Přeskočit na hlavní obsah

Suchej únor

 Už více než devět se do podvědomí lidí v naší republice dostává kampaň Suchej únor. V roce 2013 ji iniciovala Liga otevřených mužů. Původně byla zaměřena pouze na muže, kteří se dlouhodobě pohybují na hraně závislosti na alkoholu, či k ní nebezpečně inklinují. Prvního ročníku se zúčastnilo asi sto mužů, postupem let kampaň rostla a otevřela se také ženám.

Princip Suchýho února je poměrně jednoduchý. Vydržet celý měsíc bez kapky alkoholu. Ovšem, jsou lidé, pro které je tento úkol složitý a nezvládnutelný. 

Já sama pití alkoholu neholduju. Párkrát do roka si dám skleničku, a to spíše v létě, kdy se častěji scházím s kamarádkami. Většina alkoholických nápojů mi nechutná. Hlavně nesnáším tvrdé pití - vodku, rum, nebo různé likéry, nemám ráda ani vaječný likér, který sice nemá tolik procent alkoholu, ale já nikdy nepochopila, co je na něm tak úžasného. Na Vánoce si s ním připíjíme u babičky (já tedy už ne, místo toho si dám trochu vína), ale za mě tedy vaječňák ne.

Klasické pivo mi také nechutná, je na mě moc hořké. Víno mám ráda, ale zase jej nemůžu pít samotné. Jedině se sklenicí vody, kterou ho zapíjím, a samotné víno si ředím minerálkou nebo jinou sladkou vodou. Často mi vadí ta chuť alkoholu, která je v těchto nápojích hodně cítit, a já to prostě nemůžu vypít. Z piv mám ráda Frisco, to si ráda v létě dám skleničku, a jinak alkohol moc nevyhledávám. Je fajn se na zábavách bavit i bez něj. Jsou dny, kdy na něj vyloženě nemám náladu ani chuť, a jindy si zase s chutí nějaký dobrý nápoj dám.

Ale rozhodně nepotřebuji alkohol k životu a ani jej cíleně nevyhledávám. Hřeším spíše sladkým, hlavně čokoládou. Kdybych si měla vybrat mezi sklenkou alkoholu a tabulkou čokolády, volba by pro mě byla jasná.



Můj přítel už více než šest let neměl ani skleničku alkoholu. Alkohol mu do života přinesl velké problémy, a úspěšně se mu podařilo tohoto démona ze svého života. Hlavně i kvůli němu se snažím pití vyhýbat, hlavně když jsme někde spolu ve společnosti, třeba na nějaké rodinné oslavě. Přítel mi tvrdí, že mu nevadí, že si dám skleničku, nebo dvě, ale já se kvůli tomu cítím provinile.

Když se nad tím zamyslím, tak mi vlastně alkohol nikdy nic dobrého do života nepřinesl. Snad povznášející náladu a veselí, ale také spoustu věcí, na které bych nejraději zapomněla. V minulém článku jsem psala o tom, že jsem brala několik let antidepresiva. Samozřejmě, že se nemají kombinovat s alkoholem. Já se bohužel této rady nedržela, a pak to dopadalo příšerně. Musím se studem přiznat, že jsem dělala takové věci, za které se dodnes stydím.

Nejsem ale ten typ, co by alkoholem zapíjel nějaký smutek, neštěstí nebo stres. To si dám na stres raději zase tu čokoládu. Ale ten pocit uvolnění je příjemný, to neříkám. Rozhodně si ale nechci na nějakou pravidelnou konzumaci alkoholu zvyknout nebo to s ním přehánět.

Coby náctiletou mě nebavilo se opíjet, nechodila jsem moc ani na diskotéky, to jsem si raději četla. Já a alkohol spolu máme rozpačitý vztah a nějak si nemůžeme přijít na chuť, ale nijak mě to netrápí.

A jaké zdravotní účinky bude mít "pouhý" měsíc bez alkoholu na naše tělo? Například i tyto:

1.) Významné snížení rizika duševního onemocnění, zejména sklonů k depresím. Alkohol je ve své podstatě depresivní, jakmile se látky z něj dostanou do mozku, dochází ke zpomalení všech tělesných systémů.

2.) Alkohol silně ovlivňuje nervový systém, a má tedy vliv na kvalitu spánku. Bez alkoholu se může spánek zlepšit až o padesát procent.

3.) Konzumace alkoholu se podepisuje také na stárnutí pokožky. Kůže může být zarudlá, při pravidelné konzumaci dokonce oteklá. Působí jako diuretikum, což zásadním způsobem zatěžuje ledviny a játra.

4.) Studie prokázaly, že alkohol má negativní vliv i na imunitní systém člověka. Ten je náchylnější k různým respiračním onemocněním, v některých případech může docházet i k horšímu hojení ran. Už po měsíci bez konzumace se ale vše vrátí do normálu.



Myslím, že tohle jsou docela hezké benefity, které dostaneme jen za měsíc nekonzumace alkoholu. Docela mě zaujalo to s těmi depresemi. Znám totiž pár jedinců, kteří jsou, lehce ovínění alkoholem, neuvěřitelně lítostiví, až se to nedá poslouchat, a za střízliva od nich podobné řeči prostě neuslyším.

Kamarádka se mi nedávno svěřila s tím, že druhý den po večírku nebo návštěvě hospody, kde se lehce "cinkne," má docela velké výčitky svědomí. Z toho, že se den předtím opila. A to vůbec nesouvisí s tím, že by si něco nepamatovala, nebo něco špatného provedla. To ne. Prý má výčitky jen z toho, že se trochu opila. To mi přijde zajímavé, já sama tento psychický stav nikdy nezažila. Možná to přijde ještě v pozdějším věku.

Suchej únor je podle mě dobrá kampaň, není špatné a alkoholem občas trochu přibrzdit. Jenže ti lidé, kterým by prospěla nejvíce, se nezúčastní... Je těžké si přiznat, že mám s alkoholem problém, a že už pití nemám pod kontrolou, tyto případy znám i ze svého blízkého okolí.

Pokud Vás článek zaujal a chcete se o kampani dozvědět více, navštivte stránky www.suchejunor.cz. Stránky jsou pěkně zpracované, přehledné. Pro vážné zájemce je tu i možnost registrace, která je v ceně deseti piv, a registrovaní obdrží zajímavou knihu. Já se registrovat nebudu, ale když to někdo se "sušením v únoru" myslí vážně, tak proč ne. 

Mám pocit, že kdysi prodávali i nějaké jiné předměty, hrnečky a tak, ale to jsem bohužel na stránkách již nenašla.

Vydržet měsíc bez alkoholu má určitě smysl, i bez nějaké kampaně. Alkohol může být příjemný společník, ale rychle se může změnit v despotu, který převezme vládu nad naším životem dříve, než si to stačíme uvědomit.

Co si o Suchým únoru myslíte Vy? Slyšeli jste o této kampani? Zapojíte se, třeba jen tak, bez registrace? Máte ve svém okolí někoho, kdo se pohybuje na hraně rizikového pití? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásné poslední lednové dny, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Umím si představit, že pro lidi, kteří mají nějaký bývalý, současný nebo potenciální problém s alkoholem, je taková akce velmi dobrá. Tvrdý alkohol a pivo skoro nepiju, rád si dám tak jednou za měsíc dobré víno při nějaké příjemné příležitosti, ať už jde o dobrou večeři, posezení s přáteli nebo specializovanou ochutnávku, takže se, myslím, nemusím dívat do kalendáře, jestli je právě únor nebo srpen, a nepřináší mi to asi žádné výčitky svědomí.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám období, kdy nepiju alkohol týdny, jindy si třeba k jídlu ráda dám. Hodně to záleží i na tom, co je doma. Takže podpora ze stran rodiny je důležitá. Ale měsíc úplně bez sladkého a čokolády bych asi nezvládla.

    OdpovědětVymazat
  3. Kdo má nebo měl problémy s alkoholem tak je potřeba se mu vyhnout, ale neumím si přestavit tradiční knedlo vepřo zelo zapíjet vodou. Sklenička piva po obědě ještě nikomu neuškodila a dáme si ji i na výletech. Nemusí to být alkoholické. Dnes je i výběr nealkoholických piv. Stejně tak sklenka dobrého vína - ne nějaké směsky, ale opravdu kvalitní také ještě nikomu neuškodila. Nic se nesmí přehánět. Nejsem zastáncem pití alkoholu, ale v rozumném míře ještě nikomu neuškodil. Měj se moc pěkně.

    OdpovědětVymazat
  4. Suchý únor znám,ale u nás nebo spíše u manžela je to květen.Suchý měsíc drží už spousty let asi,aby mně dokázal,že není na pivu závislý.On je pivař a když býval mladší,tak se na té hraně pohyboval.V únoru nemůže držet má narozeniny a v březnu svátek a tak si to posunul.Já jsem abstinent asi už 10 let.I když chodíme s kamarádkama do hospody,ale dáme si raději něco dobrého k jídlu a zjišťuji,že víno si už skoro žádná nedá.Také hřeším sladkým,také bych si vybrala čokoládu.Naštěstí nemám s váhou problémy.Ale pokud si někdo dá sklenku vína nic na tom nevidím ani toho piva.Pivo mně také připadne hořké a víno kyselé.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  5. Eliss, zdravím. O akci Suchý únor vím. Já razím heslo - všeho s mírou. Já si občas ráda dám kvalitní červené víno, pivo já vůbec nepiju, nechutná mi. Žila jsem s alkoholikem a byl to očistec, jsem ráda, že je to pryč... Měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Cyberštamgast drží suchý únor v hostinci "U Suché dásně".

    OdpovědětVymazat
  7. Jako abstinentka jsem velký fanda suchýho února - připadám si pak díky němu míň divná, protože najednou odmítá alkohol víc lidí než jenom já :-) Navíc české statistiky ohledně pití alkoholu jsou opravdu, ale opravdu hodně děsivé.

    OdpovědětVymazat
  8. Sice ti, co by to nejvíc potřebovali, se nezúčastní, ale ono to prospěje i těm ostatním, zjistit že to jde a že třeba mohou pomalu směřovat k problému. Jinak je super, že někdo taky nepije prostě proto, že mu nechutná ten alkohol v pití! Mám to úplně stejně, kvůli tomu jsem úplný abstinent (víno používám někdy při vaření, ale napít se ho... mi nechutná) a fakt nepobírám, proč za mým nepitím všichni hledají vědu, když důvod je tak jednoduchý. Když řeknu, že nemam ráda tepelně upravené houby kvůli jejich konzistenci, nikomu to nepřijde divný, ale když řeknu, že nemam ráda alkoholické nápoje kvůli chuti alkoholu, tak to nikdo nebere? No... v téhle zemi je to opravdu ještě problém a děsivé je, kolik lidí je hrdých, že ČR je vysoko ve spotřebě alkoholu.

    OdpovědětVymazat
  9. Já alkohol vyloženě nesnáším. Nepiji, dám si do roka tak dva panáky a to jenom jelcina. Nikdy jsem nezkoušela jiný alkohol. Maximálně vodku zamíchanou v džusu a ochucené pivo. Jinak vůbec nic. Nemám ráda ani situace, kde jsou kolem mě opilí lidé. Jsem zastánce názoru, že bavit se dá i bez alkoholu. Chápu, že alkohol občas povoluje nejistotu, stud, ale i tak to není důvod, proč pít. Navíc můj táta od mého dětství dost pil, pamatuji situace, které bych nepřála žádnému dítě vidět a slyšet. Před Vánoci se chtěl tatínek pod vlivem alkoholu zabít a skončil na léčení. Vrátil se jako nový člověk a alkoholu se ani nedotknul. Teď se to trochu zase zkomplikovalo, ale rozhodně to není nic hrozného, jako kdysi. Alkohol je prostě zlo a můj přítel alkohol dost omezil, protože si je nejspíš vědom toho, že bych s ním nebyla. Samozřejmě mu dovolím dát si piva, esm tam paňáka, ale jednou jedinkrát jsem ho viděla totálně opilého a řekla jsem, že už nikdy víc. :-D Ale teda ve svém okolí nemám nikoho, kdo by vyloženě opravdu nepil a přijde mi to dosti smutné.

    OdpovědětVymazat
  10. Takové akce nemají žádný význam, neboť s problémem nebojují, nýbrž ho pouze upozaďují. Měsíc nepiješ a další měsíc piješ za dva, právě tak to takzvaní otevření muži dělají. Jako by někdo s démonem musel bojovat, prostě se mu poddej.

    OdpovědětVymazat
  11. Naštěstí se v naší rozvětvené rodině tato závislost neprojevila, ale občas si ráda alkohol dám. V létě pivo a na dovolené nějaký míchaný drink, ale pravidelně každý den s manželem jednu štamprličku domácího likéru z bezu černého nebo arónie (černá jeřabina). Obě plodiny jsou zdraví prospěšné a já už jsem roky nebyla nemocná. Z vína mě pálivá žáha. Odborníci považují za kvalitní dobré víno spíše to suché a to já ráda nemám. Když víno, tak polosladké. Netuším, zda taková akce pomůže. Ale zase když to někdo vydrží měsíc, je větší naděje, že by to mohl dokázat na furt, ale to se nesmí napít vůbec. Jakmile to udělá, litá v tom zase. Já jsem zvládla jinou dlouholetou závislost a to je silné kouření. Příští rok oslavím 20 let nekouření.

    OdpovědětVymazat
  12. jo jo, znám suchý únor :) ale mě se netýká, já jsem abstinent celý život :) ale myslím si, že jeden měsíc v roce bez alkoholu je fajn nápad :)

    OdpovědětVymazat
  13. S alkoholem naštěstí problém nemám, ani nikdo v mém blízkém okolí. Nikdy jsem se neopila, nikdy nevypila celé pivo. Alkohol mi nechutná, pivo mi přijde hořké. Nikdy jsem nebyla na diskotéce. Na vesnických akcích jsem byla skoro jediná střízlivá :D. Když jsem byla malá, hodně jsem se opilých lidí bála, tak možná proto mi alkohol nechutná. Kdo ví, čím to je? Nechutná mi ani malé množství jako přípitek. Hodně jsem si ale oblíbila ochucený Birell, ten mi moc chutná :)

    OdpovědětVymazat
  14. Sucháč držím poměrně pravidelně. A jako pro mě je to vždycky fajn měsíc, kdy se nějakým způsobem realizuji více doma. Sice je to uprostřed plesové sezony, ale zase se mi výrazněji ztenčí domácí databáze knih, protože mám zkrátka a jednoduše více času na to, abych si udělala čas právě sama na sebe. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js