránka patří také mezi mé oblíbené koření, hlavně je pro mě nepostradatelná při přípravě bramboráků, bez ní si je opravdu nedokážu představit! Je také účinná při obtížích s dýchacími cestami - astma, ale i při obyčejném nachlazení. Ale v čerstvé, i sušené formě pomáhá například při nadýmání, povzbuzuje chuť k jídlu, a tvorbu trávicích šťáv. 

Jednou z účinných látek v majoránce je kyselina rozmarýnová se silnými antioxidačními účinky, a v západní medicíně je označována jako "konejšivá" bylina. V aromaterapii je doporučována při stavech rozčílení a zvýšeného stresu. 

No, jak se říká, není bylina, aby na něco nebyla, a týká se to samozřejmě i koření. Je fajn si při vaření občas "zakouzlit," vyzkoušet různá koření a kombinace, někdy to třeba nedopadne podle našich představ, ale o tom to přeci také je! A jako bonus tu jsou léčivé účinky, hlavně co se týče bylinkového koření, ale i to ostatní není k zahození!

A co Vy? Kupujete také koření od značky Vitana? Navštěvujete rádi místní trhy, a nakoupíte si tu několik balíčků nezvyklého koření? Experimentujete rádi s různým kořením, nebo dáváte přednost klasice pepř a sůl? Máte nějaké oblíbené koření, na které při vaření nedáte dopustit? Napište mi do komentářů!¨

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. S tím kmínem jsi přesně jako můj brácha , v dětství ho rozkousnul a nesnáší ho dodnes . Mě nevadí . Moc často nevařím , takže koření moc nepoužívám .

    OdpovědětVymazat
  2. Já kmín miluju - v chlebu, na rohlících, dávám ho třeba i do bramboráku, na kuře, na ryby... Jsem dokonce schopná nasypat si kmín jen tak do pusy... Jinak koření docela používáme a na chalupě na zahrádce mám zrovna některé z těch, které zmiňuješ - tymián, majoránku (té se tedy moc nedaří) a oregano. A pak ještě rozmarýn, ten mám moc ráda

    OdpovědětVymazat
  3. Korenie je aj pre mňa zázrakom, bez ktorého sa proste variť nedá. Spomínam si, ako mi teta, ktorá v tom čase pracovala ako opatrovateľka jednej starej panej v Nemecku, povedala, že oni vôbec korenie nepoužívajú. Ich jedlo je také mdlé a bez chuti. Raz im ona niečo uvarila podľa našich spôsobov a odvtedy chceli, aby varila častejšie. Jasné, že im to chutilo. Korenie treba do každej domácnosti. Čím rozmanitejšie, tým lepšie.

    OdpovědětVymazat
  4. Já mám rád i směsi koření, např. bengálské curry, mám rád pálivou papriku (maďarskou) a bulharskou pálivou směs čubrica, z českých koření mám rád i jalovec či hřebíček. Tu a tam se plácnu přes kapsu a koupím šafrán. Zkouším koření od různých firem, docela dobrá je Kotanyi. A inspiraci hledám na https://kralovstvichuti.cz/koreni/?utm_source=google&utm_campaign=%5BS%5D_Koření_obecně&utm_medium=ad&utm_content=prodej_koření&utm_term=prodej%20koření&device=c&gad_source=1&gbraid=0AAAAADiOIJRelXJCfa6E61HWxMm3YWaLv&gclid=Cj0KCQiA88a5BhDPARIsAFj595hBzy8EW1NzkK_puCAJNdp06_DmLbSckkqoSd45F9uNmw1tM-HGEJwaAowFEALw_wcB

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula