Pamatuji si, že před lety běžela v televizních zprávách docela zajímavá reportáž o zívání. Ono totiž to "obyčejné zívnutí" je velmi zajímavý fyziologický proces - a podle nejnovějších vědeckých výzkumů je dokonce zdraví prospěšné - ale i tak pořád patří k nejméně pochopenému lidskému jednání. (Jenom píšu o zívání, a už jsem od začátku psaní zívla alespoň pětkrát!)
Samotné zívnutí trvá průměrně pět sekund, a za den si ho dopřejeme asi desetkrát. Někteří z nás méně, někteří více - a dokonce jsou známy případy "patologického zívání," kdy člověk nedokáže přestat - něco podobného se děje i při škytání - mě jednou chytla v práci škytavka dlouhá půl hodiny, to bylo vážně už pořádně otravné a nepříjemné.
Zívání ale není spojené jen s ospalostí a nudou - ačkoliv je jeho nedílnou součástí. Americký vědec a neurolog Robert Provine, který se spoustu let zabýval tímto fenoménem, napsal toto: "Zívání je mocný pohyb, který zahrnuje mnohem více než jen manévr s dýchacími cestami a rozevřením čelistí.
Při zívání si protahuje obličejové svaly, zakláníte hlavu, přivíráte či zcela zavíráte oči, slzíte, otvíráte Eustachovu trubici středního ucha a provádíte mnoho dalších kardiovaskulárních, nervosvalových a dýchacích úkonů."
No, podle toho tedy vypadá jedno jediné zívnutí na pořádnou rozcvičku!
Krom člověka zívá ale spousta dalších živočichů - ptáci, plazi, ale zívnout dokáží i rybičky v akváriu! A kdo má doma pejska, tak ví, že ten zívá také. Ale u psa často zívání způsobuje stres. Pamatuji si, že když byla Žofka ještě menší a nebyla ještě zvyklá na pravidelnou koupel ve vaně, tak prakticky celou dobu, co jsme ji mydlili šamponem, prozívala.
Necítila se komfortně, a právě toto jí vyvolalo takto silný zívací reflex. Podle zoologů je zívání u zvířat velmi důležitý signál při spolupráci na lovu, obraně, či chovu mláďat. Vědci nedávno zkoumali zíváni v Africe u lvů. Poté, co byli "nakaženi" zíváním ostatních lvů, měli tito králové zvířat tendenci koordinovat s nimi své pohyby a další činnosti.
Takže díky zívání se z nich stali tak trochu parťáci.
Co je ale snad nejvíce na zívání fascinující, je jeho nakažlivost. Podle odborníků je nakažlivost zívání přímo úměrná blízkosti, kterou s daným člověkem máme. Ale často dochází i k tomu, že například vidíme v televizi někoho zívat, a automaticky zívneme také!
K zívání ale stačí jenom jeho zvuk slyšet - tady vědci zase dělali výzkum mezi nevidomými - ale stačí o něm jenom číst nebo přemýšlet. Schopnost tohoto "opakovacího" jevu souvisí prý především s empatickými schopnostmi.
Nakažlivé zívání se tak nemusí týkat například autistů, ale dokonce i lidí s psychopatickými sklony. "Psychologicky vzato je projevem vcítění, empatie. Při zívání, ale i pořádném protažení jsou v mozku aktivována citová centra, například amygdala."
Proč je ale vlastně pro člověka zívání v životě nepostradatelné? Hlavní teorie jsou dvě - a paradoxně jdou proti sobě. Buď má jít o ochlazení, nebo o zvýšení okysličení mozku. Podle jednoho amerického psychologa může zívání skutečně pomoci udržet mozek v optimální teplotě, což je důležité, protože hlava horko nesnáší. Například v některých případech mozkové příhody byla intenzita zívání vyšší.
A nedávno byl také popsán případ devatenáctileté dívky, které dlouhodobé nutkavé zívání dohnalo až k lékaři. Byl u ní nalezen mozkový tumor, který utlačoval oblast mezi zadním a středním mozkem, kde jsou centra bdělosti. No vida, takže zívání nás může upozornit i na vážný zdravotní problém, takže je očividně potřeba nic nepodceňovat.
Zívání patří i k prvním embryonálním projevům - bylo dokonce zjištěno, že zívá už dvacetitýdenní plod v děloze - ale dítě po narození začne zívat ve věku čtyři až pěti let. Našla jsem na internetu zajímavý rozhovor s jedním odborníkem, a podle něj zívají všichni lidé na planetě.
Nebo alespoň neslyšel o nikom, kdo by nikdy nezívnul (výjimkou je ale nakažlivé zívání, které se netýká každého!).
Takže, až budete příště zívat, uvědomte si, že děláte něco i pro své zdraví! A já už raději budu končit, nebo se fakt při psaní tohoto článku uzívám! Ach jo!
Děkuji za přečtení a komentáře, budu se těšit na Vaše názory, děkuji a přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥
Tak při čtení tohoto článku mám nazíváno do konce života :-D Já si všímám, že mám někdy chvilku, kdy zívám fakt co minutu...nechápu. Jak sama píšeš, že je to jako se škytavkou, tak já to mám se zíváním. Zvláštní. Upřímně mě nikdy nenapadlo si o zívání něco zjišťovat, takže dost zajímavý článek :-)
OdpovědětVymazatEliss, krásný článek. O tom, že je zívání nakažlivé, jsem slyšela, ale co všechno se při něm v těle zapojuje, to jsem nevěděla. Díky, zdravím 😀😉
OdpovědětVymazatAhoj Eliss, zdravím. Ráda jsem si u Tebe přečetla zajímavosti o zívání a zívala u toho celou dobu, hodně špatně spím. Měj se hezky, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Eli,zajímavý článek.Já spím hodně málo už od dětství a nevadí mně to.A ani moc nezívám,ale za to moje kočka ta si zívání užívá.Ráda ji u toho fotím.Zívá a spí skoro celý den.
OdpovědětVymazatMěj se hezky
Zívám a kýchám, tedy jsem 🥱🥱
OdpovědětVymazat