Přeskočit na hlavní obsah

Kdo postavil Měsíc?

 Dnes bude knižní recenze pojatá trošku jinak, protože se mi do ruky dostala zajímavá knížka, a myslím, že by si zasloužila trochu jiný pohled. 

Před pár lety jsem měla dilema, co koupit příteli k narozeninám. Nakonec jsem se rozhodla pro knížku, a protože má rád různé dokumenty a filmy o vesmíru, zaujala mě v knihkupectví knížka s názvem Kdo postavil Měsíc? Už ten název mi připadal zvláštní, protože mě jako první napadlo, že Měsíc přeci nikdo nepostavil, je to planeta jako každá jiná. Jenže po tom, co jsem si knížku přečetla, si tím už nejsem tak jistá...



Knížka byla vydána v nakladatelství Knižní klub v edici Záhady a napsal ji kolektiv dvou autorů. 

Měsíc  je sám o sobě zvláštní vesmírné těleso. Neřídí se známými zákony astrofyziky a neexistuje teorie o jeho původu, která by dokázala vysvětlit známé skutečnosti a jevy. Teoreticky by tu totiž vůbec neměl být. Podle autorů byl Měsíc uměle vytvořen, a to proto, aby v koexistencí se Zemí udržoval podmínky právě na naší planetě nutné pro Život.

Podle jejich teorie tedy nějaký neznámý činitel - snad nějaká mimozemská civilizace, vytvořila uměle Měsíc asi před 4,6 miliardy let právě proto, aby postupem evoluce mohlo dojít k postupnému zdokonalení lidské rasy. Měsíc měl být vlastně takovým inkubátorem pro vznik lidské rasy. Země i Měsíc mají mít stejné stáří a je možné, že obě tělesa byla vytvořena ve stejnou chvíli. Zjednodušeně se dá říci, že si nás tato neznámá civilizace vypěstovala jako pokusný projekt. Jenže proč by to nějaká taková vyspělá civilizace dělala? Jen pro zábavu, nebo proto, že má s lidmi třeba v pozdějším stadiu nějaké záměry? 

To je dost zvláštní teorie. Já si myslím, že mimozemská civilizace by se nám už dávno ozvala, a tak nějak si nedovedu představit, jak by takové stvoření Měsíce, potažmo Země, vypadalo v praxi. 

Matematická zpráva, čísla týkající se Měsíce samotného či jeho vztahu k Zemi nám také mohou dát zajímavé souvislosti k zamyšlení:

366 - počet otáček Země za rok

366% - velikost Země vůči Měsíci vyjádřena v procentech

400 - poměr velikosti Slunce a Měsíce

400 - počet kilometrů, o které se Měsíc otočí kolem své osy za den

40 000 - počet kilometrů, o které se Země otočí kolem své osy za den

Samozřejmě, až pozoruhodná shoda těchto čísel může být náhodná, ale až mrazí z toho, jak si jsou podobná. Třeba i ta velikost Země vůči Měsíci...


Jedna rozsáhlá kapitola v knize se věnuje teorii, že Měsíc je ve skutečnosti dutý. V roce 1969, při přistání mise Apollo 12, došlo k podivné události. Při dopadu na měsíční povrch se podle hlášení vědců "měsíc rozezvučel jako zvon."

Podle některých odborníků to může znamenat, že Měsíc má extrémně lehké jádro, případně že ho nemá vůbec... Už v roce 1962 jeden přední vědec napsal, že i vzhledem k analýze pohybu Měsíce vše nasvědčuje tomu, že je dutý.

Co by to ale mohlo znamenat? Předně prý to, že Měsíc by v tomto případě nebyl přirozenou družicí Země - žádná přirozená družice by neměla mít duté jádro. Vše tedy jen nahrává tomu, že byl uměle vytvořen.

Připouštím, že když to takhle napíšu, zní to dost fantasmagoricky, ale když se nad danou věcí pořádně zamyslíme, proč nepřipustit i tuto šílenou variantu?

Celá kapitola je věnována vlivu Měsíce na lidské a zvířecí chování. Například za úplňku se zvyšuje počet lidí pokousaných divokými zvířaty, ale také násilných trestných činů či dopravních nehod. Spousta z nás má taky problém usnout, když je úplněk. Mně se to také kdysi dělo, v období puberty, Měsíc, který mi svítil do oken, mě okrádal o spánek, a já seděla v posteli a fascinovaně hleděla na tu bílošedou kouli.

Mimochodem, jakou má vůbec Měsíc barvu? Možná to zní jako hloupá otázka, ale Měsíc  odráží jen sedm procent světla, které na něj dopadne. V podstatě má stejné zabarvení jako Slunce, a navíc na něm můžeme vidět skvrnky temné lávy.

Knížka jako taková se mi líbila, četla se mi dobře, i když ne všem věcem, které jsou v ní napsány, věřím. Ale rozhodně je dobré se nad tím zamyslet, protože co když přeci je na tom pověstné zrnko pravdy... Pokud se rádi o podobné věci zajímáte a máte rádi záhady vesmíru, knížku Vám doporučuji, určitě Vás bude bavit!

A co Vy? Myslíte, že Měsíc je záhadné těleso? Mohl být opravdu uměle vytvořen? A je možné, že by byl dutý? A vnímáte negativně úplněk? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Eliss, děkuji za typ na zajímavou knihu. Dárky jsou sice rozdány, ale znám někoho, pro koho byl se hodila třeba k svátku.
    Měj hezké sváteční odpoledne, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Je dutý. Ale bůhví, kdo ho vydlabal.

    OdpovědětVymazat
  3. Nejspíš to bude jen vydlabaná halloweenská dýně. Ono s těmi "zrnky pravdy" je to někdy těžké.

    OdpovědětVymazat
  4. Zaujímavá téma! Ja si ale myslím, že mimozemská civilizácia sa nám neozýva a nekontaktuje nás preto, že vidia ako je ľudstvo hlúpe a primitívne. Až keď dostaneme rozum, potom sa s nami budú baviť ! To ale potrevá zrejme večnosť ... Prajem pohodové sviatočné dni a stále dobré a zaujímavé témy pre nás - čitateľov. ⛄🎄

    OdpovědětVymazat
  5. A proto bych byla ráda, aby se na Měsíc vypravila další expedice a trochu nám poodhalila jeho tajemství :).

    OdpovědětVymazat
  6. Určitě je dutý a příliv a odliv dělá E.T. ve službě, který pod mořským dnem fouká do balónku.

    OdpovědětVymazat
  7. No jeb dobře si o Měsíci přečíst iněco z oficiálních zdrojů, dobrá je kniha a i internetové stránky Měsíc od Pavla Gabzdila.. Mimochodem, podle "hlavního proudu" vědy a seismickych výzkumu rozhodně nevypadá, že Měsíc by byl duty.... Ale proč si ne přečíst i "alternativní zdroj"... Ale stanovisko "mainstream" je dobre znát...

    OdpovědětVymazat
  8. To jsou zajímavé teorie :O. Ale že ho vytvořila jiná civilizace nevěřím :D. Čísla jsou opravdu mrazivě shodná :O.

    OdpovědětVymazat
  9. Je dutý a zem je placka - škoda len, že nie zemiakova placka s veľa cesnakom!
    BTW: Ten duniaci dutý zvuk pri pristani Apolla 12 bola ozvena z prázdnych dutých hláv, čo majú iný, odlšný názor na vec než napísané...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula