Přeskočit na hlavní obsah

Znepokojující statistiky

 Již několik let po sobě se dozvídáme z médií poměrně smutnou, ale zároveň také velmi znepokojující zprávu. Ve velkém umírá snad nejdůležitější hmyzí dříč - a to včela. Včely plní nezastupitelnou úlohu při opylování rostlin, čímž dochází k jejich rozmnožování. Některým rostlinám stačí vítr, ale tento způsob přenosu semen rostliny není v mnoha případech úplně optimální.

Ne nadarmo se říká - pilný jako včelička! Albert Einstein již před lety pronesl památný výrok, se kterým se nedá nesouhlasit: "Kdyby zmizely včely ze zemského povrchu, člověk by přežil pouhé čtyři roky. Kdyby nebyly včely, nedošlo by k opylení, přestalo by existovat rostlinstvo, a lidstvo by tudíž zaniklo." A bohužel se zdá, že spějeme k situaci, kdy můžeme za pár let být již zcela bez včel.


Syndrom "rozpadu včelstev" však nesužuje jen Českou republiku. Včely umírají ve velkém například i v Austrálii, Indii, a například i v Brazílii. Na internetu jsem našla poměrně zajímavá čísla. V Kalifornii je poměrně populární výsadba mandloňových sadů. Včelař jménem z Arp dojíždí pravidelně do Kalifornie opylovat sady, této práci se věnuje od osmdesátých let.

V té době byla roční úmrtnost včel asi pět procent. Od roku 2000 ale tento počet výrazně roste. Na vině mohou být pesticidy, ale také roztoč jménem kleštík včelí. Ony pesticidy sice zahubí hmyz, který by mohl rostlinu ožrat, ale je zároveň toxický i pro včely. 

Mandle mají v USA velký odbyt. Například právě v Kalifornii se vypěstuje osmdesát procent celosvětové produkce mandlí, což je opravdu velké číslo. Arp udržuje pouze dvacetiarový sad, a svou produkci mandlí předává konkrétním zákazníkům. Svojí práce, kterou miluje, se nehodlá vzdát. Boj s udržováním úlů a včelstev se nechce vzdát, ač je to těžké. Každý rok totiž přijde minimálně o třetinu včel, neboť ty prostě uhynou - často prý i vyčerpáním po náročném opylení. 

Bohužel badatelé zaznamenali třiceti až šedesáti procentní úbytek včelstev na západním pobřeží USA, sedmdesáti procentní ve východní části USA a také v Texasu. To jde ruku v ruce i se ztrátami v potravinářském a chemickém průmyslu, které se vloni vyšplhaly až ke dvaceti procentům...




K opylení zemědělských, ale také přírodních plodin je v České republice zapotřebí cca 750 tisíc včel. Podle odborníků jich je ale v současnosti pouze kolem půl milionu, což zdaleka nestačí. Problémem je i úbytek včelařů. Podle Českého svazu včelařů generace vášnivých včelařů vymírá, a mladým se do tohoto koníčku moc nechce.

V roce 1990 bylo v naší republice osmdesát tisíc včelařů. Nyní se jejich počet pohybuje kolem padesáti. To je opravdu velký propad, a dá se počítat s tím, že počty budou každým rokem klesat. 

Skupinka vědců přišla i s teorií, že na chování včel může mít vliv sluneční aktivita - konkrétně tedy poruchy v magnetickém poli Země. Včely si totiž "uvědomují" kvantové pole, a využívají jej na principu souřadnic. Rušivé vlivy mohou mít fatální následky - včela nenajde cestu zpět do úlu, a umírá. Dochází k fatálnímu narušení "včelího tance." Tento tanec je formou komunikace mezi včelami navzájem - sdělují si takto velmi konkrétní informace.

To by mohlo vysvětlovat to, proč včelí dělnice opouští své společenství, odletí do volné přírody, odkud se již nikdy nevrátí zpátky, a umírá hlady či na podchlazení. Zdravé včelstvo se tak díky tomu zcela rozpadne. Naprostá většina jeho členů odletí, a domů se již nikdy nevrátí. Takové chování je podle odborníků znepokojivé a nestandartní. 

Problémem jsou ale pro včely někdy i plodiny samotné. Různé genové manipulace, nadměrné šlechtění nových druhů, i toto může pro medonosný hmyz znamenat katastrofu. Zdravým včelám podle odborníků tyto plodiny neškodí, ovšem pokud je včela oslabená, například kleštíkem včelím, představuje pro ni takto vyšlechtěná plodina jed. Obsahují Bt toxin, který sice hubí housenky motýlů, ale je smrtelný i pro včely.

Tak si říkám, zda není na vině moderní zemědělství, které je, co si budeme povídat, někdy příliš nešetrné a invazivní? Příliš mnoho chemie, insekticidy, které rozhodně také nebudou ke včelám příliš přátelské, přeci jen, je to pořád hmyz! 


Pomoci vyčerpaným včelám může pomoci každý z nás. Je to jednoduché - nechat na parapetu či balkoně lžičku s cukrem či cukerným roztokem - dokáže vzpružit i velmi slabou včelu, která je na pokraji vyčerpání! Rozhodně tento trik v jarních a letních měsících vyzkouším, máme na dvorku staré krmítko pro ptáky, a to se přesně pro tento účel bude hodit! 

Protože tento maličký tvoreček si to zaslouží jako nikdo jiný...

Nakonec jsem si ještě připravila pár zajímavostí o včelkách:

• Jedna včela medonosná obletí denně až tisíce květin

• Pro jeden kilogram medu musí na sběru pracovat 1000 až 1100 včel!

• Včela dokáže najít zdroj nektaru a pylu až na vzdálenost pěti kilometrů

• Včela patří mezi třetí nejužitečnější hospodářské zvíře Evropy - díky tomu, že dokáže opylovat užitkové plodiny 

Byla by to nedozírná katastrofa, kdybychom o včelky přišly. Je to celé z velké části na lidském společenství, zda se začne chovat k přírodě a zemědělství šetrněji, nebo zda budeme jen drancovat a plenit, a nedávat nic na oplátku...

Co si o umírání včel myslíte Vy? Je na vině nešetrné zemědělství? Opravdu mohou včely ovlivňovat změny kvantového pole? Je reálné, že za pár desítek let budeme zcela bez včel? Nebo se dá tato katastrofa ještě rychle odvrátit? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Eliss toto je velice krásný článek. Hlavně je problém teď v tom, že je například u nás málo sluníčka a při tom dny jsou na únor poměrně teplé a tak se včelstva probouzejí. Začínají kvést sněženky, bledule jarní, někde se už otevírají krokusy a talovíny, dnes jsem si všimla, že už kvetou lísky, osiky a některé druhy vrby. U nás na venkově mají kam jít. Přeji Ti krásné dny při těšení na ty jarní...

    OdpovědětVymazat
  2. Tak už víme, proč se říká pilný jako včelka. Měj se hezky, zdravím 😀

    OdpovědětVymazat
  3. Eliss, je to smutné. Celkově, jak se chováme ke krajině. Ale třeba nastoupí generace moudřejších...

    OdpovědětVymazat
  4. No, a dalším problémem jsou genetické pokusy s křížením včel - např viz zde https://www.lidovky.cz/orientace/veda/krizeni-druhu-vcely-zabijaci-dokazou-ubodat-kone-i-lidi.A150903_115049_ln_veda_ape

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Eliss, o vymírání včel jsem četla a je mě z toho také smutno. Můj děda byl včelař, měl včely kvůli svému velkému ovocnému sadu. Jako malé děti jsme běhaly po sadu a všude poletovaly včely, kolem včelína to tak krásně vonělo... Posílám pozdrav, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Eliss, o vymírání včel jsem četla a je mě z toho také smutno. Můj děda byl včelař, měl včely kvůli svému velkému ovocnému sadu. Jako malé děti jsme běhaly po sadu a všude poletovaly včely, kolem včelína to tak krásně vonělo... Posílám pozdrav, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Ano ano, včeličkám vděčíme za život. Chemie je příliš mnoho, jde přece o vyšší výnosnost a tedy zisky a po nás potopa. Je to smutné.

    OdpovědětVymazat
  8. Nebyly v těch zdrojích konkrétní jména přípravků, které jsou nejhorší?

    OdpovědětVymazat
  9. To je strašné, doufám, že to nenastane :( včelky jsou hodně užitečné a moc pilné. Známý je včelař, pomáhala jsem mu na Dni dětí vysvětlovat dětem život včel. Znám pár mladých, kteří včelaří, kéž by jich bylo více. Zajímavý článek, díky za něj, Eliss! Pomoc s cukrem vyzkouším.

    OdpovědětVymazat
  10. Můj příbuzný - mladý muž, učí na průmyslovce. Je zatím svobodný a tak pěstuje včely. Má u babičky na vesnici několik včelstev.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js