Přeskočit na hlavní obsah

Pondělní návrat

 V pondělí se po dlouhé době vrátí část žáků - první stupeň - do škol. Do školek se také vrátí děti, ale jen předškoláci, tedy ti, co mají jít za rok do první třídy. Jenže bohužel to s sebou nese znovu řadu omezení. Zavedená má být tzv. rotační výuka - školy se mají na prvním stupni po týdnu střídat. Jeden týden se tedy ve škole učit první až třetí třída, zatímco čtvrtá a pátá zůstane doma, a po týdnu se to prohodí.

Je na ředitelích každé základní školy, které třídy se jak budou střídat.

No, asi to bude pro děti dost matoucí, týden se učit ve škole, týden zase doma, ale lepší než nic.

Jenže s návratem do škol tu jsou pro děti další podmínky. Negativní test, a rouška. Takže dítě přijde do školy, ale nejde do třídy ke kamarádům. Dostaví se do tělocvičny, tam si sundá roušku, špejlí si provede samo test s nosohltanu, počká patnáct minut na výsledek a pak když je negativní, může jít do třídy. Když je pozitivní, rodiče si jej odvedou domů. U menších dětí může při odběru vzorků být přítomen zákonný zástupce, případně dítěti vzorek odebrat sám, protože úplně malé dítě v první třídě to asi těžko samo zvládne.



A ani psychicky to není pro dítě dobré, když je pozitivní, musí jít do jiné místnosti, nesmí si hrát s dětmi, místo toho jde domů a často ani pořádně nechápe proč... A už se na něj spolužáci mohou dívat jako na "divného", a některé děti dovedou být velice zlé.

I přes negativní test tu bohužel zůstává povinnost pro dítě mít při výuce zakrytá ústa a nos rouškou. Není to tak trošku protimluv? Dítě je negativní na Covid-19, nic mu není, ale přesto musí mít nasazenou roušku. Stejně tak učitelé - ti tedy musí mít respirátory, ale také jsou testovaní. 

Část rodičů se na sociálních sítích začala bouřit a odmítá děti poslat zpět do školy. Nechtějí, aby jejich děti byly dvakrát týdně testovány - ano, dvakrát, v pondělí a čtvrtek - zato vás v práci otestují jen jednou - i já se musím testovat, ačkoliv jsem nemoc celkem nedávno prodělala a měla bych mít dosud aktivní protilátky - jenže to nikoho nezajímá, že jo...

Problémem by prý mohlo být i to, že stát měl nakoupit testy pro děti s nízkou citlivostí. Někde jsem ten článek četla před pár dny, bohužel jej už nyní nemůžu dohledat. Takže tento test může zafungovat jako takový "šmejd" - jednoduše ukáže pozitivní výsledek, i když tomu tak není.

Něco podobného se stalo jedné mojí známé z práce. Ta šla navštívit maminku do domova důchodců, kde jí udělali test na Covid, a ten měla pozitivní. Maminku tedy nenavštívila, zato šla do karantény a v nemocnici jí udělali ten přesnější test. No, a byla negativní. Jak je možné, že se někomu toto stane? A věřím, že se to stalo i ve více případech, kdy je člověk falešně pozitivní.

Já měla tedy štěstí, protože jsem měla příznaky nemoci a taky jsem byla pozitivní, a to jsem byla na testování v odběrovém místě u nás v nemocnici.

Otázkou zůstává, proč nemohou rodiče otestovat dítě ráno sami doma a pak jej poslat do školy. Je to snad ze strachu, že by antigenní testy zakoupené rodiči mohli být nepřesné, nebo že by rodiče při testech podváděli, a prostě by dítě do školy poslali i přes jejich pozitivní výsledek? Nemyslím, že by mezi námi bylo tolik takových rodičů. Dnes si testy na Covid můžete koupit i v supermarketech, viděla jsem je v Lidlu a myslím, že je prodává i Kaufland a možná i další řetězce. 

Jenže rodiče, kteří děti nechtějí poslat do školy, nemají podle státu nárok na ošetřovné, nedostanou tedy žádné peníze. Ministerstvo školství prý řeklo, že nikoho nemohou donutit chodit do školy, když nechce, ale zaseje to další starost pro učitele, kteří mají s testováním jistě i tak dost své jiné práce, a navíc budou muset chystat něco pro dítě, které by mělo být ve škole, ale není.

Proč tedy děti musí být testovány dvakrát, a já jako zaměstnanec ve firmě jen jednou? Kde tady je nějaká logika, rozumné zdůvodnění? Naši vládci si myslí, že prý děti testy dvakrát týdně vydrží. No, někdo je citlivější dítě. Já se jako malá hrozně bála cizích lidí, ve školce jsem se bála fotografování, a celé focení jsem probrečela. Některé děti opravdu mohou nést pravidelné testování velmi špatně, a mohou z toho mohou mít i trauma. Osobně si myslím že testování jednou týdne je pro žáky až dost, dvakrát je to zbytečné.

Proč nemohou mít děti třeba testy ze slin? Ty přece nejsou tak hrozné. Ne, místo toho se budeme dětem pravidelně šťourat v nose. No, co k tomu dodat...

A pak se otevřou i základní umělecké školy, ve formě jeden žák na jednoho učitele, a tady bude muset být otestován jen pedagog. Žák, který přijde hrát na housle nebo kreslit, testován být nemusí. Navíc tyto umělecké školy nedostanou od státu ne testy žádné peníze, testy tedy musí hradit ze svého. 

Tak to vypadá na pěkný Kocourkov. Ve škole s rouškou, s testem, do základní umělecké školy nikoliv. Ale jsem ráda, že děti jsou konečně do škol, ačkoliv s podivnými pravidly. A stejně si děti ty roušky o přestávce sundají, když se budou bavit s kamarády a poblíž nebude učitel. Dětí také svačí, pijí, chodí na obědy, takže... A nedejbože, když si dítě rozhodně vyměnit roušku s kamarádem, protože on má hezčí. K tomu všemu bude docházet, to se vsaďte.

Co si o tomto myslíte Vy? Je rozumné děti ve školách a školkách dvakrát týdně testovat, když zaměstnanci se testují jen jednou? Není testování z nosní dutiny pro některé děti stresující? A mají mít děti při výuce roušku? Mají pravdu rodiče, kteří nechtějí děti za těchto podmínek poslat do škol?

Napište mi Vaše názory do komentářů, budu se moc těšit!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Chápu, že se děti nemohou učit doma věčně - kontakt s učitelem během výuky je důležitý - ten učení doma dětem na prvním stupni nahradit nejde. Proč by však děti měli trápit testováním dvakrát, to nechápu.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc si neumím představit,jak to bude fungovat,ale v baráku máme učitelku na prvním stupni,tak budu zvědavá.Všichni si přejí,aby děti chodily do škol,ale jak by to tedy chtěli udělat?Některé matky jsou proti,aby se dětem něco strkalo do nosu,tak jsem z toho jelen,co vlastně chtějí.
    Měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem ráda, že se děti konečně podívají do školy, ale myslím, že testovat 2x týdně je zbytečné. Určitě bych byla pro, aby byly testy ze slin a ne z nosu. Sice jsem na testu byla jen jednou, i tak to ale bylo dost nepříjemné. Aby tohle děti podstupovaly 2x týdně? To se mi zdá kruté. Když už budou otestovaní, proč tedy musí být roušku i v hodinách? Myslím, že ještě těžší to bude ve speciálních školách. Tam bude určitě hodně těžké dětem vysvětlit, že je potřeba, aby si teď nechali strkat špejli do nosu...
    PS: Také mám s nepravdivými testy zkušenost. Sestřenice si dělala rychlotest, vyšel jí negativně. Druhý den jela na PCR a ty jí vyšly pozitivně... Měla příznaky celá její rodina, takže bylo jasné, že rychlotest klamal... To samé se stalo známému. Zajímavé, člověk pak neví, čemu věřit.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  4. Všechno je to moc komplikované. U nás se kvůli většině nepřizpůsobivých a pendlerum, kteri přitáhli ze zahranici brazilskou mutaci, nic neuvolní . Plno lidí ve městě chodí bez respiratorů a městská policie sedí zavřená na služebně. Jinde se to pokutuje ostošest, tady nic.
    Pak se nemůžou divit, že tu k rozvolnění nemůže dojít a doplácíme na to my, kteří pravidla dodržujeme. Přeji ti krásné dny ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
  5. Ty roušky a testování dvakrát týdně jsou prý proto, že ty testy, které se ve školách budou používat, nejsou ty přesné PCR testy, jaké jsou v nemocnicích, ale jen antigenní testy. Ty mají znatelně nižší úspěšnost a zpravidla zachytí jen jedince s vyšší virovou náloží, proto tedy testy dvakrát týdně i povinná rouška při vyučování. A traumatizující asi budou, ale aspoň ne jako ty klasické PCR, u kterých má člověk vážně někdy pocit, že se mu šťourají až v hlavě :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Ellis, zdravím. Jsem ráda, že děti mohou do školy. Děti do školy chodit musí, potřebují kvalitní vzdělávání. Potřebují přítomnost učitele, spolužáky a všechno co k tomu normálně patří. O tom žádná ! Ale co se týká různých nařízení ohledně testování, tak mi to taky přijde chaotické jako v Kocourkově. Přesně jak píšeš, jednou platí tohleto, jinde zase takhle...Proč se neinspirují v jiných zemích, když si s tím sami nevědí rady a vydávají zmatená nařízení ? V tom aby se kozel vyznal. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Testování mi nevadí, přijde mi ale do nebe volající, že i přes testování musí mít děti roušky. Jsem zvědavá, kdy budu muset nechat Matýska doma na trvalé distanční výuce, protože ho z roušky bolí hlavička.

    OdpovědětVymazat
  8. Přijde mi zvláštní, že musíš chodit na korona testy, kdy jsi koronu nedávno prodělala... Slyšela jsem, že ten, kdo ji prodělal nemusí až 90 dní na test v práci, ale nevím, jestli to je pravda. Jinak ty plivací testy prý nejsou moc spolehlivé. Já si celkově myslím, že ty samotesty mají malý záchyt a ještě když se testujeme ve firmách 1x týdně... To podle mě nezachytí skoro žádný případ.

    Jinak: jsem ráda, že děti mohou do školy. Doma už jsou skoro rok s přestávkami, hodně z nich už nemá žádný denní řád a věřím, že některé děti ten výpadek už prostě nedoženou...

    OdpovědětVymazat
  9. Domnívám se, že co si já o tom myslím, není důležité. Dejme důvěru odborníkům, to, co slyším - zase musím říct - není až tak důležité. Množily se požadavky, aby děti začaly chodit do školy, jednou to přijít musí. A mysleli si snad ti, kdož to požadovali, že žádná opatření (např. testy) nebudou? To je bláhové, musí se to nějak zabezpečit a praxe ukáže, co se osvědčí nebo hlavně, jak se ta pandemie bude šířit. Pokud si děti test dělají samy, je to snad šetrnější způsob. Kdyby to řešení pandemické otázky bylo tak jednoduché, jak si někteří představují, pak by i mnohé státy, hodně vyspělé, na tom byly lépe a vypořádaly se s tím už dávno. Přeji všem dobré zdraví. ☺

    OdpovědětVymazat
  10. Nechodím do zaměstnání a na testech jsem nebyla, takže nemohu příjemnost a nepříjemnost soudit. Každopádně mě většina nařízení atd. připadá padlá na hlavu. Ničí hodně společnost ať už finančně, či psychicky... já jako dítě si tohle nedokážu představit, být bez kolektivu a pak si strkat něco do nosu, čemu vůbec nerozumím proč a když to není příjemný...

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js