Přeskočit na hlavní obsah

Epidemie nespavosti?

 Dobrý a kvalitní spánek je něco, co mi v životě opravdu nechybí - musím tedy zaklepat na dřevo! V pubertě jsem měla krátký spánkový výkyv, kdy jsem začínala pít kávu. Ale tehdy mi káva nesedla zdravotně, měla jsem po ní návaly, a hlavně problémy se spánkem - tehdy byly prázdniny, a já proseděla celou noc u akvárka a pozorovala želvy, protože jsem nemohla za žádnou cenu usnout.

Tehdy jsem na dlouho přestala kávu úplně pít, a spánek se upravil. Ve svých jednadvaceti letech jsem začala řešit problémy s anorexií, které souvisely s psychickou nepohodou. A tehdy mi doktorka napsala léky na spaní. Se spaním jsem problémy neměla, napsala mi je z toho důvodu, že zvyšovaly chuť k jídlu, hlavně tedy hned po ránu. 

Je pravdou, že jsem po nich měla ráno opravdu "vlčí" hlad, ale necítila jsem se po nich dobře. Byla jsem unavená, nemohla jsem se vzpamatovat, točila se mi po nich hlava. Už ani nevím, jak se ty léky jmenovaly, protože jsem si je vzala pouze dvakrát, a pak jsem je vrátila do lékárny. Možná bych si časem zvykla, ale takto umělý spánek mi nestál za ty hromady jídla, co jsem do sebe ráno naházela...




Poslední měsíc jsem měla menší psychickou nepohodu, o čemž jsem psala i v minulých článcích - objevily se nepříjemné úzkosti spojené s panickou atakou. Nějakou dobu jsem byla na nemocenské, ale i přesto mě nespavost nijak zvláště netrápila - jen dva dny jsem usnula kolem jedenácté hodiny v noci, ale to jsem dospala ráno.

Mám svůj spánkový režim. Chodím spát už kolem deváté večer, ráno vstávám do práce většinou po čtvrté hodině, a tato míra spánku je pro mě optimální. Ale o víkendu si pospím ráda, alespoň do osmi. Vyloženě problémy se spánkem zatím nemám, za což jsem ráda. Do práce chodím odpočatá, ani nepotřebuju povzbuzení v podobě kávy, ona stačí rychlá sprcha, která mě příjemně osvěží.

Podle odborníků se ale naše společnost potýká doslova s epidemií nespavosti. Jako nejideálnější doba na spaní se uvádí sedm až osm hodin. Pokud spíme méně než šest hodin, už máme zaděláno na zdravotní potíže - pokud je tedy tento spánkový deficit dlouhodobý. Spánková deprivace může mít i vliv na řízení motorových vozidel - podle jedné ze studií hrozí při nekvalitním a krátkém spánku desetkrát vyšší riziko dopravní nehody! 

Čím to tedy je, že se kvalita a délka spánku tak zhoršuje? Na vině je nejenom stres, ale také moderní technologie - mobily, televize, které produkují tzv. modré světlo. Už tři hodiny před spaním se doporučuje výrazně ztlumit osvětlení a pokud možno se vyhnout televizi i mobilu. Což jsou zrovna společníci, které mnohé z nás večer doprovázejí. 

Já koukám na televizi tak do osmi večer, výjimečně do půl deváté, samozřejmě o víkendu někdy déle, pokud je tam nějaký dobrý film. Ale telefon mě doprovází až do postele. To si tam něco ještě ťukám, hraju hry, protože mě to uklidňuje. A pak si začnu projíždět třeba zprávy a pořád dávám mozku podněty, takže se ke spánku moc nechystá. Ovšem mým nejmilejším společníkem je knížka na nočním stolku. Číst si před spaním, a brzy ráno po probuzení je hrozně fajn. 




Co jsem se dočetla na internetu, tak čtení před spaním je skvělý pravidelný rituál, který připraví mozek na to, že se za chvíli půjde spát - tělo se tak nějak zklidní. 

Podle britské národní zdravotní služby se přibližně třetina populace alespoň jednou za život setká s nespavostí, a následným častým probouzením během noci. Je pravdou, že ještě vloni jsem se občas v noci budila, když se mi zdály živé sny - často například to, že mám v posteli pavouka či hada. A to jsem se opravdu budila s hrůzou a křikem, protože tyto malé potvůrky vážně moc nemusím! 

A další odborník na zdravý spánek zase tvrdí, že potřeba spánku je u každého jedince naprosto individuální. Výsledný počet hodin může ovlivňovat genetická výbava, životní styl i věk. Jednoduchý test, jak zjistit, zda spíme dostatečně, prý spočívá v tom, že jednoduše posoudíme, jak se cítíme hned po probuzení. Trocha ospalosti po divoké noci je normální. Zato opakované podřimování přes den či nekonečná, vleklá únava už značí, že s naším spánkem není vše v pořádku. 

Důležité je ale samozřejmě i prostředí, kde usínáme. V ložnici by ideálně neměla být televize ani jiné rušivé elementy. Kdysi jsem četla, že ložnice by měla sloužit pouze ke spánku a sexuálnímu životu, a osobně si myslím že tak je to správné.

Já si ráda před spaním vyvětrám, načechrám peřiny, a někdy, když je velké horko, nechávám otevřenou ventilačku celou noc. Když jsem byla mladší, hrozně mi vadilo, že se v noci větrá, ale teď mi to nevadí, naopak, lépe se mi usíná. Ale poslední dobou nám pod okny i v noci hodně cvrkají kobylky, a to je někdy opravdu pěkný rachot! 

Jak tedy vyzrát na nespavost? Důležitá je prý rutina. Nejjednodušší rada zní - choďte spát ve stejnou dobu. Tohle je největší problém pro lidi, kteří pracují na směny, a mají tak spánkový cyklus pěně rozházený. 




Na chemické prostředky ve formě prášků na spaní bychom měli sáhnout, až když všechno ostatní selže. Vhodnější alternativou mohou být bylinné čaje či kapky. Ale tady zase často chybí klinické důkazy o jejich skutečné účinnosti. Podle odborníků fungují ve většině případů jako placebo. Ale pokud má člověk pocit, že mu tyto doplňky stravy skutečně pomáhají lépe usnout, proč vlastně ne?

 Relativní novinkou na evropském trhu je přípravek Daridorexant. Ten je užíván při dlouhodobé nespavosti (nejméně tři měsíce.) Působí tak, že blokuje působení orexinu, což je látka, kterou vytváří mozek, která podporuje bdělost. 

Má ale méně negativních účinků než běžné prášky na spaní, a hlavně nezpůsobuje otupělost a malátnost během dne. 

Osobě si myslím, že největšími zabijáky kvalitního spánku jsou stres a přílišné používání moderních technologií, které nás před spaním nabudí, a mozek se nenastaví na "režim spánku." Je to dáno uspěchanou dobou, kdy je všechno zrychlené, a často někteří z nás zapomínají, jak moc je spánek důležitý.

Znám ve svém okolí spoustu lidí, kteří spí špatně, nepravidelně, nebo spí v kuse třeba jen šest hodin. Jedna kolegyně se pravidelně budí ve tři hodiny ráno, a už neusne, a to i o víkendu. Můj přítel rád ponocuje, chodí spát kolem půlnoci, a ráno se budí rozlámaný. A podobných příkladů je kolem určitě mnohem více. 

Já si tedy pravidelný spánek vzít nenechám, miluju svoji vyhřátou postýlku se sametovým povlečením, které v létě příjemně chladí, a k tomu plyšové prostěradlo od babičky, to je opravdová lahoda. Užívám si kvalitního a dostatečného spánku, dokud to jde, protože za pár let se to třeba celé otočí.

A co Vy? Máte problémy s nespavostí, nebo spíte celou noc bez problémů? Budíte se někdy ze spaní? Brali jste někdy léky na spaní? Máte s nimi kladnou, nebo zápornou zkušenost? Spíte rádi při otevřeném okně? Máte někoho ve svém okolí, kdo trpí nespavostí? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥






Komentáře

  1. Léky na spaní jsem nikdy nebrala , ale už od malička jsem citlivá na zvuky , takže ke spánku potřebuju opravdu klid . Dokonce nejsem schopná spát ani při otevřeným okně . Taky mi vadí sousedi - u mě ve městě je sice klid , ale můj soused je družnější a často si vodí do bytu svoje hlučnější kamarády , který u něj obšas i dočasně bydlí . No a u našich jsou zase problém psi , který máme z každý strany - někdo svoje mazlíky okřikne , ale dalším je úplně jedno, že prostěkají celou noc . Ale asi úplně nejde žít někde , kde je fakt ticho , jedině na nějaký samotě .

    OdpovědětVymazat
  2. Prášky na spaní jsem nebral nikdy.
    Jenom léky na bolest, když jsem měl zlomenou nohu, ale je krátce.
    Spím při otevřeném okně.
    Někdy si dám před spaním vlažnou sprchu.
    Se čtením před spaním mám problém; když je knížka zajímavá, tak čtu třeba až do tří do rána...

    OdpovědětVymazat
  3. Se spánkem nemám problém díky tomu, že se můžu přirozeně probouzet, protože nemusím být v pevnou hodinu v práci. A kdy se probouzím je pro mě mnohem důležitější než kdy jdu spát. Ovšem léta jsou příšerná a aktuálně můj spánek nestojí za nic, protože nemám způsob, jak v bytě udělat snesitelně a maliličko se ochladí vždycky až tak kolem šesté ráno. Moc velké horko je pro můj spánek to nejhorší. A bude to horší, protože extrémy budou častější. Hrozný je to.

    OdpovědětVymazat
  4. Já asi spí méně než bych měla - dost často to na těch 7 hodin nedotáhnu (obvykle chodím spát kolem půlnoci, vstávám kolem půl sedmé - tedy ve všední den). Se spánkem problémy ale nemám, špatně spím jen výjimečně, obvykle díky nějakému stresu. Jen v současných vedrech nespím dobře - potřebuju ke spaní spíš chladnější prostory a to tedy rozpálený panelák, který už nejde ochladit ani když jsou otevřená okna celou noc, opravdu není.

    OdpovědětVymazat
  5. dřív jsem problém s nespavostí neměla, třeba jen když mě druhý den čekalo něco stresujícího... tak to byl problém usnout :) a teď problém taky nemám, padnu a spím, když to jde... mateřská no :D

    OdpovědětVymazat
  6. Nemám se spánkem problémy. I když piji kávu. Hodně jsem ale ponocovala záměrně, když jsem vyšívala výřezovou výšivku v počítané niti. Nikdy ne podle předlohy. Vždy jsem měla v hlavě nápad a byla zvědavá,jak se bude vzor rýsovat. Navíc jsem trpěla ráno siln,mi bolestmi zad, když jsem šla spát brzy. Když jsem nespala déle než 5 hodin,.bolesti jsem neměla. Nyní v důchodu chodím spát pozdě, protože se věnuji opět svým koníckům, ale kdykoli spát chci, tak nemám problém usnout, pokud mne neruší kravál z hospody, nebo letních festivalů u nás ve městě.

    OdpovědětVymazat
  7. Já jsem od dětství malý spáč a nijak mně to nevadí.Někdy spím lépe,někdy hůře a méně než 7 hodin.
    Usnu v pohodě,většinou si čtu a nebo kouknu na nějaký film,ale probouzím se moc brzy.
    Když je nejhůře uvařím si bylinkový čaj z kozlíku.Prášky na spaní neberu,ani zjistila jsem,když si vezmu lék na třes rukou,chce se mi hned spát.Bohužel ve dne.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  8. Ellis, zajímavý článek o spánku. Líbí se mi ta tabulka na konci. Ještě jsme taky dávali mléko s medem na zklidnění před spaním /pak ale vyčistit zuby/ :-) Mám také rituály před spaním, myslím, že to je důležité, aby se tělo připravilo na spánek. Někomu stačí opravdu i méně než 6 hodin, někdo je velký spáč. Myslím, že každý do má jinak.

    OdpovědětVymazat
  9. Problém se spánkem naštěstí nemám. Spánek miluji a občas spím i nadbytečně :D když chodím do školy, snažím se spát 8 hodin. Občas jezdím po brigádě (catering na akcích) pozdě v noci nebo k ránu domů a jednou jsem jela po 12hodinnové směně a bylo to opravdu šílené! Sotva jsem dojela domů. Kdybych měla jet ještě o kus dál, už bych to asi nezvládla, byla jsem strašně unavená. Proto když jedu nějakou delší cestu (např. před měsícem jsem sama řídila do Brna), tak jdu spát o dost dřív a dávám si velkou časovou rezervu, abych nebyla ve stresu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula