Autor: Dominik Dán
Žánr: Detektivní, Thriller
Mé hodnocení: 35%
Obsah: Byly časy, kdy byl slušným a normálním občanem. Vlastně to stále ještě platilo! Za chvíli se to všechno mělo změnit. Stal se nájemným vrahem. Měl se jím stát. Chtěl se jím stát. Nebylo třeba ho dlouho přemlouvat...
Detektivové Krauz a Fischer stojí před dalším, na první pohled jednoduchým, vyšetřováním vraždy. Přímo ve své pracovně honosné vily byl zabit vlivný ředitel konsorcia bank, Samuel Schmitt. Stárnoucího muže objevila mrtvého s prostřelenou hlavou poštovní doručovatelka.
Není jasné, jak mohl vrah překonat důmyslný zabezpečovací systém bankéřovy vily ani jak je možné, že na místě činu nezanechal ani jediný důkaz či stopu. Detektivové přešlapují na místě, ač je jasné, že Schmitt měl při svém postavení jistě spoustu nepřátel.
A pak dojde k zásadnímu průlomu. Neznámý dobrodinec totiž pošle na policejní oddělení videokazetu, na které je vidět chladnokrevné provedení bankéřovy vraždy, a dokonce indicie k pachateli, kterou mají policisté naservírovanou jako na zlatém podnose. Na záznamu je totiž vidět neobvyklé tetování muže, který stiskl spoušť přímo u bankéřovy hlavy. Pro vyšetřovatele je ohromným šokem, že jej všichni znají!
Je to totiž jejich kolega a kamarád, se kterým chodí často na pivo, Martin... Podezřelý ale nechce kápnout božskou, přestože mu je jasné, že mu hrozí velice tvrdý trest.
Je však muž z videokazety opravdu vrahem? Případ se začíná podivně komplikovat, když dojde k nálezu dvou mrtvých těl kousek od bankéřovy vily. Na první pohled vše vypadá jako autonehoda, ovšem to, že mrtví jeli v limuzíně a u sebe měli diplomatické pasy, a neobvyklý náklad schovaný v kufru limuzíny vypovídá o tom, že tu něco "pěkně smrdí."
Nejistý je tedy nejen pachatel, ale v průběhu vyšetřování vůbec není jisté, že byl zavražděný tím, kdo měl původně zemřít... Krauz už viděl jako zkušený policista leccos, ale zdá se, že kořeny tohoto podivného případu sahají až někam, kde to může být opravdu nebezpečné...
Hodnocení: Sáru jsem si půjčila v knihovně. Měla jsem chuť na nějakou klasickou detektivku. Od slovenského autora detektivek Dominika Dána jsem před lety už pár knížek četla, celkem se mi líbily, takže jsem si řekla, proč ne? Zaujala mě anotace, pak také ilustrace na obálce, a jméno autora pro mě bylo jakousi zárukou kvality.
No, bohužel jsem se tentokrát při výběru knížky doopravdy sekla. Ale všechno hezky popořádku.
Nejprve musím vytknout hrozně zdlouhavý a nudný úvod. Složité rodinné vztahy, přehršel postav, které se později už v knize neobjevily a nebyly pro děj vůbec důležité, jenom se tam mihly, a to bylo všechno. Překombinované množství postav mi v knížkách hodně vadí, a už jsem tedy začínala tušit, že tato četba pro mě nebude to pravé ořechové.
U detektivního románu bych čekala rychlý spád, zajímavý děj a sympatické vyšetřovatele. Jenže tady mi spousta z toho chybělo. Samotné vyšetřování začíná až po přelouskání sta stran. Předtím se hodně konverzuje, souloží, a prostě strašně okecává. To mě hrozně štvalo.
Vyšetřovatelé, zvláště ústřední dvojice Krauz a Fischer, byli v celém ději hodně upozadění. Co si pamatuji z minulých autorových románů, byl ji dáván větší prostor. Velká škoda.
Nevadí mi, když jsou v knihách nespisovné výrazy, hovorová mluva nebo sem tam nějaká nadávka. Ale styl autorova psaní mi vadil. Chvílemi se to opravdu nedalo číst. Já chápu, že cílem bylo asi to, aby se kniha četla lépe i méně zdatným a začínajícím čtenářům, ale tento psaný projev mi místy fakt přišel přes čáru.
A to nejspíše nebyla chyba překladatele, protože přeložit knížku ze slovenštiny přeci nemůže být takový problém, ne?
Pachatel vraždy mi byl jasný už po pár desítkách stránek, autor se marně snažil přesměrovat čtenáře jiným směrem. Přesto jsem se rozhodla knížku dočíst, abych na konci zjistila, že jsem se nespletla, ale bohužel. Celé mi to bylo strašně nesympatické a divné, nebavila jsem se, pro mě, jako milovníka detektivek, to byl průser a zklamání na celé čáře.
Překombinované, místy nečitelné a těžko pochopitelné, nelogické vysvětlení a věci, tohle prostě ne. Mé hodnocení je takové jaké je, a už zase delší dobu si od Dána nic nepřečtu, protože jsem opravdu mírně znechucená. Bohužel knížku nemůžu doporučit, tentokrát ne.
A co Vy? Četli jste něco od Dominika Dána? Jaký máte na jeho knihy názor? Líbila se Vám moje recenze? Četli jste Sáru? Máte nějaké oblíbené slovenské autory? Napište mi do komentářů!
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Od D. Dána jsem četla už několik knih, ale tuhle neznám. Mám ráda jeho styl, tak se příště v knihovně poptám. Díky za tip 🙂
OdpovědětVymazatKdysi jsem od něj něco četl (na titul si už nevzpomínám), ale jeho styl mi nesedl, tak se jeho knížkám vyhýbám.
OdpovědětVymazatJá jsem od tohoto autora nic zatím nečetla a tvoje recenze zrovna moc neláká...
OdpovědětVymazatOd autora jsem nic nečetla a po téhle recenzi asi ani nepřečtu :D Proč se kniha jmenuje zrovna Sára? Také mi vadí, když je tam moc postav. Občas si píšu i "taháky" na papír, kdo je kdo, abych se v tom vyznala. Těším se na Trhlinu od Kariky, ale ještě se odhodlávám, protože jsem strašpytel :D
OdpovědětVymazatje škoda, že ti to nesedlo... já tedy osobně s autorem zkušenost nemám, ale u nás se bere hodně :)
OdpovědětVymazatTohoto autora vůbec neznám. V dohledné době se chystám navštívit knihovnu, tam to u mě bývá náhodný výběr a ne vždy se člověk trefí. Ale je pořád lepší, když si takovou knížku člověk jen půjčí, než když si ji koupí a pak zjistí, že to stojí za prd. Já tak váhám s koupí knihy Nepečené dezerty Kateřiny A., která vyšla nedávno. Nalákala mě anotace, ale když jsem si četla recenze, některé byly dost negativní a hodně konkrétní, tak teď nevím.
OdpovědětVymazat