Přeskočit na hlavní obsah

Mléčná budoucnost

 Mléko je svého druhu dost rozporuplná potravina. Ano, také jsem byla překvapená, když jsem se kdysi na učňáku dozvěděla, že mléko nepatří oficiálně mezi nápoje, ale potraviny. Mléko totiž nemůže nahradit pití nápojů z toho důvodu, že má sytící účinek - jednoduše se člověk mlékem dříve nasytí, než napije. To samozřejmě neplatí pro mateřské mléko.

Mám dojem, že k mléku má spousta lidí zvláštní vztah. Kolik z Vás si dá rád jen tak skleničku mléka třeba k snídani? Jen tak, prostě na chuť? Já osobně si mléko dávám hlavně do kávy. A někdy si koupím ty malá ovocná mlíčka - Bobíka nebo Kravíka. Brzy už přijde podzim, ideální čas na horké kakao u televize. Zato můj přítel, ten je hotový milovník mléka. Nedává si ho do kávy, ale když je třeba o víkendu doma, tak lahev mléka přes den začíná mizet.

Rád si ho nalije jen tak do skleničky, a průběžně popíjí, má ho moc rád. Studené, krásně vychlazené. Jiní muži takto popíjejí pivo, ten můj mléko, no není to paráda? 



Jenže podle odborníků je budoucnost mléka poměrně složitá. Mlékárenský průmysl totiž podle odborníků zodpovídá za šedesát procent globálních emisí skleníkových plynů. Ale třebas taková výroba sýrů je na tom ve srovnání s mlékem mnohem hůř. 

Produkce jednoho kilogramu vyžaduje asi pět litrů kravského mléka. Podle Světového ekonomického fóra zaujímá třetí příčku v množství škodlivých emisí. 

Řešením je podle vědců - umělé mléko. Asi to zní na první pohled šíleně, ale v laboratoři už umělé mléko vyrobeno bylo. Umělý nápoj má nachlup stejné složení jako ten originální. Firma produkující umělé mléko zaměstnává nejen chemiky a technology, ale i šéfkuchaře na výrobu prototypů pochutin! Proces výroby není nijak složitý, a hlavně nezatěžuje životní prostředí.

Jednobuněčné kvasinky či houby schopné produkovat mléčnou bílkovinu jsou výkonnější a méně zatěžují životní prostředí. Výroba laboratorního mléka se sice opírá o prastaré metody, ale odehrává se v mnohem modernějším prostředí. 

K dispozici tu jsou fermentační nádrže z nerezové oceli, software pro udržování teploty, motory míchadel a okysličovače. 

V souvislosti s emisemi skleníkových plynů se v posledních letech hodně mluví o skotu. Krávy jsou podle posledních statistik údajně nebezpečnější než všechna auta na světě. Ano, jde o to, že krávy prdí, tím produkují metan, který má na změny klimatu horší vliv než oxid uhličitý za spalovacích motorů... 

Vegetariáni také kritizují podmínky, ve kterých jsou dojnice chovány. Vadí jim, že jsou jednou ročně uměle oplodňovány a telata jim jsou odebírány jen kvůli tomu, aby vyprodukovaly dostatek mléka. To je pravda, protože každá kráva musí mít jednou ročně tele, aby se jí po dalších deset měsíců tvořilo mléko. 

Ale chov krav na mléko je v současnosti velmi rozšířeným průmyslem, a jen tak se to nezmění...


Mléko společnosti Perfect Day se jmenuje v překladu "Znuděná kráva." Žádné zvíře totiž pro jeho výrobu nemuselo hnout kopytem... 

Dost mě šokoval třeba fakt, kolik litrů vody je potřeba na vznik jedné sklenice mandlového mléka. Číslo je opravdu šílené - 87 litrů vody. Ale mlékárenský průmysl zatím výrobu umělého mléka moc nebere v potaz. Někteří dokonce hovoří o "laboratorním experimentu šílených vědců." A dokonce už některé mlékárny pustily do soudních tahanic ve snaze zabránit používání slov jako "mléko" či "sýr" u výrobků, které jsou čistě na rostlinné bázi.

Jenže jsou výrobky na čistě rostlinné bázi tou správnou cestou? Firma Mars například už pracuje na výrobě ekologičtější čokoládové tyčinky. Jenže nejdůležitější otázka je, zda bude chutnat koncovému zákazníkovi? Mohou opravdu rostlinné výrobky zcela nahradit ty živočišné? Já vím, jsou tu náhrady masa, jako je sója.

Ale někteří výrobci jdou v cestě za novým výrobkem extrémními způsoby. Bez laktózy, bez cukru, bez tuku, čistě na rostlinné bázi, a výsledkem se pak stane nízkokalorický a zcela přírodní produkt - jenže ten je zcela bez chuti, a nemá tedy zákazníka čím zaujmout. 

Já vím, že výroba mléka v laboratoři je teprve "v plenkách." Ale tak si říkám, zda to není cesta k tomu, jak zlikvidovat menší, a postupně i větší zemědělce. Pracuji v zemědělském družstvu, a jsme už teď hodně závislí na dotacích. Nemáme zrovna velký odbyt, a dá se říci, že se jen tak tak držíme nad vodou. 

A to vyrábíme kvalitní sýry nejen z kravského mléka, ale v sezóně i kozí a ovčí, a pestrou škálu jogurtů, které jsou opravdu husté, a hutné. Naše výrobky jsou totiž o něco dražší, ale to je dáno tím, že jsou kvalitní, a ruční výroby. 

Nedovedu si představit, že by jednou výroba mléka z laboratoře nahradila to nadojené od kravičky. Ale určitě je to ideální volba pro vegany, kteří jedí pouze výrobky na rostlinné bázi. No, ale já každopádně pořád zůstanu u svých milovaných ovocných mlék, a horkého kakaa v zimě se jen tak nevzdám! 

Co si o tomto myslíte Vy? Máte rádi mléko? Nebo si jej dáváte jen na zjemnění do kávy? Kupujete často mléčné výrobky? Myslíte, že umělé mléko z laboratoře je naše budoucnost? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Mléko mám ráda od malička , ráda si dám skleničku jen tak nebo miluju kakao . Ochucená mléka nemusím .

    OdpovědětVymazat
  2. Mléko mám moc ráda. Teď na stará kolena ho ale piju už jen výjimečně :)

    OdpovědětVymazat
  3. Mléko piju plnotučné, nejlépe koupené přímo na farmě.
    Kravské, zkoušel jsem i kozí, ale tam mne odrazuje prk, čili kozí odér.

    OdpovědětVymazat
  4. Mléko mám ráda,ale teď dávám více přednost podmáslí a kefíru.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  5. Já mléko nepiji, protože mám dojem, že už to není to mléko, které jsme pili dříve. I jogurty chutnají jinak. Dříve, když mléko zkyslo, byla z něho výborná kyška. Kyška, kterou si koupím v obchodě je dobrá, ale má jinou chuť. A zkysne-li dnešní mléko, je to smradlavé zkažené cosi akorát na vylití do odpadu. Doufám, že se umělé stravy už nedožiju. Škoda, že poblíž není žádná farma, která by se zabývala tradiční výrobou mléka a mléčných výrobků. Manžel pije hodně acidofilní mléko a to já si dám jen k některým pokrmům jako jsou opečené brambory nebo bramborové placky. :) A co se týče plynů, těch člověk vyprodukuje sám také mnoho. A co škodlivin na nás vypustí letadla, války,....jen ať to nesvádějí všechno na krávy.

    OdpovědětVymazat
  6. Mléko mám strašně ráda. Od malička piju kakao a nedám na něj dopustit :) ségra si kupuje kravské a nedělá jí problém vypít za víkend velkou láhev :D pije to jak vodu.

    OdpovědětVymazat
  7. Mléko a mléčné výrobky mám moc rád. Ale nejlíp si je užiju vždycky v Řecku, kde ještě jogurty nevyrábějí "krakováním ropy" a mají tam vynikající nejen ty luxusní ale i úplně obyčejné sýry. Doma je to s výběrem horší, ale třeba na farmářských trzích se dají najít lecjaké dobroty. V rostlinných náhražkách budoucnost nevidím, čímž nevylučuji, že se různí ekotlačiči, samozvaní mesiáši a experti na obecné blaho nebudou pokoušet jejich používání napřed doporučovat, později protežovat a časem uzákonit.

    OdpovědětVymazat
  8. Už máme spoustu pseudopotravin a náhražek, ale já jsem příznivkyně klasických potravin, třeba jíst menší množství, ale kvalitní a tradiční potraviny. Takže mléko od kravičky, jablka ze stromu, mrkev ze země...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula