Přeskočit na hlavní obsah

(Ne)obyčejné zívání

 Pamatuji si, že před lety běžela v televizních zprávách docela zajímavá reportáž o zívání. Ono totiž to "obyčejné zívnutí" je velmi zajímavý fyziologický proces - a podle nejnovějších vědeckých výzkumů je dokonce zdraví prospěšné - ale i tak pořád patří k nejméně pochopenému lidskému jednání. (Jenom píšu o zívání, a už jsem od začátku psaní zívla alespoň pětkrát!)


Samotné zívnutí trvá průměrně pět sekund, a za den si ho dopřejeme asi desetkrát. Někteří z nás méně, někteří více - a dokonce jsou známy případy "patologického zívání," kdy člověk nedokáže přestat - něco podobného se děje i při škytání - mě jednou chytla v práci škytavka dlouhá půl hodiny, to bylo vážně už pořádně otravné a nepříjemné.

Zívání ale není spojené jen s ospalostí a nudou - ačkoliv je jeho nedílnou součástí. Americký vědec a neurolog Robert Provine, který se spoustu let zabýval tímto fenoménem, napsal toto: "Zívání je mocný pohyb, který zahrnuje mnohem více než jen manévr s dýchacími cestami a rozevřením čelistí.

Při zívání si protahuje obličejové svaly, zakláníte hlavu, přivíráte či zcela zavíráte oči, slzíte, otvíráte Eustachovu trubici středního ucha a provádíte mnoho dalších kardiovaskulárních, nervosvalových a dýchacích úkonů."

No, podle toho tedy vypadá jedno jediné zívnutí na pořádnou rozcvičku!

Krom člověka zívá ale spousta dalších živočichů - ptáci, plazi, ale zívnout dokáží i rybičky v akváriu! A kdo má doma pejska, tak ví, že ten zívá také. Ale u psa často zívání způsobuje stres. Pamatuji si, že když byla Žofka ještě menší a nebyla ještě zvyklá na pravidelnou koupel ve vaně, tak prakticky celou dobu, co jsme ji mydlili šamponem, prozívala. 

Necítila se komfortně, a právě toto jí vyvolalo takto silný zívací reflex. Podle zoologů je zívání u zvířat velmi důležitý signál při spolupráci na lovu, obraně, či chovu mláďat. Vědci nedávno zkoumali zíváni v Africe u lvů. Poté, co byli "nakaženi" zíváním ostatních lvů, měli tito králové zvířat tendenci koordinovat s nimi své pohyby a další činnosti. 

Takže díky zívání se z nich stali tak trochu parťáci.



Co je ale snad nejvíce na zívání fascinující, je jeho nakažlivost. Podle odborníků je nakažlivost zívání přímo úměrná blízkosti, kterou s daným člověkem máme. Ale často dochází i k tomu, že například vidíme v televizi někoho zívat, a automaticky zívneme také!

K zívání ale stačí jenom jeho zvuk slyšet - tady vědci zase dělali výzkum mezi nevidomými - ale stačí o něm jenom číst nebo přemýšlet. Schopnost tohoto "opakovacího" jevu souvisí prý především s empatickými schopnostmi.

Nakažlivé zívání se tak nemusí týkat například autistů, ale dokonce i lidí s psychopatickými sklony. "Psychologicky vzato je projevem vcítění, empatie. Při zívání, ale i pořádném protažení jsou v mozku aktivována citová centra, například amygdala."

Proč je ale vlastně pro člověka zívání v životě nepostradatelné? Hlavní teorie jsou dvě - a paradoxně jdou proti sobě. Buď má jít o ochlazení, nebo o zvýšení okysličení mozku. Podle jednoho amerického psychologa může zívání skutečně pomoci udržet mozek v optimální teplotě, což je důležité, protože hlava horko nesnáší. Například v některých případech mozkové příhody byla intenzita zívání vyšší.

A nedávno byl také popsán případ devatenáctileté dívky, které dlouhodobé nutkavé zívání dohnalo až k lékaři. Byl u ní nalezen mozkový tumor, který utlačoval oblast mezi zadním a středním mozkem, kde jsou centra bdělosti. No vida, takže zívání nás může upozornit i na vážný zdravotní problém, takže je očividně potřeba nic nepodceňovat.

Zívání patří i k prvním embryonálním projevům - bylo dokonce zjištěno, že zívá už dvacetitýdenní plod v děloze - ale dítě po narození začne zívat ve věku čtyři až pěti let. Našla jsem na internetu zajímavý rozhovor s jedním odborníkem, a podle něj zívají všichni lidé na planetě.

Nebo alespoň neslyšel o nikom, kdo by nikdy nezívnul (výjimkou je ale nakažlivé zívání, které se netýká každého!). 

Takže, až budete příště zívat, uvědomte si, že děláte něco i pro své zdraví! A já už raději budu končit, nebo se fakt při psaní tohoto článku uzívám! Ach jo!

Děkuji za přečtení a komentáře, budu se těšit na Vaše názory, děkuji a přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak při čtení tohoto článku mám nazíváno do konce života :-D Já si všímám, že mám někdy chvilku, kdy zívám fakt co minutu...nechápu. Jak sama píšeš, že je to jako se škytavkou, tak já to mám se zíváním. Zvláštní. Upřímně mě nikdy nenapadlo si o zívání něco zjišťovat, takže dost zajímavý článek :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, krásný článek. O tom, že je zívání nakažlivé, jsem slyšela, ale co všechno se při něm v těle zapojuje, to jsem nevěděla. Díky, zdravím 😀😉

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Eliss, zdravím. Ráda jsem si u Tebe přečetla zajímavosti o zívání a zívala u toho celou dobu, hodně špatně spím. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Eli,zajímavý článek.Já spím hodně málo už od dětství a nevadí mně to.A ani moc nezívám,ale za to moje kočka ta si zívání užívá.Ráda ji u toho fotím.Zívá a spí skoro celý den.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  5. Zívám a kýchám, tedy jsem 🥱🥱

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Dva roky plné štěstí

 Když jsem předloni v lednu na těhotenském testu uviděla dvě čárky, nemohla jsem tomu vůbec věřit. Tak dlouho jsme se snažili, a už jsem se docela vzdávala i naděje, že se to kdy vůbec podaří. A pak to bylo najednou skutečné. S odstupem si pořád myslím, že mi prospěla dlouhá dovolená, kterou jsem měla v zimě, pominul stres z práce, a tak se zadařilo. Protože během pracovního shonu to nešlo vůbec.  A tak hned po vánočních svátcích, na začátku ledna, jsem si nadělila takový dáreček. Musím se přiznat, že jsem měla strach jít na první prohlídku, pořád ve mně hlodal červíček pochybnosti. Co když nakonec třeba těhotná vůbec nejsem, mám třeba jenom cystu, které mě trápily několik let opakovaně? A tak jsem se k doktorovi odhodlala jít až v půlce ledna - na můj svátek. Už tehdy mě asi dva dny trápily podivné ranní nevolnosti - ráno, ale i přes den, jednou jsem vyzvracela kus čokolády, a to už mi bylo divné.  V čekárně jsem byla jako na trní, pořád se mi honily hlavou ty nejhorší s...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...