Psychopaté mezi námi

Když se řekne psychopat, většina z nás si představí jedince, který je schopný takříkajíc úplně všeho, člověk bez emocí, empatie, neschopný vřelého citu, a je pro ně typická jakási citová oploštělost. Zrovna nedávno, když internetem proběhla zpráva o šíleném činu primáře domažlické nemocnice, který zavraždil svou kolegyni, a další ženu brutálně znásilnil a měla velké štěstí, že přežila. 

Můžeme o tomto člověku s klidným svědomím prohlásit, že je psychopat? Na fotografii působil sympaticky, vřele, jedná se o specializovaného odborníka na onemocnění diabetes. Postavení, peníze, respekt kolegů, oblíbenost mezi studenty, a přesto se tento člověk rozhodl vraždit. Dost brutálně a chladnokrevně, jelikož se na místo činu ještě vrátil - očividně se nejednalo o čin z okamžitého pomatení smyslů. 

Tohle přeci normální člověk neudělá, ale v podstatě se můžeme jen dohadovat, zda je onen primář skutečně psychopat. A máme tu další příklad, hned z loňského roku, střelce z filozofické fakulty a vraha z klánovického lesa, který se neštítil zavraždit miminko v kočárku. Jeden psycholog dokonce prohlásil, že tento případ se zcela vymyká, že muselo jít o "studenou psychopatii." To v podstatě znamená, že zde se člověk řídí čistě rozumově, a není absolutně schopen empatie.

Naopak "horká psychopatie" se řídí výhradně emocemi - výbuch vzteku, po kterém následuje třeba vraždící masakr. Emoce se nakumulují a vybouchnou v nepředvídatelný čin. To je opravdu docela zajímavé rozdělení. 

Další psychologická poučka říká toto: "Inteligentní psychopati končí jako úspěšní politici, ti méně úspěšní ve vězení." Tak v tomto je velký kus pravdy. Nemáte opravdu někdy taky pocit, že některý ministr má chladné vystupování, zcela bez emocí - a to i když se třeba vyjadřuje k nějaké tragédii? Ten člověk mluví, a já v jeho hlase cítím, že to, co říká, nebere vůbec vážně.

Nemluví totiž od srdce. Opakuje naučenou frázi, kterou mu šikovně předepsal některý z jeho asistentů, ale mluví přitom jako stroj, nevkládá do svých slov vůbec žádné emoce, procítění, nic. Ne všichni politici jsou takoví, ale většina ano, a také proto se nedokáží absolutně vžít do toho, jak žijí na úkor jejich rozhodnutí obyčejní lidé. A ono také pohybovat se v těchto vysokých kruzích vyžaduje samo o sobě mít v sobě kus psychopata, protože kdoví, co se tam vlastně děje za zvěrstva? 

Psychopatie jako taková se nedá považovat za duševní nemoc. Je to porucha funkce mozku, která má vliv na charakter člověka, a jako taková se nedá ani vyléčit, možná potlačit. Psychopat to má prostě v sobě. Ale do určité míry se na tom, zda se z nás stane psychopat, podílí genetika, roli hraje i stres těhotné či to, zda užívala během gravidity drogy, a pak se dá do určité míry ovlivnit i prostředím, respektive rodinou, ve které vyrůstáme. 

Psychopatovi totiž nefunguje totiž dostatečně centrum emocí, a k jeho poškození může dojít už v době nitroděložního vývoje. Což se nedá změnit ani sebelepší výchovou či prostředím. Ale i výchova je samozřejmě důležitá, protože pokud je špatná, odrazí se to v budoucím životě. Pokud dítěti nedáme dostatek lásky, a naše výchova není vřelá ani citlivá, je zaděláno na problém, protože tím pak vysíláme do světa člověka, který je emočně plochý, a už má nakročeno k psychopatii. 

Je to jednoduchá rovnice - dítě v dětství lásku nedostalo, tak ji neumí ani na oplátku nikomu dát, myslí v úplně jiné rovině, tedy oné čistě racionální, bez emocí. Což může být opravdu nebezpečné, protože takový jedinec si nedokáže absolutně vážit hodnoty lidského života.

Zvláštně může znít to, že často vlastně ani nepoznáme, že máme co do činění s psychopatem. Bývají totiž zdatní manipulátoři, to je jejich hlavní devízou. A pak také vystupují často velmi mile, sympaticky, příjemně si s nimi popovídáte, ale bystré oko třebas pozná, že na tomto člověku mi něco nesedí! Někdy totiž vystupují až příliš dokonale.  Kamarádka před lety žila s psychopatem, roky ji fyzicky i psychicky týral, a hlavně v ní dokázal probudit takové psychické stavy, že s ní zdatně manipuloval, a ona si to ani neuvědomovala.

Přitom to byl takový příjemný, přátelský člověk, který nezkazil žádnou legraci, ale ta vlídnost se mu jaksi neodrážela v očích, které byly pořád ledově studené. Vždy byl ochotný všem okolo pomoct, pro ty by se rozkrájel, zatímco doma...  A tyto návaly vzteku střídalo období zahrnování dárky a všech možných dalších projevů náklonosti, včetně dobře takticky zvoleného citového vydírání. Přítel byl schopný plakat, žadonit, před kamarádkou dokonce klečel a hrozně se omlouval za své chování, ona mu to samozřejmě odpustila, takže ji zase o pár dní později zbil nebo vulgárně napadal, a takto pořád dokola, dokud neřekla stop. 

Ale nakonec jej museli vyvést z bytu policisté, protože kamarádka se jej už tehdy tak bála, že neměla sílu na to udělat to sama. Což chápu. A dodnes má klid, od soudu má zákaz přibližování, ale trvalo poměrně dlouho, než se to celé uzavřelo. 

Psychopat svým jednáním vlastně zahání nekonečnou vnitřní nudu. A uspokojí jej jen to, že ostatním buď ublíží, nebo je využije ke splnění svých cílů. Ale paradoxně je mu to jedno, jak se cítí ostatní, cítí jen uspokojení z toho, že se děje kolem něco zajímavého. Když vzpomenu onoho vraha z filozofické fakulty, pamatujete na záběrech z televize to, jaký měl ten člověk chladný výraz, ale místy lehce uspokojující? Střílení do lidí pro něj bylo jen zabíjení nudy, touha být konečně viděn, spatřen, zapsat se do dějin, na úkor lidských životů. To je opravdu zrůdné. 

Obětí psychopata bývají nejčastěji lidé submisivní povahy, kteří se dají snadno manipulovat. Řešením je snad jedině to, zvednout si sebevědomí, uvědomit si svou situaci a bojovat za své štěstí, ale ono to opravdu vždycky není tak jednoduché. Rozpoznat psychopata nemusí být fakt jednoduché, a ono se jich mezi námi pohybuje víc, než bychom si mysleli. 

Asi je něco pravdy na tom, že v každém z nás tak nějak číhá kousek psychopata, a je jen nás, zda tomu kousku dovolíme přerůst ve větší kus. 

Co si o tomto myslíte Vy? Myslíte, že někteří politici jsou psychopati, díky tomu, že neumí prožívat emoce? Setkali jste se ve svém okolí s manipulátorem, kterého jste odhalili až později? Jste toho názoru, že se dá psychopatie vyléčit, nebo třeba jen potlačit? Číhá opravdu kousek psychopata v každém z nás? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥