Knižní recenze 213 Příslib naděje

 Autor: Virginia Andrewsová

Žánr: Román pro ženy, Pentalogie

Mé hodnocení: 75%

Obsah: Ve čtvrtém díle románové pentalogie se seznamujeme s dcerou Heaven, osmnáctiletou Annie, která žije s rodiči ve Willies, horalském městečku, kde Heaven strávila chudé a strastiplné dětství, které byla nucena opustit, když ji a její mladší sourozence Heavenin nevlastní otec prodal za pár dolarů do bohatých rodin. 

Po letech se Heaven dostala k rodičům své matky, do obrovského honosného sídla Farthingalle, kde ale i přes honosnou nádheru sídla a přepychu, kterého se jí dostávalo, našla jen smutek a utrpení. 

Annie se svým nevlastním bratrem Lukem nevědí, proč matka toto honosné sídlo opustila a zavrhla svou babičku Jillian a nevlastního dědečka Tonyho. Heaven o dávných křivdách totiž odmítá mluvit, i když Annie už dosáhla dospělého věku. Oba sourozenci ale o Farthy, jak se mu zkráceně říká, sní, a doufají, že jednou uvidí honosné sídlo na vlastní oči. Annie je totiž snílek, a ráda si představuje, že by tam žila jako princezna, a Luke jako její princ.

I přes svůj pokročilý věk dívka propadá kouzlu fantazie a ráda si představuje různé věci. Před rodinou však skrývá velké tajemství - k Lukovi cítí náklonost, která nemá nic společného se sourozeneckým vztahem, a úzkostlivě své city skrývá.

Dny plné radosti a velkých plánů o cestování náhle ukončí tragická událost. Při děsivé autonehodě umírá Heaven i s manželem Loganem a Annie se dostává v těžkém stavu do nemocnice. Probouzí se po pár dnech z bezvědomí a k děsivé zprávě, že se právě stala sirotkem, dostává další. Dočasně ochrnula na spodní polovinu těla, nemůže se pohnout bez pomoci kolečkového vozíku a je zcela odkázána na ošetřovatelku.

A Annie čeká další překvapení. Konečně se seznamuje se svým tajemným pradědečkem, Tonym Tattertonem. Ten se začne o Annie okamžitě starat. Sežene jí tým lékařů, sester, a osobní ošetřovatelku. 

Dívka je rozpolcená. Na jednu stranu ji trápí smrt rodičů a pocit osamění, na druhé straně je ráda, že má alespoň někoho z rodiny, kdo se o ni chce takto starat. Luke totiž nastoupil do nové školy, a strýc Drake je až příliš zaujat svou prací.

Annie se brzy z nemocnice propuštěna, a odjíždí se svým pradědečkem Na Farthy, do pohádkového zámku, o kterém snila. Jenže realita není jako pohádka. Pozemek kolem domu je zanedbaný, keře přerostlé a květinové záhony plné plevele. A dům samotný je sice opravdu honosný, ale působí chladným, až temným dojmem. Okna jsou temná, a těžké závěsy spuštěné přes okna nepropouští dovnitř ani kus slunečního svitu.

A uvnitř to také nevypadá nejlépe. Koberce a podlahy pokrývá prach, těžký, starodávný nábytek působí omšele a zanedbaně. Jako by dům, spolu s pozemky, zamrzl v čase a nikdo mu nevěnoval pořádnou péči. Sice je přítomno i služebnictvo, ale to do domu moc života nevnese.

Annie hodně odpočívá, dbá pokynů ošetřovatelky, paní Broadfieldové, má svůj rozvrh, masáže nohou, které by do nich měly vrátit cit, a dietu. Dívka se snaží hodně odpočívat, jenže pobyt v posteli ji dlouho nebaví a už nemá ani inspiraci ke svému milovanému malování. Navíc se nemůže spojit ani se svou rodinou, protože lékař jí zakázal telefonovat - prý by ji to mohlo rozrušit.

Jedinou společností jí je Tony a věčně podmračená, přísná ošetřovatelka. A Tony není zrovna nejlepší společník, Annie z něj má chvílemi až hrůzu. Jako by dlel duchem částečně v minulosti, a navíc se na dívku nedívá tak, jak by se měl dívat dědeček na vnučku. A jeho přítomnost a kradmé, podbízivé doteky nejsou nic, co by bylo Annie příjemné.

Než zjistí, co je Tony opravdu zač, může jí hrozit ve velkém, chátrajícím sídle velké nebezpečí. A kdo je další záhadný muž, kterého vídá Annie často z okénka a postává u zahradního labyrintu? Záhady se kupí jedna na druhou...

Hodnocení: Předposlední díl románové pentalogie se mi líbil zatím nejvíce z celé série, kterou jsem četla. Pátý a zároveň i nultý díl jsem četla už před více než deseti lety, proto jsem už měla tak trochu prokouknutého hlavního záporáka Tonyho, ale i přesto mě překvapilo, jaký je to odporný člověk, a jak jeho postavu autorka pěkně propracovala.

Knížka se mi četla dobře, je to takový odpočinkový román, ideální do dnešní doby, po všech těch detektivkách a thrillerech jsem zatoužila po něčem lehčím, a proto jsem sáhla po této sérii a konkrétně po této autorce. Toto je už třetí románová série, kterou od ní čtu, a moc si ji chválím. 

Tento díl mi zatím připadal z celé série nejslabší, upřímně mi hlavní hrdinka Annie moc k srdci nepřirostla, ani nevím proč, ale moc mě bavil, jak už jsem zmínila, hlavní záporák, jehož postupný propad do šílenství mě moc bavilo číst. On si to za to, co provedl v minulých dílech, a zejména v tom nultém, Pavučině snů, zasloužil.

Romány pro ženy obvykle nečtu, ale tuto autorku mám v oblibě, a její styl mi sedl tak, jak se mi to u mnoho autorů nestává. 

Knížka se mi četla dobře, celkem mě bavila, ale co mi tentokrát hodně nesedlo, byla až "zázračná" přeměna jedné postavy, která v minulých dílech napáchala hodně zla, a najednou se jako mávnutím kouzelného proutku změnila až na světici. To bylo i na románovou fikci hodně zvláštní, a stěží uvěřitelné. 

Celkově hodnotím trochu méně, než u minulých dílů, ale i přesto se jedná o celkem solidní čtení pro ženy a dívky. Je fajn se občas ponořit do světa ženských snů a ideálů.

Pokud hledáte pěkné romantické čtení, celou tuto knižní sérii doporučuji, mohla by se Vám líbit. Příslib naděje byl napsán už v roce 1989. přesto se jedná v jistém smyslu o nadčasové čtení, kterému čas neubral téměř nic ze své čtivosti.

A co Vy? Máte rádi romantické knížky pro ženy a dívky? A četli jste nějakou knížku od autorky? A máte nějaké oblíbené autory či autorky románů pro ženy? Napište mi Vaše tipy do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥