Přeskočit na hlavní obsah

Pilulkový paradox

 Návštěva lékárny se čas od času nevyhne každému z nás. Já ji konkrétně navštěvuji alespoň dvakrát měsíčně - kupuji si vitamin B1 - Thiamin. Ten mi jediný pomáhá jako prevence proti cystám na vaječníku, které mě od mých dvaceti let pravidelně trápí. Jednou za tři měsíce mi pípne na mobilu recept na léky proti alergii. A pak samozřejmě máme doma i léky na bolest - většinou užíváme Acylpyrin nebo Brufen.

Snažím se léky brát s rozumem, a když mě bolí hlava, tak často zatnu zuby, a tabletka je pro mě až poslední možnost. Každé ráno beru prášek na alergii na pyl. Pak dvakrát denně Thiamin, jako doplněk stravy, a pak užívám Haar Intensiv na posílení vlasů a nehtů. Tento doplněk stravy užívám už několik let, a jsem s ním opravdu spokojená - vlasy mám husté, lesklé, a krásně se po umytí rozčesávají. 




Je to vlastně velký paradox. Na jedné straně je tu problém nadužívání léků, a na straně druhé nedostupnost některých, často až životně důležitých pilulek. S tímto jsem se na vlastní kůži setkala minulý týden v pátek.

Už pár dní jsem měla v telefonu recept na Flonidan - antihistaminikum. Jenže tento lék už nějakou dobu na pultech lékáren prostě není. Minule mi v lékárně dali jako náhradu Loratadin ratiopharm. Tento lék má stejnou účinnou látku - loratadin. Tyto tabletky stály také sto korun, což je suma, kterou jsem doplácela i u Flonidanu.

Minulý týden mi přišla esemeska, že moje praktická doktorka bude mít dva týdny dovolenou. Zástup za ni samozřejmě je, ale rozhodla jsem se raději zavolat s předstihem o léky na alergii. Zbývalo mi už jen poslední plato. Zavolala jsem, vše vyřídila, a za chvíli mi už v telefonu pípla esemeska s receptem. Teď v létě toho máme v práci o něco více, pracovní doba je šíleně táhlá, takže po příchodu z práce domů jsem ráda, že si stihnu nakoupit, vysprchovat se, zajít se psem na procházku, trochu něco poklidím, a můžu jít spát.

K návštěvě lékárny jsem se tedy dostala až v pátek. V první lékárně mě čekalo nepříjemné překvapení. Ani jeden z léků na alergii na předpis neměli. Paní lékárnice mi vysvětlila, že je dlouhodobý výpadek u výrobce. Prý mají volně prodejná léčiva s podobnou účinnou látkou. Balení bylo jen na měsíc, a když jsem uslyšela tu cenu, s díky jsem se rozloučila s tím, že to zkusím v jiné lékárně.

V další jsem nechodila o nic lépe. Ano, mají tu lék se stejnou účinnou látkou. Ale opět s doplatkem. Byla možnost, že by léky byly bez doplatku. Jenže to bych musela zavolat doktorce, aby mi poslala úplně nový recept na ten lék, protože na ten, který jsem měla v telefonu. A problém byl v tom, že už tak pozdě večer neordinovala. 

Takže jsem nakonec odcházela s tabletami Desloratadin Xantis 5mg. Místo účinné látky loratadinum obsahuje desloratadinum. Lékárnice mi vysvětlila, že ta látka je v podstatě stejná, ještě prý o něco lepší. Tak uvidím.

Balení na měsíc stálo sto sedmdesát korun. Pořádný průvan v peněžence. Já vím, že je to částečně i moje chyba, že jsem to nechala na poslední chvíli, ale prostě to nešlo jinak. Tak si říkám, kdy ty nekonečné výpadky dodávek léků skončí? Chybí totiž i antibiotika, léky na cukrovku, nebo vysoký tlak...



Paradoxem je, že ale stále přetrvává situace, že lidé nakoupí spoustu léků do zásoby, které nakonec nespotřebují, nebo užívají jejich nevhodnou kombinaci. A to může být velice nebezpečné, a děje se to prakticky pořád. Podle průzkumu společnosti InfoPharm z roku 2015 užívá nevhodnou kombinaci léků až 120 000 Čechů. 

V roce 2019 byl nejprodávanějším lékem Paralen. To je taková klasika snad každé české domácnosti. Na druhém místě se umístil Furon - ten pomáhá s léčbou otoků a vysokého tlaku. 

V roce 2015 prováděl Ústav lékového průvodce průzkum v tuzemských domovech pro seniory. Ukázalo se, že jeden klient bere celkem osm druhů léků (šest na předpis a dva volně prodejné), přičemž zkonzumuje průměrně jedenáct prášků za den - mnohé přitom zcela zbytečně. Zvláště alarmujícím závěrem bylo to, že nejen klienti, ale dokonce ani lékaři či personál zařízení často nedokázali sdělit přesné důvody, z jakého důvodu jsou vlastně jednotlivé léky užívány...

A organismus starších lidí už funguje pomaleji, takže detoxikace v játrech je pomalejší. Každý lék tedy představuje potencionální riziko. Smutným faktem je i to, že spousta seniorů je osamělých, žijí třeba sami v panelákovém bytě a nemají vůbec nikoho, kdo by jim  dávkováním léků pomohl. Nehledě na to, že i paměť vynechává, takže prostě zapomene, že už daný lék jednou užil.

Z předepisování léků na recept se podle některých odborníků stala doslova "tradice." Spousta pacientů jaksi automaticky očekává, že bude odcházet s receptem - ač ty léky třeba vůbec nakonec nevyužijí. Někdy může být motivace na straně lékaře i v tom, že za každý vypsaný recept dostane peníze. Sama mám zkušenost se svým gynekologem, který mi při každé návštěvě doslova nutil recept na antikoncepci. Vždycky jsem odmítla - po zkušenostech, jaké jsem z ní měla vleklé zdravotní potíže, už nikdy.

Trendem se stalo i zbytečné předepisování antibiotik - ty nejsou účinná na virová onemocnění, ale na bakterie! V Americe se v současnosti předepisují antibiotika dvěma třetinám pacientů, kteří ve skutečnosti trpí virózou nezpůsobenou bakteriální infekcí. V zemi se důsledkem toho nakazí dva miliony lidí rezistentní bakterií, na kterou už prostě antibiotika nezaberou. A stovky jich na nevyléčené onemocnění zemřou...

Existuje z tohoto problému cesta ven? 

Sami za sebe můžeme udělat několik věcí, zdánlivých maličkostí. Nekupovat léky zbytečně do zásoby, když víme, že je nevyužijeme. Je dobré si napsat do domácí lékárničky seznam, a ten průběžně aktualizovat. Velmi důležité je dodržovat pravidla užívání. 

Volně prodejné léky nejsou "bezpečnější." I ony mohou mít nežádoucí účinky - je důležité si pečlivě pročíst příbalový leták. Platí to i pro doplňky stravy - například vitamin K je rizikový v kombinaci s léky na ředění krve. 

Je dobré se zeptat na radu lékárníka či lékaře, to je nejjistější rada a řešení. Je to opravdu paradox - spoustu léků užíváme zbytečně a jejich hromadění je neekonomické (často léky mohou projít expiraci, a ani nestihneme otevřít a balení), a některé léky zase vůbec nejsou k dostání. 

Už mi fakt nepřipadá, že by se situace v lékárnách měla v dohledné době zlepšit (a to se netýká jen těch tuzemských.)

Co si o tomto myslíte Vy? Měli jste také problém s dostupností léku na recept? Berete nějaké doplňky stravy nebo vitaminy? Kupujete si často léky do zásoby? Napište mi do komentářů Vaše postřehy a zkušenosti!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥







Komentáře

  1. Léky na recept mám jen občas - nejsem moc náchylná na nemoce , takže problém s dostupností ani nepociťuju . Léky beru s rozumem , žádný nadneužívání a stačí mi taková ta volně dostupná klasika, hlavně na nachlazení . Žádný speciální neberu . Třeba antibiotika jsem měla naposledy tak dávno , že si to ani nepamatuju . Léky si kupuju do zásoby hlavně na podzim a v zimě , protože vím, že nějaká ta rýma a tak přijde , takže spíš sezonně .

    OdpovědětVymazat
  2. Já beru pravidelně pilule na štítnou žlázu a v sezóně na alergii. Z volně prodejných doplňků Biotin na vlasy, B-komplex (kvůli aftům, na které trpím) a kombinaci hořičík+vápník+zinek. A na zimu si kupuju coldrex pro případ viróz. Na výpadek jsem u toho, co si kupuju nebo mám na předpis, nenarazila.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak třeba tchán by s těmi statistikami pěkně pohnul - když šel onehdá do nemocnice a bral si s sebou všechny léky, které bere, byla toho plná taška. Jinak bohužel mám taky zkušenost s tím, že léky prostě nejsou. Děti zjara prošly všechny dvěma angínama a antibiotika prostě nebyla. Nakonec jsme skončili s dospěláckou verzí antibiotik a speciální řezačkou na pilule :-/

    OdpovědětVymazat
  4. Jeden problém, vedle toho, že lidi často chtějí odejít s nějakým práškem, ale je i to, že někteří doktoři automaticky předepisují a nezájem. Chodila jsem do nemocnice na neurooční a na normální oční (pak mě z nemocnice jen tak vyškrtli, ale to je jinej příběh). V nemocnici mi pořád cpali vysoký dávky léku kvůli očním nervům (na začátku dokonce takovou dávku, že jsem nedokázala fungovat), neřekli nic o vedlejších účincích, a když jsem jednou řekla, že jsem ho na tejden vysadila kvůli právě vedlejším účinkům, tak mě div neseřvali, že to si nemůžu dovolit. A vedle toho oční byl neustále zděšenej z jejich závěrů, prej se tenhle lék nemůže brát dlouhodobě (mně ho cpali přes rok), když už jsem chodila jen k němu, najednou nižší a nižší dávky a světe div se, taky se to zlepšovalo. Navíc mě varoval, jaká je to velká zátěž na ledviny, ověřoval vedlejší účinky (projevovaly se, nemocnici to nezajímalo). Až jsme ho vysadili, stejně nechápal, proč mi v nemocnici nesdělili, že se to vlastně lepší a proč to nezačali vysazovat sami. Takže teď mám jenom kapky a klid.
    Jinak v lékárně pravidelně kupuju vlákninu, psyllium, a to musím doporučit, je to výborný pro dobrou funkci střev.

    OdpovědětVymazat
  5. jednu chvíli byl i výpadek léků na horečku pro děti... z toho jsem měla hrůzu, že nás to chytne a budeme kdo ví kde shánět nějaké kapičky :/ naštěstí ne a teď máme jedno balení doma, kdyby náhodou :) jinak moc léků v zásobě nemáme, protože je nepoužíváme :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Eliss, léky užívám pravidelně každý den, bez toho by to bylo zlé, jsem nemocná. Do zásoby nic nehromadím ani nekupuju. Užívám jen to, co opravdu musím, jinak jsem spíš na bylinky. Pozdravuju, Lenka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula