Přeskočit na hlavní obsah

Výlet - lesní hřbitov Rudohoří

 Počasí je od začátku května jako na houpačce, místy připomíná spíše ještě takové velmi proměnlivé aprílové. V pátek se však konečně udělalo hezky, odpoledne bylo přes dvacet stupňů, a tak jsme s kamarádkou vyrazili na malý výlet, který jsme už měly naplánovány dlouho.

Autobusem jsme vyrazili do místní části obce Bělá pod Pradědem, do Domašova poblíž města Jeseník (ten je vzdálený cca pět kilometrů). Vystoupili jsme na zastávce u obecního úřadu. Hned naproti je restaurace U Cimbury, a za ní vede turistická cesta, kterou se dá dojít do lesního hřbitova v Rudohoří. 

Během druhé světové války bylo na Jesenicku zřízeno čtyřicet zajateckých táborů. Jedním z nich byl tábor v Rudohoří (Vietsefien), ve kterém bylo umístěno až sto ruských zajatců pracujících v lese. V letech 1941-42 zde následkem těžké práce a špatné stravy zemřelo na onemocnění tyfem šestatřicet zajatců. 

Symbolický hřbitov byl zřízen v roce 1960. Tábor sloužil po skončení války jako internační - v blízkosti je z této doby pochováno devět občanů německé národnosti. 




Musím říct, že do kopce to byl pěkný výšlap. Ještě že jsem tentokrát nechala doma Žofku, nejsem si jista, zda by ušla takovou velkou vzdálenost, přeci jen, už je to psí babička. Ale ten výhled na hory, a následná krátká přestávka v krásném dřevěném altánku, to opravdu stálo za to!



Lesní hřbitov je ohraničen takovou pěknou ohrádkou - nečitelný nápis vlevo návštěvníkovi prozradí, že obnova byla financována z prostředků Ruské federace.

Musím říct, že to pro mě bylo příjemné překvapení. Když jsem na tomto místě byla naposledy, pomníky byly v dezolátním stavu - přikládám odkaz, kde si můžete prohlédnout, jak to tu vypadalo před lety. Rekonstrukce proběhla v letech 2003 - 2004.

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/lesni-hrbitov-rudohori



Pomník všem obětem druhé světové války... 




Bohužel rusky neumím, takže jsem si nemohla přeložit jména padlých vojáků. Všechny pomníky jsou moc hezké, na některých je i fotografie. Jedná se pouze o pomníky - kosterní pozůstatky jsou uloženy v rohu hřbitova - ale co jsem koukala na data, tak padlí byli vesměs samí mladí kluci, nejmladšímu bylo dvaadvacet.

Válka je hrůzné zvěrstvo, protože její důsledky odnesou povětšinou ti, co vůbec za nic nemůžou...


Zde je právě místo uložení kosterních pozůstatků, obnažených při rekonstrukci v roce 2003.



Hrozně se omlouvám za kvalitu těchto informačních vývěsek, asi to půjde špatně přečíst... Kdybyste se chtěli o historii dozvědět více, můžu zkusit přeposlat fotky na email, tam by to snad mohlo být lepší. Mrzí mě to, ale já jsem na focení antitalent, a do toho sluníčko... Ach jo...


 

Vlevo, stranou od ruských pomníků, jsou pomníky devíti Němců, kteří zde v okolí čekali na odsun, ale jejich osud byl tragický. Bohužel padli za oběť místním obyvatelům, kteří je, ve většině případů, ubili k smrti. I takové věci jsou nedílnou součástí naší historie...

Lesní hřbitov je moc pěkně opravený. Klidné, pietní místo, v areálu jsou i dvě lavičky. Škoda jen, že jsou opravené jen ruské pomníky, a na ty německé se už nedostalo, protože i oni by si jistě zasloužili pěkné pomníky, a otázka národnosti v tomto nehraje roli.





Chvíli jsme pak ještě s kamarádkou poseděly v altánku, daly jsme si svačinu, a pomalu vyrazili z kopce dolů na autobus. Hned se šlo svižněji, protože cesta byla místy dost prudká.

Mám radost, že lesní hřbitov je takto krásně zrekonstruovaný, kolem to bylo pěkně upravené, řekla bych, že obec se o toto pietní místo stará. 

A co Vy? Také jste byli v pátek nebo v sobotu na výletě? Nebo se někam ještě chystáte? Máte rádi podobná pietní místa? Máte ve Vašem okolí nějaké podobné? Líbily se Vám fotografie? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný prodloužený víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. U nás výlet nehrozí, ale byli jsme se dnes alespoň projít, jsme na severu a tak je tu ještě zima a ostrý vítr. K tomu mokro, jak celé dopoledne pršelo, takže žádná hitparáda :D.

    OdpovědětVymazat
  2. Takovej výlet by byl něco pro mě ! Bohužel u nás co vím není snad nikde lesní hřbitov , ale u nás v pohraničí máme celkem dost zaniklých obcí , kam si občas taky zajedu .

    OdpovědětVymazat
  3. V Bělé pod Pradědem jsme byli,bydlíš v krásné krajině.Výlet jste měli moc hezký,fotografie jsou nádherné.Ráda navštěvuji staré hřbitovy.
    My výletujeme pořád a teď,když je docela teplo začínám jezdit na kole.Fotografií mám hodně,ale nestihám.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  4. Chtěla bych poděkovat za návštěvu na mém blogu a za komentář,který mne potěšil ... nedalo mi to a nakoukla jsem ... máš tu velmi zajímavé příspěvky a pěkné fotky :) Hezký víkend.

    OdpovědětVymazat
  5. Těch těch hezkých dnů bude snad už brzy více, ale je dobře, že jste podnikli výlet za historií :)

    OdpovědětVymazat
  6. S milostivou jsme zvolili procházky po pražském Žižkově a po Vinohradech.
    A dneska jsme byli pofotit v Nuslích a na Pankráci.

    OdpovědětVymazat
  7. u nás v sobotu pršelo, ale včera a dnes jsme strávili na zahrádce :)

    je super, jak to opravili a opravdu se o to starají :) snad časem dojde i na ty německé náhrobky :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...