Anthropoid (2016)

 Před pár dny jsem v televizi letmo zahlédla vzpomínkovou reportáž k výročí atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, ke kterému došlo 27. května 1942 v Praze. A při této příležitosti jsem skoukla film Anthropoid z roku 2016. Kdysi jsem o filmu už slyšela, nicméně jsem tehdy nějak neměla náladu jej shlédnout, a proto jsem si film užila až s pětiletým zpožděním.

Snímek začíná přistáním dvou parašutistů na českém území. Nejsou to ledajací parašutisté, ale výsadkáři, čili speciálně vycvičení vojáci. 

Tito dva muži se jmenují Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Jejich přistání sice proběhlo až na lehké komplikace celkem v pořádku, větší problémy je ale ještě čekají. Musejí se dostat co nejdříve do Prahy, aby mohli splnit svou misi, a k tomu se musí vypořádat s nepřáteli, jež číhají na každém kroku.

A jejich mise není nic menšího, než zabití říšského protektora Reinharda Heydricha. Oba muži se spojí s českými vlastenci, ubytují se u rodiny Moravcových. Jenže venku zuří válka, dva muži pohybující se po ulicích hlavního města by mohli být nápadní, proto se venku pohybují po boku dvou mladých, sympatických žen, které jsou také součástí odboje.

Jenže i některým českým vlastencům se moc nelíbí myšlenka atentátu. Sice se jim nelíbí to, jak a v čem žijí, v neustálém strachu o život a rodinu, jenže zabití jedné z pravé ruky Adolfa Hitlera bude mít dle nich pro celý český národ dalekosáhlé důsledky. Jenže rozkazy z Londýna, kde oba muži prodělali za přísně tajných podmínek výcvik právě k provedení atentátu, jsou jasné. Akce Antropoid musí být provedena za všech okolností. Touto akcí se totiž měla dokázat ta pravá hrdost českého národa, který se nesmíří s německou okupací.

Přípravy na atentát nejsou vůbec jednoduché. Vše musí být promyšleno do nejmenších detailů, přípravy zaberou týdny. Je potřeba přesně zaznamenat, kdy a s jakým doprovodem se protektor vrací na Pražský hrad, jestli jsou tyto cesty pravidelné či jsou nějaké odchylky...

A pak už nastane den D, 27. květen 1942. Den, který změnil chod dějin českého, ale i německého národa. Díky atentátu se ukázaly v plné kráse lidské povahy - zrada, zrůdná nenávist, ale i vlastenectví a hrdinství.

Operace Anthropoid byla určitě jedním z nejvýznamnějších milníků naší historie a ukázala odvahu a sílu Čechů. 

Na československé filmové databázi má Anthropoid osmasedmdesát procent. Natočen byl v koprodukci Velké Británie, České republiky a Francie. A nutno říci, že to byl dobrý tah, protože film působí opravdu velkolepě. 

Potěšila mě i přítomnost spousty českých herců, ale i mezi těmi zahraničními mi byla spousta tváří povědomá. Například Jamie Dornan, který se proslavil filmovou trilogií Padesát odstínů. Jamieho jsem jako herce moc nemusela, zrovna ve zmíněné trilogii mi jeho herectví připadalo takové "jalové," ale v tomto filmu mě opravdu příjemně překvapil.

Z českých herců si tu roli střihla například Aňa Geislerová, Alena Mihulová, Igor Bareš nebo Jan Budař. Režie se ujal Angličan Sean Ellis. Co jsem koukala na jeho filmografii, zase tolik toho nerežíroval, ale myslím, že režie tohoto filmu se zhostil se ctí. Dokonce se částečně podílel i na scénáři. 

Film má stopáž dvě hodiny, ale já jsem byla tak vtáhnuta do děje, že mi to uteklo jako nic. Téměř pořád se něco dělo, zajímavé dialogy, výborné herecké výkony, a hlavně pořádná dávka napětí a akce. Scény, ve kterých se střílí, jsou opravdu dobré, ale žádné velké násilí ve filmu není. Tedy až na dvě scény, které jsou trochu drsnější, ale pro diváky krvavých filmů to nebude hrozná podívaná.

Tvůrcům se nějak povedlo do filmu dostat atmosféru doby - strach, bezmoc, ale i odhodlání. Přirovnala bych to k pověstnému tichu před bouří. Ono je tak nějak jasné, že se něco začne dít, jen nevíme co, a kdy...

Pochválit musím i dobové kostýmy a vybavení bytů, celé to působilo hodně realisticky. Včetně nacistických uniforem.

Ze školy si většina z nás pamatuje, jak to s Kubišem a Gabčíkem dopadlo, ale každopádně to jsou opravdu velcí hrdinové. Poslední scény filmu byly opravdu hodně dramatické, na konci jsem z toho byla dojatá, přesto musím přiznat, že mi ve filmu trochu něco chybělo. Chvílemi to na mě celé působilo chladně a odtažitě, neumím vysvětlit přesně proč.

Samotná scéna atentátu byla ale natočena velmi věrně, podle toho, jak se můžeme dočíst v učebnicích a na internetových stránkách, což je velké plus. Jen škoda, že ve filmu nebylo dovysvětleno, nač vlastně říšský protektor přesně zemřel, protože to nebylo způsobeno střelbou jako takovou - jeho zranění na začátku nevypadala vůbec vážně, dokonce se pokoušel pronásledovat střelce - ale pravděpodobně se jednalo o nějakou bakterii či toxin, který se dostal do jeho otevřených ran a způsobil infekci či zánět, na který nebyla antibiotika.

Ale to jsou vše pouhé spekulace, každopádně atentát se povedl, akce byla úspěšná.

Film hodnotím čtyřmi hvězdičkami z pěti, a pokud bude v televizi, ráda se na něj znovu podívám. Na temné kapitoly naší historie bychom neměli zapomínat, ale brát je jako naši součást a poučit se z nich.

Pokud jste film neviděli a máte rádi historické filmy či se zajímáte o téma druhé světové války, rozhodně doporučuji ke shlédnutí.

A co Vy? Viděli jste tento film? Zajímáte se o historii a máte rádi historické filmy? Viděli jste třeba nějaký dokument s tématem atentátu na Heydricha, nebo jste na toto téma četli zajímavou knihu? Znáte osudy Kubiše a Gabčíka? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥