Knižní recenze 347 Žárlivka

 Autor: Lenka Pastorčáková

Žánr: Román, Psychologický 

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Renáta by mohla mít šťastný a spokojený život po boku milovaného Davida. Má zajištěnou dobrou pracovní pozici - díky svému muži, o peníze rozhodně nouzi nemá, dokonce si může dovolit paní na úklid, žije v pěkném, rekonstruovaném domě, a teď, v horkém létě, si může do sytosti užívat pohodičku u bazénu. Jenže přes všechno hmotné zajištění a lásku, kterou jí projevuje David při každé příležitosti, je Renáta věčně nespokojená. 

Renáta je totiž úplně typickým příkladem chorobného žárlivce. Svůj palčivý problém si uvědomuje, dokonce navštívila několik psychologů, ale nikdo jí nedokázal pomoci. Tato obsese totiž ovládá celý její život, mění zásadní rysy osobnosti, a také rozkládají myšlení. Co je realita, a co klam? Komu může věřit, a kdo s ní nehraje fér? 

Když už si myslí, že nemůže být hůř, na zahrádce v kavárně uslyší písničku, která vyvolá velmi nepříjemné vzpomínky, a žárlivá obsese se ještě zhorší. Zdánlivě nevinná písnička totiž vypustí kostlivce ve skříně v podobě traumatu z dětství, který Renáta prožila v šesti letech. Co bylo důvodem té strašné rodinné hádky, kterou tehdy nechtíc vyslechla, jejíž výsledkem byly otcovy vytřeštěné oči, když jej sanitka zakrváceného odvážela do nemocnice? Otec sice přežil, ale po onom incidentu se odstěhoval do Paříže, a Renáta si k němu už nikdy nenašla cestu...

Nejhorší je, že vtíravé myšlenky, které se usídlí v žárlivcově hlavě, nelze nijak umlčet. Nepomůže koukání na televizi, relax ve vaně, ani další šílená forma obsese ve formě chorobného uklízení. Ne. 

I když moc dobře ví, že David je v práci, na důležitém obchodním jednání, myšlenky stále nepříjemně dotírají. Co když se kolem něj bude pohybovat nějaká krásná, mladá žena, která se jej bude snažit svést? A jak je možné, že si na firemním večírku nechal kravatu, a v noci se mu zdál evidentně erotický sen? 

Do jisté míry má pro Renátu pochopení její nejlepší kamarádka, o dvanáct let starší Mony. Ale jak se říká, všeho moc škodí, a u žárlivosti to platí dvojnásob. Copak může být člověk dlouhodobě šťastný ve vztahu, když má pocit, že jej ten druhý svou majetnickostí dusí? Je snad žárlivost dědičná? Renáta se totiž dozvídá pravdu o tom, co se mezi rodiči událo před dvaceti lety, a je rozhodnutá, že nebude opakovat stejné chyby.

Jenže žárlivost je začarovaný kruh nikdy nekončících otázek, nedůvěry, chorobných představ, a vše spěje k momentům, kdy Renátu rozčilují už úplné banality. Podíval se její muž během řízení na billboard s krásnou, mladou dívkou ve spodním prádle? Proč to jen dělá, když má doma přeci manželku... A může některý příběh chorobné žárlivosti vůbec skončit dobrým koncem, nebo se schyluje k tragédii.? 

Pokud žijete s chorobným žárlivcem, všechno, co řeknete, bude použito proti Vám... 

Hodnocení: Žárlivku jsem si vypůjčila při své poslední návštěvě v knihovně. Zaujala mě obálka, modré oko je až tak trochu hypnotické, no a pak už mě praštil do očí název. A lehce povědomé mi bylo i jméno autorky, na přebalu je napsáno, že kdysi moderovala Snídani s Novou a také diskuzní pořad Partie. Takže jsem byla opravdu zvědavá, jak si bude paní Pastorčáková vést na spisovatelské dráze! 

Chorobná žárlivost je zajímavým tématem sama o sobě. Osobně jsem se ve vztahu s přehnaným žárlením nesetkala, ale moje kamarádka má ošklivou zkušenost, partner s ní nakonec chodil i do práce, nemohla si zajít ani na kafe za kamarádkou, všude kolem viděl potencionální soupeře, byl schopný jí vyčíst třeba i to, že jí někdo v obchodě údajně koukal na zadek, nebo když za ním přijela, tak dvakrát po sobě jela se stejným řidičem... 

Jistě, normální žárlivost je roztomilá, normální, asi by mi vadilo to, kdysi se přítel líbal s nějakou ženou, ale proč by mi mělo vadit třeba to, že si po telefonu povídá se spolužačkou ze školy? Nevidím na tom opravdu nic špatného. 

Ale hlavní hrdinka knihy, Renáta, to má v hlavě nastavené trochu jinak. Svůj problém si sice uvědomuje, ale tak nějak neví, co si s ním počít, nedokáže s démonem ve své hlavě bojovat. Pokud není David doma, neustále ji pronásledují představy, co asi zrovna teď dělá, kolik hezkých žen se kolem něj motá, a jestli se náhodou nenajde nějaká, které se podaří jej dostat do postele. 

Styl psaní je poměrně civilní, jednoduchý, nejedná se o žádný květnatý sloh, ale četlo se mi to dobře. Právě ta jednoduchost tomu dodává pocit autentičnosti. I z psychologického hlediska jsou tu skvěle vylíčeny myšlenkové pochody a pocity Renáty, tady jde opravdu vidět, že žárlivost je nemoc, kterou nelze vyléčit - snad třeba jen potlačit antidepresivy, ale je tohle ta správná cesta? 

Dvě stě sedmdesát stránek je nabitých dějem, a je tu krásně ukázáno, jak chorobná žárlivost neničí jen partnerský vztah, ale v konečném důsledku i blízké okolí. Protože žárlivec nehledí nakonec už na nikoho kolem, je zcela pohlcen svou obsesí, což je opravdu nebezpečné. Až mě v závěru opravdu nepříjemně mrazilo, protože Renáta to nechala zajít opravdu pěkně daleko...

Taková na první pohled nenáročná četba, která v sobě ale nese velmi těžké téma, a opravdu to nebylo místy příjemné čtení. Dokázala jsem se vžít do pocitů hlavní hrdinky, ale pochopit je mi úplně nešlo. Ale jako psychologický vhled do žárlivcova nitra je to zajímavý studijní materiál. Ještě snad nikdy jsem se s podobným tématem, žárlivosti, v literatuře nesetkala, ale zase je fakt, že podobně laděné knihy běžně moc nevyhledávám. 

Dávám osmdesát procent, Žárlivka byla opravdu zajímavé, svým způsobem i odpočinkové, přesto kvalitní čtení. Od autorky si v brzké době zase něco přečtu.

A co Vy? Čtete rádi romány ze života? Četli jste nějakou knihu na téma chorobná žárlivost? Setkali jste se někdy s chorobným žárlivcem v blízkém okolí, třeba v rodině? Jaká to byla zkušenost? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥