Přeskočit na hlavní obsah

Tajemství ledového muže

 Když se řekne mumie, automaticky si většina z nás vybaví ty pohřbené v sarkofázích v egyptských pyramidách. Ale jedna, opravdu slavná, záhadná, tajemná, a navíc extrémně zachovalá, má zastoupení i v našich evropských končinách.

V září 1991 učinili manželé Helmut a Erika Simonovi v Ötztalských Alpách nález, který se zapsal do dějin. Z ledu vyčnívala část těla zmrzlého muže. Pro nepřízeň počasí přivolaní záchranáři ještě několik dní netušili, jak vzácný nález mají před sebou, a že se nejedná o čerstvě umrznutého nebožtíka. Dvaadvacátého září se podařilo tělo z ledu vyprostit, (bylo objeveno v nadmořské výšce 3 210 metrů!), a následně přemístit na univerzitu v Innsbrucku. 



Tam odborníci ke svému šoku zjistili, že před sebou mají perfektně zachovanou mumii starou přes pět tisíc let! Díky místu nálezu dostala "přírodní mumie" jméno Ötzi. Odborníci a archeologové byli nadšeni. Jednalo se o zcela výjimečný objev, který nemá v dějinách obdoby. 

Ötziho ostatky měly paradoxně velké štěstí. Celých pět tisíc let se díky chladným podmínkám "zakonzervoval" ve sněhu, a v době jeho nálezu na něj nedopadalo příliš slunečního světla, takže nedošlo k poškození. Badatelé a lékaři si velmi brzy udělali o mumii obrázek.

Šlo o ostatky muže, asi pětačtyřicetiletého. V době před smrtí měl vážit kolem padesáti kilogramů - což při výšce sto šedesáti centimetrů opravdu nebylo mnoho. Měl velmi svalnaté tělo s minimem podkožního tuku. Jeho tělesná konstituce byla tedy navyklá na dlouhé pochody. 

O životě ledového muže leccos napověděl i nález u ostatků. Měděná sekyrka s tisovým topůrkem, pazourkový nůž s jasanovou rukojetí, a také s sebou měl nedodělaný luk s šípy. V posledních měsících před smrtí neměl nijak jednoduchý život. Rýhy na nehtech svědčily o těžkém stresu, vzhledem k poměru váhy a výšky je jasné, že trpěl podvýživou.




Podle milovníků záhad a tajemna má být mumie ledového muže prokletá. Podobné pověsti kolují například i o egyptském vládci Tutanchamonovi. I jeho objevitelé zaplatili životem. U egyptských mumií to má ale prozaičtější vysvětlení - mumie byla roky v uzavřené místnosti, čili se tam kumulovaly jedovaté výpary plné plísní a různých nebezpečných látek.

Ale u Ötziho měla zafungovat kletba trochu jinak. Zdá se, že každý, kdo měl bezprostředně po nálezu s jeho mumií něco společného, dopadl velmi ošklivě.

Jako první obětí kletby ledového muže je udáván soudní lékař Reiner Henn. Ten krátce po objevení ohledal jeho tělo. Zemřel při podivné autonehodě během cesty domů po přednášce, kde přednášel právě o objevu mumie. Nikdy nebylo objasněno, proč lékař na zcela rovné silnici náhle sjel do protisměru a čelně se srazil s jiným vozem...

Krátce poté zemřel horský vůdce Kurt Fritz, který osobně zavedl vědce na místo nálezu, a pomáhal mumii vysekat z ledového sevření. Kurt spadl při zvláštní nehodě do ledové pukliny a byl na místě mrtev. A to byl vyhlášeným horalem a platil za největšího odborníka na tuto oblast!

Neslavně dopadl i novinář Rainer Hoelz, který exkluzivně natáčel vyzvednutí mumie z ledu a práci badatelů. Jeho dokumentární záběry obletěly celý svět. Jen pár měsíců po natočení dokumentu zemřel na mozkový nádor, který byl velice agresivní a nevyléčitelný. Jen další náhoda v řadě?

Krutý osud stihl i objevitele mumie, Helmuta Simona. Patnáctého října roku 2004 se vrátil na "místo činu." Chtěl tu oslavit výhru soudního sporu, který vedl o práva k nálezu mumie. Sotva dvě stě kilometrů od místy nálezu mumie Helmut zemřel, když se náhle zhoršilo počasí a on se zřítil do stometrové propasti.




Novináře začaly logicky tyto podivné "náhody" velice zajímat. Obrátili se proto na světoznámého archeologa Konrada Spindlera, který věnoval zkoumání mumie nejvíce času. Spekulace o nějakém prokletí však označil za směšné pohádky.

"To bych teď musel být na ředě já!" prohlásil tehdy. O pár měsíců později zemřel na vzácné onemocnění, které poškozuje míchu...

Vše tak trochu osvětlilo zjištění lékařů, že Ötzi nezemřel vyčerpáním či podchlazením, jak se zprvu všichni domnívali. Před svou smrtí zřejmě čelil přesile a bojoval o život. Rozbor krve na dýce a oděvu prokázal, že se na ní našly stopy dalších nejméně čtyř lidí. Zemřel na vykrvácení, které způsobil šíp v jeho rameni.

Je tedy možné, že po vážném zranění ještě nějakou dobu žil, doplazil se kus dál, a tam zemřel? A mohl ještě před svou smrtí vynést kletbu, která přetrvává i po tisících letech? Nebo jde jen o náhody? Ale není těch náhod trochu moc?

Osobně si myslím, že jsou nějaké věci mezi nebem a zemí. Snad se mohl Ötziho duch opravdu pořádně naštvat na to, že lidé po takové době ruší jeho věčný spánek v ledovém příkrovu? Ale každopádně došlo k úžasnému objevu, jen se zdá, že někteří za to neblaze zaplatili.

Od roku 1998 je Ötzi vystaven v hlavním městě Jižního Tyrolska. Zdá se, že kletba už dál nepokračuje, ale kdoví...

Co si o tajemství ledového muže myslíte Vy? Jsou podivná úmrtí pouze náhodná? Vztahovala se kletba pouze na osoby, které přišly s mumií těsně do styku? Mohlo prokletí přetrvat i po tisících letech? Existují věci mezi nebem a zemí? Napište mi do komentářů Vaše názory!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. O Ötzim jsem slyšela, ale takhle podrobně jsem o něj nevěděla, díky za to! Byla jsem na Tutanchamonově výstavě v Brně, která byla hodně zajímavá. Ty kletby jsou opravdu hodně podivné. Jako náhoda se mi to nezdá, náhoda by mohl být jeden člověk, ale tolik? V tom je opravdu nějaké tajemství. Zajímavý článek!

    OdpovědětVymazat
  2. Když počkáme dostatečně dlouho, tato kletba dosáhne stoprocentní smrtnosti :-). Mají-li úmrtí podobnou povahu, dá se usuzovat na nějakou spojitost. Pokud však je to "každý pes jiná ves", tedy jednou autonehoda, jindy úraz v horách, pak zase nádor či vzácná nemoc, na žádný tajemný jednotící prvek nevěřím. Pěkný příběh pro média a milovníky tajemna, ale to je tak všechno.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Eliss, tohle zajímá mého muže. Tajemno, záhady, věci mezi nebem a zemí... Dám mu Tvůj příspěvek přečíst. Měj se hezky, zdraví Lenka.
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Eliss, o objevu jsem kdysi četla, ale už jsem neznala ten příběh s kletbou.
    Vzhledem ke kontextu je docela odvaha zrovna o tomhle psát :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jeden čas toho byly plné noviny.
    Možná, že někde v okolí leží pod ledovým příkrovem i Otziho protivníci...

    OdpovědětVymazat
  6. já věřím, že nějaké prokletí být může... stejně tak jako u egyptských mumií :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já mám rád sci-fi, horory a vědecko-fantastické filmy, tak to je něco pro mě.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Rok se čtyřkou na konci

 Loňský Silvestr a oslavy nového roku u nás doma proběhly tradičně. Udělala jsem hromadu chlebíčků a jednohubek. Původně jsem myslela, že budeme s přítelem sami, ale nakonec přišla neohlášeně na návštěvu moje máma - ještě že bylo těch chlebíčků tolik! Na stole nechyběly ani tyčinky a brambůrky, prostě klasika. Chvíli jsme poseděli a povídali si o všem možném. Ač neohlášená návštěva, byla jsem moc ráda, že máma přišla. Původně jsme měli v plánu ještě procházku, ale tak nějak se nám po těch chlebíčcích nikam nechtělo. Tak jsem ještě nachystala další občerstvení, dosypala do misek brambůrky, a koukali jsme na televizi.  Vloni jsem také po letech dodržela pověru o praní prádla a nevynášení věcí z bytu - což se tedy týkalo odpadků. Mylně jsem se domnívala, že to platí jak na Silvestra, tak na Nový rok, ale na internetu jsem našla různé výklady. Ale nevadí, tak jsem si vyprala až dneska, a ten koš také nebyl ještě úplně plný. Tradičně si každý první den nového roku vaříme čočku s vajíčkem. N