Dnes jsem si rozklikla na Seznam zprávách článek s tímto nadpisem. A někdy minulý týden jsem viděla kousek pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou. A tentokrát se téma týkalo uzavřených škol a toho, jaký to má dopad na děti. To je téma, o kterém se nikde moc nepíše a nemluví, přesto je to opravdu důležité.
Aktuálně jsou otevřené školky, první a druhé ročníky základních škol, deváté třídy a poslední ročníky středních škol. Alespoň co jsem se dočetla na internetu, pokud tu mám chybu, tak mě prosím omluvte, do školy už nechodím, takže přehled nemám.
A zbytek dětí se musí učit doma, na distanční výuce s rodiči, nebo sami. Většinou mají děti online hodiny, kde vidí v jednom okénku učitele, a v těch dalších případně spolužáky. Jenže už tady začínají problémy, a to bylo řečeno i v tom pořadu. Problémy s připojením, s webkamerou, nebo také to, když daného člověka sice při online spojení vidíte, ale zato neslyšíte.
Další věc je ta, že děti tráví hodiny a hodiny u počítače. Bolavá záda, oči, otupělost vzniklá z civění do obrazovky. A pak je tu hlavně nesoustředěnost. Jedna učitelka psala, že děti během tohoto způsobu výuky na dálku chodí po místnosti, nejsou schopny se soustředit, nebo si někam jen tak odběhnou. Myslím, že většina dětí je z tohoto otrávená. Chybí jim ten fyzický kontakt se spolužáky a hlavně s učitelem, kterého nemají vedle sebe. Ten za nimi nepřijde, neskloní se k jejich práci a takto napřímo jim neřekne, v čem dělají chybu, nebo je naopak nepochválí.
Já jsem tak ráda, že teď nejsem už ve škole. Užila jsem si distanční výuku vloni, zrovna před maturitou, a bylo to velice stresující. Nedovedu si představit, jak bych se takto zvládla učit na základce, protože mám navíc poruchu učení, musela jsem chodit na doučování a učitelé ke mě přistupovali trochu individuálně.
A jakmile skončí distanční výuka, spousta dětí se už od počítače nehne. Buď hrají hry, nebo surfují po síti. Do kroužků kvůli pandemii nemůžou, rodiče jsou třeba déle déle v práci a neuhlídají, jak dlouho tráví čas na počítači.
Jak to celé asi dopadá na třeba dvanáctiletého klučinu. který má ve škole kolektiv kamarádů, se kterými byl zvyklý se vídat i po škole, měl několik kroužků, aktivně sportoval, a teď nemůže dělat nic z toho, co jej baví, jen se učit přes počítač, a maximálně si třeba zacvičit doma?
Přibylo i telefonátů na Linku bezpečí pávě od dětí. Nezvládají distanční výuku, izolaci, ale spousta z nich má také obavy z viru a z toho, jak dlouho to celé potrvá. Přibývají také vztahové problémy. I pro dospělé lidi je tato situace těžká. Já chodím do práce, sice jen na šest hodin, někdy i méně, když není už co dělat, ale nedovedu si představit být v této těžké době pořád zavřená doma. I tak je to složité, protože jsem byla zvyklá si zajet do kavárny na kávu, posedět si tam.
Včera jsem byla po dlouhé době v knihovně, a těšila jsem se tam jak malé děcko, že konečně půjdu někam jinam než do obchodu a do práce. A ještě před rokem by pro mě návštěva knihovny byla běžnou, dalo by se říci až nudnou záležitostí. Doba se mění, a priority také.
Na jednom zpravodajském serveru se před pár dny objevilo vyjádření ministra školství Plagy. Podle něj by se děti mohly do škol vrátit už brzo, za pár týdnů. Podmínkou by ale mělo být plošné testování žáků ve školách. Už nestačí měření teploty, ale budou nutné testy. Hrazené ze státního rozpočtu. V praxi se to bude ale provádět jak. Testy každý den, nebo týden? Někdy test není úplně spolehlivý, a nákazu ukáže třeba až při třetím opakovaném testu. Není to tedy boj s větrnými mlýny?
A jako takovou perličku ještě ministr dodal, že dítě či rodiče, kteří nechtějí testy, ať prostě nechodí do školy. Toto řekne ministr školství. Chápete to? Vzdělání dětí a mladých lidí by přeci mělo být na prvním místě, je to opravdu důležité, protože škola nás formuje, a tvaruje z nás to, co a kdo z nás bude, co si vštípíme do života a co nás bude bavit. To vypadá, jako by pro ministra školství nebylo vzdělání dětí prioritou.
Myslím, že deváté ročníky ZŠ a závěrečné SŠ mají taky distanční výuku a do školy nechodí. Zvyšování platů učitelů snad ani raději nekomentuji, protože bych se asi hodně rozčílila. Ono totiž - co učitel, to jiný případ. Matýsek má třeba učitelku, která je učí jednu hodinu denně online a pak jim emailem pošle jeden úkol. Musím mu sama dávat úlohy k vypracování, protože množství učiva fakt adekvátní není ani omylem.
OdpovědětVymazatDistanční výuku jsem viděla z první ruky, když u nás byl na několikadenní návštěvě jedenáctiletý synovec - a připadalo mi to zvládnuté vlastně docela dobře. Tři dny v týdnu online výuka (na hodině vždy jen polovina třídy), dva dny v týdnu samostatná práce. Jasně, kdyby byl fyzicky ve škole, stihli by toho o něco víc, ale v rámci možností to bylo efektivní uspořádání. Takže ne všude je to úplná tragédie :-)
OdpovědětVymazatUčitelům jejich platy vůbec nezávidím. Nechtěl bych teď učit. Nedovedu si to představit. Jen překopávat školní vzdělávací program (dříve tzv. tématické plány) a všechny přípravy na hodiny jsou téměř k ničemu.
OdpovědětVymazatNázory dětí na "dálkové" studium se různí, vnuk říká, že mu to vyhovuje - známky v devítce si zlepšil, naopak v nučka v maturitním ročníku si známky pohoršila.
Já mám dvě vnučky, které patří do těch náročných ročníků Jedna končí devátou třídu a má jít na přijímačky a to je ještě s nižším postižením DMO ( dětská mozková obrna) a druhá je v maturitním ročníku. Jsem zvědavá, jak to dál zvládnou. navíc děti na distanční výuce ztrácejí nejen kamarády, ale také návyky na ranní vstávání na povinnost to či ono udělat, zvláště pokud jsou rodiče v práci. O internetovém připojení ani nemluvím. S pomalým připojením mám sama problémy a sehnat v obchodě webovou kameru, která funguje s WIN 10 je dost velký problém.
OdpovědětVymazatOsobní zkušenost nemám, nicméně myslím, že současný stav jen povede ke zvětšení rozdílů mezi jednotlivými žáčky. Zatímco ti přirozeně motivovaní, s dostatečným technickým vybavením a vzdělanými rodiči, co látku dovysvětlí, zřejmě nebudou mít problém, u dětí z vyloučených lokalit a rodin, kde výše zmiňované není standardem, může v dlouhodobém výhledu dojít ke vzdělávací katastrofě.
OdpovědětVymazatPlaga to nezvládá.
OdpovědětVymazatTlustjoch má opravdu pravdu.
VymazatJsem ráda, že už nemám dítě školou povinné. Kdyby ano bylo by to náročné, protože holka měla poruchu učení. Se zvednutím platu učitelům nesouhlasím (špatná zkušenost).
OdpovědětVymazatAhoj Eliss,
OdpovědětVymazatjá jsem učitelka na střední škole, učím češtinu a mám hned dvě maturitní třídy. Nejsem na gymnáziu, ale na střední odborné škole, což je docela významný rozdíl. Na začátku se tedy pleteš, ve škole jsou jen žáci prvních a druhých tříd, otevřené jsou ještě mateřinky. Všichni ostatní jsou na distanční výuce. Já mám týdně úvazek 24 hodin (holý úvazek je 21) a týdně odučím cca 20 hodin. Na všechny ostatní posílám dětem práci, úkoly nebo nějaké prezentace, rozhodně to ale není něco, na co by potřebovali pomoc rodičů. Vtipné hlášky ministra, který říká, že se nemá probírat nová látka a jen opakovat, naprosto ignoruji. Moji žáci musí zvládnout státní maturitu, která má pořád stejné požadavky jako za normální situace. V tu chvíli, kdy bych někde polevila, tak to prostě nezvládnou. Většinou skončím s výukou ve tři odpoledne, jdu uvařit oběd, ve čtyři jsem po jídle, jdu si opět sednout k počítači a zase pracuji. Vše musím opravit, zkontroluji, jestli si děti dělají správně poznámky (posílají mi pravidelně nafocené sešity), musím udělat přípravy na další den, naplánovat v systému výuku atd. Do toho samozřejmě pořád komunikuji se žáky, kteří mají různé dotazy a problémy. Otázka připojení mě ani moc netrápí, děti to většinou zvládají bez problémů. Na střední škole má opravdu zásadní většina z nich chytrý telefon, který je kompatibilní s aplikací teams, ve které učíme. Děti, které se vzdělávat chtějí, se vzdělávají. Ti, kteří na to kašlou, by na to kašlali i ve škole. Jsou to opravu jedinci, kterým se v distanční výuce zhoršuje známka, i když na výuku pravidelně chodí. Větším problémem je ten sociální distanc a také ztráta pravidelných návyků. Pomalejší děti si to zase dost chválí, protože mají dostatek času na vypracování všech úkolů a mohou je dělat v jejich ideálním biorytmu.
Co se týče přidání peněz učitelům, tak mám vysloveně pocit, že novinky píšou štvavé kampaně proti učitelům. Učím 11 let, mám vysokou školu a průměrný plat v ČR tedy nemám. To navýšení, o kterém ty mluvíš, mělo proběhnut už před několika lety, ale bylo rozděleno na několik fází. Takže letos dostaneme zase jen část toho, co nám slíbili už před delší dobou. Jestli má někdo pocit, že jsou učitelé milionáři, klidně to může jít dělat taky. Stačí vysoká (nebo nyní snad jen praktická odbornost) a můžete si jít stoupnout před bandu puberťáků.
Jinak jestli máš pocit, že děti bolí záda a oči od počítače, tak mi věř, že já jsem na tom úplně stejně... Mimochodem, ačkoliv nás učitele momentálně široká veřejnost nenávidí (aspoň podle diskusí na novinkách), tak valná většina z nás by byla raději ve škole a normálně pracovala.
Hanka z ciculka.cz
Držím Vám palce! Jinak na Novinkách vás ve skutečnosti moc lidí nenávidí, jen si chtějí zanadávat. Nebo to dělají z přesudků. Vás osobně neznají, tak si z toho dělat nic nemusíte. :)
VymazatJe zajímavé, jak člověk tíhne ke špatným příkladům: Když se řekne, že se nějaké skupině přidá na platu, hned nás napadne řada těch, co si to podle nás nezaslouží, místo toho, abychom si představili ty, co jsou skvělí. Učil jsem 4 roky na gymnáziu a několikrát jsem koketoval s myšlenkou k učení se vrátit (naposledy těsně před koronakrizí) a popravdě ani jedné straně distančního vždělávání ani za mák nezávidím.
OdpovědětVymazatTiež som zvedavá ako to bude ďalej pokračovať. Naša slávna vláda rozhodla, že od pondelka idú deti konečne do škôl. Ale... Keď sa situácia opäť zhorší, tak detičky si budú znovu ničiť zdravie pri počítačoch. Je to celé zlé... 👎
OdpovědětVymazatNení to snadné, ale jak se říká, všechno špatně je pro něco dobře... Ukáží se možnosti distanční výuky obecně, děti budou chtít častěji ven apod.
OdpovědětVymazatMusí to být nejen pro děti, ale i pro rodiče hrozné. Myslím, že celý 1. stupeň by měl chodit do školy, protože u PC se nedokáží soustředit a dělají kraviny.
OdpovědětVymazat9. třídy ani maturitní ročníky do školy nechodí. Jsou to chudáci. Maturanti to mají ještě horší, než my před rokem. Nebyli ve škole půl třeťáku a skoro vůbec ve čtvrťáku... Vůbec jim to nezávidím a lituji je :(...
Leník
Myslím, že do škol nebo do učilišť by měli chodit všichni. Každý při postupu do dalšího ročníku bude navazovat na znalosti, získané v tom letošním - a jaké ty návaznosti budou? Chatrné. Řešit to tak, že žáky prostě nechají projít, je na prd - podstatou je, že nebudou mít osvojeny znalosti a taky začínají ztrácet návyky. Tohle co se děje, je zločin proti lidskosti.
VymazatPíšeš, obětovali jsme děti a nikomu to nevadí, to ale asi není vůbec pravda, pleteš se. Myslím si, že to vadí strašné spoustě rodičů.
OdpovědětVymazatTihle lidi, co způsobili tak strašlivej chaos a neváhám použít i slovo teror, by měli přijít před soud a měli by být souzeni jako vlastizrádci. Oni se staví proti vlastním lidem, nejen bez ohledu na to, že obyčejní lidi jsou jejich voliči, ale hlavně jsou to lidé. A co hůř, staví se i proti dětem a v nějakém hávu prej pro ochranu zdraví je ničí jak fyzicky, tak psychicky. Plagu bych zavřela jako prvního i s Kubkem, protože jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Rozrýpávat dětem nosní sliznici každý den? i kdyby to mělo být každý týden, je to nabourávání jejich ochrany. Ucpávat jim pusy rouškami je další útok - ať si melou o bezpečnosti roušek co chtějí, je rozdíl mít ji na puse deset minut nebo celou vyučovací dobu. Pozdější plicní problémy, respirační problémy a také bohužel mozkové poškození.
OdpovědětVymazatÜtočit na děti je to nejhnusnější co mohli udělat a rodiče můžou udělat jediné - k tomuto testování nesvolit. Další možné řešení - jít k volbám. Ale probůh, koho vůbec zvolit?
Je mi líto dětí i dospělých, protože pro rodiče to taky není žádný med, dokonce myslím ani pro učitele, aspoň ne pro ty normální a odpovědné. Nemluvě o tom, jak likvidujou živnostníky. Milá Ellis, myslela jsem, že slovo vlastizrada už je přežitý pojem, ale není. A je úplně jedno, že tahle agenda jde po celém světě - taky se po celém světě už nachází lidi, kteří se bouří. Oni si mysleli, že můžou sešněrovat život? ale nemůžou, aspoň ne tak lehce.
Oni za to nemůžou. Pana Minsitra svět hodil do téhle situace a musí se tomu nějak přizpůsobit. Vědci zjistili, že se to nejvíce šíří u mladých lidech, tak se zavřít školy museli... nikomu se to nelíbí a ten pán za to nemůže.
VymazatEllis, opravdu často myslím na situaci ve školství v této době. A lituju všechny. Rodiče, kteří musí často suplovat výuku. Učitele, co všechno s tím mají za starosti. A hlavně děti - jak se to podepíše na jejich vzdělání. Jsem moc ráda, že už mám dospělé syny. Moc se mi líbil příspěvek od Hanky- ciculka.
OdpovědětVymazatDistanční výuku mám v rámci vysoké školy. Naštěstí ale mám obor, který nevyžaduje praxi, takže bohatě stačí online hodiny. :)
OdpovědětVymazatJé, jak jsem zavřený doma a nikoho moc nepotkávám, tak je zajímavé potkat v podstatě kolegyni. :)
VymazatAhoj Eliss, nás učí přes YouTube. Paní matematikářka vtipkovala: „Minulý rok se ze mně ze dne na den stala youtuberka a ve zdraví jsme to se studenty přežili. :D" V přednášových místnostech je kamera a my chodíme z videa na video, podle toho, kde by jsme normálně byly. Je fajn, že si to člověk může přetočit. Při interaktivnějších věcech jsme na MS Teams. Jinak doma se pozornost udržuje hůře. Projde pejsek, bratr,... ten monitor je trošku něco jiného než lidská bytost. Já to vím, já studuji informační technologie. :D Těším se až se to změní. Snad nám dají nějaký den/dva na organizační věci. Ze dne na den jít do školy by bylo náročné. Někteří mojí spolužáci jsou ze Slovenska a tak. :/
OdpovědětVymazatJinak díval jsem se na film Agent v sukni. Bylo to fajn. Dnes programuji věci z programování ač mám prázdniny, protože mám strach z předmětu, kde se učí Jazyk C a chci být připraven. :) Chtěl jsem si objednat DVD Cartoon Networku z Amazonu, ale jak se zase řeší jejich skandál, tentokrát ve Francii, tak možná u jiného prodejce.
- Magicmax
VymazatNezávidím nikomu, kdo poslední dva roky chodí do školy a chce si z ní něco odnést. Nedokážu si představit sebe na jejich místě.
OdpovědětVymazatMůj inkoustový salát
Věnovat se dětem a učit se s nimi doma v této době je opravdu obdivuhodné a všechna čest rodičům, kteří to zvládají. Držím palce, už aby tahle šílená doba byla za námi...
OdpovědětVymazatSuper článek. Já jsem zatím zjistila, že by se děti do školy spíš vrátily. Akorát klučina, kterého doučuju angličtinu, je rád, že může být jen doma. Ale většina děti se ráda socializuje, takže je tohle opruz. Navíc když máš doma otrávený a otravný rodiče, kteří tě furt buzerují. Je mi těch dětí líto. Musí to bejt šílený. Nikomu to nezávidím. Já pracuju z domova, takže je vlastně lehce chápu, ale já jsem dospělá a beru to trochu jinak. Rodičů je mi taky líto, ale víc těch dětí, abych byla upřímná.
OdpovědětVymazatMAYBELLINE LIFTER GLOSS 💄 RECENZE 🌟 | KOSMETIKA| Verča ze Ztracena v Praze
Souhlasím s Hankou. Distanční výuka je náročná pro obě strany. Každá škola k ní přistupuje různě a není učitel jako učitel. Žák, který se vzdělávat nechce, se nebude vzdělávat ani ve školním prostředí. Nejhorší je distanční výuka pro mladší ročníky, kdy děti nejsou schopny pracovat samostatně, být samy doma (do 10 let) a vytvořit si pracovní návyky a samy se motivovat. Naproti tomu jsou žáci, kterým distanční výuka vyhovuje. Mají na úkoly více času, mohou shlédnout videa několikrát, nejsou v časovém stresu. Ale všem chybí sociální kontakty. Jednoduché to nemají ani žáci 1. stupně středních škol nebo učňovských oborů. Se spolužáky ze základky se rozešli a na SŠ kontakty ještě nenavázali, tak zůstávají mnozí bezprizorní, neví, co s časem a co se životem. Peníze učitelům nezávidím. Pokud ke svému povolání přistupují odpovědně, tak mají při distanční, neřku-li rotační výuce mnohem více časově náročných povinností než při klasické výuce. Pracuji v sociální oblasti a chodím doučovat do několika rodin. Existují i učitelé, kteří si pletou distanční výuku se samostudiem nebo zadávají tolik úkolů, že to nelze ani při nejlepší vůli všechno stihnout. Naproti tomu existují žáci, kteří se ani nenamáhají chodit na online výuku a něco do školy dělat. Vymlouvají se na připojení, technické nebo rodinné problémy. Někdy je to pravda, jindy se jim nechce.
OdpovědětVymazatŽiji ve Velké Británii. Školy jsou také zavřené a mé děti se učí doma. Jsou šťastní;) Ale myslím, že návrat do školy je dobrá věc. Učení ve škole s vrstevníky je úplně jiné. Potřebujeme sociální kontakty.
OdpovědětVymazatJe to těžké a už moc dlouhé pro všechny - když si představím rodiče na home office a děti na distanční výuce, nedostatek noťasů, zlobící internet, existenční starosti.... A učitelé to také nemají lehké. Obdivuji všechny, co to jakž takž zvládají.
OdpovědětVymazatJá jsem v posledním ročníku bakalářského studia a jsem moc vděčná, že nemusím v této době být na základce nebo střední, na té výšce už to není tak hrozné, ale i tak no... Je mi líto, že to ty děti tak mají, snad se to už brzy zlepší...
OdpovědětVymazat