Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 263 Spánková revoluce

Autor: Arianna Huffingtonová

Žánr: Populárně naučný, Zdraví, Životní styl

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Transformujte svůj život noc po noci, vyřešte své problémy se spánkem, a vyřešte své problémy spánkem!

Spánek je základní lidská potřeba, která je společná nám všem, bez rozdílu věku, národnosti či pohlaví. Spojuje nás s našimi předky, bude provázet naše potomky, ale přesto se náš vztah ke spánku dramaticky proměňuje, a podle autorky se nacházíme doslova uprostřed krize způsobené spánkovou deprivací.

Arianna Huffingtonová je řecko-americká spisovatelka, autorka několika bestsellerů, ale také spánková koučka a zakladatelka deníku Huffington Post. Spánková krize má být dle autorky způsobena  zrychleným životním stylem, přemírou mobilních telefonů a tabletů, které nepatří v žádném případě do ložnice. Jediným řešením je snažit se obnovit svůj vztah ke spánku, a pohlížet na něj jako na vítaného společníka, a ne jako na nepřítele, kterému je třeba se vyhýbat a odsouvat jej do pozadí.

Řešením je tedy radikální spánková revoluce!

Spánková revoluce seznámí čtenáře mimo jiné i s tím, k čemu přesně dochází, když spíme a sníme, upozorňuje na nebezpečné nadužívání léků na spaní, které si miliony Američanů zvykla brát doslova jako lentilky, a hlavně přináší i řadu svých vlastních tipů a doporučení, jak lépe a kvalitněji spát.

Kniha je rozčleněna do dvou částí - první s názvem Budíček se zabývá spánkovým průmyslem, spánkem v běhu dějin, ale také nejrozšířenějšími poruchami spánku. Poslední kapitola se věnuje snům, jejich psychologii, ale například i tomu, jak důležitým způsobem sny ovlivnily, a stále ovlivňují umění, a to jak malířské, tak i to hudební. Vždyť kolik malířů mělo ve snu vnuknutí, inspiraci, z něhož později vzniklo vzácné umělecké dílo?

A co třeba fenomén lucidního snění, kdy si v rámci snu uvědomujeme, že sníme, a někteří lidé dokonce tvrdí, že se pomocí této metody naučili ovládat své sny?

Druhá část knihy s prozaickým názvem Jak dál pokládá už zásadnější otázky, mimo jiné i tu, jak si osvojit spánek, jaké návyky je dobré pravidelně dodržovat před ulehnutím na lůžko. Hojně rozšířená se v dnešní cestovatelské době stala i pásmová nemoc, spoustě lidem dělá ze života opravdové peklo.

Dle Arianny by měli zaměstnavatelé brát větší důraz na zdravý a dostatečný spánek svých podřízených - protože například studie z roku 2014 zjistila, že zaměstnanci, kteří mají kanceláře s okny, spí o 46 minut déle než jejich kolegové bez přístupu denního světla.

Řešením pro pracovníky v kancelářích mohou být i speciální "spací" místnosti, kde si zaměstnanec může na pár desítek minut dát šlofíka. "Bílé límečky" mají být díky tomu odpočatější, svěžejší, a tím pádem více kreativní a produktivní.

Ovšem, je otázkou, zda by se podobný projekt ujal i v naší zeměpisné šířce...

Zajímavé a inspirující čtení, které rozhodně udrží čtenáře vzhůru celou noc!


Hodnocení: O Spánkové revoluci jsem již hodně slyšela. U nás vyšla v roce 2017, o rok později než v USA, a já si pamatuji, že jsem na spoustě knižních blozích četla většinou pochvalné recenze a doporučení na knihu. Jenže u nás v knihovně bohužel nebyla dlouho k dostání, ve výměnném fondu se octla až letos, takže jsem si ji přečetla trochu se zpožděním, ale nevadí.

Spánek je pro mě poměrně zajímavé téma, ač tedy musím zaklepat na dřevo, že s ním větší problémy zatím nemám, Ale v pubertě jsem mívala období, kdy jsem často ponocovala, dlouho do noci jsem si na tajňačku četla knížku nebo koukala na filmy s hvězdičkou na malou televizi, kterou jsem měla v pokojíčku, takže si dovedete představit, jak to muselo druhý den ve škole vypadat.

Autorka má velmi čtivý způsob vyprávění, líbily se mi i její autentické zkušenosti problémů se spánkem, které roky odsouvala do pozadí - spala například jen čtyři hodiny denně, někdy i méně, nakonec skončila s rozbitou hlavou v koupelně, k čemuž přispěla dlouhotrvající spánková deprivace. Díky tomu přehodnotila svůj spánkový režim, naučila se mít více času na sebe, na odpočinek, a hlavně na dostatek spánku.

Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, jen mi přišlo, že bylo málo prostoru věnováno jednotlivým fázím spánku, nejvíce informací zde bylo o REM fázi, která je poslední, ale také nejhlubší fází spánku, kdy se nám zdají sny. 

Ale jinak mi bohužel kniha přišla určena primárně pro Američany, protože upřímně, přístup firmám ke spánku popisovaný v knize zavání "amerikanismem." Možná je to jen můj subjektivní pocit, ale já si myslím, že u nás zaměstnavatelé nijak zvláště neřeší, jestli jsou jejich podřízení dostatečně vyspaní, a nějaké zaměstnanecké spací místnosti jsou u nás hudbou sci-fi. A také se autorka zabývala problémem se spánkem u kancelářských profesí, přičemž vynechala ty dělnické - jak by si takový pracovník v lese nebo já, ve výrobně sýrů, mohl dát šlofíka? 

A pozor, on ne každý šlofík je zdravý, já sama přes den po práci spím málokdy, protože tento spánek mě doslova "rozbije," budím se dezorientovaná a pomačkaná, jako by přese mě přejel válec. Z takového šlofíku se pak vzpamatovávám ještě dlouho.

Ale rozhodně oceňuji to, že se kniha snaží upozornit na důležitost spánku, protože nedostatek spánku je vážně problém. Mě stačí třeba jen jedna jediná noc, kdy nemůžu usnout (tohle se mi děje tak jednou za půl roku, jinak spím fakt jak dřevo, nebudím se v noci, nemám problémy s usínáním) - hned další den se to negativně podepíše na mé náladě, a hlavně i na pracovním výkonu. Když jsem po probdělé noci musela do práce, až po dvaceti minutách práce jsem zjistila, že jsem nalepila skoro celou bednu špatnými štítky sýrů...

Zatím ale patřím k lidem, kteří žádné velké problémy se spánkem nemají, a jsem za to opravdu ráda.

Takže až na poněkud zvláštní amerikanismus se mi kniha docela líbila, ačkoliv se přiznám, že konec jsem trochu přeskákala, protože tu byly tipy na americké hotely, kde se nejlépe vyspat, na mě neznámé značky matrací (některé už v sobě dnes mají zabudované senzory, které sledují Váš noční spánek, věřili byste tomu?), a toto mi přišlo pro českého čtenáře tak trochu zbytečné.

Ale čtenářům, kteří mají rádi naučnou literaturu, zajímají se o problematiku spánku, a chtějí se dozvědět něco nového - i když spousta věcí se dá najít i v odborných článcích, ale nevadí, na druhou stranu je pěkné to mít uceleně v jedné publikaci.

A co Vy? Četli jste tuto knížku, nebo nějakou jinou, zaměřenou na spánek a usínání? Máte rádi populárně naučnou literaturu? Trápí, nebo trápili Vás někdy problémy s usínáním? Brali jste někdy léky na spaní? Napište mi do komentářů! 

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Já jsem četla jednu knížku o spánku loňský rok. Je fascinující co všechno se spánkem přímo souvisí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Příjmení a my

 Nedávno jsem u jedné celkem populární blogerky, která se zabývá tematicky vším možným, narazila na zajímavý článek na téma přechylování ženských příjmení. Článek mě zaujal, a já s překvapením zjistila, že sněmovna schválila návrh, že ženy se budou moci svobodně rozhodnout, zda chtějí mít v občance koncovku -ová. Dnešní doba je hodně tolerantní k různým gender skupinám, k tomu, aby se nikdo nestyděl za svou sexuální orientaci a za to, zda se cítí či necítí ve svém těle pohodlně. Nedovedu si představit, jaké to je, být v mužském těle, a přitom se cítit jako žena.  Nikoho neodsuzuji, moje kamarádka z intru mi před nějakou dobou psala, že ve svých pětadvaceti letech zjistila, že ji přitahují muži i ženy, a ona sama se stylizuje spíše do "mužské podoby." Trochu zvláštní. Ale dokud mi tím nikdo neubližuje, nikdo mi nevnucuje to, že se mám nějak přeorientovat, jsem ochotna to respektovat. Sice tomu úplně nerozumím, protože mě vždycky přitahovali a snad i přitahovat nadále budou muž

Knižní recenze 225 Jack a fazole

  Autor: Ed McBain Žánr: Detektivní Mé hodnocení: 75% Obsah: Advokát Matthew Hope, žijící ve floridském městečku Calusa, to nemá rozhodně vůbec jednoduché. Nejprve dostane v baru nakládačku od dvou rozparáděných kovbojů, když se zastal své přítelkyně Dale, a nakonec, ještě ten večer, mu Dale řekne, že se s ním rozchází.  A k dovršení toho všeho Matthewovi zavolá jeho přítel, detektiv od policie Morris Bloom a oznámí mu, že jeden z jeho klientů, dvaadvacetiletý mladík Jack McKinney byl zavražděn. Byl nalezen ve svém domě s devatenácti bodnými ranami v zádech. Nepořádek v domě naznačuje, že vrah něco hledal. Podařilo se mu to však najít? Matthew pro Jacka zařizoval prodej zemědělské usedlosti pro pěstování fazolí. Majitel a prodávající, Avery Burrill tvrdí, že má v ruce platnou kupní smlouvu, a požaduje své peníze zpět. Záhadou je i to, že mladík chtěl koupit pozemek právě pro pěstování fazolí. Avery totiž vypověděl, že půda je pro pěstování fazolí naprosto nevhodná, jeho pěstitelské pok