Přeskočit na hlavní obsah

Naivita nebo strach?

 Už několik let mám bankovní účet, používám pravidelně internetové bankovnictví, ale při platbách kartou jsem opatrná. Raději si vždy vyberu hotovost, platby kartou mi moc k srdci nepřirostly. Nikdy by mě nenapadlo někomu posílat číslo své platební karty či jakékoli jiné citlivé údaje, které mohou být zneužity. V dnešní době plné různých podvodů není opatrnosti nikdy nazbyt.

Doba pokročila, máme tu spoustu moderních technologií, a vstříc trendům jdou i různí podvodníci, kteří velmi vynalézavým způsobem dokáží důvěřivého jedince připravit o životní úspory za pár minut.

Poslední rok se rozmohl takový nehezký nešvar. Jedná se o problém, kdy někdo chce přes internetový bazárek prodat například staré křeslo, učebnice za pár stovek, nebo jiné maličkosti. Na začátku letošního září chtěla mladá žena prodat učebnici za dvě stovky. Učebnici neprodala, ale nakonec přišla o desítky tisíc.

Článek vyšel na serveru Novinky.cz, níže zkopíruju odkaz. Ženu kontaktoval muž, který měl o koupi učebnice zájem. Žena souhlasila s tím, že celá transakce se uskuteční u přepravní společnosti. Muž jí poslal odkaz, který žena rozklikla, vyplnila údaje ke své platební kartě, ale i k internetovému bankovnictví. 



A hned chvíli nato zjistila, že podnikavý muž jí z účtu stihl odčerpat 55 000 korun. Případ ihned ohlásila na policii, ale pochybuji, že jí peníze někdo někdy vrátí. Nejenže neprodala učebnici, ale kvůli dvěma stovkám přišla o své úspory. 

Článek najdete zde: https://www.novinky.cz/clanek/krimi-chtela-prodat-ucebnici-za-dve-stovky-prisla-o-desitky-tisic-40408228

Zaráží mě hned jedna věc. Přeci když já něco prodávám, PROČ bych měla posílat SVOJE osobní údaje, číslo karty, nebo internetové bankovnictví? Kupující mi má poslat peníze přeci na účet, těžko na moji bankovní kartu. To už bych mu poslala číslo účtu, a k tomu maximálně kód banky. Nic jiného přeci znát nepotřebuje!

Takových podobných případů bohužel stále přibývá, na internetu se nový případ objeví minimálně jednou týdně. Opravdu jsou někteří tak důvěřiví, nebo to už hraničí s hloupostí, když lidé neví, které údaje k bankovnímu účtu mohou předat cizím lidem, a které naopak nikdy v žádném případě ne?


Jenže podvodníci jsou pěkně vykutálená pakáž, a proto přicházejí stále s novými a novými způsoby, jak si bez práce přijít k penězům.

Co byste si pomysleli, kdyby Vám zavolalo číslo, které sice neznáte, ale na displeji se objeví jméno Vaší banky, či Policie ČR? A co kdyby Vám sdělili, že účet, který u nich máte vedený, byl napaden, a jeho citlivé údaje zneužil někdo ze zaměstnanců banky, který si na Vše jméno vzal vysoký úvěr!

Ten člověk se představí jako bankéř, mluví solidně, ví, že máte u dané banky účet, a mluví tak příjemným, uklidňujícím hlasem, a omlouvá se za komplikace. Proti zaměstnanci banky, který zneužil Vaše citlivé údaje, je již vedeno trestní stíhání. Proto není již potřeba chodit do banky, nebo dokonce na policii.

Jedná se totiž o důvěrnou záležitost - a pozor, dle bankéře je trestným činem, kterého se dopustíte Vy, i když jste tím poškozeným - pokud zajdete do banky, či na policii! Vše je interní záležitost. A pokud zajdete i přesto do banky, můžete se vystavit riziku trestního stíhání...

Ale je tu možnost, jak své úspory ještě zachránit. Stačí si vzít v bance(!) úvěr, nejlépe v maximální možné výši, například čtyři sta tisíc, tyto peněžní prostředky pak dát do peněžního automatu, a následně jí budou tyto finanční prostředky vráceny, celá situace s "údajným úvěrem" se vyřeší.. Chápete to? 

Aby to vše vypadalo ještě důvěryhodněji, zavolá napadenému klientovi dokonce Policie České republiky, která zopakuje to, co předtím říkal bankéř. Nemá smysl chodit do banky, ani na policii, vše se vyřeší vyřízením úvěru...

Takže někdo z banky si chtěl na mé jméno vzít vysoký úvěr. Já, jako poškozený klient to vyřeším tím, že si vezmu ještě větší úvěr. A přitom nikomu z banky nesmím samozřejmě říci, na co tyto peníze mám - je to přeci interní záležitost...

Ale aby toho nebylo málo. Hotovost, kterou si nesu z banky, musím dát do speciálního bankomatu. A to není jen tak obyčejný bankomat - ale bitcoinmat, který funguje pomocí QR kódů. Bitcoin je virtuální měna, její využití je prostřednictvím internetu, co jsem se pokoušela nastudovat na internetu, tak je to docela složité. 

Takže tento "bitcoinmat" má ochránit klienta tím, že do něj nastrká své peníze. Jenže ten už nikdy neuvidí ani korunu ze svého úvěru, ale musí jej bance dál splácet. Žádné napadení účtu, žádný úvěr od zaměstnance banky, to vše je pouhým výmyslem důmyslného podvodníka. Dokonce ani telefonát od zaměstnance banky a od policie není pravý.

Ony existují vychytávky, jak někomu zavolat, a přitom se volanému na displeji ukáže, že volá například Česká spořitelna, nebo dokonce Policie České republiky... A protože člověk má strach o své peníze, o svůj účet, a pak je tu dokonce hrozba, že můžu být já sám trestně stíhaný, tak bohužel, spousta lidí se nachytá na lep a přijde o peníze.

Zatímco v případě prvního podvodu jde o, s prominutím hloupost podvedeného, tady jde už o využití strachu. Strachu z toho, že přijdu o peníze, že se můžu dostat do vězení, když vyzradím interní a citlivou záležitost banky, když nesplním pokyny od bankéře... 

Já nevím. Kdyby mě někdo takto zavolal, tak bych asi šla jako první do své banky. Říkám asi. Člověk míní, ale strach z toho, že přijdu o peníze, by možná udělal své. Ale už to, že by mi bankéř řekl, že nesmím ve své vlastní bance vůbec o tomto mluvit, to už by mi asi začalo pěkně smrdět. A pak i ten telefonát od Policie - kdysi jsem už pár policejních telefonátů měla - a vždy bez výjimky byly ze skrytého čísla.

Nikdy se mi na displeji neukázalo Policie ČR nebo něco podobného. A pak taky - přece by mě zavolali k výslechu, ne? Policista přeci nemůže záležitost s podvodným úvěrem řešit po telefonu!

Je potřeba být neustále ve střehu, nemít strach zajít do své banky, protože pokud by došlo k nějakému problému, přeci by mě jako první zvali na konzultaci tam, a ne posílali zřídit si úvěr, a následně finanční prostředky nastrkat do automatů...

Tady si můžete přečíst článek z loňského roku. Scénář jako přes kopírák...

https://moravskoslezsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/muz-z-ostravy-naletel-vlozil-900-tisic-do-bitcoinmatu-a-poslal-podvodnikum-20210.html



V dnešní době je potřeba být pořád obezřelý. Platí to zejména pro starší, důvěřivé ročníky. Proto je dobré, že ve zprávách i na internetu se o těchto podvodech často mluví, ale bohužel, lidé pořád naletí. Máme v sobě asi zakořeněnou důvěru v autority, ať už je to banka či policie, a jen málokdo je ochotný si připustit, že může naletět podvodníkovi.

Ale je tu i druhá stránka věci - oni podvodníci, kteří se nestydí takto hanebně, a přitom sofistikovaným způsobem okrádat spoluobčany. Smutné.

Napište mi do komentářů Vaše názory! Stali jste se někdy obětí podvodu? Nebo jste odhalili podvod, který na Vás chtěl někdo spáchat, již v jeho zárodku? Odhalili byste podobný falešný telefonát z banky, nebo byste dostali strach o své úspory a řídili byste se instrukcemi po telefonu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Mě to na naštěstí nikdy nestalo . Používám internetový bankovnictví jen na platbu nájmu atd . Myslím si, že podvodem na internetu jsou asi nejvíc ohroženy lidi, kteří nemají moc peněz . Chápu, že každá ušetřená koruna je dobrá , ale přijde mi , že třeba zánovní rifličky pro dítě za pár korun maminky často úplně zaslepí . Je to asi hodně o tom člověku a i o tom věku, jak píšeš . Měl by si to člověk hlídat , ale souhlasím s tím , že ten prvotní šok, že mu volají z banky atd . může udělat velkou paseku .

    OdpovědětVymazat
  2. Naštěstí se mi to zatím nestalo. Podvodníci jsou opravdu vynalézaví. Osobně také kartou neplatím, jen hotovostí.

    OdpovědětVymazat
  3. Mám zkušenost ještě z 90. let, kdy jsem si předplácel jakousi úžasnou dvacetidílnou encyklopedii a těsně před koncem splácení společnost tzv. zkrachovala a udělala na mě dlouhý nos. V poslední době jsem od různých podvodníků dostával jen běžné vyděračské e-maily zaslané zdánlivě z mé vlastní adresy na důkaz toho, že vyděrači ovládají můj počítač, a jsem jim tak vydaný na milost. Pokud jde o podvody po telefonu, řídím se jednoduchým principem, že po telefonu zásadně žádné transakce nedělám a žádná konkrétní čísla neposkytuji, což opakuji jak bankám či jiným institucím, které mě oslovují s různými nabídkami, tak bych to musel říct i Policii ČR, i kdyby chtěla mnohem standardnější věci než to "interní peklo" popsané v článku.

    OdpovědětVymazat
  4. To jsou ta úskalí elektronizace.
    Člověk musí být stále ve střehu.

    OdpovědětVymazat
  5. Tak tady zrovna ani jeden podvod by mě nijak z míry nevyvedl, první je úplná blbost, to fakt stačí přemýšlet, že při prodeji přece nedává smysl zadávat platbu, druhý by mě nechal chladnou pro to, že moje práce je být v kontaktu s úřady a policií, vím jak takové věci chodí a vím co je a co není pravděpodobné, že to někdo zkusí. Nicméně nepochybně se dá vymyslet nějaký ještě propracovanější podvod, na který bych se s neopatrností chytit mohla. Důležitý zkrátka je myslet (a jakože fakt myslet, ne si neustále dokola vsugerovávat, že je něco moc složitý, nemám šanci to pochopit a prostě budu dělat co mi kdo řekne, protože to většinou vůbec není pravda), a pak fakt není nijak nebezpečný používat elektroniku. Třeba to co ukazoval Jirka, tak... i kdyby někdo chtěl věřit prvnímu kroku, že volají z banky, že zachytili něco s mým účtem a předávají to policii, vážně? Policie zavolá jako na zavolanou za dvě minuty, protože rozhodně netrvá dny, než se propapírujou až k člověku? A pak plnit bezmyšlenkovitě podivný pokyny? Prostě je potřeba myslet, a když mam udělat něco, čemu nerozumím, tak to nebudu dělat, ale zeptám se někoho, aby mi to vysvětlil. A to někoho jiného, než toho, kdo mě tak hodně moc cpe do konání. Především mi ale nejvíc funguje nezvedat neznámá čísla. Když je to instituce, u který něco mám, mají můj e-mail, když je to úřad, můžou mi poslat dopis. Hotovost prakticky nepoužívám už vůbec dlouhé roky a neměla jsem problém.

    OdpovědětVymazat
  6. Zatím nám podvodníci nevolali, doufám, že ani nebudou. Kartou platím často. Jen když je to u nového neznámého eshopu, tak radši volím dobírku, i když musím připlatit.
    Měj se hezky a buďme ve střehu :)
    Zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Eliss, zdravím. Já používám internetové bankovnictví, kartu běžně. V tomto ohledu mám starost hlavně o tátu, který je důvěřivý a už ho jednou přepadli. Měj se dobře a díky za osvětu. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Přiznám se, že ani nechápu, jak to ti podvodníci dělají, když platby se musí potvrzovat údajem z esemesky v mobilu.
    Dřív jsem se plateb kartou také bál, ale už dost dlouho objednávám na webu pomocí nich jízdenky, letenky, ubytování, vstupenky na koncerty a do divadla a žádný problém s tím nikdy nebyl.

    OdpovědětVymazat
  9. Internetoví podvodníci se snaží, ale zatím jsem se ubránila. Svůj účet mám navíc chráněný tak, že na něm nechávám jen minimum a zbytek dávám na oddělený účet spořící, který se v celkovém stavu konta neobjevuje. Je to docela fajn věc, je z toho něco málo navíc a ten drtek, co mi zbyde na účtu, nikomu za námahu snad ani nestojí.
    Co se týká podvodníků a vyděračů, naposledy se mi to stalo dva týdny zpátky, psal mi bývalý policejní prezident Jan Švejdar, který mi vyhrožoval, že když do 48 hodin nepodám vysvětlení ohledně probíhajícího soudního řízení s mou osobou na téma pornografie, kyberpornografie a dětské pornografie, vydá na mě zatykač, zařadí mě na seznam sexuálních delikventů a vše zveřejní v médiích, aby má rodina a přátelé věděli, co jsem vlastně zač :D.

    OdpovědětVymazat
  10. a proto na účtu nemám moc peněz, kdyby náhodou... ale dávám si pozor a naštěstí se mi nic takového nestalo :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js