Začátek podzimu je u mě vždy ve znamení čajové siesty. Nikdy není snad ideálnější čas na šálek horkého čaje, než když venku vypuknou ty pravé plískanice, za okny lomozí vítr, zato doma pěkně v krbu praská dřevo, a k tomu šálek horkého čaje.
Jako dítě jsem si nedovedla představit den bez ovocného čaje, to byla tradice vždycky, než jsem šla do školy. Doma jsme mívali vždy jen ovocný čaj, černý jsem pila poprvé u kamarádky, a v kombinaci s cukrem a citronem se pro mě stal úplně úžasnou záležitostí. Pamatuji si, že šlo o značku Pigi. Ale i když mi ho rodiče na mé naléhání později koupili domů, tak mi prostě stejně nejvíc chutnal u kamarádky...
Čaj nepiju nijak pravidelně, od té doby, co kojím, tak ranní kávu vystřídalo kakao. Ale večer, u televize, je ten hrneček s vroucí voňavou tekutinou opravdu docela fajn. Před lety jsem si oblíbila značku Basilur - tyto čaje jsou sice o něco dražší, ale opravdu luxusní. Teď jsem si vzpomněla, že mám doma ještě od této značky Autumn tea - černý čaj s přídavkem javorového sirupu - takže si jej musím večer k televizi uvařit...
Ale i teď si dám raději ten černý, klasiku, kdysi jsem zkusila i bílý, ten mě neoslovil, a zelený také zrovna moc nemusím. Z ovocných občas nějaký jablečný, a kdysi jsem si často kupovala příchuť jahody se smetanou, ten byl vynikající, ani nevím, jestli se ještě prodává!
Čaj není ale jen tak obyčejný nápoj - má poměrně zajímavou historii, jeho pití s sebou přináší spoustu benefitů, a není nouze ani o zajímavé statistiky.
První písemný záznam o pití čaje pochází z čínských lékařských textů, které se datují do třetího století našeho letopočtu. A podle staré čínské legendy čínský císař zrovna popíjel z misky převařenou vodu, když do ní vítr sfoukl několik lístků z nedalekého stromu. Nápoj změnil barvu i chuť. Panovník zůstal v údivu, a do nápoje vkládal další a další lístky. Takto se měl údajně zrodit čaj!
Mimochodem, jedno čínské přísloví zní takto: "Lepší týden bez jídla než den bez čaje." V Číně měl čaj vždy důležité postavení, dokonce se kdysi používal jako platidlo. A nejdražší čaj pochází, jak jinak, než opět z Číny. Čaj s názvem Tchie Kuan Jin se prodává za 3 307 dolarů za jeden kilogram! Jeho název lze přeložit jako Železná bohyně milosrdenství. Zpracování je velmi složité, musí být prováděno pod pečlivým dohledem, a zahrnuje řadu kroků nezbytných pro rozvoj květinových a ovocných tónů. No, asi to za ty peníze opravdu stojí!
Když jsme nemocní, tak většinou automaticky vaříme šálek horkého čaje. Kdysi se mělo za to, že čaj je jedním z nejbezpečnějších nápojů, protože se vyrábí z vařící, tudíž sterilní vody. Jednoduchá poučka, že? Vždy představoval nezbytnou zásobu tekutin pro pacienty trpící nejrůznějšími chorobami. A samozřejmě i dnes jsou lékárny plné čajů, které nám mají pomoci. Ať už jde o bolavý žaludek, nachlazení, nebo taková bylinná směs na klidné usínání také není k zahození.
Kapitolou samou pro sebe je nemocniční čaj, když jsem ležela v porodnici, tak byl jedině šípkový, šípky mám ráda, ale ten čaj byl prostě nedobrý, tak jsem raději pila neslazené minerálky. Ale chápu, takový čaj má léčit, ne chutnat, ale to raději už ten urologický!
Já si několikrát už musela koupit urologický čaj. Nic moc chutná záležitost, připadal mi vždy až hořký, takže jsem se snažila volit ty, kde byly převážně brusinky. Ale na problémy s močovými cestami byl vždycky opravdu rychlý lék, poctivě jsem se jím prolévala, a díky častému odbíhání na toaletu bylo brzy po problému.
Čaj jako takový je vnímán jako uklidňující nápoj. A je tomu opravdu tak. Vždyť posezení s šálkem horkého čaje, k tomu pěkná knížka, to je navození domácké pohody a klidu. Podle odborníků už dokáží tři šálky čaje denně snížit riziko srdečních onemocnění téměř o třetinu! A poslední zjištění anglických vědců tvrdí, že přírodní antioxidant, který se vyskytuje v zeleném čaji, může pomoci odstranit bakterie odolné vůči antibiotikům!Čaj je prostě takovou milou, nesmrtelnou klasikou našich domácností, která nikdy nezklame, vždycky zahřeje a potěší, a narozdíl od kávy si jej dopřeje téměř každý z nás. A je hrozně fajn si vychutnat jednou za čas i ty dražší druhy, protože je to dobrá investice, a tyto čaje jsou prostě chuťově silné a vynikající.
Čaj si dávám ráno k snídani , ale přes den moc ne. Když jsem nemocná , tak ano , ale jinak nejsem čajová . Raději mám kakao . Taky přeji fajn týden :) .
OdpovědětVymazatČtivý a zajímavý fejeton! Mám nejraději horký neslazený černý čaj s bergamotem, někdy si do něj přidám med a citron. Taky občas zelený. Do obou jsem schopna si nalít horké mléko, třeba když na mě něco leze. Ve školce jsem to nesnášela, nemohla jsem to pít. Znám lidi, kteří čaj a ani kávu nepijí, neví o co přicházejí 🙂. Je to moc dobré a ještě zdravé. Zdena z Plzně
OdpovědětVymazatJá sbírám přebaly od čajů, takže značky i druhy hodně střídám - podle toho, která má zrovna nějaké novinky nebo přebalila. Nejraději mám ráda černý čaj, ale i zelené i bílé mám hodně v oblibě. Preferuji neochucené, ale piju i ty s příchutěmi. Nemám ráda bylinky a ani rooibos zrovna nemusím. Vzhledem k tomu, jak často se objevují nové druhy, tak většinou piju čaje sáčkové, jinak referuji sypané. Čaje piju vlastně celý den, naopak kafe jsem nikdy nepila.
OdpovědětVymazatRáno piju bylinky, ale jinak jsem s čajem nějak pozadu poslední dobou... jakože... "nemám čas". :D Moje pití čaje, to je totiž dlouhý proces. Rituál. Nechci kvalitní čaj jen tak za pochodu usrkávat.
OdpovědětVymazatČaj mám moc ráda, hlavně ovocný :) Nevadí mi ty obyčejné. V sousedním městě je výrobna čajů Jemča. Když jsem byla malá, dávala jsem si každé ráno a večer kakao. Mám ho ráda i teď, ale stále častěji preferuji čaj :). Nesladím, max. medem. Naopak káva mě vůbec neoslovila a nepiju ji.
OdpovědětVymazat