Přeskočit na hlavní obsah

Začátek října

 Deštivé a pěkně pochmurné podzimní dny jsou tu. Od včerejška střídavě prší, někdy lehce mrholí, a v neděli dokonce padaly kroupy - já si říkala, že ten déšť buší do té plachy se dřevem nějak moc, a ejhle, nebyl to déšť. Tak jsme teď s Julinkou spíše doma, ráno zajedeme rychle do obchodu, uvaříme si něco dobrého k obědu, a pak už jenom lenošíme doma. 

Tedy, Julinka lenoší, já mám práce docela dost, krom vaření ještě chystat dřevo, k tomu obstarávat Julinku, stíhat si s ní hrát a tak, takže je pořád co dělat. Štve mě, že nemůžeme jet teď ani pořádně na procházku, snažím se aspoň každý den chvilku abychom pobyli venku, ale co v tom počasí dělat, že. 

Julinka mi roste před očima, taky už toho čím dál víc sní, ale chutná jí fakt všechno, vzala na milost i špenát, minule jí moc chutnalo hovězí na rajčatech, papriky, mrkev, to všechno jí chutná. Snažím se aby mohla jíst co nejvíce sama, tak třeba to maso nakrájím na kostičky a nechám Julču, ať si to sní sama, to samé i s chlebem nebo rohlíkem, hezky se u toho zabaví, sice je kolem nepořádek, ale co? 





No a mám velkou novinku - Julinka už úplně sama udělá několik krůčků, sice jsou někdy dost nejisté, ale CHODÍ! A co mě mrzí, že jsem to neviděla na vlastní oči, tedy viděla, ale přes telefon. Zrovna jsem byla v Albertu, přítel byl doma s Julčou, tak jsem mu volala přes videohovor, jaké mám koupit kafe. Povídáme, a on najednou přepnul kameru. "Hele, ona chodí sama!"

Je fakt, že někdy se Julči moc nechce, po čtyřech je to pořád jistější, ale když má v ruce hračku nebo se zakouká na pohádku v televizi, to se na tu chůzi paradoxně tak nesoustředí a je jistější. 






Julča si teď hrozně oblíbila hrací dřevěné kladívko. Je součástí plastových válečků, které se mají tím kladívkem zatloukat do dřevěné skříňky. To Julču nebaví, ale kladívko je fajn, nadšeně s ním chodí a mává, tak možná bude technicky založený typ. 



Pohádku z kontejneru jsme si minule přivezly z knihobudky. Ukazovala jsem Julči knížky, co tam byly, a když jsem tuto vracela zpátky do regálu, začala plakat. Tak jsme knížku musely vzít s sebou. Celou cestu si ji držela, otáčela, listovala, teď si z ní doma čteme, jsou to pohádky zaměřené na třídění odpadů a jak se chovat šetrně k přírodě, ale jo, je to podané zábavnou a přitom naučnou formou. 

Knížky teď Julinku dost zajímají, někdy si nějakou pohádkovou sama vezme a listuje, a už nemá tendence trhat listy, jako dříve. Opatrně listuje, prohlíží si obrázky a tak jí vždycky ukazuju, co kde je na obrázku. Byla bych moc ráda, kdyby měla také tak ráda knihy a čtení jako já. 




Když Julča neví co u jídla s nohama, dopadá to takto. 

Jak se nejlíp spí? No přece s čepicí přes oči, nikoho nevidím, nikdo mě neotravuje! Na prvních fotkách má Julinka kombinézu se srdíčky, a ta jeď na zimu perfektní. Dají se tam zadělat rukávky, takže když si Julinka pořád dokola sundává čepici, tak jí zadělám ručky, a je to. Ani se moc nevzteká, ráda si tak udělá i paci paci. 

Minule jsem zapomněla, že jsem dala Julči na hraní jízdenku, a našla jsem ji až doma právě v rukávu. 




I cappuccino ve městě vypité v rychlosti na lavičce, kdy servírka vytvoří z mléka takové krásné srdíčko, zvedne náladu.


V Penny jsem koupila tyto dětské křupky, minule jsem vzala červené s kačenkou, teď zase modré Little Angel. Julince moc chutnají, obsahují krom mrkve a dýně i kukuřici. Ony ty křupky nejsou chuťově špatné, ale jak tam není žádný cukr a sůl, je to dost nezvyk. 


V drogerii Teta jsem koupila dva sprcháče. Palmolive Naturals Orchid a Milk, to je taková klasika. Voní tak jemně, tyto gely jsou hrozně příjemně vláčné. Ameté Strawberry Dreaming je limitovaná edice s vůní jahod. Vůně je hodně nasládlá, trochu mi připomíná jahodovou buchtu, ale třeba místo pěny do koupele je to super. 


A tady na závěr jedna momentka Julinky, to když se rozhodne, že se jí fakt nechce ven, a je naštvaná, že je navlečená jako medvěd, a navíc musí mít na hlavě tu protivnou čepici! 

Podzim už je definitivně tady, padá listí, začíná to být pěkně zbarvené i na stromech, ale snad krom těchto plískanic ještě přijdou pěkné slunečné dny! Někdy i v listopadu bývá fajn, tak uvidíme, co s počasím dál!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte začátek podzimu, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Gratuluji k prvním krůčkům :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Roste děvčátko, jako z vody. Po čtyřech to není jen jednodušší, ale hlavně rychlejší, zatím. Gratuluju k prvním krůčkům.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥