Přeskočit na hlavní obsah

Blahodárná síla světla

 Denní světlo patří mezi důležitý aspekt spokojeného života, ač je jeho vliv často přeceňován. Dokonce už i zakladatel moderní medicíny, Hippokrates, mluvil o tom, že na jeho množství reaguje nejen tělo, ale i duše. A v tomto tvrzení je opravdu velký kus pravdy.

Přirozené denní světlo totiž řídí naše biologické hodiny, které mají vliv na náladu, aktivitu, ale také na metabolismus. Když máme málo denního světla, celý metabolismus se rozhodí, což s sebou nese nepříjemné zažívací potíže. Ruku v ruce s tím jde přibírání, nebo naopak hubnutí.

V zimních měsících máme přirozeného denního světla méně, sluneční aktivita je v útlumu, dny jsou kratší, a hlavně sluneční paprsky mají v zimě a v létě krapet jiné složení. Největším problémem je to, že k nám v zimních měsících neproudí vitamin D. Jeho primárním zdrojem je právě slunce, respektive UVB záření. A díky tomu, že je v zimě slunce nízko nad horizontem,, potřebné UVB záření na nás nedopadá.




Vitamin D hraje důležitou roli v ukládání vápníků v těle - mimo jiné i pro tvorbu kostí a zubů, ale také pro imunitu jako takovou. Vitamin D se dá brát i jako vitaminový doplněk, ovšem je lepší si jej přirozeně nachytat ze sluníčka.

Podle odhadů nedostatkem vitaminu D trpí až třetina populace. Vyskytuje se i v některých potravinách, zejména v rybách - pamatujete na to nenáviděné polykání rybího oleje ze lžičky? Tak i ten obsahuje právě déčko. Když tehdy vypukla pandemie covidu, jedna lékárenská společnost posílala roční balení vitaminu D3 do každé domácnosti zdarma. 

Jsem si skoro jistá, že i díky tomu jsme tenkrát s přítelem neonemocněli. 

Já mám světlo ráda. Přes den mám doma odtažené žaluzie, hlavně v letních měsících, protože to se pak byt krásně vyhřeje. V tomto tak trochu bojujeme s přítelem - on má rád šero a tmu, zato mě vytáčí, když nemám světlo a slunce. A právě teď mi to světlo taky hodně chybí - už kolem šesté hodiny je tma jako v pytli, a je pravdou, že ta brzká a dlouhá tma mě ubíjí.

Je to takové - do práce za tmy, z práce taky pomalu za tmy. Jsem ráda, že netrpím na tzv. sezónní deprese, které se objevují hlavně v zimních měsících, kdy převládá šero, brzy se stmívá, a citlivějším jedincům to nedělá na psychiku vůbec dobře. 



Odborníci radí, že co se týče světla, měli bychom se snažit kopírovat přírodu - přes den hodně, večer málo, a během spánku žádné. Jednoduchá poučka, kterou ale není v dnešní době tak snadné dodržet.

Já třeba vstávám do práce za tmy. Takže na řadu přicházejí hned elektroničtí společníci - buď si svítím mobilem, nebo si rozsvítím světla. Častěji ale používám ten mobil, abych nerušila přítele. A už tohle svícení rozhazuje přirozený biorytmus. Jenže, není zbytí. Velký vliv na naši psychickou pohodu má mít i to, jak často doma svítíme.

Obecně se doporučuje alespoň hodinu a půl před spaním nekoukat do počítače, do mobilu, a dokonce ani na televizi. Nejvhodnější je se nějak zrelaxovat, například si číst, dělat nějaká dechová cvičení, prostě něco, u čeho si navodíme pohodičku. Tzv. "modré světlo," vycházející z těchto elektronických přístrojů, snižuje produkci melatoninu. Pak spíme neklidně, často se budíme, a ráno se cítíme, jako by nás přejel parní válec.

Sama to dobře znám. Ráda si před spaním čtu, ale mívám ještě nutkání koukat do mobilu. Kontroluju sociální sítě, hraju hry, a ten spánek tak oddaluju. Je fakt, že používám funkci, která snižuje účinek modrého světla, ale nevím, zda to má ten kýžený efekt, protože se často ještě převaluju, než se mi podaří usnout. Ale vážnější problémy se spaním nemám, tedy v tom smyslu, že se nebudím.

Vhodným řešením, může být i tzv. fototerapie - tedy léčba světlem. Na trhu existují lampy, které díky využití plnospektrálního světla věrně napodobuje sluneční světlo. A tohle je právě celkem účinným pomocníkem proti sezónním depresím. 

Při nákupu těchto lamp je ale vždy důležité zkontrolovat, zda mají zdravotní certifikaci - tedy že je výrobek bezpečný, ověřený, a má odpovídající parametry. Tato lampa je prospěšná i v boji s tzv. pásmovou nemocí. Co jsem se dívala na internetu, tak hodně levná fototerapeutická lampa se dá pořídit i do tisíce korun - otázkou je, zda má onu zdravotní certifikaci.




Takto nějak může vypadat terapie světlem v praxi.

Nakonec tu mám pár světelných faktů:

• 100 000 luxů je intenzita světla během slunečného letního dne

• 3 000 luxů vydává zatažená zimní obloha

• 300 až 500 luxů je běžné osvětlení vnitřních prostor

• 10 000 luxů je intenzita lampy pro účinnou fototerapii 

• 1500 hodin slunečního svitu se eviduje v České republice v průměru za rok

Jeden lux udává intenzitu osvětlení - 1 lux znamená, že plocha o rozloze jednoho metru čtverečního je rovnoměrně osvětlena jedním lumenem. Našla jsem jeden poměrně složitě napsaný článek, jak se dá vlastně vypočítat hodnotu luxu, pokud máte zájem, přikládám jej zde:

https://www.svetla24.cz/inspirace/intenzita-osvetleni-lux/

A co Vy? Milujete denní světlo v bytě, nebo trávíte dny se zataženými závěsy a roletami? Padá na Vás v zimních měsících deprese z nedostatku světla? Užíváte vitamin D v tabletách? Myslíte, že terapie pomocí speciálních světelných lamp může pomoci? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Denní světlo miluji a když je slunečný den, tak se rozhodně i víc usmívám.

    Zimu nemám moc ráda i kvůli tomu nedostatku přirozeného světla, ale říkám si, že to je celkem brnkačka oproti národům zažívajícím polární noc. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám rád krátké dny, člověk si víc odpočine, nikam ho to tolik netáhne, přibere pár kg živé váhy, pohodička...

    OdpovědětVymazat
  3. Taky miluju světlo a pokud je sluníčko , tak strašně ráda jím nechávám prozářit celej byt a krásně se v tomhle spí . Vitamín D v tabletách užívám pravidelně .

    OdpovědětVymazat
  4. Miluji denní světlo, ale tady v Budějovicích ho mám bohužel nedostatek, protože bydlím ve starém vysokém domě v 1. patře. Naproti jsou taky staré vysoké domy, takže sem moc denního světla nepřijde. Dnes jsem přišla dopoledne ze školy a byla tu tma jak večer :( je to smutné, že si musím i ve dne svítit lampičkou. Jak pro biorytmus, tak kvůli šetření... Myslím (doufám), že mi modré světlo moc nevadí. Bohužel se do noci učím na PC, takže hodinu a půl před spaním opravdu nezvládám :( zajímavé informace, taky jednu přidám. Máme 3 druhy soumraků: 1) občanský - oko přepne do černého módu (přestáváme vidět barevně), Slunce je 6° pod obzorem
    2) naotický - na moři přestáváme rozeznávat moře a oblohu, Slunce je 12° pod obzorem
    3) astronomický - úplná tma, Slunce je 18° pod obzorem, POUZE V ZIMĚ, ne v létě

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Eliss, zdravím. Já mám denní světlo ráda a v zimě mě chybí. Jsem vždycky v zimě hodně unavená, i když beru vitamíny. Měj se dobře, Lenka

    OdpovědětVymazat
  6. Samozřejmě, denní světlo mám rád. Ale zase nebudu organismus rozmazlovat; musí si poradit s podmínkami, jaké jsou, a přizpůsobit se.

    OdpovědětVymazat
  7. Tlustjoch : já světlem nejraději maluji (=foto graphos).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js