V současné době je trh s hračkami pro děti, nebojím se říci přesycen. Já ještě vyrůstala v době, kdy sice bylo na výběr, ale rozhodně ne tolik, co dnes. Klasika všech klasik pro každou holčičku je už čtyřiašedesát let panenka Barbie.
Barbie byla moje nejoblíbenější panenka. Milovala jsem oblečky, které jsem mohla panence dle libosti měnit - dokonce jsem měla i velký domeček pro panenky. Nejraději jsem měla ale Barbie, kterou mi rodiče koupili na dovolené v Itálii. Dokonce s ní mám i fotku v rodinném fotoalbu. Měla krásné dlouhé vlasy a růžové šaty a boty - tehdy jsem chodila do školky, tak pro mě panenka byla opravdovým pokladem.
Také jsem si ji s sebou do školky několikrát vzala.
Historie panenky Barbie sahá do padesátých let minulého století. Američanka Ruth Handlerová jednoho odpoledne sleduje zamyšleně svou malou dcerku, jak si hraje s hračkami. Je mezi nimi plastová kopie novorozených miminek, nebo malých dětí.
Dcerku toto hraní moc nebaví, potřebuje něco jiného. A tak si začne sama z papíru vystřihovat siluety žen, na které si posléze vyrábí oblečky. Ruth si uvědomí, že právě objevila geniální díru na trhu. Díky tomu, že Ruthin manžel je spoluzakladatel společnosti Mattel, o to, kdo pomůže její nápad zrealizovat, si nemusí dělat starosti.
Elliot Handler se při vymýšlení podoby panenky inspiruje Němkou. Vzor si totiž vezme z panenky, kterou zahlédl při návštěvě Švýcarska v roce 1956. Panenka se jmenuje Lilli, a vznikla na základě komiksové postavy. Jde spíše o sběratelský kousek, než o panenku, ale Ruth je z ní nadšená!
Koupí hned tři "Lilli" - mimochodem, byla vyrobena z polyesteru! a začne přetvářet tuto sběratelskou panenku v tu, která má být později určena pro holčičky.
Toto je ona předloha, která se stala inspirací pro budoucí Barbie! Je pravdou, že lehkou podobnost, například v držení těla či výrazu obličeje vidět můžeme...
Jméno získala Barbie právě po dceři Ruth - skutečné jméno panenky zní Barbora Millicent Robertsová.
Vůbec poprvé byla Barbie představena veřejnosti devátého března 1959 na hračkářském veletrhu v New Yorku. Okamžitě vzbudí velkou senzaci a pozornost - ale ne všechna je pozitivní. Ručně šité plavky vypadají na panence krásně - ale co ty nereálné proporce?! Maličké nohy, útlý pas, obrovská ňadra, a příliš objemná hlava?
"Takhle přece skuteční žena nevypadá. Malé holčičky budou mít kvůli ní zkreslenou představu o ženském těle!" Jedna z prvních výtek, které se panence v době svého uvedení na trh dostalo. Ale copak jiné hračky musí mít reálné proporce? Co usmívající se plyšoví medvídci, plastová miminka s nepřirozenými výrazy...
V roce 2013 došlo k opravdu kurióznímu výzkumu. Podle propočtů odborníků by Barbie se svými proporcemi v reálném životě nemohla fungovat. Chodila by po čtyřech, nebyla by schopná zvednout svou nepřiměřeně velkou hlavu. V těle by měla místo jen na polovinu jater a pár centimetrů střev. Nezlobte se na mě, ale přijde mi vážně trochu úsměvné, že má někdo potřebu vědecky zkoumat panenku. Vždyť je to hračka, proboha!
Ruth Handlerová se rozhodla pro propagaci nové panenky udělat cokoli. Dokonce osloví samotného Walta Disneyho - chce po něm reklamu v televizním pořadu Mickey Mouse Club. Disney sice zpočátku nadšený není, nakonec ale na spolupráci přistoupí - nejspíše i díky šeku na půl milionu dolarů. A snad í díky reklamě v dětském pořadu se začne Barbie masově prodávat.
První rok výroby stála panenka tři dolary, a prodalo se 350 000 kusů! A to byl samozřejmě jen začátek. V roce 1961 Barbie dostane nerozlučitelného společníka - Kennetha Seana Carsona (ano, je to Ken!).
K Barbie se váže velká spousta zajímavostí. Považte sami!
1.) Vůbec nejprodávanější model je ten z roku 1992 s názvem "Totally Hair", s vlasy až na zem!
2.) Standartně měří 29 centimetrů
3.) Každou minutu se na světě prodá více než sto panenek Barbie
4.) Na jejím vzhledu se podílí tým elitních módních návrhářů a vizážistů - celkem jde o více než sto lidí!
5.) V roce 1965 vyvolá poprask model Barbie, ke které je v krabici přiložena sada vah nastavených na padesát kilogramů. K tomu obsahovala i návod, jak zhubnout. Ten je nastaven na jediném pokynu: Nejez!
6.) Od roku 2014 má panenka Barbie oficiální profil na sociální síti Instagram
Myslím, že panenka Barbie je klasikou mezi hračkami, a po mnoho let tak zůstane. Holčičky si budou pořád chtít hrát s panenkami, navzdory moderních technologiím. I mezi dospělými ženami se najde spousta, co Barbie a jiné panenky sbírají pro zábavu a potěšení.
Nevidím na tom nic špatného. Minule jsem v hračkářství kupovala hračky synovcům, a při pohledu na krásné panenky mě fakt napadlo, že bych si mohla některou z nich koupit. Bohužel už totiž žádné panenky, ani Barbie, z dětství nemám, při stěhování skončily bůhvíkde. Ale pořád se utěšuju tím, že jednou budu mít dcerku, a té budu moct kupovat pěkné panenky.
No, v každém z nás je kousek dítěte...
A co Vy? Znali jste zajímavou historii panenky Barbie? Hrály jste si s ní v dětství, nebo jste měly jiné hračky? Má panenka Barbie budoucnost i v příštích generacích malých holčiček? Napadlo Vás někdy, že má Barbie vlastně nerealistické proporce? Napište mi do komentářů!
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
O její historii jsem shodou okolností četla cca. před 14 dny . Nikdy jsem si s ní nehrála a vlastně jsem jí nikdy ani nechtěla - já byla spíš na auta a pokud panenka , tak jsem měla jen jednu - takovou tu velkou klasickou . Barbie proporce jsou nereálný a určitě to může i uškodit ,ale na druhou stranu se o tomhle mluví už hodně dlouho a myslim , že tohle už snad nikoho nemůže svést na scestí . Jinak za sebe jsem ráda ,že se vybrábí i Barbie panenky s odlišnostma - například s handicapem .
OdpovědětVymazatOff šem nesmrtelné jsou mrkací panenky s purculánou hlavou.
OdpovědětVymazatJá jsem rád, že jsem přišel na to jaká je vlastně historie za Barbie. Někdy něco má impakt na svět a ani nevíme, jak to vlastně bylo. Díky ti moc, že si mi to přiblížila. Já radši HotWheels, ač mě auta moc neberou. Budeš se chtít podívat na nový film Barbie?
OdpovědětVymazatMindráky z toho, že nevypadám jako barbie jsem opravdu nikdy neměla. Ale to, že barbie v poslední době vypadají různě, i třeba s odlišnostmi, může pomoci některým holčičkám se s nimi ztotožnit.
OdpovědětVymazatBarbie jsem měla a hned několik, ale stejně jsem si nejvíce vyhrála s hadrovými panenkami :) historie je to však zajímavé a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí :)
OdpovědětVymazatSuper zajímavosti! Barbie jsem milovala :) určitě lepší panenka, než nějaká počítačová hra
OdpovědětVymazatJá jsem skoro stejně stará jako Barbie, takže jako dítě jsem ji neměla. A protože mám syna, tak jsem s ní nepřišla do kontaktu ani v roli matky nakupující hračky.
OdpovědětVymazatAhoj Eliss,
OdpovědětVymazatpamatuju si úplně přesně, kdy jsem viděla panenku Barbie poprvé v životě. Byla jsem tehdy s rodiči na dovolené v Bulharsku a tam si s ní jedna holčička, (taky Češka) hrála, měla k ní kufřík plný oblečení a botiček. Mohla jsem na panence oči nechat, tak moc se mi líbila. Nikdy dříve jsem takovou panenku neviděla. Moc jsem si ji přála mít, což se mě jako dítěti nesplnilo. Říkala jsem si, že až budu mít dceru, koupím jí aspoň dvě... Místo dcery jsem měla tři syny, Barbie jsem si nakonec koupila sama, kloubovou od Mattela. Zdravím, Lenka
www.babilenka.cz
Barbie patří k mému děství, pamatuju si, když jsem dostala svou první opravdovou Barbie, ne jen takové ty s měkkým tělíškem, co prodávali u Vietnamců. S tou jsem si vyhrála, šila jí šatičky...prostě nejvděčnější dárek. A pak jsem dostala ještě nějakou neznačkovou, co měla promakané kolečkové brusle, kterým se i kolečka točily, a to sama neznačková panenka měla dokonce tehdy i lokty a kolena (ohybatelné), takže to byla rarita všech rarit.
OdpovědětVymazatA těch zajímavostí a kuriozit o Barbie je celá řada, jsem ráda, že jsem se zase dozvěděla něco nového! :D