Přeskočit na hlavní obsah

Antibiotika - mají léčit, ale...

První antibiotika mi praktická lékařka napsala ve dvaceti letech. Dodnes si to pamatuji, protože nikdy předtím jsem je nebrala, nemívala jsem žádné záněty, maximálně jsem byla nachlazená a spravil to nějaký sirup nebo Paralen.

Doktorka mě vyšetřila, poslala mě na odběry, a verdikt byl jasný. Zánět močového měchýře. Už jsem to tak trochu tušila, protože mě bolelo tak divně pod pupíkem, chodila jsem častěji čurat a tyto výlety na záchod nebyly nijak příjemné, protože to prostě bolelo. Pokud jste i vy, milé ženy a dívky, také někdy onemocněly zánětem močového měchýře, tak víte, o čem mluvím. 

Z ordinace jsem odcházela s omluvenkou do školy a receptem na antibiotika Zinnat. Brala jsem je dvakrát denně po dvanácti hodinách. Už bohužel nevím, jak velké balení jsem měla, protože co jsem koukala na internet, tak jsou po deseti, ale i po dvaceti tabletách. Když jsem si léky vyzvedla v lékárně, poučil mě lékárník zejména o tom, že musím léky brát opravdu pravidelně, jinak nebudou účinná, pokud by mi je doktorka napsala někdy znovu.

Takže jsem byla doma, ležela v posteli, pila urologický čaj s brusinkami a zobala antibiotika. Jak jsem si vzala poslední tabletku, šla jsem na kontrolu. Musela jsem ale nejprve s močí do laboratoře, kde jsem si ještě musela počkat na výsledky. Super, byla jsem zdravá.



Jenže bohužel se mi začaly tyto záněty vracet. Doktorka už nevěděla, co se mnou má dělat. Antibiotika sice zabrala, ale každou chvíli jsem byla na hromadě. A před čtyřmi lety to bylo nejhorší. Po dobrání antibiotik totiž zánět nezmizel. A to mi bylo opravdu hodně zle, takhle mě ještě močový měchýř nebolel, byla to taková tupá, nepříjemná bolest, která přecházela až ve svědění. Nevěděla jsem, co dělat. Doktorka mě nakonec poslala na vyšetření do nemocnice. Tam moje vzorky poslali do nějaké speciální laboratoře. A měla jsem nějakou atypickou bakterii, která není úplně běžná, a "obyčejná" antibiotika ji nezabijí. 

Takže jsem z nemocnice odcházela s dalším receptem. Tentokrát na antibiotika Doxybene. Byla jsem ale dost vyděšená, protože doktorka mě varovala, že to jsou velmi silné léky. Prý je velká pravděpodobnost, že se u mě vyskytne nějaký vedlejší účinek, a kdyby mi bylo hodně zle, mám přijít, nebo si zavolat sanitku.

Když jsem si léky vyzvedla a četla si příbalový leták, vstávaly mi vlasy hrůzou. Tablety se musely polykat vstoje. Při sezení nebo ležení by se mohly v krku udělat nějaké vředy, a nejlépe je zapíjet kyselým nápojem. A žádné mléko. Zapíjela jsem je vodou s citronem. Mezi nežádoucí účinky patřila třeba dušnost, bušení srdce, citlivost kůže na slunce, nechutenství, průjem. 

Jelikož bylo tehdy léto, šla jsem chvíli na zahradu. V mikině, teplákách, abych se nespálila. A co myslíte? Spálila jsem si nos. Díky té zvýšené citlivosti na slunce jsem vypadala jako alkoholik s rudým nosem. Mazala jsem to mastmi, a musela jsem na kožní, protože se to začalo nepěkně loupat. 

Po pár dnech mě začal z těch léků hrozně bolet žaludek. To už mi zbývaly jen dva dny do konce. Šla jsem do nemocnice, jak mi říkala doktorka. Když vám bude zle, přijďte. Jela jsem tam hned ráno, a když mě viděla sestra, bez řečí mě vzala jako první. Už pár dní předtím jsem během jezení antibiotik nesla zase do laboratoře moč a brali mi krev. Už přišly naštěstí výsledky, takže doktorka usoudila, že antibiotika již zabrala a nemusím je dál jíst. Ulevilo se mi, protože to bylo opravdu nepříjemné. 

To bylo naposledy, co jsem antibiotika jedla, od té doby mám klid, záněty ustaly. Musím tedy zaklepat na dřevo.

Co jsem se dívala na internet, tak se všude hodně píše, že vzniká odolnost na antibiotika. A na vině je nadužívání. Jenže, řeknete si, co máme teda dělat, když na záněty pomohou ve většině případů právě jen antibiotika? 

Před delší dobou jsem si v internetovém knihkupectví koupila knížku Alternativy k antibiotikům. Napsal ji americký doktor John Mckenna. Přečetla jsem ji jedním dechem, byla opravdu zajímavá.


Mckenna není příznivcem nasazování antibiotik. Ty používá až jako poslední možnost. Například při zánětu močových cest se mu jako v mnoha případech účinný prostředek osvědčila prostá věc. Brusinková šťáva nebo džus, kterým doslova proléval nemocného, a ono to prý pomohlo. Mám trochu pochybnosti, sice jsou brusinky na močový měchýř přímo elixírem, ale až takto?

Dále autor zmiňuje na mnoha místech v knize bylinku Třapatku nachovou. O té jsem už hodně četla, má schopnosti bojovat proti infekcím a posiluje imunitní systém, tím, že stimuluje činnost bílých krvinek. Je ale účinná i při léčbě akutních a chronických infekcí. Podle Mckenny dokáže tato bylina přesvědčit i toho nejskeptičtějšího lékaře.

A tušili jste, že i česnek je sám o sobě zázrak a také takové malé antibiotikum? Již Staří Egypťané jej používali k odčervení a léčení infekcí. Šťáva z česneku dokáže podle vědeckých výzkumů zabít nebo zpomalit šíření více než dvaceti druhů bakterií. Zajímavé ne? Já osobně mám česnek moc ráda, když si dělám topinky, tak s ním rozhodně nešetřím, ale že má takové schopnosti, to jsem se dozvěděla až v knížce.

Není špatné se o problematiku antibiotik zajímat i z jiného úhlu pohledu. Samozřejmě jsou situace, kdy pomůžou jedině ony, ale proč nezkusit navíc i něco trochu jiného? Mě třeba teta před lety přivezla z Německa sirup, který se užívá právě při zánětech močových cest. Jmenuje se Nahrin Horský jalovec. Dávala jsem si lžičku sirupu do čaje. Myslím, že i toto mi nakonec pomohlo při tom posledním nejhorším zánětu. Pokud by Vás produkt zajímal, přidávám odkaz. Je sice drahý, ale já si myslím, že mi pomohl více on než ta antibiotika.

https://eshop.alfafit.cz/nahrin-horsky-jalovec-500-g/

A co Vy? Jaké máte zkušenosti s antibiotiky Vy? Také se Vám někdy stalo, že už přestaly zabírat? A co si myslíte o účincích Třapatky? Napište mi Vaše názory a zkušenosti do komentářů, budu se moc těšit!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Ellis, zdravím. Občas mívám záněty močových cest a řeším to přírodní cestou. Jakmile začnou příznaky, ihned začínám celodenně pít čaj ze směsice - třapatka, brusinka, kopřiva, přeslička. Zvýším příjem tekutin a také vitamínu C. Brusinky pojídám i sušené, působí dezinfekčně a posilují močový měchýř, zabraňují rozvoji infekce. Třapatka je vlastně přírodní antibiotikum, posiluje imunitu, ale je silná. Mám i tinkturu z ní. A samozřejmě ledviny v teple, tak se vždycky zateplím - kolem pasu si uvážu širokou vlněnou starou šálu, dělá mi to dobře. Mě to takhle pomáhá, takže tomu věřím. Hodně zdraví přeje Lenka

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsem měla jedno období, kdy jsem močák mívala dost pravidelně. Pomohlo mi nasazovat Blokurimu hned na začátku (tip od praktické doktorky), a nebo lichořeřišnice ((tinktura 3x denně). Ale jak to nepomůže, nevidím jinou alternativu než antibiotika. Sama se jim vyhýbám, jak nejvíce můžu, ale podle mě to někdy jinak nejde. Teď jsem četla nedávno zajímavou knížku Umění být zdráv, a tam psal autor, doktor Vojáček, že žádné léky nezavrhuje, ale doporučuje je brát jen krátce a nepravidelně (nebo něco v tomhle smyslu). A s tím teda souhlasím :)

    OdpovědětVymazat
  3. já měla zánět loni, a než jsem se dostala k lékařce, tělo a sušené brusinky si s tím poradily samy :)

    pamatuji si, že antibiotika jsem měla naposledy jako dítě na angínu, ale to už je nějaký pátek :D

    OdpovědětVymazat
  4. Česnek je známý svým obsahem fytoncidu.... Tj. nepravych antibiotik z vyšších rostlin.... Ovšem myslím, že antibiotika jsou skutečně naduzivana a tím méně účinná když je to nezbytné.. Dokonce se přidávají do krmiv...

    OdpovědětVymazat
  5. Měla jsem závodního doktora, starou školu. Ten ordinoval nejdříve čaj a vyležení a až když to nepomohlo, přistoupil k antibiotikům. Což mě dost příjemně překvapilo, protože jiní doktoři ordinovali antibiotika jako první. Sama proti antibiotikům nejsem, můžou být účinnější, jen by se neměly nadužívat. Tobě zřejmě pomohla ta silnější forma, nemáš od té doby potíže (záněty močáku znám taky a spousta mých kolegyň též). Brusinky jsou taky dobré, ale myslím že v tvém případě by nepomohly, nakonec u prvních antibiotik jsi pila brusinkový čaj. Ale je dobré zkusit nejdřív tuhle přírodní formu, myslím že na močový měchýř jsou dobré i borůvky. - Ad česnek, ten je naprosto perfektní a jeden čas jsem ho používala i na kašel, coby přírodní antibiotikum, jen jsem to nemohla dělat moc často, protože bych asi měla vypálenej čumák. :-)
    Beru to tak, že pokud nemáš antibiotika každý měsíc, jednou za rok nebo dokonce několik let ti asi větší paseku v těle neudělají. Samozřejmě alergii na ně můžeš mít, dokonce si ji můžeš i do budoucna vypěstovat. Ale pokud jsou potřeba, nebránila bych se jim. - Příbalový leták raději ani nečtu, řídím se tím, že když je mi po tom prášku zle, nebo mám jinou alergickou reakci, volám doktorovi.

    OdpovědětVymazat
  6. Bez té chemie to někdy nejde. Já věřím na sílu česneku a na přírodní léčbu.

    OdpovědětVymazat
  7. Eliss, jestli jsi měla první ATB ve 20, tak buď ráda. Jako dítě jsem se toho napolykala dost, pravda, dobře jsem to snášela, ale nikdo neřešil, proč ty problémy jsou. Ale ten lékař nebyl hloupý, řekl našim, že pokud změníme bydliště, že uvidíme tu změnu. Jenže stěhuj se jen tak... Pak ta změna bydliště skutečně nastala a tím byl i konec mých vleklých problémů. Od té doby jsem ATB měla jen jednou, což byla výhra. ☺

    OdpovědětVymazat
  8. Jak se říká, všeho s mírou. Naše paní doktorka není jejich velikým zastáncem a nasazuje je až tehdy, kdy skutečně není zbytí a bakteriální zánět je evidentní. Nicméně jsem ale ráda, že žiji v době, kdy je tato léčba možná. Je totiž potřeba si uvědomit, že spousta nemocných, včetně mého Matýska, by bez antibiotik zemřela.

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, mám menší záhadu a myslím, si že by si mi s tím mohla pomoct. Jak někdo může o něčem nepříjemném napsat článek, který se mi tak pěkně četl? :) Nemusíš odpovídat, jen jsem to chtěl předat otázkou. :) Je hezké, že píšeš o věci v které máš dokonce přehled a navíc vlastní zkušenost a četlo se mi to dobře.
    Já nikdy neužival antibiotika, co vím a líbí se mi, že prostřednictvím tvého článku jsem se dokonce něco zjistil. Rád bych dělal chytrého a napsal, že něco o nadužívání antibiotik vím, ale myslím, že to jsem si už přečetl kdysi na tvém blogu. :D
    Já věřím, že jídlo může fungovat jako lék. Dávalo by to smysl, protože lék je taky takové jídlo. Také se to poliká a ty ostatní věci, co všichni známe... Navíc často se ty léky skládají ze stejných věcí, co jsou v jidle. Nejhorší je, že kdyby fakt přestali fungovat antibiotika, tak se vrátíme do dob, kdy žádné nebyly, což prý nebylo moc dobré. O to více fajn, je co si napsala, protože tím trochu šíříš podvědomí o tom, že jsou jiné možnosti a musí se antibiotika dobrat a to je dobře. :)
    Mám asi jen tři dny volna po zkouškovém. Nevím, co dělat, abych si správně odpočinul a využil ten čas. Je tolik věcí, co jsem zanedbal a chtěl udělat, ale to za tu dobu nestihnu.

    OdpovědětVymazat
  10. Já se zapoměl podepsat.
    - Magicmax

    OdpovědětVymazat
  11. Já naštěstí s antibiotiky nemám žádné zkušenosti a jsem za to ráda. :) Nejčastěji, co mám, tak je horečka a tím to u mě končí.
    Jinak jsem spíše ten typ člověka, který se snaží lékům vyhýbat a když už si je vezmu, tak pro to musím mít dostatečný důvod. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Tyjo, tak to je něco!!! :O :O
    Já s antibiotiky mám zkušenost takovou, že když jsem byla malá, měla jsem je brát, ale už nevím, na co. Jenže já neuměla polykat prášky, tak jsem je vždycky hodila do koše nebo do dřezu. A překvapivě pak doktorka říkala, jak rychle jsem se uzdravila, když jsem antibiotika brala. No nebrala! A pak jednou, jsem měla, tuším, také zánět močáku. Nevím, u doktora jsem nebyla. Ale pálilo mě to a furt jsem měla potřebu chodit na záchod. Tak to asi bylo ono. Ale naštěstí ani tady jsem antibiotika brát nemusela, protože po několika dnech, se mi to zlepšilo. Díky bohu! :)

    OdpovědětVymazat
  13. Antibiotika už jsem naštěstí neměla opravdu hodně dlouho (klep, klep), a to zejména proto, že se mi v posledních deseti letech naštěstí vyhýbají angíny. Jinak echinacea a česnek jsou také moji oblíbenci :-) A ještě zázvor a cibule. A co se různých zánětlivých procesů týče, tak jedním z mocných přírodních léků, na který se často zapomíná, je spánek. Když už je zánět rozjetý, tak to chce samozřejmě řešit akutněji, ale v rovině prevence je velmi účinný - když jsme dost odpočatí, tak se leckterý zánět, který by nás jako nevyspalé skolil, dá na útěk :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Antibiotika jsem dostávala jako malá,když jsem mívala hnisavé angíny.Na tu jedině zabíraly.Jednou na zuby,kdy jsem měla zánět,ale teď jsem je už hodně dlouho neměla.
    Manželovi po covidu otéká noha,příčinu nezjistili a tak mu dali antibiotika a otok zmizel,bohužel se pravidelně opakuje 2x do měsíce a to nemůže brát,tak často.Tak dáváme obklady.
    Myslím,že na záněty jsou antibiotika dobrá.

    OdpovědětVymazat
  15. Já už jsem antibiotika nebrala ani nepamatuji a pokud jsem nachlazená snažím se vše léčit bylinkami nanejvýš Paralenem. Pokud bych přece jen musela k lékaři, určitě nebudu ATB vyžadovat za každou cenu, jak to mnoho lidí dělá. Přeji Ti krásné a hlavně zdravé, dny.

    OdpovědětVymazat
  16. Na chronický zánět močového měchýř, kdy ATB přestala zabírat, mi nejvíce pomohla d-manosa (přírodní doplněk stravy) v kombinaci s protikvasinkovou/protizánětlivou dietou. Co jsem d-manosu objevila, tak jakmile cítím, že něco dole není v pořádku, hned zobu dávku a díky tomu se mi v posledních letech daří zánětům, na které jsem dříve pravidelně trpěla, předcházet. Každá jsme jiná, ale třeba ti to taky pomůže. :)

    OdpovědětVymazat

  17. Hey dear! Loved your post and allready followed your blog, i want invite you to visit and follow my blog back <3

    www.pimentamaisdoce.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  18. Neber tabletky, radši se opaluj a získáš imunitu! :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

I takové věci se stávají...

 Odjakživa jsem byla velice silný introvert. Ani ve školce, později na základce, jsem neměla moc kamarádů. Dáno to bylo i tím, že ve třídě na základce nás bylo jen pět dívek proti velké početní převaze chlapců. Já tam byla tak trochu do počtu - spolužačky si utvořily dvojice, a já byla většinou sama. Od druhého stupně jsem sedávala i sama v lavici, což mi maximálně vyhovovalo - sice jsem nemohla od nikoho opisovat při písemkách, ale zato jsem měla klid na poslech látky od učitele, protože mě nikdo nevyrušoval.  Ale i když ve třídě jsem neměla kamarádky, zato jsem měla jednu o třídu výš. O přestávkách jsme se tedy mohly sejít na chodbě, povídat si, najít si nějaký klidný koutek a tam si povídat. Danča je o dva měsíce starší než já, ale protože já se narodila v září, nechodily jsme spolu do třídy. Což mi bylo opravdu líto. Byly jsme totiž nejlepší a nerozlučné kamarádky od mateřské školy. Tam jsme totiž byly všechny děti v jednom oddělení, takže jsme si často s Dančou hrály, dokonce jsme

Omluva - nemoc

 Milí blogoví přátelé, kamarádi, čtenáři bohužel se budu muset na pár dní vzdát všech blogových aktivit. Dnes po příchodu z práce domů mě přepadla ošklivá střevní chřipka, mám křeče v břiše, horečku, a je mi strašně, cestuju teď mezi toaletou a postelí.  Horečku střídá zimnice, a to mám doma teď kolem dvaceti stupňů. Asi teď létají nějaké bacily ve vzduchu, protože počasí se pořád mění, dneska ráno bylo dusno a pak se prudce ochladilo a teď večer prší... Doufám, že za pár dní mi bude líp, zatím jsem si vzala dovolenou v práci na zítra, a chystám se dnes v brzy do postele. Fakt si nepamatuju, kdymi bylo naposledy tak zle od žaludku... Tak se na mě prosím nezlobte, ozvu se hned, jak mi bude trochu lépe. Ale teď fakt nemám na počítač vůbec náladu a ani moc energii... Děkuji za pochopení, hlavně Vám všem přeji hodně zdraví, Vaše nemocná Eliss ♥