Přeskočit na hlavní obsah

Tajemství ledového muže

 Když se řekne mumie, automaticky si většina z nás vybaví ty pohřbené v sarkofázích v egyptských pyramidách. Ale jedna, opravdu slavná, záhadná, tajemná, a navíc extrémně zachovalá, má zastoupení i v našich evropských končinách.

V září 1991 učinili manželé Helmut a Erika Simonovi v Ötztalských Alpách nález, který se zapsal do dějin. Z ledu vyčnívala část těla zmrzlého muže. Pro nepřízeň počasí přivolaní záchranáři ještě několik dní netušili, jak vzácný nález mají před sebou, a že se nejedná o čerstvě umrznutého nebožtíka. Dvaadvacátého září se podařilo tělo z ledu vyprostit, (bylo objeveno v nadmořské výšce 3 210 metrů!), a následně přemístit na univerzitu v Innsbrucku. 



Tam odborníci ke svému šoku zjistili, že před sebou mají perfektně zachovanou mumii starou přes pět tisíc let! Díky místu nálezu dostala "přírodní mumie" jméno Ötzi. Odborníci a archeologové byli nadšeni. Jednalo se o zcela výjimečný objev, který nemá v dějinách obdoby. 

Ötziho ostatky měly paradoxně velké štěstí. Celých pět tisíc let se díky chladným podmínkám "zakonzervoval" ve sněhu, a v době jeho nálezu na něj nedopadalo příliš slunečního světla, takže nedošlo k poškození. Badatelé a lékaři si velmi brzy udělali o mumii obrázek.

Šlo o ostatky muže, asi pětačtyřicetiletého. V době před smrtí měl vážit kolem padesáti kilogramů - což při výšce sto šedesáti centimetrů opravdu nebylo mnoho. Měl velmi svalnaté tělo s minimem podkožního tuku. Jeho tělesná konstituce byla tedy navyklá na dlouhé pochody. 

O životě ledového muže leccos napověděl i nález u ostatků. Měděná sekyrka s tisovým topůrkem, pazourkový nůž s jasanovou rukojetí, a také s sebou měl nedodělaný luk s šípy. V posledních měsících před smrtí neměl nijak jednoduchý život. Rýhy na nehtech svědčily o těžkém stresu, vzhledem k poměru váhy a výšky je jasné, že trpěl podvýživou.




Podle milovníků záhad a tajemna má být mumie ledového muže prokletá. Podobné pověsti kolují například i o egyptském vládci Tutanchamonovi. I jeho objevitelé zaplatili životem. U egyptských mumií to má ale prozaičtější vysvětlení - mumie byla roky v uzavřené místnosti, čili se tam kumulovaly jedovaté výpary plné plísní a různých nebezpečných látek.

Ale u Ötziho měla zafungovat kletba trochu jinak. Zdá se, že každý, kdo měl bezprostředně po nálezu s jeho mumií něco společného, dopadl velmi ošklivě.

Jako první obětí kletby ledového muže je udáván soudní lékař Reiner Henn. Ten krátce po objevení ohledal jeho tělo. Zemřel při podivné autonehodě během cesty domů po přednášce, kde přednášel právě o objevu mumie. Nikdy nebylo objasněno, proč lékař na zcela rovné silnici náhle sjel do protisměru a čelně se srazil s jiným vozem...

Krátce poté zemřel horský vůdce Kurt Fritz, který osobně zavedl vědce na místo nálezu, a pomáhal mumii vysekat z ledového sevření. Kurt spadl při zvláštní nehodě do ledové pukliny a byl na místě mrtev. A to byl vyhlášeným horalem a platil za největšího odborníka na tuto oblast!

Neslavně dopadl i novinář Rainer Hoelz, který exkluzivně natáčel vyzvednutí mumie z ledu a práci badatelů. Jeho dokumentární záběry obletěly celý svět. Jen pár měsíců po natočení dokumentu zemřel na mozkový nádor, který byl velice agresivní a nevyléčitelný. Jen další náhoda v řadě?

Krutý osud stihl i objevitele mumie, Helmuta Simona. Patnáctého října roku 2004 se vrátil na "místo činu." Chtěl tu oslavit výhru soudního sporu, který vedl o práva k nálezu mumie. Sotva dvě stě kilometrů od místy nálezu mumie Helmut zemřel, když se náhle zhoršilo počasí a on se zřítil do stometrové propasti.




Novináře začaly logicky tyto podivné "náhody" velice zajímat. Obrátili se proto na světoznámého archeologa Konrada Spindlera, který věnoval zkoumání mumie nejvíce času. Spekulace o nějakém prokletí však označil za směšné pohádky.

"To bych teď musel být na ředě já!" prohlásil tehdy. O pár měsíců později zemřel na vzácné onemocnění, které poškozuje míchu...

Vše tak trochu osvětlilo zjištění lékařů, že Ötzi nezemřel vyčerpáním či podchlazením, jak se zprvu všichni domnívali. Před svou smrtí zřejmě čelil přesile a bojoval o život. Rozbor krve na dýce a oděvu prokázal, že se na ní našly stopy dalších nejméně čtyř lidí. Zemřel na vykrvácení, které způsobil šíp v jeho rameni.

Je tedy možné, že po vážném zranění ještě nějakou dobu žil, doplazil se kus dál, a tam zemřel? A mohl ještě před svou smrtí vynést kletbu, která přetrvává i po tisících letech? Nebo jde jen o náhody? Ale není těch náhod trochu moc?

Osobně si myslím, že jsou nějaké věci mezi nebem a zemí. Snad se mohl Ötziho duch opravdu pořádně naštvat na to, že lidé po takové době ruší jeho věčný spánek v ledovém příkrovu? Ale každopádně došlo k úžasnému objevu, jen se zdá, že někteří za to neblaze zaplatili.

Od roku 1998 je Ötzi vystaven v hlavním městě Jižního Tyrolska. Zdá se, že kletba už dál nepokračuje, ale kdoví...

Co si o tajemství ledového muže myslíte Vy? Jsou podivná úmrtí pouze náhodná? Vztahovala se kletba pouze na osoby, které přišly s mumií těsně do styku? Mohlo prokletí přetrvat i po tisících letech? Existují věci mezi nebem a zemí? Napište mi do komentářů Vaše názory!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. O Ötzim jsem slyšela, ale takhle podrobně jsem o něj nevěděla, díky za to! Byla jsem na Tutanchamonově výstavě v Brně, která byla hodně zajímavá. Ty kletby jsou opravdu hodně podivné. Jako náhoda se mi to nezdá, náhoda by mohl být jeden člověk, ale tolik? V tom je opravdu nějaké tajemství. Zajímavý článek!

    OdpovědětVymazat
  2. Když počkáme dostatečně dlouho, tato kletba dosáhne stoprocentní smrtnosti :-). Mají-li úmrtí podobnou povahu, dá se usuzovat na nějakou spojitost. Pokud však je to "každý pes jiná ves", tedy jednou autonehoda, jindy úraz v horách, pak zase nádor či vzácná nemoc, na žádný tajemný jednotící prvek nevěřím. Pěkný příběh pro média a milovníky tajemna, ale to je tak všechno.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Eliss, tohle zajímá mého muže. Tajemno, záhady, věci mezi nebem a zemí... Dám mu Tvůj příspěvek přečíst. Měj se hezky, zdraví Lenka.
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Eliss, o objevu jsem kdysi četla, ale už jsem neznala ten příběh s kletbou.
    Vzhledem ke kontextu je docela odvaha zrovna o tomhle psát :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jeden čas toho byly plné noviny.
    Možná, že někde v okolí leží pod ledovým příkrovem i Otziho protivníci...

    OdpovědětVymazat
  6. já věřím, že nějaké prokletí být může... stejně tak jako u egyptských mumií :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já mám rád sci-fi, horory a vědecko-fantastické filmy, tak to je něco pro mě.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...