Přeskočit na hlavní obsah

Podzim a čajové dýchánky!

 Začátek podzimu je u mě vždy ve znamení čajové siesty. Nikdy není snad ideálnější čas na šálek horkého čaje, než když venku vypuknou ty pravé plískanice, za okny lomozí vítr, zato doma pěkně v krbu praská dřevo, a k tomu šálek horkého čaje. 

Jako dítě jsem si nedovedla představit den bez ovocného čaje, to byla tradice vždycky, než jsem šla do školy. Doma jsme mívali vždy jen ovocný čaj, černý jsem pila poprvé u kamarádky, a v kombinaci s cukrem a citronem se pro mě stal úplně úžasnou záležitostí. Pamatuji si, že šlo o značku Pigi. Ale i když mi ho rodiče na mé naléhání později koupili domů, tak mi prostě stejně nejvíc chutnal u kamarádky... 

Čaj nepiju nijak pravidelně, od té doby, co kojím, tak ranní kávu vystřídalo kakao. Ale večer, u televize, je ten hrneček s vroucí voňavou tekutinou opravdu docela fajn. Před lety jsem si oblíbila značku Basilur - tyto čaje jsou sice o něco dražší, ale opravdu luxusní. Teď jsem si vzpomněla, že mám doma ještě od této značky Autumn tea - černý čaj s přídavkem javorového sirupu - takže si jej musím večer k televizi uvařit... 

Ale i teď si dám raději ten černý, klasiku, kdysi jsem zkusila i bílý, ten mě neoslovil, a zelený také zrovna moc nemusím. Z ovocných občas nějaký jablečný, a kdysi jsem si často kupovala příchuť jahody se smetanou, ten byl vynikající, ani nevím, jestli se ještě prodává! 


Čaj není ale jen tak obyčejný nápoj - má poměrně zajímavou historii, jeho pití s sebou přináší spoustu benefitů, a není nouze ani o zajímavé statistiky. 

První písemný záznam o pití čaje pochází z čínských lékařských textů, které se datují do třetího století našeho letopočtu. A podle staré čínské legendy čínský císař zrovna popíjel z misky převařenou vodu, když do ní vítr sfoukl několik lístků z nedalekého stromu. Nápoj změnil barvu i chuť. Panovník zůstal v údivu, a do nápoje vkládal další a další lístky. Takto se měl údajně zrodit čaj! 

Mimochodem, jedno čínské přísloví zní takto: "Lepší týden bez jídla než den bez čaje." V Číně měl čaj vždy důležité postavení, dokonce se kdysi používal jako platidlo. A nejdražší čaj pochází, jak jinak, než opět z Číny. Čaj s názvem Tchie Kuan Jin se prodává za 3 307 dolarů za jeden kilogram! Jeho název lze přeložit jako Železná bohyně milosrdenství. Zpracování je velmi složité, musí být prováděno pod pečlivým dohledem, a zahrnuje řadu kroků nezbytných pro rozvoj květinových a ovocných tónů. No, asi to za ty peníze opravdu stojí! 

Když jsme nemocní, tak většinou automaticky vaříme šálek horkého čaje. Kdysi se mělo za to, že čaj je jedním z nejbezpečnějších nápojů, protože se vyrábí z vařící, tudíž sterilní vody. Jednoduchá poučka, že? Vždy představoval nezbytnou zásobu tekutin pro pacienty trpící nejrůznějšími chorobami. A samozřejmě i dnes jsou lékárny plné čajů, které nám mají pomoci. Ať už jde o bolavý žaludek, nachlazení, nebo taková bylinná směs na klidné usínání také není k zahození.

Kapitolou samou pro sebe je nemocniční čaj, když jsem ležela v porodnici, tak byl jedině šípkový, šípky mám ráda, ale ten čaj byl prostě nedobrý, tak jsem raději pila neslazené minerálky. Ale chápu, takový čaj má léčit, ne chutnat, ale to raději už ten urologický!

Já si několikrát už musela koupit urologický čaj. Nic moc chutná záležitost, připadal mi vždy až hořký, takže jsem se snažila volit ty, kde byly převážně brusinky. Ale na problémy s močovými cestami byl vždycky opravdu rychlý lék, poctivě jsem se jím prolévala, a díky častému odbíhání na toaletu bylo brzy po problému. 



Čaj jako takový je vnímán jako uklidňující nápoj. A je tomu opravdu tak. Vždyť posezení s šálkem horkého čaje, k tomu pěkná knížka, to je navození domácké pohody a klidu. Podle odborníků už dokáží tři šálky čaje denně snížit riziko srdečních onemocnění téměř o třetinu! A poslední zjištění anglických vědců tvrdí, že přírodní antioxidant, který se vyskytuje v zeleném čaji, může pomoci odstranit bakterie odolné vůči antibiotikům! 

Antibiotická rezistence je totiž v současné době čím dál palčivější problém. 

Čaj je prostě takovou nesmrtelnou klasikou našich domácností. Pokud přijde návštěva, automaticky vaříme buď kávu, nebo právě čaj. Každý z nás má doma určitě menší či větší zásobu tohoto lahodného nápoje. 

A jak jsme na tom my, Češi, obecně se vztahem k čaji? 

Pouhé jediné procento Čechů nepije čaj vůbec! 

• Nejčastěji saháme po hrnku s čajem hned ráno (39%.) Rovná čtvrtina Čechů si čaj dopřává večer či těsně před spaním. 

• Čaj si dá každý den 56% dotázaných! To už je slušné číslo... 

• Nejoblíbenější jsou čaje ovocné. Miluje je více než polovina lidí, 38% nedá dopustit na černý, 18% pak miluje zelený. 

• Většími milovníky čaje jsou ženy, a více než polovina Čechů si dává čaj prostě jen tak na zahřátí, hlavně v zimě a v sychravých dnech 


Čaj je prostě takovou milou, nesmrtelnou klasikou našich domácností, která nikdy nezklame, vždycky zahřeje a potěší, a narozdíl od kávy si jej dopřeje téměř každý z nás. A je hrozně fajn si vychutnat jednou za čas i ty dražší druhy, protože je to dobrá investice, a tyto čaje jsou prostě chuťově silné a vynikající. 

Kdysi jsem si koupila sypaný čaj v čajovně, a ten byl tak silný, že mě nakopnul víc než kdejaký šálek kávy, byl to hrozně zvláštní pocit, ale hrozně fajn.

A co Vy? Máte rádi čaj? Kupujete si "obyčejný" v obchodě, nebo chodíte do čajovny a kupujete si sypané, nebo dražší pytlíkové? Máte rádi černý, nebo ovocný? Zkusili jste někdy bílý čaj? Jak Vám chutnal? Dáváte si ráno raději čaj, nebo nevstanete bez šálku pořádné silné kávy? Napište mi do komentářů! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný start do nového týdne, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Čaj si dávám ráno k snídani , ale přes den moc ne. Když jsem nemocná , tak ano , ale jinak nejsem čajová . Raději mám kakao . Taky přeji fajn týden :) .

    OdpovědětVymazat
  2. Čtivý a zajímavý fejeton! Mám nejraději horký neslazený černý čaj s bergamotem, někdy si do něj přidám med a citron. Taky občas zelený. Do obou jsem schopna si nalít horké mléko, třeba když na mě něco leze. Ve školce jsem to nesnášela, nemohla jsem to pít. Znám lidi, kteří čaj a ani kávu nepijí, neví o co přicházejí 🙂. Je to moc dobré a ještě zdravé. Zdena z Plzně

    OdpovědětVymazat
  3. Já sbírám přebaly od čajů, takže značky i druhy hodně střídám - podle toho, která má zrovna nějaké novinky nebo přebalila. Nejraději mám ráda černý čaj, ale i zelené i bílé mám hodně v oblibě. Preferuji neochucené, ale piju i ty s příchutěmi. Nemám ráda bylinky a ani rooibos zrovna nemusím. Vzhledem k tomu, jak často se objevují nové druhy, tak většinou piju čaje sáčkové, jinak referuji sypané. Čaje piju vlastně celý den, naopak kafe jsem nikdy nepila.

    OdpovědětVymazat
  4. Ráno piju bylinky, ale jinak jsem s čajem nějak pozadu poslední dobou... jakože... "nemám čas". :D Moje pití čaje, to je totiž dlouhý proces. Rituál. Nechci kvalitní čaj jen tak za pochodu usrkávat.

    OdpovědětVymazat
  5. Čaj mám moc ráda, hlavně ovocný :) Nevadí mi ty obyčejné. V sousedním městě je výrobna čajů Jemča. Když jsem byla malá, dávala jsem si každé ráno a večer kakao. Mám ho ráda i teď, ale stále častěji preferuji čaj :). Nesladím, max. medem. Naopak káva mě vůbec neoslovila a nepiju ji.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula