Knižní recenze 401 Bílá tma

 Autor: Zdenka Hamerová 

Žánr: Thriller, Psychologický 

Mé hodnocení: 75%

Obsah: Markéta, které nikdo neřekne jinak než Rita, právě řeší dost velké trable. Po třicítce zůstala téměř sama na dvě děti, jelikož s exmanželem Vildou je domluva dost složitá, a navíc stihl svou bývalou ženu pěkně zadlužit, i přes rozvod musí bohužel pořád platit část jeho dluhů. Bez prostředků zůstala sama s desetiletými dvojčaty Bárou a Matějem, a proto se rozhodla přijmout nabídku rodičů, kteří jí pomohli zrekonstruovat byt, a přestěhovala se do rodného městečka Lhota. 

Rita nemohla dlouho zavadit o pořádnou práci, brala zavděk krátkými brigádami, a proto je vděčná rodičům, že jí finančně vypomůžou. 

Velkou oporou a vrbou, které se může se vším svěřit je Ritina nejlepší kamarádka Lída. A Lída kamarádku přemlouvá, aby šla pracovat s ní do domova důchodců. Lída tu dělá ošetřovatelku, práce je to sice náročná, ale dobře placená. Nejedná se o klasický domov - jsou tu senioři, kteří trpí různými typy demence, nemůžou chodit, prostě jsou tu ty nejtěžší případy. Klientů je tu tedy mnohem méně, přesto je to opravdu dřina. 

Lída se kamarádce svěří, že se v domově děje něco "divného," plánuje brzy z práce odejít, ale musí něco nejprve dokončit. Ovšem nechce být sdílnější, a právě proto Ritu přemlouvá, aby šla pracovat s ní. Brzy pochopí, co jí kamarádka vlastně chce říct! A nejvíc vyděsí Ritu Lídina věta: "Kdyby se mi něco mělo stát..." 

Bohužel o pár dní později je Lídino tělo nalezeno v zatáčce, vedle silnice kousek od rybníka. Někdo ji srazil, když se vracela z práce. Pachatel z místa ujel, a Ritu zamrazí. Tak její kamarádka měla pravdu, opravdu se jí něco stalo... Když se vypraví na místo činu, kde díky tomu, že je polovina ledna, nenajde žádné stopy po srážce, ale zato objeví něco mnohem zajímavějšího. Lídin zlatý zapalovač, kde její milý nechal vyrobit nápis: "My Ludmila forever." 

Rita je v pokušení si zapalovač nechat, když se však odhodlá navštívit jejího přítele Alexe, je velice překvapená. Zapalovač nebyl od něj! Takže Lída měla před kamarádkou tajemství - milence, se kterým se nechtěla chlubit? Zrovna ten den, kdy zemřela, si totiž nesla zbytek věcí právě od Alexe, se kterým se rozešla...

Rita se nakonec odhodlá a opravdu nastoupí do domova důchodců, na místo po své mrtvé kamarádce. Je to sice poměrně zvláštní, a taky si připadá tak trochu jako sup, ale třeba zjistí, kdo byl onen Lídin neznámý milenec, a taky nahlédne pod pokličku tomu, co se v domově opravdu děje! 

Jenže ke svému mírnému zklamání zjistí, že vůbec nic divného. Tedy, zjevně. Nikdo tu nebije ani netýrá pacienty, nedochází k žádnému porušování pravidel, takže co tím Lída myslela? 

Po pár dnech, kdy Rita nastoupila do nové práce, se začnou dít divné věci, ovšem v jejím okolí. Z neznámého čísla dostává esemesky od muže, který se představí jako Standa, ovšem píše podivné věci, z kterých Ritu mrazí. Do toho se v noci někdo plíží kolem Ritina domku, přitom sousedé vedle teprve staví, a jinak v okolí žádný jiný dům není. 

Na vlastní oči viděla, jak se někdo plazí kolem venkovní branky, a děti to viděly také. K dovršení všeho slyší dětský pláč, který se tudy nese. Na tom by nebylo nic divného, ale v devět v noci, navíc když nikde kolem žádné dítě prokazatelně není, je to dost děsivé... Jak je to možné? 

Rita hledá odpovědi na své otázky, a není si jistá, zda se jí mrtvá kamarádka nesnaží ze záhrobí něco sdělit. Jenže ještě netuší, že jí samotné půjde o život...

Hodnocení: S nastupujícím podzimem, kdy netrávím tolik času venku, se ráda ráno a večer ponořím do dobré knížky. Ideální čas, kdy Julinka spinká, všechno mám hotové, oběd nachystaný, vytřeno, a já si můžu v klidu číst. 

Bílou tmu jsem si půjčila v knihovně. Okamžitě mi padlo do očí jméno autorky, vloni jsem od ní četla výborný thriller, taktéž s duchařskými prvky, Nářek ze tmy. A proto jsem s chutí po této knížce sáhla. Podle anotace jsem čekala spíše detektivku, ale jedná se o napínavý thriller, kterému nechybí pořádně napínavá a opravdu až hororová atmosféra.

Hned od začátku mi bylo jasné, že se jedná o oddechové čtení. Styl vyprávění příjemně civilní, někdy mi dialogy připadaly až moc kostrbaté, což se bohužel týká i některých scén - hlavně v závěru, které byly až béčkové, a tak nějak až přehnané. Jak už jsem zmínila, o detektivku se zase tak moc nejedná. Ano, Rita tu pátrá na vlastní pěst, detektivní linka se pořádně rozjede ale až v úplném závěru.

Thriller s prvky romantiky - Rita se zamiluje do bývalého spolužáka - a pak tu jsou ty záhadné esemesky od Standy. Jako čekala jsem všechno možné, ale to, co se z toho nakonec vyklubalo, a kdo vlastně tedy Standa byl, to jsem vážně nečekala. Další dobrá zápletka.

Horové scény tu jsou. Tedy, ty mrazivé, napínavé - kdo to chodí v noci u vrátek a pláče...? Přiznám se, že z toho mi opravdu naskakovala husí kůže. Atmosféra domku, který stojí na kraji vesnice, kolem nikdo, samota, a do toho podivné zvuky, plačící dítě, nebo jen přelud...? Tyto scény jsem si opravdu užívala.

Myslím, že poměrně realisticky byla vykreslena i práce v domově pro seniory - zde ještě navíc pro speciální případy, těžce nemocné a nepohyblivé. Opravdu obdivuji každého, kdo tuto těžkou a záslužnou práci vykonává. 

Celé Ritino pátrání se zúročí až v závěru - přiznám se, že jsem zase pachatele neodhadla, měla jsem celkem dva tipy v průběhu čtení, a oba špatné. A závěr byl zase napínavý, akční, a pro mě lehce nečekaný, ale přesto tak trochu klišé. 

Oddechovka na dlouhé podzimní večery, nic víc, nic míň, já ji měla přečtenou za dva dny. Pro milovníky béčkových thrillerů ideální čtení.

A co Vy? Čtete teď na podzim rádi detektivky a thrillery? Četli jste nějakou knížku od Zdenky Hamerové? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji pěkný den, užívejte slunečné září, Vaše Eliss ♥