Přeskočit na hlavní obsah

Problém s pitím

 Od devatenácti let mě začaly trápit opakované záněty močového měchýře. Je tedy asi pravdou, co se říká - jakmile ženu postihne tento zdravotní neduh jednou, začne se vracet, a už nikdy tak úplně neodejde. Úplně první zánět jsem si způsobila sama, a to díky hloupé mladické nerozvážnosti a podcenění počasí venku a následnému nevhodnému výběru oblečení. Inu, říkala jsem si, že se přeci nebudu balit do bundy, když jdu na setkání s přáteli, machrovala jsem v tričku a sandálkách, a taky jsem zaplatila pěkně bolavou daň... 

To mi tehdy bylo devatenáct. 

A pak už se záněty začaly pravidelně vracet, a to často i bez ohledu na to, že jsem prostě nemohla prochladnout. Ale celkově jsem asi na močový měchýř citlivější, protože i kdysi na učňáku, kde jsem studovala na kuchaře číšníka, stačilo jen to, že jsem chodila na praxi do studené kuchyně. Tam jela celý den zapnutá klimatizace, bez možnosti si obléci něco teplejšího na sebe, takže nakonec jsem mistrovou poprosila, zda by mě nedala na jiné pracoviště, protože jsem byla prostě pořád na hromadě.

Naposledy jsem měla zánět močáku vloni v dubnu. A to jsem se tehdy tak hrozně prochladla u kamarádky, kde jsem byla na návštěvě přes noc. Doma měla totiž přes den docela zimu, ale uklidňovala mě, že se prý v noci spustí automaticky topení, a pak tu bude fajn. No, to tedy ano. Někdy kolem půlnoci mě vzbudilo strašné horko, cítila jsem, jak se potím. Spala jsem totiž na rozkládacím gauči, který byl hned u topení. Bylo mi takové horko, že jsem už prostě neusnula, a to už jsem tehdy v posteli cítila, jak mi začíná v břiše bolestivě cukat, a další den, kdy jsem jela domů, už jsem měla horečku a objednala jsem se k doktorce.

Takže výlet za všechny peníze. Třeba je to o zvyku, ale my si doma s přítelem v noci netopíme, a to ani v mrazech, zatopíme v kamnech tak do devíti večer, ta pak postupně vychladnou, ale že bych musela mít vyloženě zapnuté topení, aby se mi dobře spalo, to ne. Mám ráda chladnější vzduch, i v zimě často větrám, myslím, že je to fajn na otužení. 

Musím zaklepat, že mám od těchto zdravotních problémů už od loňska klid.

Ale s čím mám už roky problém, je právě pitný režim. Ten také určitě přispěl k řadě mých zánětů. Jaksi se totiž nemůžu přimět k pití. Málokdy mám pocit žízně. Hlad přichází zcela přirozeně, ale žízeň vůbec. Poslední roky jsem si zvykla pít hodně kávu, ráno, než jdu do práce, pak ještě jednu v práci, A jak známo, káva odvodňuje. Takže si až doma večer uvědomím, že jsem celý den skoro nepila, a začnu to dohánět.

Piju obyčejnou vodu z kohoutku, sladké pití nemusím. Jediné co si osladím je káva. Krom vody si občas připravím i šumivý vitaminový nápoj, ten je sice bez cukru, ale zato se sladidly, která nejsou nic moc.

Jenže nevím jak si poradit s tou nechutí k pití. Je asi divné, zapomenout celý den pít, a uvědomit si to až večer, jenže co s tím? Zkoušela jsem takové ty tipy, jako je položit si po bytě sklenice s vodou, to by prý mělo člověku připomenout, že má pít, ale tohle jaksi nezabírá. Snažím se s tímto problémem pořád bojovat, ale marně.



Nedávno jsem četla v časopise rozhovor s lékařkou z kliniky nefrologie. Nefrologie je obor lékařství, zabývající se ledvinami - diagnózami nemocí, léčbou, a výzkumem transplantací. Tato paní doktorka zmínila, že se jí moc nelíbí trend, že zdravé ledviny zaručí vypití několika litrů vody denně. Podle ní je hlavně pro zdravé ledviny důležité zdravě žít, a čas od času si nechat vyšetřit krev a moč.

Ale i pravidelný a dostatečný pitný režim může být problémem. Kamarádka mi kdysi vyprávěla o kolegyni z práce, která pila tolik tekutin, že si přehnaným pitným režimem přivodila také záněty močových cest. Chtěla být prý zdravá a mít v sobě hodně tekutin, takže dokonce pila i v noci. To si vůbec nedovedu představit, logika mi říká, že tohle není správné.

Můj strýc měl před lety nález močového kamene. Ale o tomto problému vůbec nevěděl. Zničehonic jej doma přepadly tak silné bolesti břicha, že omdlel, teta rychle volala sanitku, a až v nemocnici zjistili, že tuto bolest způsobil právě močový kámen. 

Potrápit dovedou ale i ledvinové kameny. Patří mezi nejčastější onemocnění ledvin, a jen v Česku jimi trpí kolem 4% dospělé populace.



Je dobré dodržovat zlatý střed, ani moc, ani málo, prostě tak akorát, aby nehrozila dehydratace a jiné příznaky nedostatku vody. Optimální přísun by měl být kolem 2,5 litru tekutin denně. Ale v tomto jsou zahrnuty i tekutiny například z polévky, ovoce, zeleniny či omáčkách.

Já mám problém s tím vypít více než litr, a dva a půl litru je už pro mě dost nereálné. Tak si říkám, že se budu muset opravdu snažit přijímat více tekutin, protože co jsem četla, ty zdravotní následky jsou docela strašidelné, a nejde jen o zánět močových cest.


Co si o tomto myslíte Vy? Máte také někdy problémy s pitným režimem? Zapomínáte přes den na to, že byste měli pít více tekutin? Měli jste někdy záněty močových cest, či jiné zdravotní neduhy s ledvinami? Napište mi Vaše názory a zkušenosti do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Před pár lety jsem si vyzkoušel ledvinovou koliku a nemůžu ji s klidným svědomím doporučit ani jako bezesporu silný zážitek. Ale jako pohrůžka je to celkem dobré, protože od té doby s pitným režimem problém nemám :-).

    OdpovědětVymazat
  2. Určitě je dobré dostatečně pít, ale několik litrů denně je určitě až moc a může to uškodit zase někde jinde. Je pravda, že nedostatečný přísun tekutin způsobuje i bolesti hlavy, což mám vyzkoušené. U starších osob může při nedostatku tekutin vzniknout dehydratace, což měla moje mamka už dvakrát a vždy jsme jeli do nemocnice na infúze. Piješ opravdu málo, ale je potřeba si to hlídat. Zdravím 😊

    OdpovědětVymazat
  3. Já s pitným režimem (zaplaťpánbů) problém nemá.
    Po sportu dokážu najednou vypít litr tekutin a jindy, třeba půldne nemám ani kapku.

    OdpovědětVymazat
  4. Já s pitným režimem taky problém nemám. 🙂

    OdpovědětVymazat
  5. Nastav si pípáka do mobilu a ten tě upozorní, že se máš napít, také jsem to tak měla a nyní jsem již na to zvyklá, že již nepotřebuji.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Eliss,
    rád jsem si našel čas si od tebe něco zase počíst.

    Já mám rád ty sladké nápoje a i rád procházím v Bille oddělením pití. S rodinou jsme jezdili do Excalliberu ve Znojme, kde byl asi kdysi jediný obchod, kde prodávali Twist and Drink. https://www.twistanddrink.com/ Takové malé dětské pitíčko. A mě to velice chutnalo, tak jsme jich koupili 10 a já si je šetřil a snažil se je pít při hezkých příležitostech. Možná by ti pomohlo zkusti nějaké nové chutné nápoje k lepšímu dodržování pitného režimu nebo se snažit pít ve stejných chvílích, jako někdo z tvého okolí. Ale nevím jistě jestli moje rady jsou správné. Jenom tě mám rád a přeji ti, aby ses měla dobře, Eliss.

    OdpovědětVymazat
  7. Eliss, ahoj. Problémy se záněty močových cest mám celoživotně od dětství, teď už chronické a není to nic příjemného. Přitom piju dostatečně, nejvíc samotnou vodu. Když už cítím, že se to na mne zase chystá, začnu pít čaje z kopřivy, břízy, lichořeřišnice, přesličky apod., které posilují močové cesty. Bylinky si sbírám. Opatruj se, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Taky mě napadla upozornění v mobilu, jak už tady v komentářích padlo, to by mohlo fungovat :-) A taková ta fixní čísla typu 2,5 litru denně jsou docela ošemetná. Příjem tekutin se dost liší podle konkrétní situace (počasí, fyzická aktivita, tělesná hmotnost) a může poměrně slušně variovat. Ale je pravda, že míň než litr už je asi přece jen dost málo.

    OdpovědětVymazat
  9. Když jsem byla malá, problémy s pitím jsem měla. Pamatuji, že mi furt teta připomínala, abych se napila. Teď už je to naštěstí lepší. Když sportuji, vypiju toho opravdu hodně. Také chodím už asi rok každou noc na záchod. Je to otravné, ale bohužel to tak je.. Nezdá se mi ale, že bych před spaním pila nějak moc

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj Eliss,
    já nosím do práce láhev s vodou o objemu 1,5 litru a skoro vždy ji zvládnu vypít. Mám každý den čerstvou vodu, takže vím, kolik jsem vypila. Doma bez problémů dám ještě další litr, já piju hodně, pro mě je voda důležitá. Jestli na to zapomínáš, nařiď si na mobilu budík na každé dvě hodiny a vždy, když ti zazvoní, vypij sklenici vody. Prostě ať máš žízeň nebo ne, vypij to.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Pitný režim je opravdu důležitý. Litr a půl bys měla vypít každý den, bez pardonu. Ke každé sklenici kávy pak ještě sklenici vody.

    OdpovědětVymazat
  12. Zkus fintu se slánkou. Pij ze skleničky jen pomocí ní a dostaneš do sebe víc tekutiny.

    OdpovědětVymazat
  13. Teda s pitím problém nemám. Já piju hodně a teda někdy asi až moc. V létě v práci i takové 2 litry vody dám, takže za celý den jsem schopná přes 3 litry dat. Nemysli se, že mám nějakou fyzickou práci, sedím v kanclu:D Ale jsme bez klimošky, hic a jak mám hrneček vedle sebe tak furt piju. Jinak tak v normální situaci bych řekla, že vypiju přes ty 2 litry denně určitě. Piji ráno Meltu s mlékem, mátový čaj, v práci jen vodu a doma pak mátový nebo bylinný čaj.

    OdpovědětVymazat
  14. Mám to úplně stejně. Piju málo a na záněty trpím, naposledy minulý měsíc. Chci si koupit lichořeřišnici a brusinky, ale hlavně musím ukočírovat to pití. Dva litry nedám ani náhodou, jsem ráda, když vypiju litr, je to se mnou hrozné. Navíc nemám ráda čistou vodu, musím do toho kápnout aspon trochu šťávy nebo třeba lístky máty apod.

    Můj knižní ráj

    Můj život ve slovech

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula