Sluneční světlo a my

 Slunce a jeho záření je pro náš život takřka nepostradatelnou součástí. I naši předkové si toho byli moc dobře vědomi, a proto uctívali mnohá Sluneční božstva. Velmi významný byl sluneční kult v Egyptě, Egypťané uctívali Re jakožto nejvyššího staroegyptského Boha, který je takříkajíc personifikací Slunce, řídil plynutí dnů, měsíců a ročních období. 

Svého Boha zasvěcenému Slunci měli i Aztékové - v překladu jeho název zní "kouzelník, který vrací světlo." A i dnes mnohé kultury slaví Slunovrat - v létě se slaví příchod světla pomocí ohňů, tance a dalších menších zvyků, což je fajn. 

Dnes bývá vliv slunečního světla často podceňován, ale je pravdou, že sluneční záření ovlivňuje celou řadu procesů v lidském těle. U nás na horách si toho sluníčka celoročně bohužel tolik většinou neužijeme. Dlouhá zima, krátké léto, kdy velmi brzy přichází podzim, letos to tedy bylo v druhé polovině léta se sluneční aktivitou o něco lepší. Já jsem člověk milující slunce. Pokud je hezky, ráda chodím ven, vyloženě se neopaluji, na to jsem nikdy nebyla, ale i tak se mi kůže vždycky trochu zabarví. 

Ráno mi sluníčko svítí do kuchyně, a odpoledne se přesouvá do obýváku a do ložnice. Alespoň trochu se to tedy vyhřeje, ale stejně bych ocenila, kdyby toho sluníčka bylo víc. 

Můj přítel je přesný opak. Ten slunce rád nemá. Chápu, že ho má dost z práce, dělá ploché střechy a izolace, takže když jsou horké dny, to sluníčko mu tam opravdu paří fest. Takže kšiltovka a sluneční brýle jsou nepostradatelnými společníky. A když je doma, tak má nejraději všude zatažené žaluzie, co nejméně světla, posledně jsem si dělala legraci, že sedíme "jako v kobce." Jenže problémem je, že mě tohle stínění a bránění slunci opravdu vadí, takže se snažím trávit co nejvíce času venku i s Julinkou. 

Slunce je můj přítel a kamarád. A s tím jak přichází podzim, dny se zkracují, slunečního světla ubývá, tak u mnohých dochází k podzimním depresím, které jsou právě způsobeny i nedostatkem slunečního svitu. 

Dokonce pro toto existuje termín sezónní afektivní porucha. Ta se projevuje extrémní únavou, spavostí a depresemi. Někdy mohou dotyčnému pomoci až antidepresiva, případně psychoterapie, ale vítaným pomocníkem může být i světelná terapie. 

Fototerapie je léčba silným bílým světlem. Pacienti se vždy ráno přesunou do místnosti s lampou či světelným boxem, kde tráví obvykle dvě hodiny. Ale důležitý je v boji se sezónní depresí také pravidelný režim - především tedy vstávání a usínání ve stejnou dobu, což není pro každého úplně jednoduché. Ale své udělají i pravidelná ranní sprcha, pohyb, a zdravá strava. 

Ve školách, na pracovištích je určeno, kolik světla by tam mělo být. Pro skladiště, byty a restaurace stačí intenzita 120 luxů. Lux je jednotka osvětlenosti. Pro učebny už je to 250 luxů, a třeba pro hodinářství a miniaturní elektroniku je tu už rovných 2 000 luxů. Tolik světla je nutno pro jemnou motoriku a precizní montáž. V těch učebnách je důležité osvětlení tabule, aby na ni žáci prý pořádně viděli. Tak mě zajímá, jestli to někdy někdo měřil, kolik toho světla tam opravdu v praxi je? 

Jedním ze zásadních faktorů podle odborníků je barva světla, ve kterém pracujeme. Barevná teplota světla charakterizuje jeho spektrum. Měří se v kelvinech a například svíčka jich má 1800 - tedy červená barva. Slunečný den na horách stojí na opačném konci této stupnice a hodnota je 10 000 kelvinů. 

Studie ukázala, že chladnější barevné tóny (od 4 000 výše) nás činí bdělejšími a pohotovějšími. Organismus je díky takovému světlu pořád nastartován, jako kdyby byl začátek dne. Takže podle tabulky je to od bílé k modré. 

Ono ale v praxi je to dost složité. Světla v kancelářích kolikrát opravdu moc není, podle některých by stačilo udělat jakési otevřenější prostory, kde bude proudit i více světla, ale to mnohdy úplně nejde. Někde pomáhá instalace jakýchsi extrémních žárovek, které produkují světlo až o intenzitě 17 000 kelvinů. Díky tomu se má snížit pocit únavy, ospalosti, a přítrž to má udělat i s netečností zaměstnanců. 

Nevím, nemám zkušenost s kancelářskou prací jako takovou, ale za sebe můžu říct, že nejlépe se mi dělalo fakt venku. Pokud svítilo příjemné sluníčko, hezký den, světla dostatek, čerstvá vzduch, to je opravdová paráda, a nejlepší lék na všechny strasti. 

Ono totiž toto umělé světlo také ovlivňuje spánek, jednoduše převrací naše biologické hodiny vzhůru nohama. Melatonin se stará o kontrolu mezi dnem a nocí a dává nám nenápadně najevo, že je čas jít spát. A světlem - zejména tím modrým, které produkují obrazovky počítačů a mobilů, oddalujeme tvorbu melatoninu, a tím si deformujeme biorytmus. 

Tohle známe snad všichni - večer koukáme do mobilu, na poslední zprávy, nebo hrajeme hry, a pak nemůžeme usnout. Já to taky tak někdy dělám - když po nočním krmení uložím Julinku, cestou na toaletu začnu ťukat do mobilu, pak s ním sedím ještě deset minut v koupelně, a ten spánek najednou jaksi nechce přijít. Ale tohle u mě není pravidlem, primárně se snažím mobil v noci využívat jako svítilnu. 

Denní světlo a postupné střídání jeho přirozených tónů nic nenahradí. Copak nejsou krásné ty východy a západy slunce samy o sobě? 

A pořád můžeme být rádi, že žijeme c České republice, protože třeba ve Finsku je světlo na podzim a v zimě doslova nedostatkovým zbožím. Z pěti a půl milionu obyvatel Finska trpí asi 400 000 psychickými obtížemi vlivem nedostatku světla. V Laponsku třeba v zimě Slunce vychází až kolem desáté hodiny ranní! To si vůbec nedokážu představit, pro lidi, kteří se do Finska přestěhují z jiné země, to musí být opravdu veliký propad. 

Jako další benefit slunečního záření je i vitamin D, který naše tělo neumí uměle vyrobit, jeho primárním zdrojem je právě Slunce. V době pandemie jsme tento vitamin brali preventivně, protože bohužel z toho Slunce nemáme šanci získat jej tolik, kolik jej naše tělo doopravdy potřebuje. 

Sluneční světlo, jeho záření a paprsky jsou nesmírně fajn a já venku hrozně ráda trávím čas, pokud je to možné a je hezky. Slunce je opravdový lék, příjemně pohladí po duši a zlepší náladu, což je fajn.

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek září, Vaše Eliss ♥