Leváctví

 Začátky školní docházky pro mě byly v mnohém celkem krušné. Uměla jsem už všechna písmenka abecedy, měla jsem nějaké základy počtů, ale jak přišlo na psaní, bylo to horší. Ne a ne se to naučit. Například psací písmenko A pro mě byl neřešitelný rébus. Jak to mám napsat? Problém byl v tom, jak se naučit vést ruku a ovládat ji. A to ani nemluvím o rozmazaných písmenkách v sešitě - nejlepší na to byla čínská pera. Při psaní domácích úkolů jsem vždycky čekala, až to zaschne, abych mohla psát dál a měla to alespoň trochu úhledné.

Problém byl totiž v tom, že všichni kolem, i mí rodiče, byli praváci. Zato já, jediná z rodiny, levák. A protože mi to všichni ukazovali pravou rukou, můj mozek to odmítal přijmout. Jinak jsou levačky ještě dvě moje sestřenice, jinak všichni píší pravou, i můj bratr.

Ve třídě jsme z dvaceti dětí byli leváci jen tři. Na začátku roku jsem si vždycky sedala na levou stranu, když jsem seděla vpravo, šťouchala jsem rukou do spolusedícího. Vždycky mě udivovalo, že se lidi pořád tak diví tomu, že píšu levou rukou. Poznámky typu: Jak tak můžeš psát? To si nevykloubíš ruku? Slýchávám to poměrně často. S úsměvem na to odpovídám, že já bych zase nezvládla psát pravou. Levá ale není tak úplně moje dominantní ruka. Myš k počítači držím v pravé, a levou rukou zase neumím stříhat. To musím pravou, v levé na to nemám cit. Ale potraviny krájím levačkou.

Když jste levák, máte to v mnoha ohledech složitější. Třeba takové ty spirálové bločky, které jsou vyráběny snad jen pro praváky. Pokud do nich chce levák psát pěkně od začátku, hrozí vykloubení celé ruky. 

Když jsem byla na školní praxi v kuchyni, jednou jsem si zapomněla doma nože. Měla jsem škrabat zeleninu, a mistr mi půjčil škrabku. S úsměvem jsem mu ji vrátila. Byla totiž pro praváky. Doma na brambory nepoužívám škrabku, ale nožík, s tím se mi pracuje lépe.

Ani v historii to leváci neměli nikdy jednoduché. Například ještě v devatenáctém století se stávalo, že lidé píšící levou rukou bývali vyloučeni ze společnosti a bylo na ně pohlíženo jako na vyvrhele. A leváci se začali již od dětství násilně přeučovat na praváky. V Československu se tak dělo až do roku 1967. Toto mohlo mít podle odborníků za následek závažné vývojové poruchy, a navíc si často tito přeučení jedinci pletli levou a pravou. U přeučovaných leváků také vznikal odpor k psaní a škole celkově, protože asi tak nějak cítili, že bylo do jejich vývoje nepřirozeně zasáhnuto.

Vůbec si nedovedu představit, že by mě někdo přeučoval na používání pravé ruky. Když jsem zkoušela psát pravou, vždycky z toho vyšly jen klikyháky, které se absolutně nedaly přečíst.

 Je moc dobře, že dnes se toto už neděje, že každý si může již v dětství zvolit svou dominantní ruku a nikdo mu to nebude nijak zazlívat.

Na závěr jsem si pro Vás připravila několik zajímavostí o leváctví a levácích!

1.) 10% světové populace jsou leváci

2.) Od 13. srpna 1996 se slaví den leváků

3.) Předčasně narozené děti jsou často leváci

4.) Je vice leváků s IQ přes 140 než praváků

5.) Praváci mají podle výzkumů lepší zubní hygienu než leváci a menší výskyt zubního kazu

6.) Mezi slavné leváky patří například Bill Gates, Isaac Newton, Lady Gaga nebo Morgan Freeman 

To jsou opravdu docela zajímavé věci, a překvapilo mě třeba to s tou zubní hygienou. Proč by mělo mít vliv na čistotu zubů to, jestli držím kartáček v levé nebo pravé ruce? Zvláštní. 

Každopádně, levák to má v lecčem opravdu v životě o trošku složitější, a je legrační sledovat reakce praváků, které často udivuje leváctví a pozastavují se nad tím. 

A co Vy? Píšete levou, nebo pravou rukou? Nebo používáte jako já k některým věcem oboje ruce? A máte v rodině nějaké leváky? Napište mi do komentářů, budu se moc těšit!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥