Přeskočit na hlavní obsah

Hotovost versus karta

 Vždycky jsem patřila k lidem, kteří preferovali možnost platit v hotovosti. Vidím peníze reálně před sebou, mám je uložené v peněžence, když jdu na nákup, a tudíž přesně vím, kolik si můžu v dané chvíli dovolit utratit a na co nemám, to si prostě nekoupím.

S koncem studentského života a nástupem do práce však vyvstala nutnost začít pořádně spravovat svůj bankovní účet, který byl až do té doby veden jako studentský. Samozřejmě jsem ho párkrát použila už i předtím, nějaké peníze jsem tam měla, sice ne moc, ale něco přece. Když jsem asi před rokem platila kartou v obchodě poprvé, zmocnila se mě docela panika. Měla jsem strach, že zapomenu pin, nebo že mi kartu "sežere" ten terminál na placení. Nic z toho se ale nestalo, a transakce proběhla bez problémů.

Mít svůj účet v bance je dnes tak trochu povinností. Málokterý zaměstnavatel vám bude ochotný vyplácet peníze na ruku, je prostě jednodušší je poslat na účet. Musím říci, že ze začátku jsem byla k používání internetového bankovnictví hodně skeptická, ale fakt je, že na tom nic není.

A nejlepší je na tom to pohodlí. Díky účtu si můžu z domova dobít kredit, zaplatit nájem, a nemusím utrácet za autobus do města. Ano, je to fajn. Ale stále mě fascinuje jakýsi pocit neskutečnosti. Že ty peníze vlastně nevidím, jenom přesouvám cifry ze svého účtu na jiný účet, případně mi přiletí na účet další číslo ve formě výplaty nebo mini úroků, které se mi na mém běžném účtu načtou. A také je bohužel fakt, že peníze z karty se utrácejí snadněji, rychleji, a tak nějak mě to méně bolí, než kdybych musela tu tisícovku zaplatit hotově. Peníze, které reálně nevidíme, se utrácejí mnohem lépe.

Internetové bankovnictví je dnes velmi dobře zabezpečeno, přesto je tu stále hrozba nějakého hackerského útoku, jako jsou například i podvodné emaily, které vypadají jako z naší banky, a mohou se nám nějakým způsobem nabourat do počítače a v několika vteřinách vybílit naše konto. Podvodníci to budou zkoušet zas a znova, protože se bohužel najde pořád spousta lidí, kteří věří všemu, co vypadá oficiálně. Je potřeba se mít na pozoru, kam a proč klikám, protože důsledky můžou být devastující. 


V současné koronavirové krizi je snad ve všech obchodech u pokladny cedulka, že pokud zákazník může, má raději platit kartou. 

Je to z hygienických důvodů, protože peníze projdou za den rukama spoustě lidem. Bankovka či mince, kterou mi dnes vrátila v obchodě prodavačka, za ten den stihla projít peněženkami a kapsami třeba desíti lidem. Je fakt, že někdy se až hrozím, v jakém stavu jsou bankovky či mince, které se mi prodavačka snaží vrátit, už jsem několikrát i odmítla a řekla, že chci jinou minci. Protože natrženou, špinavou či jinak znehodnocenou minci vám pak už zase nikde nevezmou. Je to chyba nebo nepozornost prodavačky, že si vzala peníze v takovém stavu.

Jako dítě si pamatuju, že jsem měla často pocit, že jsou mince jakési ulepené, a dokonce jsem je párkrát umyla pod horkou vodou. Dnes je pro mě spíše už úsměvné.

Jenže i to placení kartou není zase tak moc hygienické, když si představíte, kolik lidí před vámi už přikládalo kartu, a kolik jich mačkalo ta čísla na terminálu. Protože namačkat pin v rukavicích je nemožné. Jo, pin se zadává až po několikáté platbě nebo po větší částce, ale i tak mi to nepřijde jako to zrovna nejčistší. Samozřejmě se tyto platební terminály dezinfikují, ale ve velkém obchodě, kde pokladna jede skoro neustále, se to asi nedělá tak často, jak by bylo asi potřeba.

I přes to, že spoustu věcí platím přes internetové bankovnictví, snažím se dávat přednost hotovosti, pokud je to jen trochu možné. Vyberu si z bankomatu, a přesně vím, kolik mám v dané chvíli k dispozici. Dávám si ale při manipulaci s nimi pozor, snažím se peníze brát v rukavicích, případně si pak doma umyju ruce. Opatrnosti není nikdy nazbyt, a nikdy nevíte, kdo měl ty peníze v ruce před vámi a co s nimi všechno třeba prováděl.

Do čeho bych ale nikdy nešla, je platba mobilem. K tomu je prý potřeba instalace nějaké aplikace z Google Play. Přijde mi to poměrně nebezpečné. Jasně, když vám telefon ukradnou, stačí prý zavolat do banky a tuto aplikaci zablokují, přesto to ve mě nevzbuzuje důvěru. Hotovost je pro mě pořád na prvním místě, a navzdory předpovědí některých expertů, že hotovost čeká brzy zánik, věřím, že to zdaleka tak rychlé nebude, a mince spolu s bankovkami budou ještě velmi dlouho součástí našich životů.

Co si o tom myslíte Vy? Platíte raději v hotovosti, nebo pohodlně kartou? A myslíte že platba mobilem je bezpečná? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Platím už prakticky jen kartou. Na nákupy mám kreditku, která mi vrací nějaké drobné procento z útraty zpátky. Vyhovuje mi, že i kdyby ji někdo zneužil, není na ní moc peněz a taky že výpis je vedený zvlášť, a tak se mi drobné částky nemíchají s nájmem. Debetní kartu použiju prakticky jen jednou dvakrát do měsíce, když si jdu vybrat drobné. V zahraničí platím přes Revolut kvůli výhodnějším kurzovým sazbám a možnosti výběru zdarma v cizí měně.

    Na trackování útraty mi hodně pomáhá mobilní aplikace. Používám AndroMoney a i základní verze zdarma je skvělá. Je možné nastavit si vlastní kategorie útraty i příjmů a člověk tak snadno vidí, kam penízky mizí i kolik byl měsíčně v plusu/mínusu. Jen je třeba opravdu veškeré pohyby zadávat, jinak to nemá smysl.

    OdpovědětVymazat
  2. Sice platím raději kartou, ale přesto pevně doufám, že hotovost nezanikne...

    OdpovědětVymazat
  3. Platím jenom kartou, respektive mobilem. Kdybych nepotřebovala občanku a řidičák, peněženku nenosím :D Zároveň je na placení mobilem super to, že pin na terminálu nikdy nezadávám - ověření je přes telefon:)

    OdpovědětVymazat
  4. Kartou, když to někde nejde kartou, je to pro mě hrozně otravné, věčně shánět drobný, prostě nic pro mě. Proto mě rozčilujou ty automaty na jízdenky, kde to kartou nejde, a fakt, že dopravní podnik pořád není schopnej zajistit placení v terminálu ve voze kartou, i když v takový Plzni jsem tak platila už před víc než šesti lety na studiích. S tím, že bych se kvůli tomu neovládala, jsem nikdy problémy neměla, celkově nikdy o ničem nevedu žádný přehledy, naopak mám tendenci přeceňovat, kolik jsem vyplácala/utratila/nestihla a vždycky zjistím, že jsem na tom mnohem líp, než jsem si myslela, takže mi to vyhovuje :D I v zahraničí to bylo jednodušší než řešit výměnu a tahat s sebou tisíce v peněžence. Jinak jsem kartu dvakrát ztratila celkem rychle po sobě, nikdy nebyl problém ji hned zablokovat a dostat novou, nikdy se mi z účtu peníze neztratily.

    OdpovědětVymazat
  5. Také jsem upřednostňovala platbu v hotovosti, ale jak je teď covid, platím kartou. Ano, když občas musím mačkat pin, je to takové divné, že na to sahalo hodně lidí, ale nedávám ho vždy. Vždy, když jsem sáhla na peníze, tak jsem si potom myla ruce, přišlo mi to automatické, protože peníze jsou "špinavé" - prošly rukama tolika lidí.
    ¨Jednou se mi stalo, že jsem zapomněla v obchodě pin. Jo, mohla jsem rozdělit nákup na polovinu, abych pin nemusela zadávat, ale to mě v tom šoku nenapadlo, tak to zaplatil kamarád :D
    Přesně jak říkáš, utrácení kartou jde rychleji, než když máš ty peníze v hotovosti, to je ti jich víc líto.
    Taky bych v životě neplatila mobilem. Třeba v budoucnu změním názor, ale teď bych to nepoužila, bála bych se.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  6. Jsem seniorka a internetové bankovnictví využívám už spoustu let stejně, jako platby kartou. Není to nic složitého. Odebírám si všechny účtenky a doma si vždy zapíši, kolik jsem utratila, abych měla přehled o zůstatku na účtu. Osobně si myslím, že je to to lepší řešení, než hlídat prodavačku, jestli se třeba nespletla při vracení peněz, pokud bych jí dala větší bankovku. Také je potřeba kontrolovat bankovky, aby nebyly poškozené nebo počmárané. S kartou mi tyto problémy zcela odpadají. Dnes berou karty téměř všude. Hlavně je důležité vždy zkontrolovat na terminálu částku, kterou platíte, aby odpovídala účtence. Žádný problém v tom nevidím. Hospodařím tak dlouhé roky a ještě se mi nestalo, že bych překročila stanovený rozpočet. Platby telefonem se dají pojistit otiskem prstu, pokud telefon tu funkci má. Také v tom problém nevidím. Na telefonu, který tuto funkci nemá , tak nevím, zda bych ji používala.

    OdpovědětVymazat
  7. Platím jedině kartou,hotovost jsem neměla v ruce už hodně dlouho a ani mně to nevadí.
    Protože jsem celý život pracovala v účtárně,tak je jasné,že používám internetové bankovnictví i banku na mobilu.Dokonce používám i Google Play.Ale pouze jenom na tu konkrétní platbu a potom si aplikaci zase zablokuji.Vím už co a jak,tak by si na mě nikdo s podvodným mejlem nepřišel.
    Měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat
  8. Platím většinou kartou, ale na hotovost nedám dopustit, paradoxně mám rád drobné mince a jejich různorodé varianty, to mě vždycky bavilo. Všechno, co jde, vyřizuji přes internetbanking, ale svůj mobil držím odstíněný od financí; nepotřebuju mít celý svět koncentrovaný v jedné krabičce.

    OdpovědětVymazat
  9. nevím, jak to mají ostatní banky, ale u té u které jsem, musím zadávat do aplikace PIN, takže i při odcizení mobilu, se mi tam jen tak lehce nedá dostat a chodí mi různá bezpečnostní potvrzení :) myslím, že v momentální situaci je platba mobilem či hodinky nejlepší způsob :)

    jinak k tomu vrácení poškozených bankovek a přijímání... ve většině obchodech je vezmou, protože při odvodu tržby to stejně nesou do banky a ta to vyměňuje i za normálních okolnostech :) možná si jen prostě prodavačka nevšimla, že zrovna po ní sáhla a dala ti ji :)

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj,
    má vlastně úplně stejné názory jako ty. Raději platím hotově, i když kartou nemám problém. Určitě nechci platit mobilem - byla jsem asi před dvěma týdny v bance a nabízeli mi tam tuto možnost. Hned jsem ji odmítla. Taky mám jen debetní kartu, kreditní opravdu nechci. Prostě si koupím jen to, na co mám. Taky jsem už v obchodě řekla, že nechci poškozenou minci nebo bankovku. Jim to v rámci odevzdání tržby vymění v bance, ale já tam kvůli tomu fakt běhat nechci. Měj se krásně!
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Až zanikne oběživo, budou mít banky nad námi neomezenou moc. Klidně pak zavedou bezostyšně záporný úrok.

    OdpovědětVymazat
  12. Mám to tak na půl, ráda platím cash a jsem ráda, když mi cash zaplatí i zákazníci, ale internetové bankovnictvi využívám celkem dost na platbu účtů, složenky nesnáším😊

    OdpovědětVymazat
  13. Většinu plateb provádím kartou, sem tam i hotovostí, ale vždy tak, abych dostala zpátky padesátikorunu a mohla jí hodit do naší padesátikorunové kasičky :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Padesátikorunovou kasičku mám také, je užasnou rezervou na Vánoce:)

      Vymazat
    2. Já mám jako kasičku na padesátky porculánového kocůra.

      Vymazat
  14. Platím většinou kartou a myslím, že i placení mobilem je dobře zabezpečené :)
    Ale myslím, že nesmíme dopustit, aby zmizela hotovost. Když můžeme peníze z banky vybrat, nejsme bezmocní.

    OdpovědětVymazat
  15. Dneska je téměř nutnost, mít bankovní účet a kartu. Ale banka už mě rozčiluje, pořád s něčím otravují, posledně takto chtěli, ať jim pošlu ofocený doklad totožnosti z jakýchsi regulatorních důvodů, aniž by k tomu cokoliv dalšího řekli. Většinou platím kartou, nebo stravenkami, které dostávám v práci. Ty jsou fajn, je to v podstatě reálná hotovost, ale nemizí mi z účtu. Přítel si nainstaloval cosi do mobilu, že s ním může platit... ale má to na otisk prstu. Já na tyto super turbo vymoženosti moc nejsem :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Ešte donedávna som mala dôchodcovský účet v banke a tak som využívala všetky ponúkané možnosti - ako platobnú kartu tak aj internetbanking. Viac krát sa mi stalo, že pri výbere v hotovosti sa ma v banke pýtali že načo tie peniaze potrebujem, čo ma skutočne nesmierne "vytáčalo"!
    Okrem toho úrok je v bankách na bode mrazu, strhávali mi poplatky prakticky za nič a tak som účet dva roky dozadu zrušila. Teraz platím všade len v hotovosti a nik mi za to nestrháva žiadne poplatky naviac. Prešla som teda na systém našich babičiek a prababičiek : peniažky mám uložené doma. 🌞

    OdpovědětVymazat
  17. Já jsem také zastáncem KARTY, ale párkrát se mi to vymstilo třeba ve vlaku nebo podobně. :) Rozhodně jsou PRO i PROTI!

    OdpovědětVymazat
  18. Používám oboje, ale přijde mi, že když má člověk v ruce fyzické peníze, má tendenci tolik neutrácet, než když jen přiloží kartu k terminálu.

    OdpovědětVymazat
  19. Platím nejčastěji kartou, je to pohodlné, nemusím myslet, jestli mám u sebe dostatečnou hotovost, ale je pravda, že se snadněji utrácí...

    OdpovědětVymazat
  20. Také radši v hotovosti - mám větší přehled, kolik utratím. A rozhodně ne kreditkou - z té se utrácí snadno a hůř vrací.

    OdpovědětVymazat
  21. já už si to nedovedu bez karty představit :D

    OdpovědětVymazat
  22. Placení telefonem/chytrými hodinkami jde taky úplně mimo mě pesně z Tvých důvodů. Nepřijde mi to bezpečné vůči účtu :D Já upřednostňuju jak kdy. Když jdeme na trhy a já nechci moc utrácet, vezmu si hotovost. Ale pokud jedeme nakupovat vánoční dárky a já nemám představu, kolik toho budu kupovat, tak ta karta je na to skvělá :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  23. Preferuju platbu kartou, ale pro sichr mám u sebe vždycky i nějakou hotovost. Člověk nikdy neví, jestli ty terminály na platbu kartou třeba zrovna nepřestanou fungovat. O platbě mobilem uvažuju co se týče stravenkové karty, ale ještě jsem se nedokopala k tomu, abych to implementovala. Chytrý hodinky nemám, ale platba mobilem mi nepřijde jako zas až tak velkej risk. Ve výsledku je to skoro stejný, jak když má člověk bezkontaktní kartu.

    OdpovědětVymazat
  24. Já taky dávala přednost vždy hotovosti, až do konce střední školy. Teď na vysoké už mi taky každý příjem chodí na kartu, a tak platím také hodně kartou. Ale třeba co se týče spoření, nejlépe se mi spoří, když peníze vyberu a schovám doma. Vím, že je to v dnešní době nehodnotné, lepší jsou spořící účty, kde jsou úroky atd. Tak možná jednou, až mi také skončí studentský život :D. A Platit mobilem bych také nechtěla.

    OdpovědětVymazat
  25. Pamatuji na peníze v Rumunsku v 70 letech, kdy je lidé muchlali do kuličky, psali na ně poznámky apod... Snad to bylo tím, že si za ně mohli málo koupit..

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js